Předvolební průzkumy: přání otcem myšlenky

1. 4. 2010 / Ján Mišovič

Výsledky stranických preferencí přibližně tři měsíce před samotnými volbami "přímo nutily" hlavní politické představitele vyslovovat se, třeba i v té nejobecnější poloze, k publikovaným údajům. Jednak to mají "v popisu práce" a jednak se alespoň naoko brání myšlence, že by poznatky mohly být alespoň zčásti relevantní. A tak jsme svědky téměř "demonstrace síly" u strany, kterou průzkumy staví do vítězné pozice. Současně se ozývá zpochybňování existujících rozdílů mezi prvním a druhým na špici "pelotonu" na základě interpretace výsledků vlastních šetření.

Diskusi nevynechávají ani publicisté, či odborníci z různých oblastí, včetně prezidenta republiky. Pro některé z nich se stávají průběžné výsledky „tučným soustem“. Tradičně rozvážní ve svých soudech, posuzující vývoj událostí v delších časových souvislostech, jakoby podlehli „kouzlu okamžiku“. Píší o „trestu“ pro velké strany, které vlastně ani nejsou tak velké. Už vidí nové politické strany ve Sněmovně a mají představu o 30 až 40 poslancích zastupujících tyto politické subjekty, jenž by mohly zamíchat politickou mapou.

Vyslovená stanoviska jaksi neberou v úvahu fungující efekty vyvolané samotnými výsledky výzkumu (o nichž byla zmínka před týdnem) spojené s posilováním velkých stran. Ozývají se i politologové s úvahami nad chováním tzv. středového voliče. Podrobnější analýzy prokazují, že středových voličů, tedy těch, kteří by volili středové strany není mnoho, na rozdíl od těch, kteří se identifikují v rámci rozložení politického spektra levice pravice s politickým středem. To je ale jiné dělení.

Těm, kteří se situují do politického středu, vůbec nejde o to dát šanci malým a novým stranám. I oni by rádi volili velké strany, tak jak to udělali v minulosti, ale ne za podmínek, za nichž někteří představitelé stran spíše „odpuzují“ než přitahují a okolností, spojených s jejich aktivitami (nejasnosti kolem korupčních skandálů, veřejných zakázek neprůhlednost jednání, nevhodné výroky apod.). Proto vidíme prozatím výraznější odklon k novým stranám.

Co tedy naznačují stranické preference publikované v březnu? Údaje přináší tabulka č.1.

Tabulka č. 1 Stranické preference prezentované v březnu 2010
podle CVVM, Factum Invenio, Median, STEM

Agentura CVVM

Factum Invenio

Median

STEM
Termín dotazování 1.3.-8.3.2010 26.2.-3.3.2010 1.2.-2.3.2010 27.2.-8.3.2010
Počet dotázaných 1027 1031 1051 1276
Volební účast 58 % 63,7 % 62 % neuvedena
ČSSD 32 % 27,4 % 34,5 % 27,9 %
ODS 25,5 % 23 % 20,7 % 20,0 %
KSČM 12 % 14,4 % 13,9 % 11,3 %
TOP 09 10 % 11,8 % 9,6 % 7,7 %
KDU-ČSL 4,5 % 6,2 % 5,5 % 4,8 %
SZ 4,5 % 4,7 % 4,8 % 3,8 %
Věci veřejné 7 % 7,8 % 5,2 % 6,2 %
Strana práv občanů 3 % Nebylo uvedeno Nebylo uvedeno 3,6 %
Ostatní odpovědi 1,5 % 4,7 % 5,8 % 14,4 %

Březnová data potvrzují stav zaznamenaný v únoru 2010, že ze 27 stran a hnutí, kandidujících v květnových volbách, se dostane do Sněmovny 6 politických subjektů, čtyři původní a dva nové. Výsledky rovněž signalizují, že minulí voliči SZ se obracejí jinam a tuto stranu do Sněmovny nevyšlou. Agentury „věrně“ zaznamenávají možné zisky nových stran a s dopady dalšího průběhu volební kampaně neuvažují. Liší se však v očekávané volební účasti, téměř o 6 procentních bodů. To je údaj zatížený největší nejistotou. Zda bude účast nižší nebo stejná jako před čtyřmi lety, ukáží další šetření.

Jak by vypadalo složení Sněmovny podle zastoupení jednotlivých politických stran v únoru a březnu 2010, na základě odpovědí respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, přiblíží tabulka č.2.

