Tak o co vlastně jde?

3. 6. 2009 / Jiří Faimon

Po známých vajíčkových událostech se rozhořela diskuze, jak celou věc interpretovat - zda akceptovat, potrestat nebo omluvit. Dosaďte si sami, podle svých vlastních výchozích pozic. Na jedné straně padají slova o fašismu, na druhé straně vidíme jasnou snahu věc bagatelizovat. Podle mého názoru není důležité, jak věc nazveme. Důležitější je posouzení, zda není v konfliktu s demokratickými principy.

Takže, jaká jsou výchozí fakta? Máme tu organizovanou nátlakovou skupinu s politickými cíli. Organizovanou? Jistě, existuje přece kolem 50 tisíc podpisů pod vyprojektovanou výzvou na facebooku. Nátlakovou? Ano, jejími prostředky je násilí. Že jen "vajíčkové"? Zatím! V Brně padly i facky. Především na tváře vajíčkářů, násilí vyvolává násilí, v tom tkví to nebezpečí! Násilí je spirála, s každou otáčkou se stupňuje ve stylu: "Vy na nás takhle?" "Tak my na vás ještě hůře!". Proti 50 tisícům z Facebooku, 100 tisíc odjinud.

S politickými cíli? Bezpochyby, je cílená na Paroubkovu ČSSD. Proč zrovna na ni? Čím se vymyká tato strana (v posledních letech v opozici) z našeho šedivého a lepkavého politického marasmu? Řečnická otázka! Můžeme vrstvit argumenty, pro i proti, podle libosti a podle sympatií/antipatií. Ale ani toto není v dané chvíli podstatné.

Opravdu nebezpečné je, že ve společnosti nepanuje shoda, zda je aktivita jako "vajíčkovaná" legitimní. Formálně byla více-méně odsouzena, ale se špatně skrývanou zlomyslností (ve stylu "kdo seje vítr..." nebo "může si za to sám"). Jednoznačné odsouzení jsem slyšel jen od prezidenta Klause a senátora Pitharta (všem ostatním, které jsem neslyšel, se omlouvám). Prohlášení ministra Peciny nechávám stranou, prý je podjatý, jsa nominován sociální demokracií.

Právníkům ponechám otázku, zda byly při vajíčkované porušeny/přestoupeny zákony. Ale nejde tu o znečištěná saka, facky, kluzké ulice, veřejný pořádek, a konečně, ani o útoky na veřejného činitele. Jde o něco jiného -- o samu podstatu práv a svobod jednotlivce v demokratickém prostoru.

Má každý právo na názor? Jistě... Ale má právo prosazovat svůj názor násilím? Verbálním nebo skutečným? Na úkor druhého? Přece i politici mají právo přednést svůj názor a sympatizující občané mají právo jejich názor slyšet! Srovnání se sametovou revolucí neobstojí -- tam šlo o nereformovatelný totalitní režim. Tady jde o demokratické volby. Skupina 50 tisíc lidí, méně než jedno procento voličů (a to nezohledňuji fakt, že řada vajíčkářů je "pod volebním zákonem") něco velmi chce, křičí, hází, a domáhá se toho násilím. To je model který chceme? Skutečně? Chceme před každými volbami nekontrolované násilí a třeba i 5 miliónů lidí v ulicích? Občany ČR, stojící s odhodláním a nenávistí proti sobě? Sečteno -- podtrženo, "vajíčkovaná" se mi zdá jako nebezpečná hra! Velmi, velmi nebezpečná... Něco takového tolerovat nebo dokonce živit by bylo extrémně nezodpovědné!

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 3.6. 2009