24. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 1. 2002

Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny

Český premiér Miloš Zeman v pondělním rozhovoru pro rakouský magazín Profil uvedl, že "mnoho sudetských Němců se dopustilo zrady na Československu, což by se prý podle tehdejších zákonů trestalo smrtí. Zeman dodal, že odsun byl mírnějším trestem než trest smrti" - tolik alespoň citace ze středečního vysílání české redakce BBC. Že si Miloš Zeman nevidí do úst, zjistil český volič už několikrát. Týdeník Respekt v pondělí 21. ledna dokonce napsal, že "nevidí dál, než na další sklenku". Ať už jsou důvody jeho neuvážených prohlášení jakékoliv, jejich důsledky jsou pro skutečné česko - německé sblížení nedozírné.

Je smutné, že Zemanovo prohlášení přichází pár dnů poté, co jsme si připomněli pět let od podpisu česko - německé smlouvy. Smlouvy, která formálně ukázala cesty, jak dospět k vzájemnému usmíření a pochopení, ale která už pět let zůstává především na papíře. Nebo je normální, aby český premiér vedl s obyvateli státu, s nímž sousedí (a za několik let možná padnou i ty hranice) a podepsal smlouvu o spolupráci, komunikaci tímto způsobem? Je normální, aby převážně německá strana financovala řadu takzvaných "společných" česko-německých projektů, podporovala rekonstrukce církevních památek a vydávání publikací - a česká oficiální místa jen připomínala "zradu" na Československu, poučku z učebnic dějepisu tuhé normalizace?

Musím se stydět za svého premiéra, když dokáže do jednoho koše hodit stovky zfanatizovaných nacistických předáků ze Sudet a zároveň tisíce poctivých a pracovitých lidí, kteří válku nechtěli a nakonec za ni museli zaplatit ostudným vyhnáním. Musím se stydět i před svými přáteli v Německu, s nimiž jako novinář často hovořím a které jsem v létě loňského roku požádal, aby nám pomohli poznat naše společné dějiny z "druhé strany". V září 2001 vyšla v Norimberku v krajanském časopisu Heimatbrief Saazerland výzva, v níž jsem žádal německé rodáky z Žatecka a Podbořanska, aby se podělili o své životní osudy. Zajímal jsem se o soužití Čechů a Němců v meziválečném období. Zajímalo mne vyhnání Čechů z pohraničí, druhá světová válka, její konec, osvobození a vyhnání Němců ze Sudet. A zajímalo mne, jak museli sudetští Němci znovu začínat v Německu poté, co tam byli vyhnáni. Dostal jsem desítky dopisů. Naprostá většina pisatelů vyjadřovala upřímný smutek nad tím, co se stalo. Jen jediný z pisatelů naprosto korektně napsal, že by chtěl od české vlády vrátit rodný dům v jedné obci nedaleko Žatce. Naprostá většina pisatelů říkala jediné: nechceme vracet žádné domy, nechceme žádná odškodnění. Chceme jen, aby se otevřeně řeklo, že vyhnání civilního obyvatelstva bylo špatné. Chtěli bychom pamětní desku vyhnání na radnici, chtěli bychom pomník obětí vyhnání na hřbitově.

Všechny životní příběhy, které naše noviny doposud obdržely, postupně zveřejňují. Věřím, že právě to je jedna z cest, jak přispět k vzájemnému poznání. Dnešní obyvatelé Žatecka a Podbořanska, kteří se většinou přistěhovali až po konci druhé světové války, jsou často bez informací. Nevědí, že v jejich domech zpravidla už od pobělohorské doby žily německé rodiny, které velká hospodářství zakládaly a udržovaly. Vyhnání pro ně bylo stejnou nespravedlností, jako to, když jejich synové museli umírat na frontách druhé světové války. Byli to prostě normální lidé se starostmi a radostmi, kteří měli jen tu smůlu, že byli Němci. Jejich začátky ve válkou zdecimovaném Německu a Rakousku po roce 1946 byly těžké. Z Čech jsme je vyhnali jako Němce, Němci je ale často vnímali jako Čechy a nechtěli je. Pochopit zrůdnost války a poválečného "uspořádávání světa" je dodnes těžké a sledujeme-li s tímto vědomím události v zemích bývalé Jugoslávie, kde byly vyhlazovány a vyháněny stovky a tisíce lidí, uvědomíme si, co ještě Balkán čeká a jak dlouho se budou rány hojit.

V době, kdy se publikují pravdivé informace o často krutém zacházení s Němci během vyhnání, v době, kdy se novináři snaží přiblížit události 30. a 40. let dvacátého století očima druhé strany; v době, kdy německé nadace vyhledávají na českém území německé válečné hroby a snaží se pietně uctít památku padlých vojáků - tedy v této době, kdy si ještě nejsme schopni podat ruce, protože mnohé z minulosti nás bolí a tíží, přichází předseda vlády s neskutečným prohlášením, které jednou větou boří vše, čeho se podařilo dosáhnout.

Naprosto chápu ostych, jaký moje rodiče ještě cítí, sedí-li v restauraci vedle skupinky pokřikujících Němců. Tenhle zakořeněný strach z "roztahujících se Němců" prostě nejde během několika let změnit. Jenže moje generace cítí také jiný ostych: mohu žít bez omluvy v jedné Evropě se sousedem, jehož dědečka můj dědeček vyháněl z rodové usedlosti? Mohu žít v jedné Evropě s Němcem, když už 57 let je součástí české legislativy zákon, který trestá Němce za to, že jsou Němci, a Maďary za to, že jsou Maďary? K čemu je nám pět let smlouva o přátelství a spolupráci, když i premiér této země jedná proti jejímu duchu?

