Extremismus ODS

21. 10. 2009 / Jiří Drašnar

Karel Dolejší to vyjádřil naprosto přesně. Politická strategie ODS se začíná vyhraňovat podobným způsobem jako strategie extremistického křídla Republikánské strany v USA (a samozřejmě mnoha jiných podobných stran v ostatních zemích). Co všechny tyto politické organizace spojuje, je barvitá populistická rétorika cizopasící na úzkostech, strachu a předsudcích části voličů obávajících se, většinou oprávněně, o svoji existenci a budoucnost.

Druhá věc, která je spojuje, je historicky prokazatelný fakt, který zmíněné části populace téměř vždy unikne, a to že rétorika vždy zůstane pouze rétorikou.

Tyto strany téměř zásadně v praxi hájí zájmy pouze těch nejmocnějších a nejbohatších a v okamžiku, kdy se dostanou k moci, pošlou bez problémů a bez výčitek svědomí ty, kteří jim pomohli ke zvolení, ale do zmíněné kategorie nepatří, na jatka nebo na ulici.

To je vždycky nebezpečná hra. Je nebezpečná v USA, které díky své krátké historii, bohatství, velikosti a diverzitě obyvatelstva zatím dokázaly, a zdůrazňujií zatím, mezi různými formami extremismu kličkovat a vrátit se do určitého, i když leckdy pochybného a křehkého ekvilibria, a je o to nebezpečnější v malé zemi, jako jsou Čechy, s jejich specifickou historii okupací, autoritativních režimů a nikdy nevyřešených křivd a záští, předávaných z generace na generaci.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 21.10. 2009