|
26. 2. 2009
Domino efekt a oceňování rizikaPoznámka k článku Patrika Nachera Ratingové agentury -- spoluviník, co dál kibicuje" Ačkoliv Patrik Nacher má zcela pravdu v tom, že ratingové agentury se v poslední době vskutku příliš nepředvedly, spíš naopak, jeho stížnosti na hodnocení ČR nejsou opodstatněné. Západní rating agentury, ekonomové a odborníci na finance si jsou plně vědomi, že Česká republika má relativně zdravý bankovní systém, ve srovnání třeba s Litvou, Maďarskem nebo Rumunskem. Důvod proč snižují rating celého regionu a proč se domnívají, že i ČR je nebezpečně zranitelná, je strach z tzv. domino efektu. Možná, že je to strach přehnaný, ale nejedná se o žádné spiknutí nebo lenost, pouze o kontrolu rizika. A v době, v které žijeme, touha riskovat (risk appetite ) značně poklesla. |
|
Mnoho východoevropských (včetně českých) bank je pouze pobočkami západoevropských bank. Západoevropské banky kontrolují ve východoevropských zemích (liší se podle země) 60 až 90 procent finančních trhů. (Kdo si myslíte, že platil za nedávný mejdan -- vzmach ekonomiky?) Rakouské banky jako Raiffeiseen a Erste Bank mají ve východoevropských zemích investice-půjčky, které přesahují 80 procent národního důchodu Rakouska, to znamená, že Rakušané nemají ani na to, aby banky mohli v případě nutnosti znárodnit. Ne všechny země a jejich banky jsou na tom sice tak špatně, Belgie a Švédsko mají ve východní Evropě půjčky ve výši kolem jenom (chcete-li tomu tak říkat) 20 - 25 procent GDP, nicméně i to je velice riskantní. Jestli se tento systém začne hroutit , nikdo nezůstane ušetřen. Dojde k bankrotům, nuceným prodejům pod cenu (tzv. fire sales) atd. A nikdo znamená nikdo, Čechy nevyjímaje. Globalizace pracuje oběma směry. Primární zdroj - RGE Monitor (Nouriel Roubini website) |
