V Britanii se historicky vyvinula dualni, tedy verejnopravni a komercni struktura rozhlasoveho a televizniho vysilani, kterou odbornici povazuji za velmi efektivni, spravedlivy a kvalitni system.

Dva celoplosne televizni okruhy patri verejnopravnimu gigantu rozhlasove a televizni spolecnosti BBC. Program BBC 1 je vicemene zabavny, televizni okruh BBC 2 ma vyrazne kulturni zamereni. Na obou okruzich se vsak zaroven vysilaji i caste publicisticke a politicko-analyticke programy a diskuse.

Verejnopravni televize i rozhlas BBC maji za povinnost byt naprosto nezavisle na jakychkoliv komercnich ci politickych vlivech, a proto nevysilaji reklamu. BBC je financovana vyhradne z koncesionarskych poplatku. Poplatek za barevnou televizi je 86 liber rocne, tedy asi 290 korun mesicne (v Britanii jsou vsak prumerne mzdy asi desetkrat vyssi nez v CR). Za rozhlas se neplati: pokud nemate televizi, muzete poslouchat radio zadarmo.

Krome mnoha regionalnich studii ma rozhlas BBC pet celostatnich okruhu. Radio 1 vysila rockovou hudbu pro mladez, Radio 2 hudbu stredniho proudu, zabavne porady, zpravodajstvi a sport, Radio 3 klasickou hudbu, divadelni hry, prednasky a jine narocne kulturni porady, Radio 4 vylucne slovo, predevsim politicke zpravodajstvi z domova i ze sveta, zabavnejsi rozhlasove inscenace, politicke debaty (vcetne politicke satiry) a analytickou publicistiku velmi vysoke urovne. Nedavno zrizene Radio 5 je stanice, ktera nyni velmi uspesne vysila ctyriadvacet hodin take jen mluvene slovo: podrobne politicke a sportovni zpravodajstvi. BBC velmi vyhodne pouziva svych zahranicnich zpravodaju (ma jich po svete vice nez 200!) pro rozhlasove i televizni vysilani.

V oblasti komercniho rozhlasu existovalo donedavna v Britanii 150 mistnich stanic, vysilajicich prevazne rockovou hudbu a lokalni informace. V poslednich nekolika letech bylo udeleno i nekolik licenci pro celoplosna komercni radia. Prvni a snad nejzajimavejsi z nich je stanice Classic FM, vysilajici od zari 1992 klasickou hudbu. Velmi inteligentni programovou strukturou ziskala stanice Classic FM, ktere byla nedavno udelena cena nejlepsiho britskeho radia roku, rychle pet milionu posluchacu. Odlakala je predevsim od stanic vysilajicich hudbu stredniho proudu. Classic FM totiz prezentuje vaznou hudbu velmi neformalne: prostrednictvim bezprostrednich disk-dzokeju a jejich hostu. Zpocatku vysilala jen kratke, nekolikaminutove casti klasickych hudebnich skladeb, jako by slo o rock. Classic FM nyni vykazuje tak velike zisky, jako by to byla mala televizni stanice. Celkem nyni obecne v Britanii zisky komercniho rozhlasu rychle rostou.

Treti a ctvrty okruh terestrialni britske televize jsou stanice, financovane vylucne z reklam. Treti program britske televize, ITV, tzv. Nezavisla televize, je predevsim zabavny. Do celonarodniho proudu poradu prispiva na tomto okruhu patnact soukromych regionalnich televiznich spolecnosti, ktere spolu casto tvrde bojuji o spickovy vysilaci cas. Jako ostrizi sleduji reditele konkurecnich komercnich studii pocty divaku, ktere se divaly na dany spickovy serial. Pokud poklesnou pod hranici 10 milionu, muze se stat, ze je serial z obrazovky odstranen, i kdyz jeste neskoncil.

Pruzkum sledovanosti rozhlasovych a televiznich poradu se provadi na zaklade sociologicky presne vybraneho vzorku obyvatelstva. Tito lide maji doma televizni a rozhlasovy prijimac propojen po telefonni lince na ustredni pocitac, takze jsou hned druhy den rozhlasovym a televiznim pracovnikum k dispozici presne informace, kolik posluchacu ci divaku dany porad sledovalo. Shrnuti techto informaci vychazi kazdy tyden v dennim tisku, podrobnejsi prehled pak v profesionalnich casopisech pro pracovniky medii.

Ctvrty okruh britske televize je komercne velmi uspesny, avsak pritom kulturni okruh, ktery vysila i experimentalni porady a programy pro spolecenske mensiny. Tato celoplosna televizni stanice, Channel Four, je neziskovou organizaci. Znamena to, ze veskery profit, ktery vydela, musi byt investovan zpet do vyroby poradu. Channel Four nema akcionare a neplati nikomu zadne dividendy.

