5. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 1. 2009

Francouz, který se významně zasloužil o znovunabytí samostatnosti českého národa

Ernest Denis 3.1.1849 - 4.1.1921

Vstupujeme do roku 2009 a již první den nás „média“ připravují na kampaň, kterou hodlají připomínat rok 1989.

Rok, v jehož samotném závěru se mnozí lidé „přizdobili“ trikolórami a někteří se začali rozpomínat na Masaryka, Beneše. Pozornosti se dostalo i Havlíčkovi, Jiráskovi, Palackému, Tylovi... Došlo i na Karla Čapka, jak jsem tehdy zjistil i z výlohy jedné prodejny na Karlově náměstí. Někdo na ni vylepil jeho esej „Proč nejsem komunistou“, kterou ve svých 34 letech vydal 4.12.1924 v „Přítomnosti“. Soused, který nám před 7. listopadem káravě připomínal nevyvěšení sovětského praporku při návštěvě nejvyššího sovětského činitele v Praze, o více jak deset dní po té vycházel s „masaryčkou“ na hlavě. Včetně typicky šikmo našité trikolory.

Před několika lety jsem jej potkal u - „za komunismu“ Tylova divadla - jak si na nějaké internetové upoutávce dnes s odporem píší. Konal se tam „divadelní festival německého jazyka - “. A soused si z formulace za pomlčkoupůvodně Německé divadlo v Praze“ vzal důvod ke spílání Čechům. Za to, co si nadrobili tím, že se 1. s Němci rozešli, 2. a ještě je vraždili a okradli. Když se vyprázdnil, zeptal jsem se, proč nemá na hlavě tu svojí furažku. Bezelstně odpověděl, že už ji dávno vyhodil...

Omlouvám se za krkolomný úvod. Ale ty vzpomínky mi prolétly hlavou, když jsem se dočetl o nejčerstvějším protičeském výpadu poslance EP, předáka sudetoněmeckého landsmanšaftu. A posléze jsem při čtení nějakého textu narazil na Ernesta Denise.

V nadcházející kampani připomínání „sametové revoluce“ a jejích plodů si v „médiích“ jistě nikdo na jeho jméno nevzpomene. Ačkoli v době zmíněného vylepování Čapkovy stati se začalo vzpomínat na to, že komunistům vadil. Což se dokazovalo tím, že po něm pojmenované nádraží na Těšnově raději vyhodili do povětří.

Avšak s touto sametovou argumentací to časem, a typicky, dopadlo stejně jako se sousedovou čepicí. Dnes se za důvod demolice uvádí, že komunistické, a vlastně i české propagandě vadilo, protože bylo darem od města Vídně. A tudíž důkazem perfidní nevděčnosti vůči našim německy hovořícím rakouským spoluobčanům...

Připomenout si Ernesta Denise v těchto dnech je případné i z dalších důvodů.

Narodil se 3.1.1849 v Nîmes a 4.1.1921 zemřel v Paříži. Byl profesorem na univerzitách v Bordeaux a na Sorboně.

Například dámičky, které se už stydí i za české přechylování svých příjmení, by měly vědět, že uznávaným francouzským historikem se stal zejména pro svá díla o politických a kulturních dějinách Čechů.

Ve kterých dokazoval, že Češi jsou kulturně a politicky nejvyspělejším slovanským národem. Proto nám přisuzoval i vůdčí roli v boji slovanských národů za vymanění se z germánského žaláře malých evropských národů. A vyjadřoval v nich přesvědčení o nezbytnosti získání samostatnosti pro náš národ.

Ve vztahu k němu ale nezůstal jen u vědeckých pojednání a badatelské činnosti.

Vyvíjel i politicky povzbuzující činnost, jejíž součástí bylo např. i založení a redigování revue „La Nation Tchèque“.

Kdo je v dnešní „Evropě“, jež má být Čechům oním vysněným rájem, takovým přítelem, jako českému národu zůstává Ernest Denis? Snad přátelé a „Češi jako poleno“ , či Sarkozy nebo Posselt, Pöttering, Cohn-Bendit, anebo ti, pro které jsou husité zločinní lapkové, etc.?

