Zpětnovazební oprátky aneb špatně nastavená pravidla

21. 1. 2010 / Milan Dubský

Je milé až úžasné, když nám politici, ekonomové, vědci a prognostici navrhují systémy, zlepšení, vize a programy pro náš život a budoucnost.. Vynakládají na to část svého úsilí, práce a času, ale je problematické, zda je to smysluplné a užitečné. Mnoho těchto systémů a rad, jak zdokonalit a vylepšit náš život a společnost ve skutečnosti, v reálném světě neexistují.

Skutečnost je mozaikou všech možných forem uspořádání a často protikladného směřování k něčemu, o čem si myslíme, že bude lepší. Ano, úsilí o dosažení něčeho lepšího, snaha dosáhnout ušlechtilých cílů jsou anebo by měly být, smyslem lidské existence. To vše je pevně spjato s vlastnostmi člověka, jako takového, ke kterým patří mimo jiné, ale především mít stále více, být bohatším, být větším než ten druhý, můj soused atd. Nutno říci, že jsou v této množině tací, kteří se vymykají této definici. Ale ti bohužel neurčují zcela vývoj ani nejsou hybateli posunu, ač by jimi právě měli být.

Zvětšování papírového bohatství, při zrychlování až škodlivé spotřeby přírodních zdrojů pod záminkou rozvoje, inovací, konzumu, často neužitečné pohodlnosti života, modernosti, módy a dalších ideologických zástěrek, směřuje ke zhoršování života celé společnosti na této planetě Zemi. Protože všechno souvisí, svým způsobem a různou velikostí vlivu, se vším, tedy i s daněmi, příjmy, výrobou, spotřebou atd. Společnost, v období neokapitalismu nebo jak jej pojmenovává nositel Nobela za ekonomii profesor Kolumbijské university Joseph Stiglitz, náhražkový kapitalismus, by se měla vystříhat anebo alespoň zpomalit, zvětšování virtuálního bohatství tj. toho, které nevzniká z přírodního produktu, jehož vlastnostmi jsou užitná hodnota a užitečnost jeho vytváření prací, ať již fyzickou nebo duševní prací.

Velké virtuální, papírové bohatství vzniká z finančních produktů, spekulacemi, lichvou, zisků z kapitálových investic, na burzách, v hazardu, sázení a dalších podobných, v oblasti finančnictví, bank a mnoha jiných, tedy oborů, kde se nic materiálního a užitečného nevytváří.

Jen peníze. Peníze které vytvářejí peníze, i když papírové, virtuální. Je to snad jediné, v tomto světě dosud vytvořené, perpetum mobile. Chyba je v tom, že pravidla společnosti umožňují za tyto papírové, umělé, virtuální peníze kupovat reálné hodnoty, půdu, podniky, domy, pozemské statky a tak je legalizovat v celém systému, kde tak probíhá kontinuální proces změn vlastnických vztahů. Bohužel v neprospěch většiny tj. těch členů společnosti, kteří vytvářejí skutečné, hmatatelné hodnoty a bohatství společnosti. Často je někdy a někde morálka společnosti, osob i právních subjektů ve psí. Stává se to velmi často v případech, kdy člověk nebo instituce, akciovka, ale i mnohé jiné si vykalkuluje, že výnos z krádeže, vraždy, či jiných zločinů a nesprávného chování je větší anebo nevinu lze koupit, než výše trestu nebo se vytvoří vakuum v zákonech a legislativě, kdy se některé zločiny netrestají.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 21.1. 2010