Channel Four je vlastne jakymsi nakladatelstvim. Jeho hlavnimi pracovniky jsou tzv. Commissioning Editors, odpovedni redaktori pro jednotlive tematicke oblasti vysilani. Tito redaktori si objednavaji programy od nezavislych malych i vetsich televiznich spolecnosti, jichz je v Britanii asi 1000. System funguje velmi dobre od roku 1982. Do urcite miry ho pozdeji prevzala i verejnopravni televize BBC. Petadvacet procent televiznich poradu BBC vyrabeji dnes take soukroma televizni studia.

Jakym zpusobem se televizni vysilani ve Velke Britanii reguluje? Vysvetlila mi to v rozhovoru pro Novou Pritomnost Susan Prancova, tiskova mluvci Independent Television Commission, Komise pro komercni televizi.

Komise vznikla podle britskeho zakona o rozhlasovem a televiznim vysilani z r. 1990. Jejim ukolem je vydavat licence pro komercni televizni stanice a regulovat jejich vysilani. Komise ma na starosti nynejsi dve komercni celoplosne stanice, tedy ITV a Channel Four, komercni stanici Channel 5, ktera zacne vysilat pristi rok, a dale vsechny satelitni a kabelove stanice, vysilajici z Britanie.

Cleny Komise jmenuje britsky ministr kultury, jsou to vsak politicky nezavisle osobnosti z nejruznejsich sfer verejneho zivota: z prumyslu, ze skolstvi, z medii. Komisi nefinancuje britska vlada: naklady na jeji cinnost museji hradit samy komercni televizni stanice. Proto je Independent Television Commission nezavisla na vladni politice. Clenu Komise je obycejne osm az dvanact. Jsou jmenovani na dva roky, funkcni obdobi vsak muze byt prodlouzeno.

Na rozdil od situace v Ceske republice, kde dostaly komercni televizni stanice vysilaci licenci zadarmo, museji britske televizni spolecnosti okruhu ITV a Channel Five za udeleni licence vlade draze platit. Vysi poplatku, ktera nezridka dosahuje mnoho milionu liber, urcuje verejna drazba. Zaroven jsou uchazeci o licenci povinovani plnit prisne podminky kvality.

Independent Television Commision dohlizi na to, aby terestrialni televizni stanice dodrzovaly presne predpisy o sponzorovani poradu. Komercni televizni stanice maji take povinnost vysilat konkretni pocet hodin ruznych typu poradu, napriklad zpravodajstvi a publicistiky, poradu pro deti nebo sportovniho vysilani. Komercni televizni stanice museji dodrzovat pevne dane zasady ruznorodosti a kvality programove skladby. Kazdorocne vypracovava Komise vyrocni analyzu cinnosti kazde komercni televizni stanice. Cilem je zkontrolovat, ze komercni televizni okruhy skutecne dodrzovaly predepsana ustanoveni systematicky po cely rok.

Proc vynucuje Komise pro komercni televizi u terestrialnich stanic tak prisne dodrzovani zasad kvality? Susan Prancova vysvetluje: "V kazde zemi existuje jen urcity omezeny pocet celoplosnych televiznich okruhu. Komercni stanice, ktera pro nej dostane licenci, tim obdrzi vysadu. Vzhledem k tomu, ze pocet celoplosnych televiznich okruhu je omezeny, nemohou v teto oblasti fungovat radne zasady volnych trznich vztahu. Za vysadni televizni licenci ma tedy terestrialni komercni televizni stanice povinnost dodrzovat zasady kvality. Tyto zasady plati v Britanii uz od roku 1955."

Technicky rozvoj vsak brzo umozni, aby byl pocet satelitnich a kabelovych televiznich stanic v blizke budoucnost zcela neomezeny. Kazda z techto stanic se bude moci podle libosti tematicky specializovat. Od satelitnich a kabelovych stanic tedy Independent Television Commision uz nevyzaduje dodrzovani zasad kvality.

Verejnopravni televizi BBC ridi Rada guverneru, kterou take jmenuje ministr kultury. Jsou to take nezavisle osobnosti z ruznych spolecenskych sfer. Rada primo spravuje BBC: jmenuje reditele BBC a ma moznost i predem zasahovat do progamove skladby verejnopravni televize. To Independent Television Commission nedela. Naroky na kvalitu a ruznorodost poradu televize BBC jsou jeste daleko prisnejsi nez pozadavky na komercni televizi.

V Britanii vladnou obavy, ze vznik stovek novych satelitnich a kabelovych televiznich stanic nynejsi, velmi uspokojive fungujici dualni system rozhlasoveho a televizniho vysilani znici. "Uvidime, co se stane," rekla Susan Prancova. "Je pravda, ze nikdo nevi, zda se stovky novych televiznich stanic uzivi z reklam a budou mit dost penez na kvalitni televizni porady. Snazit se zastavit technicky pokrok by vsak bylo posetile."

Jan Culik(Vychazi v Nove Pritomnosti c. 6/1996)