Zpráva Amnesty International o stavu lidských práv v Libyii za rok 2010:

Za pokus uplatnit svobodu projevu byl trest smrti

27. 3. 2011

Svoboda projevu a shromažďování byla i nadále vážně omezena a úřady netolerovaly odlišné názory. Kritikové, poukazující na to, že Libye porušuje lidská práva, byli potrestáni. Bývalí vězni ze zálivu Guantánamo, navrácení do Libye americkými úřady, byli dál vězněni. Jeden z nich zemřel ve vězení, údajně to byla sebevražda. Cizinci, podezřívaní, že pobývají v zemi neregulérně, včetně uprchlíků a žadatelů o azyl, byli zatýkáni a bylo s nimi špatně zacházeno. Bylo zahájeno oficiální vyšetřování zabíjení vězňů ve věznici Abu Salim v roce 1996, avšak žádné podrobnosti nebyly zveřejněny a někteří příbuzní obětí, kteří požadovali zveřejnění pravdy, byli zatčeni. Stovky případů násilného zmizení a další vážné porušování lidských práv ze sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých let zůstávají nevyšetřeny a libyjská tajná policie, která toto porušování lidských práv páchá, funguje i nadále beztrestně.

(Zpráva je mírně zkrácena)

(...)

Úřady propustily nejméně dva vězně svědomí, ale znovu jednoho z nich zatkly a věznily dál i další. Pokojné vyjadřování svobody projevu a shromažďování bylo i nadále trestným činem podle zákona č. 71/1972 trestního zákoníku.

  • Džamal el-Hadži a Faraž Saleh Hmeed, věznění od února 2007 za pokus zorganizovat pokojnou demonstraci, byli propuštěni 10. března 2010. Džamal el-Hadži byl zatčen 9. prosince 2010 a obžalován z urážky soudnictví poté, co si stěžoval na zacházení ve věznici.
  • Fathi el Džahmi, známý kritik politického systému, vězněný jako vězeň svědomí téměř nepřetržitě od března 2002, během kteréžto doby měl přísup pouze k sporadické a nedostatečné zdravotní péči, byl dopraven dne 5. května 2010 z Libye do Jordánska pro naléhavé lékařské ošetření. Zemřel 21. května. Libyjské úřady nezahájily žádné nezávislé vyšetřování okolností, za nichž došlo k zhoršení jeho zdravotního stavu ani příčiny a okolností jeho smrti.
  • Abdelnasser al-Rabbasi, zatčený v lednu 2003, si dál odpykával svůj trest patnáctiletého vězení za "podvracení prestiže Vůdce revoluce". Tento čin spáchal tím, že poslal email listu Arab Times, v němž kritizoval Muammara al-Kaddáfího.
  • Právník `Adnan el-`Urfi byl zatčen 9. června 2010 poté, co v květnu telefonoval do rozhlasového pořadu Dobrý večer, Benghází a v telefonátu vylíčil porušování lidských práv, jehož obětí byl jeden jeho klient, a kritizoval libyjské soudnictví. Soud v Benghází v září 2010 ho osvobodil. Prokurátor se odvolal.

Boj proti terorismu a bezpečnost

Uvězněné vedení Libyjské islámské bojové skupiny se údajně po vyjednávání s Kaddáfího Mezinárodní charitativní a rozvojovou nadací vzdalo násilí a bylo postupně propuštěno z vězení.

  • Muhammad Hassan Abou Sadra, podle OSN oběť svévolného věznění, byl propuštěn po více než 20 letech věznění.
  • Abu Sufian Ibrahim Ahmed Hamuda a Abdesalam Safrani, které vrátily americké úřady ze zálivu Guantánamo v září 2007 a v prosinci 2006, byli dále v Libyi vězněni. Libyjské úřady odmítly podat informace o jejich právním statutu.
  • Abdelaziz Al-Fakheri údajně spáchal sebevraždu ve vězení Abu Salim 9. května 2010. Ze zálivu Guantánamo byl navrácen koncem roku 2005 nebo začátkem roku 2006 a dál byl v Libyi vězněn.
(...)

Přistěhovalci, uprchlíci a žadatelé o azyl

Úřady dál věznily údajné neregulérní přistěhovalce. S některými z nich bylo špatně zacházeno a tisíce z nich byly posléze deportovány. Úřady také odmítají poskytovat ochranu podle mezinárodního práva uprchlíkům a žadatelům o azyl. V květnu začaly italské úřady posílat neregulérní přistěhovalce, chycené na moři, do Libye, kde byli uvězněni.

  • 10. srpna použily bezpečnostní jednotky údajně přehnaného násilí, včetně ostrých nábojů, nožů a tyčí, proti 200 cizincům, kteří se pokusili uniknout z vazebního střediska pro přistěhovalce nedaleko Benghází. Údajně byli mrtví a vážně ranění. Většina uprchlíků byla pochytána a znovu uvězněna. Některé z nich podrobily bezpečnostní stráže fyzickým útokům.

Beztrestnost

Během roku 2009 organizovali příbuzní stovek vězňů, usmrcených r. 1996 ve vězení Abu Salim, pokojné demonstrace v Benghází, v Adždabii a v dalších městech. Požadovali pravdu, spravedlnost a odškodnění. Úřady informovaly některé rodiny, že vězni byli usmrceni a v některých případech vydaly úmrtní listy, ale mnoho rodin odmítlo nabídku na odškodnění, protože byla podmíněna tím, že se neobrátí na soudy. V říjnu 2010 úřady oznámily plán zbořit vězení Abu Salim, proti čemuž rodiny obětí protestovaly, protože se obávaly zničení důkazů.

Bezpečnostní jednotky, zejména tajná policie, fungovaly beztrestně a věznily a vyslýchaly osoby podezřívané z odlišných názorů či z terorismu. Věznily je v izolaci a bez přístupu k právníkům. (...)

Diskriminace žen

Ženy byly nadále diskriminovány právně i v praxi. Některé byly trestně stíhány za mimomanželské sexuální styky a nejméně jedna žena byla odsouzena k bičování.

  • 21. října 2010 demonstrovala skupina žen ze státního léčebného střediska v Benghází proti údajnému sexuálnímu šikanování pracovníky střediska. Po demonstraci byl vyvíjen na ženy nátlak, aby svá obvinění odvolaly. 26. října bylo zahájeno trestní stíhání za pomluvu proti Mohamedu Al-Saritovi, novináři, který o incidentu informoval.

Trest smrti

Trest smrti byl i nadále trestem za velký počet trestných činů, včetně pokojného vykonávání práva na svobodu projevu a shromažďování. Nejméně čtyři muži byli popraveni, avšak počet poprav je zřejmě vyšší, úřady nezveřejňují počty popravených. Amnestie ke čtyřicátému výročí revoluce v září 2010 proměnila trest smrti v doživotní věznění pro všechny osoby odsouzené před 1. zářím.

Zdroj v angličtině ZDE

Lidská práva | Libye
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 28.3. 2011