Lidová svrchovanost ke zničení "demokracie"

17. 7. 2009 / Štěpán Kotrba

polemika s Dolejšího reakcí v článku "Referendum může puč legitimizovat" na text Evy Malířové "Může být referendum pučem?

Dolejšího argument s Bonapartem je ukázkou, kterak se dá jakákoliv moc, byť stvrzená lidem, delegitimizovat, když se chce. Stačí vhodně uchopit vhodný klacek. Téma lidové svrchovanosti, dělajícího užitečného idiota při zničení "demokracie", je přesně tím argumentem, který nadřazuje náboženství "volební participace" nad realitu "lidem projevené moci". Je legitimní, když menšina vládne většině bez možnosti tuto vládu legálně odvolat? Je legitimní, jestliže si vůle většiny lidu vybere v referendu systém řízení země, který znemožní menšině vykořisťování práce i přírodních zdrojů? Je takovýto majetkový zvrat (převrat) většiny, která od toho okamžiku hodlá vládnout menšině, provedený bez cizího vměšování samotnými občany země, legitimní, i když je jím od moci odstavena dle západního nazírání "demokratická" vláda? Dejte mi moc ovládat měnu vaší země a bude mi jedno, jakou politiku budete dělat. Tak tuto větu kdysi řekl zakladatel tajné mocenské skupiny Bilderberg, bankéř David Rockefeller.

Doteď platilo pravidlo "západní demokracie", že moc je vždycky v rukou těch, kdo mají peníze. Odměnou byla výsada žít v blahobytu na úkor všech ostatních. Bilderberg Group, Trilateral Commision, Atlantic Council a Council of Foreign Relations - čtyři pilíře, podpírající americký imperialismus v 21. století. Bez ohledu na demokracii tyto nadnárodní struktury moci prosazují nadvládu USA. Projekt pro nové americké století. Výkonnými nástroji už nejsou jen armády a státní tajné služby, ale ekonomická vlivová souručenství, nadace a fondy: Tides Foundation, Ford Foundation, Charles Stewart Mott Foundation of Flint, Rockefeller Brothers Fund a desítky dalších. Teď se jim postavili Indiáni v Peru, bezzemci ve Venezuele a dalších zemích. Už mají dost poroby a chtějí si vládnout sami, bez proamerických loutek "US hegemony". Lidově emancipační hnutí Jižní Ameriky přepisuje geopolitickou i ekonomickou mapu světa.

Kde je tedy hranice demokracie, jestliže odmítneme i princip přímého všelidového referenda jako nadřazený všem formám nepřímé participace občanů, organizací a vlivových skupin na rozhodování

Council on Foreign Relations v květnu 2008 tvrdil, že období hegemonie USA v západní hemisféře skončilo. Ve volbách států Jižní Ameriky vítězí politici s velmi kritickým přístupem vůči USA. Dokonce už dva státy, Bolívie a Venezuela, vyhostily velvyslance USA ze svých zemí pro vměšování do vnitřních záležitostí. V letech 1998 až 2007 klesl podíl USA na investicích v zemích Latinské Ameriky z 30 na 20 %. A klesá dál. Protože země, do jejichž rukou se vátilo přírodní bohatství, nemají chuť k obchodu s USA v rámi jejich "volného trhu", ale založily si vlastní volný trh - sdružení ALBA.

Je legitimní, když takto od moci odstavená skupina vykořisťovatelů se opře o prostředky mediální propagandy v úsilí rozvrátit společenský souhlas občanů země - v úsilí získat moc zpět? A je legitimní, když jí v tom ten, kdo moc (jménem oné většiny lidu) má, zabrání - třeba násilím?

Tak přesně tohle se stalo venezuelskému prezidentu Chávezovi, který nahradil loutkové proamerické režimy silným systémem celospolečenského většinového souhlasu. A moc ve Venezuele dal do rukou LIDU, namísto zahraničních koncernů. A Zelaya se v Hondurasu pokusil - jemněji - o totéž. Zatímco Chávezovi, který byl sám bývalý pučista, pomohla jeho tajná služba a nechal zneškodnit několik pokusů o puč vůči své osobě a strůjce nekompromisně pozavíral, hondurasští plukovníci, cvičení ještě v záškodnické Škole Amerik, byli z jiného těsta.

"Pyžamový převrat" proti Zelayovi je pokus o vojenský puč, který odmítly nejen VŠECHNY vlády Jižní Ameriky, ale i USA a státy EU. Za Zelayův návrat k moci hlasovalo CELÉ Valné shromáždění OSN. Jen v Respektu a tam, kde dodnes velebí Pinocheta, to nechtějí pochopit.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.7. 2009