Pan Klaus se tomu vyhnul tím, že nám polichotil. Spoléhá prý na to, že jsme už moudří a zkušení. Pan Havel měl ve svém projevu jedinou praktickou radu. Politické strany by podle jeho názoru měly být povinny říct předem, jaké lidi budou navrhovat do nejrůznějších funkcí, včetně funkce prezidentské.

Přidal bych k tomu, že politické strany by měly být povinny říct předem taky to, co udělají, když volby nedopadnou podle jejich představ. Tím bychom se snad vyvarovali překvapení z nějaké nové "opoziční smlouvy".

Jenže co když strany nic takového zřetelně neudělají? Strany nám pochopitelně předloží své volební programy, budou nám prezentovat své lídry, budou nás všemožně přesvědčovat, že oni jsou ta správná volba. Oni zajistí náš blahobyt, bezpečnost, zdraví, důstojnost, atd, atd. Budou nás prostě zahlcovat informacemi o kterých chtějí, abychom jim věřili. Ale máme jim opravdu věřit?

Formuloval bych tady voličské pořekadlo: Do melounu, ženy a politické strany nevidíš.

Vrátím se k té radě pana presidenta a dovolím si ji trochu rozvést. Nejenom že potřebujeme vědět, koho kam chce ta která strana dosadit a proč. Především potřebujeme vědět, co je to za člověka. Proto potřebujeme podrobné a přesné informace o každé osobě, která se uchází o to, aby nás zastupovala, nám vládla.

Nemám na mysli informace, které se nám budou nabízet. Informace toho druhu, jaký že je pan XY dobrý manžel, otec, dědeček, tchán, švagr atd, atd. Informace, kdy se nám bude politik přiznávat, že má rád přírodu, vážnou hudbu, zvířata, poesii, atd, atd.

Mám na mysli pro volbu relevantní informace o tom, co pro nás a/nebo pro sebe dělal dosud. Čím se živí, zejména jaké byly/jsou jeho podnikatelské aktivity, jak splácí úvěry, kdy a v kolika správních či dozorčích radách zasedal a vůbec jak byl/nebyl užitečný.

Pokud se už teď živí politikou, tak v jakých pracoval/nepracoval funkcích a komisích, co tam doporučoval, jak hlasoval při projednávání konkretních zákonů, jaké byly/jsou jeho aktivity.

Někdo může namítat, že nároky na konkretní informace o konkretních osobách vyvolají nechutnou vlnu praní špinavého prádla a falešných, pomlouvačných informací. Bude mít pravdu, ta potopa přijde, ale ne kvůli našim nárokům, ale kvůli volbám jako takovým. (Stačí vzpomenout poslední volby ve vzorové demokracii - USA.)

Špinavé prádlo ponechme stranou, to se pere pořád. Co se týče falešných informací, měli bychom vzít v úvahu že obecně jsou předvolební informace asymetrické.

Politici nám mohou namluvit, co chtějí, a my voliči máme jen omezené možnosti vytřídit si jejich informace na true/false. Zato politici mají relativně mnoho možností lživé informace o sobě vyvrátit informacemi pravdivými. Takže chtějme raději víc informací i se šumem, o krasocitné filtrování pro voliče nechme usilovat politiky.

Trvejme na tom, že pro příští volby potřebujeme co nejvíce pro nás relevantních informací o všech, kteří se ucházejí o to, aby byli zvoleni a/nebo jmenováni do funkcí. Pokud tyto informace budeme mít, pak si můžeme věřit, že díky vlastní moudrosti a zkušenosti si vybereme správně.

Poznámka JČ: Dovoluji si jen podotknout, že tento požadavek je naprosto základním předpokladem voleb. Osoba, která se uchází o mandát u voličů, musí být ochotna riskovat, že je její minulost a případná důvěryhodnost či nedůvěryhodnost ostře propírána na veřejnosti.