Virtuální byznysplány

27. 1. 2011 / Irena Ryšánková

Ředitel ČTK Milan Stibral opět rezignoval. Pozoruhodné. Patrně hodlá rezignovat každý rok a pokud rada nezvolí někoho "vhodného", zase svoji rezignaci stáhne. Jak čestné, jak mužné.

Stibral se stal na sklonku své "kariéry" něčím, co budí leda tak ironický úsměv. Stejně, jako Rada ČTK sama. Tento dozorčí orgán Parlamentu, vedený Pavlou Valčákovou (ODS) a Ondřejem Šefčíkem (ODS) už vypsal výběrové řízení na nového ředitele. Proč? Ředitel ČTK přece existuje. Řádně zvolený. To, že jej pak Rada různě odinstalovávala, protože jej zvolila nějakým omylem -- dohoda zněla přece, že to bude nějaký Stibralův člověk -- to už je problém Rady. Proč to musel být nějaký loajální nohsled, bylo jasné pár měsíců poté. Ukázalo se, že četka je myšlenkově na kolenou a finančně na dně. Díky Stibralovi a Valčákové stojí před bankrotem. Zvolený ale do funkce neuvedený ředitel Radim Hreha nedostal k její záchraně ani příležitost a soudit se může dalších deset let.

Možná by nebylo od věci, kdyby se finančním stavem ČTK a odpovědností jejího vedení i rady začaly zabývat nějaké odpovědné orgány, například kriminální police či Úřad pro odhalování organizovaného zločinu. Smutný fakt je, že Vlasáková i Šefčík učí na Masarykově univerzitě. Je to snad jediné, čeho je mi líto. Protože studenti si nezaslouží takové vzory. Původně jsem se o četce moc rozepisovat nechtěla - mediální lidé vědí, jak to je a jakou úroveň má Rada, která ČTK dozoruje. Ale Ondřej Šefčík se na facebooku tak těšil na můj komentář, že jsem jej napsat prostě musela. Kdo by odolal. Kartágo musí být jednoho dne už zničeno.

Volební výbor sněmovny přerušil projednávání novely zákona o ČT, mající dočasný výnos z reklamy na ČT věnovat bohulibým účelům. Pro ty, kteří se o tyto věci moc nezajímají -- televizi veřejné služby by měla s koncem analogového vysílání skončit reklama, ze které dnes platí digitalizaci a českou kinematografii. Senátoři nabyli dojmu, že by bylo fajn, kdyby reklama neskončila a peníze (které ČT stejně několik let z té reklamy nemá, protože jde na účet, s nímž disponuje vláda a platí ze z něj právě přechod na digitální vysílání) z reklamy se rozdělovaly nadále - mezi českou kinematografii a českou kulturu.

Komerční televize ve svých byznysplánech počítaly s tím, že příjmy z reklamy ČT si rozdělí mezi sebou (což je asi trošku naivní, ale budiž). Jen málokdo už tehdy věděl, že nástup širokopásmového multimediálního internetu u mladé generace a nabídka desítek tematicky vyhraněných programů povede k rozpadu desítky let trvajícího status quo na televizním trhu. A jen málokdo už tehdy věděl, že je lepší malý vrabec v hrsti, než velký holub kdesi na parlamentní střeše.

Nyní si obě v Česku největší komerční televize od ukončení reklamy v ČT v polovině roku 2012 patrně slibují, že je to zachrání od očekávaného finančního průšvihu, v němž svorně jsou. Vrcholoví manažeři CET prodávají akcie firmy, kterou řídí a do Novy přišel nový ředitel, právník specializující se na arbitráže, Jan Andruško. Jeho slib, pronesený v Parlamentu na semináři, že se Nova "dobrovolně" zaváže k exkluzivní podpoře kinematografie za dodržení bývalé dohody, rozesmál všechny přítomné včetně ministra kultury. Na jednání sněmovního výboru o několik dní později Besser prohlásil, že v tom případě bude po soukromých televizích žádat půl miliardy. Poučen předsedou Asociace českých reklamních komunikací Brabcem, která za reklamu v ČT bojuje, ví, jaké jsou ekonomické možnosti Novy a dalších a tuší, jaká je nejzazší míra možného kompromisu.

