Sociální demokraté by měli podpořit družstevní formy podnikání

22. 9. 2010 / František Stočes

Vážení členové ČSSD, vážení občané,

jako aktivisté zabývající se na intranetu ČSSD problematikou výrobního družstevnictví a jeho ideologickými i programovými implikacemi, předkládáme na programovou konferenci ČSSD, konanou 23. září, následující programový návrh i jeho stručné zdůvodnění (text návrhu byl zaslán členům vedení ČSSD).

ČSSD se - za průběžné a maximálně možné humanizace současného ekonomického systému realizované formou sociálního státu - vrátí i ke svým tradičním ideálům, vyjádřeným např. Antonínem Hamplem na sjezdu ČSSD v roce 1930, tj. k socialismu, jehož ekonomickým základem je družstevní vlastnictví. /1/ (viz vysvětlivky níže).

Přirozený vývoj družstevnictví byl téměř na sto let přerušen gigantickým střetem sovětského impéria s velmocemi bránícími privátní vlastnictví ekonomiky proti bolševickému zestátnění. Družstva i během tohoto období prokázala své přednosti v podobě vyšší ziskovosti a produktivity než jejich konkurenti. U nás formou přidružené výroby překonala ztrátové zimní období a rozvinula se v regionální giganty, jako např. známý agrokombinát Slušovice, a svou produktivitou práce překonávala tehdejší státní podniky. Klasickým příkladem však je především španělská Mondragonská družstevní korporace, která začínala v roce 1956 se 6 zakladateli družstva a která dnes má továrny po celém světě včetně Číny, Indie a USA. V roce 2008 byla celková aktiva družstva 33 miliard euro, celkový obrat 16 miliard euro a 92 000 zaměstnanců. Družstvo dosáhlo ziskovost 2x větší než je španělský průměr a nejvyšší produktivity v celém Španělsku, přežilo diktátorský režim a úspěšně překonalo všechny světové hospodářské krize, kterým muselo za půlstoletí čelit. /2/

Plně rozvité družstevnictví odpovídající podmínkám a možnostem soudobé české společnosti umožní zvýšit její hospodářský potenciál a posílit ekonomiku (národní hospodářství) ČR. V praxi to znamená, že -- zároveň v rámci protikrizových opatření -- ČSSD bude:

  • a) podporovat i aktivně provádět maximální osvětu o družstevnictví jako o nejspravedlivější, nejefektivnější a současně pro každý region nejpřínosnější formě podnikání.
  • b) Poskytovat maximální politickou i další podporu pro vznik nových družstevních subjektů -- mj. i formou transformace krachujících kapitalistických podniků na družstevní, při privatizaci podniků v úplném či částečném vlastnictví státu, atp. To vše v rámci férové ekonomické konkurence i v rámci současné eurolegislativy. /3/

Jsme si jisti, že až bude každému sociálně demokratickému hejtmanovi v jeho hejtmanství prosperovat družstevní průmyslový kolos podobný baskickému MCC či alespoň někdejšímu Agrokombinátu Slušovice, dokonce i třeba s vlastní moderní nemocnicí, bude moci předseda ČSSD hrdě prohlásit -- Naše země vzkvétá!

Vysvětlivky:

/1/"Socialism, toť v podstatě problém zvýšení výroby a spravedlivé distribuce statků... Když se mluví o socialisaci, je nutno tento požadavek definovati jako snahu o právní a hospodářskou změnu majetkového a výrobního procesu, tak, aby každý, i ten poslední dělník, měl vědomí, že pracuje na svém, ať již tato kolektivita je vyjádřena jakoukoli formou družstevní; když si uvědomujeme, že socialisace je naším heslem, tedy onou nebezpečnou cestou, která ohrožuje nepřátelské posice, pak si musíme uvědomit, že ne závist, ne nevraživost musí býti hnací silou, nýbrž hluboké přesvědčení, že dosavadní mzdový systém je v nesouhlasu s demokracií, s kulturní a mravní úrovní dělnické třídy." (A. Hampl roce 1930 na XVI. Sjezdu ČSSD).

