29. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 10. 2008

O prázdných rukou na špičce civilizace

Hana Tomšů

Jako už tolikrát, cestuju po naučené trase vlakem. Tentokrát je ale moje cesta opepřena tísnivým zážitkem. Nejde přitom, jak by se dalo čekat, o stres způsobený svérázným provozem Českých drah, ale o nové připomenutí vlastní bezmocnosti ve společnosti na špičce civilizace.

Sedím na malém nádraží na lavičce a čekám na rychlík. Čtu si knihu a koutkem oka pozoruji mladou ženu, která táhne za ruku asi čtyřletého chlapce. Chodí po perónu sem a tam a neustále dítěti nadává. Křičí na něj, že si nebude dělat co chce, že ho nepustí, protože by určitě vběhl do kolejí, že bude poslouchat, že se mu určitě něco stane a ona za to pak bude moct. Její řeč mne zaujme, chci vidět, co je to za strašlivé zlostné dítě. Ale chlapeček se jen trochu škube, hodně pláče a kvílí na celé nádraží. Rozhodně není ani z poloviny tak vzteklý jako jeho matka. Žena je z toho hluku, který oba vyvádějí, zjevně nervózní. Nedaří se jí ale zklidnit sama sebe a už vůbec nemůže ztišit své dítě.

Nakonec se rozhode, že když kluk tak zlobí, může se na nějaké procházení s ním "vysrat" a vleče ho na lavičku, kde má její syn sedět a mlčet. Přestávám scénu pozorovat, dítěte je mi bolestivě líto a ženy také, představuji si, že před dvaceti lety byla na místě kluka ona. Snažím se číst, ale křik se stupňuje. Najednou matka vstává a z náruče hází své dítě na dlažbu. Nevěřím vlastním očím. Křičí sprostá slova a jde pryč. Jakmile chlapec dopadne, začne zvracet.

Po pár vteřinách se vzpamatuju a jdu k němu, zvedám ho a usazuju na lavičku. Přichází výpravčí a říká něco o tom, že je to hrozné. Jde hledat ženu. Zatím vytahuju papírové kapesníky, konejším chlapce, a utírám mu umazanou pusu. Dívá se na stranu, kam odešla jeho matka, a hystericky pláče. Zdá se mi, že se mírně zklidnil, když jsem mu řekla, že se za chvíli vrátí. Nesmyslně pečlivě očišťuju chlapečkovu pozvracenou bundu a lžu mu, že už bude všechno dobré, ať se nebojí. Mám pocit, že když ho umyju a uklidním, setřu do kapesníku všechno, co se stalo a zachráním ho před další sprchou zlosti.

Zpoza nádražní budovy přichází v tu chvíli výpravčí s jeho matkou. Žena mu tyká a častuje ho nejvybranější vulgárností, on se omezuje na "vy blbá krávo". Dotáhne ji ke mně. Ona mi začne tiše vysvětlovat, že neví, co má dělat, když její syn tak strašně zlobí, že se bojí, aby neskočil pod vlak, a ona neměla problémy. Říkám jí, že jejímu strachu rozumím, ale nemůže přece s dítětem házet na zem. Upozorňuju ji, že to je situace pro policii. Žena má pocit, že ji chápu, otáčí se k synovi a říká: " Vidíš, jak se to chováš, paní na tebe zavolá policii."

Cítila jsem v tu chvíli naprostou bezmocnost. Lidé postávali všude kolem, výpravčí se pustil do přímého konfliktu, ale nikdo nemohl udělat nic, co by vedlo k lepšímu výsledku. Nechce se mi stát a dívat se jinam, ale nevím, co správného dělat v konfrontaci s dětmi, které jejich rodiče takto týrají, navíc v anonymitě nádraží, z něhož všechny odveze vlak během několika minut.

Přilnutí k jediné osobě pomáhá lidem v prvních letech života formovat citové vazby. Odepření této potřeby mívá hluboké následky. Plní ale fixace na takovou matku svou roli? A kdyby byl tento chlapec umístěn do ústavní výchovy, nebyl by to pro něj další traumatizující zážitek? Neztratil by jen zbytky své schopnosti navázat vztahy s druhými lidmi? Na vzorci chování, který mu byl předán jako základní, už by se těžko něco změnilo. Snad by se tím ale snížilo množství trápení, které na něj padá.

