Podstatna cast divaku se nezajima o hluboke uvahy o smyslu ceske historie, o boje v Palestine ci o porusovani lidskych prav v Myamaru. Chteji slyset o tom kdo z ceskych hornich 10000 s kym chodi, radi poslouchaji o vrazdach a havariich. Bavi je americke serialy. Plati, ze kdyby takto nevysilala NOVA, vysilal by takto nekdo jiny. Poptavka generuje nabidku a to by nikoho nemelo prekvapit.
Mnohem zajimavejsi byl zpusob prideleni licence. Pokud pripustime, ze stat je vlastnikem omezeneho poctu vysilacich frekvenci, tento stat musi take vytvorit mechanismus alokace techto frekvenci. Lze to udelat "prvni prijde-prvni mele" (first come-first serve), lze to udelat drazbou (jako pri male privatizaci), lze to udelat podle znamosti, a lze to udelat vyberovym rizenim. V CESKU BYLA ZVOLENA (AT UZ Z NAIVITY CI Z HLOUPOSTI) METODA VYBEROVEHO RIZENI SE SILNOU VAHOU 'ZNAMOSTI'.
Je nutne si uvedomit, ze pridelenim frekvence nabizite nekomu ziskovou prilezitost (a nekomu jinemu ji odeprete). Zisk po zdaneni 600 milionu Kc je i na americke pomery (vzhledem k vlastnimu investovanemu kapitalu) velice slusny. Na druhe strane, z pohledu statu, pridelenim frekvence poklesne vase ciste jmeni o trzni hodnotu teto frekvence.
Pokud si dobre vzpominam, o licenci se uchazelo okolo 20 zadatelu, z nich rada navrhovala lacine "prizemni" komercni vysilani (tedy to, co NOVA dnes dela) a za prideleni licence byla ochotna zaplatit. Financnim poradcem nekolika tehdejsich zadatelu byl banker Ondrej Jonas, ktery bojoval za regulerni aukci a ktery odhadoval drazebni hodnotu licence na cca 100-300 milionu dolaru. "Neznama" a financne neprilis silna NOVA zvitezila diky tomu, ze nejlepe odhadla nalady v Rade a vedle slibu o programech do sveho cela posadila nekolik "disidentskych" sociologu jako zaruku kvality. Zbytek uz neni nutne opakovat, vcetne ulohy techto sociologu, nebot byl popsan v PSOVI nekolikrat.
O kolik tedy cesky stat prisel? Cenu firmy byva zvykem odhadovat jako nasobek jejich ocekavanych vynosu (expected earnings). Pro ocekaveny vynos v okamziku pridelovani frekvence si dosadme skutecny zisk v roce 1996 (1 mld Kc) a nasobme 15 (prumerne oceneni americkych firem v indexu SP500). Trzni hodnota licence tedy cinila okolo 15 mld Kc neboli 500 milionu dolaru. Lze namitnout, ze toto je samozrejme cena zabehnute firmy a ze takto priznivy vyvoj asi malokdo cekal. I po srazce 50 procent ovsem horni hranice odhadu Ondreje Jonase z roku 1992 sedi. Hleda-li ministerstvo financi uspory v rozpoctu, mozna by si mohlo vzpomenout na darovanych 5 az 10 mld Kc v letech 1992-93.
Zdravi
Ales Bulir Alexandria, VA