Trojitý obchvat sociálních věd

26. 10. 2010 / Karel Dolejší

Krásný nový globalizovaný svět právě útočí na sociální vědy hned ze tří směrů současně: Jak bylo aktuálně oznámeno, íránská theokracie, která se po zničení Iráku pomalu posouvá do role dominantní mocnosti Středního Východu, chová obavy, že podvratné disciplíny zanášejí do hlav studujících náboženské pochybnosti. V tom ohledu se ovšem nijak zvlášť neliší od západních paleokonzervativců - no a pak je tu ještě ovšem neprůstřelný argument, že sociální vědy jsou špatně prodejné.

O západních paleokonzervativcích, z nichž jeden byl nedávno instalován do funkce poradce českého premiéra, je přinejmenším od památného projevu Pata Buchanana v roce 1992 veřejně známo, že ve stopách kritiky Nové levice odmítají "environmentální extrémismus, radikální feminismus a zpochybňování veřejné mravnosti" kvůli údajnému podvracení tradičních křesťanských hodnot.

Oproti této intelektuálně brilantní kritice "nezodpovědného progresivismu", na jejímž okraji osoby disponující pozoruhodnou sbírkou nemanželských dětí napadají sumárně gaye za "nebrzděný hédonismus" a Václav Havel je cejchován coby neomarxista, stojí ovšem kritika jiná, čerpající z diskursu modernizace. Podle ní zase "žvanivé pavědy" nelze označit za dostatečně progresívní, protože nejsou dosud dostatečně ztržněny, tj. ziskový motiv nedominuje jejich provozu od září až do července a od A až do Z. V českém prostředí se s tímto typem kritiky lze zatím setkat nejčastěji, neboť jej vydatně protlačuje finančně zainteresovaná lobby a velmi ochotně ho přijímají mnozí "progresívní" technici a přírodovědci.

"Protitradiční" a "protimoderní" humanitní vědy čelící několikanásobnému útoku ovšem sotva mohou trpět současně všemi hříchy, jež jsou jim připisovány. Otázka spíše zní, zda společnost, která je považuje za tak nepohodlné, ve skutečnosti nemá hlavní problém s tím, že politická pravice i levice už živého člověka ze všech svých úvah dávno jaksi vynechaly a "žvanivé pavědy" na to dost protivným způsobem upozorňují...

Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.10. 2010