Na jisté verzi podpory kinematografie se shodla v zákulisí u cigarety část auditoria z řad poslanců i odborné veřejnosti, která ji po křesťansku nazvala "desátek". Pro ateisty vysvětlivka: "desátek" je desetina příjmů, která má být podle bible (Gn 28,22, Lv 27,30-33 a jinde) věnována Bohu. Vlastně církvi. V tomto případě hladovým českým filmařům. Tato povinnost byla běžná v mnoha kulturách starověku i středověku a přetrvala až do raného novověku. Proč se nevrátit k osvědčeným modelům? Výpočet by byl jednoduchý -- ať všichni televizní vysílatelé v ČR vedou oddělené účetnictví reklamních příjmů a přispějí na český film procenty z výnosu ze všech typů zveřejněných komerčních sdělení (reklamy, teleshopingu, product placementu a sponzoringu). Ti větší více, ti menší méně. Každému dle výše jeho užitků. Kontrolu budou provádět auditoři. Pokud tedy Nova chce přispívat, určitě s tím bude souhlasit...

Nápadů, kam půjdou jakékoliv peníze, se zjevuje mnoho a mnoho, vždy ve chvíli, kdy se objeví nějaké "volné" finanční prostředky. V tomto případě stačilo, aby se objevily "potenciální" peníze z pokračování reklamy v ČT i po roce 2012. V tu chvíli explodovala kreativita zákonodárců. A tak je zřejmě dobře, že se projednávání senátní novely přerušilo. ODS se nedokáže domluvit sama se sebou. O mediální politice v ODS bohužel rozhodují lidé, kteří tématu rozumějí.

Sliby se mají plnit nejen o vánocích a média -- všechna - musí žít v jistotě a ne se potácet ve větru divokých "reforem". A tak by asi bylo dobré a pro stát užitečné, kdyby se všichni zúčastnění spolu dohodli a pak schválili něco, co pár let vydrží. Nova slíbí, že nebude vyhrožovat arbitrážemi a poslanci nebudou mít chuť zakroutit Ronaldu Stevenu Lauderovi krkem pokaždé, když uvidí jeho advokáta a další z jeho virtuálních byznysplánů.

Mezitím průzkum Asociace televizních organizací Mediaresearch zveřejnil, jak si na tom stály televize v roce 2010. Nova měla 32,92% podíl na sledovanosti (klesla nejvíce - o 5,24%), ČT 1 průměrně sledovalo 17,28% diváků (klesla pouze o 1,86%, protože tito diváci začali preferovat zpravodajskou stanici ČT24). Podíl Primy byl 16,74% (+ 0,03), ČT 2 zaujala 5,69% diváků (odešlo od ní 0,37%, převážně na ČT4 Sport). Na TV Barrandov se dívalo pouze 4,22%. Zpravodajská stanice ČT 24 zaujala 3,40% diváků (+ 1,40), Nova Cinema pouhých 3,20% (+ 1,47) a sportovních fanoušků ČT 4 je pouze 2,48% (+ 1,11). Ještě méně zaujala diváky Prima Cool -- sledovalo ji pouze 2,44% diváků.

Jak ale uvedl obchodní ředitel ČT ve Sněmovně jako faktickou poznámku v diskuzi o reklamě, Prima svou reklamu na rok 2011 prodala hluboce pod cenou a hluboce i pod úrovní obvyklých slev. Nova na tom také není ekonomicky nejlépe... Většina mladých, o které se pere reklamní byznys, se už totiž nedívá na televizi, ale informace i zábavu hledá na internetu, kam reklamní byznys stále ještě tolik nedosáhne a kde existují jednoduché obranné aplikace, jako je KillAd či AdBlock.

Televize chodí o žebrácké holi a při hledání "volných" reklamních peněz dávají slevy ve výši 50% i více. Zájem o klasická média klesá úměrně s věkem. Smrt některých deníků na sebe také nenechá dlouho čekat. Očekává se možný brzký konec Lidových novin i Haló novin. O rentabilitu bojuje i Právo a mnohé týdeníky. Nastává doba "štěků" -- anglickým žargonem "sound bitů". Lidé vnímají už jen titulky a i jimi už jsou zhnuseni.

