O odporu Čechů proti radaru v zahraničí samozřejmě věděli

19. 9. 2009 / Lukáš Kantor

Jan Čulík se hluboce mýlí, když tvrdí v článku „Selhání iniciativy „Ne základnám“, 18. 9. 2009, že se v cizině vůbec nevědělo o odporu většiny českých občanů proti radaru. Jakkoli možná nedostatečně, přeci jen se podařilo „komunikovat postoj české veřejnosti do zahraničních médií“ a to i díky činnosti Iniciativy Ne základnám, jejíž mluvčí poskytli různá vyjádření i tak autoritativním světovým médiím jako jsou britské BBC ZDE ZDE či americké deníky The New York Times a Washington Post .

Zůstaňme ale u Čulíkovi důvěrně známé Británie.

O tom, že občané v České republice (a v Polsku) odmítají americké základny, se šlo opakovaně dočíst v řadě článcích vyšlých snad ve všech levicových i pravicových novinách. Některé informovaly i přímo o Iniciativě Ne základnám (popřípadě Greenpeace) a jejích protestech či o místních referendech v brdských obcích.

Výše řečené dokazuje i jen letmý pohled do archivu deníků The Guardian (srov. ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE), The Independent (srov. ZDE, ZDE), The Daily Telegraph (srov. ZDE, ZDE) a The Financial Times (srov.. ZDE, ZDE, ZDE).

Podobné zprávy přinášela samozřejmě i BBC (srov. ZDE, ZDE, ZDE), která zmínku o protiradarových protestech (i s fotkou) zařadila dokonce do speciálního přehledu historických mezníků moderní České republiky (ZDE).

Pokud pak Guardian vytváří dojem, že jsou Češi a Poláci zklamáni zrušením raketové obrany (ZDE), jde o prohřešek Guardianu, nikoli Iniciativy Ne základnám. Jiné britské deníky dokázaly jasně rozlišit mezi přáním politiků a veřejnosti. Například The Independent, který píše o vzteku středoevropské pravice a současné "úlevě mnoha obyčejných občanů" (ZDE). Rovněž Daily Telegraph ve svém článku o Obamově rozhodnutí připomíná, že česká vláda podporovala radar "navzdory odhodlané opozici obyvatelstva" (ZDE).

Odsudky Jana Čulíka tedy nejsou na místě.

Autor je členem iniciativy Ne základnám

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.9. 2009