Tabulka č. 2: Předpokládaný počet poslanců ve Sněmovně
podle agentur Factum Invenio, STEM a Median únor, březen 2010

Agentura CVVM Factum Invenio STEM Median
měsíc únor březen únor březen únor březen únor březen
ČSSD 73 0 75 66 77 75 0 82
ODS 44 0 59 55 68 56 0 48
KSČM 30 0 29 32 31 29 0 31
TOP 09 26 0 22 22 19 17 0 21
KDU-ČSL 8 0 10 10 5 12 0 10
Věci veřejné 11 0 5 15 0 11 0 8
SZ 8 0 0 0 0 0 0 0

Publikovaná data v březnu 2010 naznačují mírný pokles pozice ČSSD ve srovnání s únorem letošního roku. V případě ODS je pokles rovněž zaznamenaný. KSČM má prakticky u všech agentur stejnou pozici a v komparaci s únorovými daty se situace prakticky nemění. Avizovaný počet mandátů pro nové strany se pohybuje od 28 po 37 poslanců.

Je možné jen spekulovat o tom, proč CVVM tentokrát nezveřejnilo rozdělení mandátů. Podle stranických preferencí publikovaných tímto institutem by nové strany získaly přibližně tolik mandátů, jak to předpokládá Factum Invenio. Tímto se agentury dělí na dvě skupiny: v jedné jsou CVVM a Factum Invenio a v druhé STEM a Median. Rozdíly se určitě nedají vysvětlit výběrovou chybou, ale spíše rozdílnou prací tazatelských sítí.

Trojice agentur CVVM, Factum a STEM publikovala výsledky svých zjištění i před čtyřmi lety. Podívejme se, jak to tehdy vyznělo.

Tabulka č. 3: Stranické preference
publikované v březnu 2006 (v %)

CVVM Factum STEM
ODS 25,5 29,8 26,7
ČSSD 21 26,5 21,8
KSČM 12,5 17,8 12,4
KDU-ČSL 10 9,1 9,4
SZ 6,5 8,8 6,1
Ostatní 24:5 8 23,6

Porovnáním zjištěných dat v březnu a únoru 2006 (viz úvodní „díl“) vyplývá, že březnové poznatky nepřinesly žádnou novou „přidanou hodnotu“ a signalizovaly jedině změny v preferencích části voličů.

To, jak se promítla průběžná zjištění do předpokládaných mandátů, přiblíží tabulka č. 4.

Tabulka č. 4: Předpokládané rozdělení mandátů ve Sněmovně
podle březnových výsledku 2006.

CVVM Factum STEM Výsledky voleb 2006
ODS 68 65 70 81
ČSSD 56 56 57 74
KSČM 33 39 32 26
KDU-ČSL 26 20 25 13
SZ 17 20 16 6

Z přepočtů na mandáty z března 2006 vyplynulo, že všechny tři agentury nadhodnotily možný podíl SZ, tehdy nové strany, na úkor stran nejsilnějších. Podobně přecenily i možnosti KDU-ČSL. Výsledky zřejmě souvisely s masivní mediální podporou zejména SZ a u některých médií „se stala přání otcem myšlenky“. Březnová zjištění 2006, ve srovnání s konečnými výsledky, jsou rovněž svědectvím pozdějšího fungování bandwagon efektu, tedy příklonu k největším stranám při „lámání chleba“. Konečný nárůst o 8 až 10 procentních bodů pro dva klíčové subjekty agentury v březnu 2006 nedokázaly odhadnout.

Podobná analogie platí i pro letošní březnová data. Nové strany mají rovněž značnou mediální podporu a budou to právě ony, které v závěrečné fázi volební kampaně nepotvrdí průběžné výsledky.

Autor patří mezi největší odborníky na výzkum veřejného mínění v České republice. Působil dlouhodobě jako analytik Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky, dnes jako vysokoškolský pedagog přednáší na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.

25. 03. 2010 Ján Mišovič: Pomáhají či škodí průzkumy volebních preferencí soutěži politických stran? ZDE

17. 03. 2010 Ján Mišovič: Vnitřnosti voličského rozhodování ZDE
11. 03. 2010 Ján Mišovič: Co může krajský lídr zkazit a čemu může pomoci? ZDE
03. 03. 2010 Ján Mišovič: Zbytečně "dramatické" titulky průzkumů veřejného mínění ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 1.4. 2010