Náckové se po Drážďanech neproducírovali

18. 2. 2010 / Jaroslav Foldyna

Příznivci extrémní pravice, nazývaní též náckové, se sjíždějí každý rok 13. února do Drážďan. Prý aby uctili památku spojeneckého náletu v roce 1945, tehdy spojenecký nálet udělal z města na Labi peklo. Policie v Německu má již své zkušenosti s "uctíváním" památky v provedení těch, co křičí "Nic než národ !" a vždy se perfektně připraví. Svůj postoj k řvoucí mase, obdivující "pořádek" skoro svorně a hlavně veřejně vyjadřuje i německá politická scéna. Všichni bez rozdílu vyrazí do ulic. Všechny barvy proti hnědé -- to bylo heslo loni. Lhostejno, že jedni několik kilometrů od řvoucího davu, kluků a holek s holými hlavami a okovanými botami vytvoří "neproniknutelný" lidský řetěz, do kterého se v lesku kamer a fotoaparátů zavěsil i český ministr Kocáb. No a ti druzí několik desítek metru od těch, co skandují "Nic než národ" ... či v originále "Auslender raus!"... vytvoří živou zeď, oddělenou perfektně připravenými policisty a policajtkami, od ... okovanými botami obutých naducánků s holýma a prázdnými hlavami.

Kluci a holky s pestrobarevnými kokrhely a dredy, ale i bez, v rytmu jim blízké hudby více jak sedm hodin v několika stupňovém mrazu, se rytmicky svíjejí ...tančí ...aby nezmrzli. A hlavně aby nazi ...jak oni říkají, neprošli. No pasaran.

Desítky různých vlajek protifašistických organizací se třepotaly v mrazu, mezi nimi i vlajky české. Nesli je ...důchodci. Komunisté. To neříkám pejorativně, naopak. Přijeli s autobusem z Ústí nad Labem, přijel i krajský zastupitel za KSČM Brázda. ... Na místě čekal poslanec Evropského parlamentu Kohlíček, který má druhou kancelář v srbské Lužici a taky poslanec Die Linke z Lužice Haiko Kosel. Ti všichni spolu s několika tisíci mladých lidí zablokovali v Drážďanech u nádraží Neustadt tu řvoucí masu, kterou mladí Němci nazývali „náci“.

Proč to píšu ... Byl jsem tam taky. Jel jsem tím autobusem s komunisty spolu se svým kamarádem, my dva sociální demokrati.

Když se mě jedna redaktorka ptala, proč tam jedu, řekl jsem jí... „když se ta sebranka dostane k moci... do lágrů a koncentráků tehdy jeli jako první jak komunisti, tak sociální demokrati. Tak abychom tam zase nejeli společně, dnes jedeme do Drážďan. Moje maminka a táta (ročník 1921 a 1920) v tom lágru byli, viděli tolik zla, tolik utrpení, že když mi to vyprávěli, tak jsem si řekl, to už nikdy nikdo nesmí zažít.“

Jel jsem do Drážďan s komunisty... Chtěl bych poprosit všechny slušné lidí, tady u nás, bez rozdílu politických stran - pojeďte příště taky. S kýmkoliv,kdo bude chtít jet. Všechny barvy proti hnědé.

Historie se nesmí opakovat, a tak jsem rád, že třeba (i daleko od řvoucí masy) stál náš ministr Kocáb a další politická reprezentace a deklarovala „Naci ...tady nemáte co dělat“.

No a my ...my jsme stáli pár desítek metrů od nich..., aby nemohli projít. Všechny barvy proti hnědé.

Je to jistě lepší, než nechat Ústí nad Labem v dubnu vylidněné a obsazené policií, aby si v něm náckové mašírovali.

PS: Nácky zastavili mladí antifašisté, ne policie.

FOTOGALERIE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 18.2. 2010