Nechce se mi čekat, až mi ten samý chlapec, kterému dnes utírám pusu, za pár let ukradne mobil. Nechci myslet na to, jak bude zacházet se svými budoucími dětmi. Děsí mne, jak prázdné ruce mám, přestože pokračování jeho života je dopředu čitelné A mrazí mne v zádech při představě, kolik dětí je předem odsouzeno k trápení proto, že se narodily svým "nemocným" rodičům, jimž nikdo nedokáže pomoct.

                 
Obsah vydání       29. 10. 2008
29. 10. 2008 BBC: Gruzie v srpnu "spáchala válečné zločiny", Saakašvili to popírá
29. 10. 2008 Společnost lidských bytostí a společnost idiotů Tomáš  Koloc
29. 10. 2008 O prázdných rukou na špičce civilizace Hana  Tomšů
29. 10. 2008 Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením
29. 10. 2008 Jak by interpretoval Klausovo chování před volbami Ústavní soud? Václav  Chyský
29. 10. 2008 Je prezident Klaus proti radaru? Bohumil  Kartous
29. 10. 2008 Poslední podraz ODS Libuše  Pojerová
29. 10. 2008 Česko nebude mít sebemenší možnost ovlivnit zavlečení své země do války
29. 10. 2008 Obama vede při amerických volbách o 19 procent
29. 10. 2008 Země není plochá, ale ... Michal  Vimmer
28. 10. 2008 Nemístná euforie nad vítězstvím spektáklu Karel  Dolejší
28. 10. 2008 Loga věcí veřejných a Přehlídka impotence 2008 Bohumil  Kartous
27. 10. 2008 Kvůli třiceti korunám? Lubomír  Novotný
29. 10. 2008 Podnět Radě ČRo: Radiožurnál propaguje fašismus Bohumil  Kartous
29. 10. 2008 Vicky Cristina Barcelona -- únik do vysněného ráje Darina  Martykánová
29. 10. 2008 Ztrátová spekulace, neboli zisky, které zmátly burziány Uwe  Ladwig
28. 10. 2008 Evropa je na pokraji naprostého měnového rozkladu
28. 10. 2008 Pozapomenutá válka Daniel  Veselý
28. 10. 2008 Někteří "staří" krmí "mladé" moudry, která jsou oběma stranám k ničemu Karel  Dolejší
29. 10. 2008 Proč jsou ceny ropy tak nízké?
29. 10. 2008 Jsme svědky tichého převratu?
29. 10. 2008 Klamavá reklama hnutí Ne základnám Ivan  Větvička
28. 10. 2008 Protestujeme proti záměru ODS schválit na poslední chvíli v Senátu smlouvy o radaru
29. 10. 2008 Mladí nemají důvod volit? Darina  Martykánová
29. 10. 2008 Kdo měl jít k volbám
29. 10. 2008 Cesty šokové a šokovější Pavel  Urban
29. 10. 2008 Potřebují veřejná média svůj "TOP-TEN" žebříček témat? Michal  Rusek
28. 10. 2008 Bobek: začneme posluchače kádrovat, jestli jsou pro "budoucnost národa" perspektivní? Štěpán  Kotrba
28. 10. 2008 Armáda ČR proti radaru
25. 10. 2008 Filmy se musejí dělat s emocionálním nasazením Dominika  Švecová
27. 10. 2008 Festival v Jihlavě pro filmové profesionály Dominika  Švecová
26. 10. 2008 Alkoholik, brutální krutost a nepromyšlený chaos Dominika  Švecová
26. 10. 2008 Shromáždila Veronika Janečková proti sobě důkazní materiál? František  Koukolík
26. 10. 2008 Je šokující, že takový film mohl vzniknout Jan  Tuláček
29. 10. 2008 Trestní oznámení na film, který jsme neviděli? Michal  Vimmer
26. 10. 2008 Tajemství obrazu a vacátkovská Bathory Jan  Stern
24. 10. 2008 Cenzoři z Rady Českého rozhlasu zaútočili opět na Rádio Wave Štěpán  Kotrba
29. 10. 2008 ČSSD: "Bezvízový styk s USA zaveden nebyl"
17. 10. 2008 Hospodaření OSBL za září 2008
29. 10. 2008 Umělci reagují na skandální výrok programového ředitele Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba