V Nizozemí mají také problémy s Romy a neříkají si, že jsou rasisté

27. 5. 2009 / Lucie Bottaro

Z rozhovorů pak vyplynulo, že obyvatelům Nieuwesgeinu vadí zejména krádeže a chování Romů. Na Premovu námitku, že ale ostatní kradou také, odpověděl jeden majitel obchodu, že sice ano, ale ne tak sebejistě a otevřeně. A Romům na místních taktéž vadilo hlavně chování, které označovali jako rasistické. Před jedním barem došlo k napadení romského mladíka a následující den zase skupinka Romů zbila majitele toho baru židlí do bezvědomí.

Prem se dále ptal tamních Romů na výši jejich nezaměstnatosti. Bylo mu řečeno, že je 100%. Výše zadluženosti - obrovská.

Pozastavil se i nad případem chlapce, kterého škola vyloučila, jak tvrdil, protože je Rom. Naproti tomu škola se bránila, že byl jen vyloučen proto, že byl problémovým žákem. Koneckonců to nebyl jediný Rom na škole a ostatní navštěvovali školu nadále.

Navštívil rodinu, která přicestovala z Jugoslávie koncem sedmdesátých let a zpočátku žila nějakou dobu v parku. Prádlo sušila na keřích a jídlo vařila na otevřeném ohništi. Pak se radnice rozhodla jim darovat řadový domek a auto, aby mohli žít jako ostatní Holanďané. Romové říkali, že jim Nizozemsko připadalo, jako ta nejkrásnější země na světě. Ale teď už nejsou šťastní. Museli se vzdát většiny svých tradic. Jsou strašně spoutaní a cítí se nesvobodní. Rádi by někam jinam ...

V Premových pořadech bývá zvykem dát prostor k vyjádření všem stranám. Proto byli osloveni: funkcionář pro kontrolu školní docházky, Centrum pro práci a příjem, sociální pracovníci a městské zastupitelstvo. Jediný, kdo tohoto prostoru využil, byl starosta. Pravil, že na romskou menšinu nelze pohlížet stejně jako na kteroukoliv jinou menšinu a že stát příliš dlouho romskou otázku neřešil a problémy nechal nakumulovat a že odteďka se touto problematikou budou zabývat blíže. Opravdu se snažil. Ovšem nic konkrétního nenabídl. Vůbec nic.

Pro mě osobně je na tom všem zajímavé to, že Nizozemci se sami rasisty nenazývají. Žádné novinové sebemrskačské titulky ve stylu "To jsme ale opovrženíhodní a netolerantní". A přitom jsou národ, kde byl pro své názory před pár lety politik střelen do hlavy a několik let nato podřezán filmový režisér. Je to národ, který si zvolil do parlamentu Stranu za svobodu s Geertem Wildersem, který natočil filmek, ve kterém jsou muslimové prezentováni pouze coby nenávistní násilníci.

Jenomže Nizozemci prostě s tím vším pracují jinak. Vědí, že lidé typu Geert Wilders vždycky nějaké přívržence mít budou, ale většina na ně bude pohlížet jako na ty, co staví svou existenci na kydání hnoje kolem sebe. Je nemyslitelné, aby někdo v nejvyšší politice pronášel rasistické či nábožensky netolerantní poznámky. To by byla jeho politická sebevražda.

Těžko si představit, že by jejich premiér používal ve svém slovníku výrazy typu osvětimská lež nebo noc dlouhých nožů, místopředseda stěhoval někam nějakou skupinu obyvatel a hovořil přitom o vyříznutí vředu či ministr vnitra považoval vypálení domku za hygienický čin. Nizozemci žijí v přesvědčení, že jsou ten nejtolerantnější národ - minimálně v Evropě a to jim přímo velí přijímat i jiné kultúry a vše ostatní považují za odsouzeníhodné odchylky.

My žijeme v neustálé přesvědčovací masáži, jak jsme xenofobní a rasističtí, což bude za chvíli bráno vetšinou jako fakt a fyzické útoky proti lidem jiné barvy pleti pak budou na denním pořádku. A my si budeme říkat: "Nojo, no, vždyť my, Češi, jsme přece rasisti, ne?"

De Roma in Nieuwegein: ZDE

Vytisknout