Poslední dobou se stalo módou deníků zveřejňovat rozhovory s nezaměstnanými "padlými veličinami", kteří tak inzerují samy sebe. Nyní také nezaměstnaný Petr Fejk, kdysi ředitel ZOO, který se o vánocích s ostudou vrátil z Českého centra v New Yorku, umí reprizovat etudu na téma "Chcete mě?" přímo mistrovsky. Po návratu z neúspěšné "diplomatické" mise v USA se v novinách objevil již... Desetkrát? Těžko říct, kolik má nekritických obdivovatelek mezi mladými "lifestylovými" novinářkami. Už se vyjádřil i k financování sportu Sazkou. Snad nechce jít řídit ČSTV? Chápu, že musí být hrozné, zvlášť pro chlapa s uhrančivýma očima, zažít takový bleskurychlý pád mezi nezaměstnané, ale v tomto případě je Fejkův stesk nad nedostatkem "příležitostí a výzev" poněkud kontraproduktivní. I s médii se musí umět zacházet. Fňukat obden v novinách a pomlouvat bývalé zaměstnavatele spolehlivě odradí potencionální nové zaměstnavatele. Zvláště když řeknete, že díky tomu, že máte hypotéku, byste řídili cokoliv ve veřejném sektoru, kam tečou spolehlivě peníze od občanů -- od dopravního podniku přes zahradnictví až po prádelnu policejních ponožek...

Do podobné situace se dostává bývalý šéf Novy Petr Dvořák. Jako bývalý velký samec alfa komerčního mediálního byznysu se těšil úctě a obdivu (někdy vychytralému) nejen všech potenciálních "hvězd" televize Nova, ale i hladových novinářů. Po poměrně dramatickém odchodu ze skupiny CME se již také vyjádřil několikrát v novinách, co všechno by chtěl řídit -- nejlépe také ve veřejném sektoru. Proslýchá se dokonce, že si nechal při odchodu zkrátit konkurenční doložku, aby mohl být možným kandidátem na ředitele ČT. Ráda bych podotkla, že komerce a veřejná služba jsou dvě různé věci, pominu-li tedy celkem neradostný finanční výsledek televize Nova, do kterého by se Česká televize dostat nikdy neměla...

Ale oni se ti přerostlí chlapci k nějakému teplému místečku možná někdy zase dostanou... Jen co pochopí, jak média doopravdy fungují a že rozhovory s nimi nikdo nedělá, aby se něco dozvěděl, ale proto, aby se popásl na jejich bídě a v mediálním zákulisí se jim pak tiše chechtal. U lidí s tak dlouhou mediální zkušeností, jakou za sebou Fejk i Dvořák mají, bych skoro čekala, že to už budou vědět. Inu, asi ne...

Zoologická zahrada Praha, které už naštěstí dlouho nešéfuje Fejk, zvítězila s kolekcí "Adoptujte zvíře 2010" v soutěži o nejlepší outdoorovou reklamu měsíčníku Strategie. Už po několikáté reklamní odborníky zaujaly fotografie zvířat a billboardový grafický koncept Vladimíra Veselého. Tentokráte nejvíc překvapil šváb, vyděšený volavčík, rozčepýřený pelikán a výhružný přímorožec. Je vidět, že příroda je tou nejlepší inspirací a neokouká se jako výzvy ke koupi něčeho, co vůbec nepotřebujme. Sázka na realitu přírody ve fotografii je pro zahradu ta správná a účinná komunikační strategie.

Výhradně jazzu, se zaměřením na evropskou produkci, se rozhodl věnovat už rok avizovaný projekt internetového rádia Českého rozhlasu Euro Jazz a stránek jazz.rozhlas.cz. Samozřejmostí je aplikace pro iPhone a další "chytré" telefony. Na náklady nenáročný projekt si během několika dní získal nečekaně velkou oblibu, zejména prostřednictvím on-line marketingu a virálního šíření informací o nové stanici po facebooku. Podle rozhlasu se přístupy na stránky už počítají v řádu tisícovek.

Psáno jako sloupek pro server První zprávy

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.1. 2011