Kteří z dnešních českých vysokoškoláků vědí, že profesor Denis vydal v roce 1878 dílo „Hus a husitské války“, v roce 1885 další dvě, a to „Počátky jednoty českobratrské“, a dále „Čechy ve druhé polovině 15. století“?

Anebo lze očekávat od tzv. „historiků“ z úřadu zvaného výmluvnou zkratkou „ÚSTR“, že prosadí ve středních školách četbu jiných dvou Denisových děl, a to z roku 1890 „Konec samostatnosti české“, či z roku 1903 „Čechy od Bílé Hory“ ?

Jsem skeptický. I na Ministerstvu školství se již v minulosti angažovali v šíření mj. protipalackého pamfletu „Češi v dějinách nové doby (1848-1939)“ autorského trojlístku „PODIVEN“. A který Věra Olivová, v obsáhlé studii „PODIVEN: Manipulace s dějinami první republiky“ , takto charakterizuje, cit.: „pojetí českých dějin. Nazírá ... z ... zorného úhlu katolické církve...nenalézá porozumění pro národní obrození, zpochybňuje vznik samostatného československého státu a odmítá jeho demokratickou reprezentaci v čele s Masarykem a Benešem.“ Jedním z autorů je Petr Pithart (vedle psychiatra Příhody a Milana Otáhala), neohrožený kritik „národoveckého“ Václava Klause..

Středoškolákům, ani komukoli jistě nebude nikdo v Česku doporučovat k četbě Denisovy „Vzpomínky a eseje o Palackém“ vydané roku 1898.

Naopak. Česká televize již před několika roky s velkým zadostiučiněním informovala, jak šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu, v jehož řadách jsou i nacisté, manipuluje svými protičeskými výlevy naše školáky.

V nadcházejícím roce globální ekonomické krize se v Česku můžeme těšit na kampaň glorifikující důsledky summitu „Bush st.- Gorbačov“ na Maltě v roku 1989.

A které se v Československu realizovaly jako tzv.“sametová revoluce“, jež nám přinesla lidská práva. Ve smyslu, jaký jim vnutily US administrativy od roku 1977, jaký jim vdechla svým „double standard“, dvojím metrem, J. Kirckpatricková. Anebo velcí globalizátoři.

Určitě by také bez „sametové revoluce“ nebyla možnou drzá výzva předáka sudetoněmeckého landsmanšaftu, aby byly "protievropské a rasistické" Benešovy dekrety .... odstraněny "evropským aktem vůle" (Zpravodajský server ČTK, ČESKÉ NOVINY.cz, 2.1.2009)

Co tak asi "evropským aktem vůle" rozumí europoslanec Bernt Posselt? Není to snad možnost, kterou mu nabízí tzv. „Lisabonská smlouva“ v čl. 48, odst. 7, cit. : „Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie nebo hlava V. této smlouvy, že Rada rozhoduje v určité oblasti nebo v určitém případě jednomyslně, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, které Radě umožní v této oblasti nebo v tomto případě rozhodovat kvalifikovanou většinou.“?

A nevztahuje se právě k tomu námitka č. 3 Senátu P ČR, jak jí prezentoval, ale i absurdně odmítnul Ústavní soud ČR ?

Čili pravidlo, podle něhož by „kvalifikovaná většina“ v exekutivním orgánu EU mohla „evropským aktem vůle“ jednou odstranit Benešovy dekrety. A tím právně otevřít prostor k restituci práv a povinností z řádu zavedeného zřízením Protektorátu a Mnichovského diktátu ?

A jindy třeba odstranit Čechy někam dál na Východ, kdyby se soukmenovci Posselta ze SL chtěli ještě dožít svého „lebensraumu“?

Produktem „sametové revoluce“ je ale také možnost volby. Takže Češi, vyberte si.

Pokojně přikyvujte a další generace ať si 3.a 4.ledna doma připomínají „Arnošta“ Denise, jako vytrvalého bojovníka za práva a samostatnost českého národa, který se významně zasloužil o vytvoření Československa. A již v roce 1890 napsal „Konec samostatnosti české“...