/2/ Následující údaje o Mondragonské družstevní korporaci (MCC) jsou z roku 2002:

Datum založení:

  • první výchovná instituce (Escuela Politecnica) : 1943
  • první družstvo (Ulgor): 1956
  • první podpůrná instituce druhého stupně (Banka Caja Laboral): 1959
  • Korporace (MCC): 1993

Popis:

" MCC je obchodní skupina složená ze 150 společností organizovaných ve třech sektorálních skupinách: finanční, výrobní a distribuční, spolu s výzkumnou a vzdělávací oblastí. MCC je plodem zdravé vize mladého kněze, Dona José Maríí Arizmendiarrieta, i solidarity a úsilí všech našich pracovníků-členů. Společně jsme byli schopni transformovat nevelkou továrnu, která v roce 1956 vyráběla naftová kamna a ohřívače, na vedoucí průmyslovou skupinu v Baskicku, která zaujímá sedmé místo ve Španělsku. Poselství MCC spojuje základní cíle obchodní organizace působící na mezinárodních trzích s použitím demokratických metod organizace, vytváření pracovních míst, podporou pracovníků, pokud se týká osobních a odborných podmínek, a závazek rozvíjet sociální prostředí."

Jesus Catania, předseda (z domovských stránek uvedených níže).

Ústředním úspěchem skupiny Mondragon je celý soubor podpůrných struktur, které byly postupně zavedeny samotnými družstvy, uspokojování různých potřeb, sektorální rozvoj, sociální zabezpečení, školení a vzdělávání (nyní i univerzitní), konsultace, financování atd. Jednou z podpůrných institucí je banka skupiny (Caja Laboral), která hrála sjednocující úlohu od svého založení v roce 1959 do roku 1993, kdy byla korporace založena.

Až do 80tých let se skupina ve své činnosti téměř výlučně soustředila na území Baskicka. To se za posledních deset let radikálně změnilo. Distribuční družstvo skupiny "Eroski" se stalo jedním z hlavních supermarketových řetězců ve Španělsku, viditelných po celé zemi, a i některá výrobní družstva z ostatních regionů se nedávno stala členy skupiny. Skupina se také rychle internacionalizuje, má výrobní továrny v 11 zemích.

Základní údaje:

  • počet zaměstnanců/dělníků -- 60 000
  • počet podniků -- 150
  • obrat (průmyslová a distribuční činnost) -- 8 miliard EURO (2001)
  • aktiva (finanční činnost) -- 7,0 miliard EURO (2001)

Dále viz info (v anglické mutaci) z nynějšího webu MCC:

Co-operative Experience (Družstevní zkušenosti) ZDE

Český překlad ZDE
1956-2008 The MONDRAGON Co-operative Experience (Zkušenosti Mondragonského družstva v letech 1956-2008)ZDE
Český překlad:ZDE
Message from the Chairman (Zpráva předsedy)ZDE

/3/ Pro úplnost je nutno dodat, že myšlenka družstevnictví není zmiňována v současných programech politických stran zhruba od tříprocentní hranice výše (v programu KDU-ČSL je podpora pouze družstevní bytové výstavby). Jedině program KSČM ji zčásti obsahuje v následující formulaci:

PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ PŘEDKLÁDANÁ KSČM

c) ekonomika, stát a restrukturalizace:

"...možnost přebírání podniků zasažených krizí jejich zaměstnanci -- motivuje a stabilizuje, předpokládá to v EU zavedený institut zaměstnaneckých rad, definování pravidel pronájmu či výkupu podniků zaměstnanci, včetně vytvoření podpůrných fondů pro tuto formu správy podniků."

Viz: ZDE

I proto se domníváme, že je nutné navázat na prvorepublikové tradice, na současné zkušenosti z ČR (Slušovice i bytová družstva) i mezinárodní zkušenosti (např. v Evropě Mondragonská družstevní korporace).

V Praze
8. září 2010

Za Stínovou družstevní komisi (neformální sdružení aktivistů, zabývajících se problematikou výrobního družstevnictví a fungující na intranetu ČSSD), podepsáni:

Baloun Bohuslav, Jindřichův Hradec
Mgr. Černík Vladislav, Beroun
Ing. Jonáš František, Třebíč
Noháčková Jana, Zlín
PhDr. Malínský Jiří, Praha 5
Stočes František, Praha 2
Mgr. Štěrba Miloslav, (ex-člen) Zlín

Text návrhu bude:

  • rozeslán statutárnímu místopředsedovi Bohuslavovi Sobotkovi i všem místopředsedům ČSSD: přř. Zdeňkovi Škromachovi, Lubomíru Zaorálkovi, Milanovi Urbanovi a Romanovi Onderkovi (provedeno 8. 9.).
  • zaslán výkonnému řediteli Družstevní asociace České republiky (DAČR) panu Mgr. Jiřímu Svobodovi, DESS (provedeno 12. 9.).
  • nabídnut ke zveřejnění na webových stránkách ČSSD, popř. v Britských listech.

Kontakt:

Intranet ČSSD ZDE

Mail: fr.stoces@volny.cz

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 22.9. 2010