Ještě dovětek. Studenti žateckého gymnázia byli nedávno na výměnném pobytu v Německu. Kromě mnoha jiných návštěv je jejich němečtí kamarádi - gymnazisté zavedli do nového muzea holocaustu. Když pak o měsíc později přijela německá skupina turistů do Čech, vedli je jejich kamarádi - do terezínské Malé pevnosti. Co k tomu dodat... Němci nás opravdu mohou vodit do muzea holocaustu. Se svou minulostí se těžce, ale vyrovnali. Pokud my vodíme německé studenty do Terezína, dokazujeme tím, že jsme se se svou minulostí nejen nevyrovnali, ale že jsme se nevyrovnali ani s Němci.

Česká televize vysílá od začátku roku dokument o Německu v době Adolfa Hitlera. Pondělí co pondělí jsou před kamerou lidé, kteří vypravují svůj životní osud, jak sloužili Hitlerově zlovůli, jak se stali součástí příšerného systému. Až Česká televize odvysílá stejně dobrý dokument o tom, jak naši pionýři žádali smrt pro zrádce socialismu; až se před kamerami budou týden co týden objevovat straničtí tajemníci padesátých let, až se objeví lidé, kteří zakládali proti vůli statkářů družstva, až se objeví "tajemníci pro věci církevní", kteří dlouhá léta dusili faráře v každé vesnici; a konečně až se objeví lidé, kteří po válce vyháněli Němce nebo je rovnou stříleli, budeme se svou minulostí vyrovnáni. Zatím však na ni chceme jen zapomenout. Projevy Miloše Zemana jsou toho důkazem.

                 
Obsah vydání       24. 1. 2002
24. 1. 2002 Podmínky v táboře "X" v zálivu Guantánamo budou pod tlakem mezinárodních protestů zmírněny
24. 1. 2002 Jaké je to být podroben smyslové deprivaci
24. 1. 2002 Major Stupka: "Policisté ze zásahové jednotky nemusejí mít služební čísla" Tomáš  Pecina
24. 1. 2002 Kavan vyhrál soud nad Českou televizí Štěpán  Kotrba
24. 1. 2002 Česká republika, Evropská unie a americké impérium Martin D. Brown
24. 1. 2002 EU zuří, že se Haider pokusil zablokoval členství ČR
24. 1. 2002 Polemika pravice s levicí: Z virtuální reality zpět do života Martin  Kunštek
24. 1. 2002 Naděje, strana politických bezdomovců Josef  Brož
24. 1. 2002 Americký Talibánec letí zpět, ale ne do klecí na Kubě
23. 1. 2002 Četka kreativní Tomáš  Pecina
23. 1. 2002 Kruhové argumenty Aleny Páralové
23. 1. 2002 Spojené státy nejsou problém, tvrdí Rumsfeld
23. 1. 2002 Ilustrace a karikatura v českém tisku Jan  Paul
23. 1. 2002 Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny David  Hertl
23. 1. 2002 Zeman kontra Haider Fabiano  Golgo
24. 1. 2002 Budou volby - a pro ty potřebujeme řádné informace! Laco  Franc
24. 1. 2002 Výzva na podporu vysielania BBC v anglickom jazyku pre banskobystricky region
24. 1. 2002 Petice: Nechceme Gripeny, chceme zdravé, šťastné a vzdělané děti! Jiří  Mašek
9. 2. 2002 Podáváme žalobu na Úřad pro ochranu osobních údajů za nezákonné utajování informací Tomáš  Pecina
8. 1. 2002 Nekvalitní služby podniku Eurotel Jan  Čulík
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2002 Polemika pravice s levicí: Z virtuální reality zpět do života Martin  Kunštek
23. 1. 2002 Zeman kontra Haider Fabiano  Golgo
23. 1. 2002 Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny David  Hertl
22. 1. 2002 Co když byl odsun Němců z Československa správný? Vladimír  Bernard
11. 1. 2002 "Donkichotský kreténismus" v podmínkách globální tuposti Jan  Paul
29. 12. 2001 Polemika pravice s levicí: Ještě více neviditelné ruky trhu ! Tomáš  Janča
20. 12. 2001 Václav Klaus se sjednocující se Evropy bojí oprávněně Štěpán  Kotrba
20. 12. 2001 Polemika pravice s levicí: Svoboda trhu versus ingerence státu Tomáš  Janča, Štěpán Kotrba

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
23. 1. 2002 Zeman kontra Haider Fabiano  Golgo
23. 1. 2002 Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny David  Hertl
22. 1. 2002 Co když byl odsun Němců z Československa správný? Vladimír  Bernard

Týdeník Respekt RSS 2.0      Historie >
23. 1. 2002 Ilustrace a karikatura v českém tisku Jan  Paul
23. 1. 2002 Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny David  Hertl
26. 10. 2001 Protestuji proti rozhodnutí Miloše Zemana "zlikvidovat Respekt" Jeroným  Janíček
22. 10. 2001 Fencl spolupracoval s StB, ale "nikomu neublížil"...:) Jiří  Mašek