                 
Obsah vydání       5. 1. 2009
5. 1. 2009 Švédský lékař: "Izraelská armáda zabíjí civilisty"
5. 1. 2009 Analýza: Kdo je v konfliktu v Gaze civilista?
5. 1. 2009 Izrael používá fosforové bomby
5. 1. 2009 Zintenzivnění konfliktu přináší zmatek
5. 1. 2009 Francie usiluje v Gaze o příměří, Izraelci útočí dál
5. 1. 2009 Ranění civilisté v Gaze v přeplněných nemocnicích, zatímco Izrael útočí dál
5. 1. 2009 Útok Izraele na Gazu vypadá takhle:
5. 1. 2009 Klamné cíle jsou hořčíkové Štěpán  Kotrba
5. 1. 2009 1571 mírových raket pro Izrael aneb proč potomky Davidovy přešla trpělivost Štěpán  Kotrba
5. 1. 2009 Obdivuji otrlost některých čtenářů Jan  Čulík
5. 1. 2009 Výsledkem bude více fanatismu
5. 1. 2009 Obama právě prohrává ve válce o muslimské sympatie
4. 1. 2009 Rozlité olovo Karel  Dolejší
5. 1. 2009 Palestina: Apartheid, genocida, holocaust Thomas  Franke
5. 1. 2009 Korespondenti BBC: Co se stane v roce 2009
4. 1. 2009 Prosím vás, zachraňte ty lidi, zaznělo v OVM Daniel  Veselý
4. 1. 2009 Proč platí Češi za Izrael? Štěpán  Steiger
4. 1. 2009 Izraelská vojska pronikla daleko do Gazy
5. 1. 2009 Chudáci v nebezpečí života a politikové v dvojí pasti, aneb Dostat se do pekla je lehké, ale jak z pekla ven? Uwe  Ladwig
5. 1. 2009 Nic lepšího než Naše předsednictví Unii si Izrael nemohl přát Michal  Vimmer
4. 1. 2009 Gaza: Vzhledem k zintezívnění konfliktu MVČK vyzývá všechny strany k respektování civilistů
3. 1. 2009 Independent: Na co si ti Palestinci pořád stěžují?
5. 1. 2009 Bezohledný kapitalismus
5. 1. 2009 Klamné a zavádějící informace o radaru v Brdech Milan  Hlobil, Petr  Pokorný
5. 1. 2009 Profesor Theodore A. Postol pro ATM: Radar nemá deklarované schopnosti
4. 1. 2009 Rusko- ukrajinské spory o plyn narůstají
5. 1. 2009 Jungmann stále kopacím míčem Lukáš  Zádrapa
5. 1. 2009 "Hanobení rasy, národa a přesvědčení" a útoky na "ošuntělé Čechy" Jan  Čulík
5. 1. 2009 Ministryně pro komunity znepokojena "osudem ignorovaných bělošských chudých"
5. 1. 2009 Scénáře soumraku civilizace růstu Jindřich  Kalous
5. 1. 2009 Sugestivní ideologie mrkvové šťávy Štěpán  Kotrba
5. 1. 2009 Hlavně, že je česká historie neměnná Pavel  Urban
5. 1. 2009 Půvab ruské věznice očima newyorského fotografa Irena  Ryšánková
5. 1. 2009 Francouz, který se významně zasloužil o znovunabytí samostatnosti českého národa Jaroslav  Kuba
5. 1. 2009 Mysleme na chudé! Ivan  David
4. 1. 2009 Lisabonská Bílá hora a obnovené zřízení bruselské Pavel  Křivka
3. 1. 2009 Bizarní možnost, že vkladatelé budou muset platit bankám úrok za úspory, je reálná
2. 1. 2009 Britové, Daily Telegraph a finanční krize
2. 1. 2009 Obnovitelné zdroje a jaderná energie Jiří  Krautwurm
31. 12. 2008 Jsme odsouzeni pasivně naslouchat rozhovorům vládců o našem osudu
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008