Je soucasna novinarina blabol?


Ve 49. cisle Literarnich novin otiskl Jefim Fistejn clanek Slovo a blabol. Argumentoval v nem, ze by americti novinari, soude podle toho, jak se projevovali na vyrocnim washingtonskem kongresu Asociace pro vzdelavani v zurnalistice a hromadnych sdelovacich prostredcich, odmitli nazor, podle nehoz ceske sdelovaci prostredky potrebuji vice "nevybirave a nezaujate kriticnosti, padni komu padni". Fistejn v clanku dokazoval na prikladu anglicke princezny Diany a pokracujiciho rozkladu britske kralovske rodiny, ze soucasne sdelovaci prostredky neodpovedne likviduji nadcasove archetypalni obrazy, "znehodnocuji vecne zakony svetabehu". Protestoval proti tomu, ze v demokracii mluvi ve sdelovacich prostredcich "vsichni do vseho," aniz by k tomu meli odbornou kvalifikaci. Kritizoval nemecke novinare, ze pry radi ceskym novinarum, ze jejich "statopravna obezretnost" je demokracii skodliva. Fistejnovi vadi kriticky zurnalismus. Je to podle neho jen oznaceni pro "beznazorovou vzteklou destruktivnost a kver ulantstvi. Zaverem pochvalil Jefim Fistejn "staromodni profesionalitu" ceske novinarske obce, "zalozenou na odpovednosti".

Prekvapilo me, jak radikalne se Fistejnuv clanek odlisuje od anglosaskeho zpusobu mysleni, ktere jsem poznal behem sedmnacti let zivota ve Velke Britanii, relativne velmi zrale demokracii. Neverite? Clanek jsem prelozil do anglictiny a v trochu zestrucnene verzi (moderni publicisticka anglictina nesnasi prilis kvetnata souveti, proto je nutno je rozbijet na jednodussi, vecne vyroky) jsem ho predlozil nekolika celnym britskym komentatorum.

Znamy analytik hospodarskeho listu Financial Times Edward Mortimer, ktery obcas pise i o stredni Evrope, reagoval takto: "Byl jsem clankem Jefima Fistejna ponekud zmaten. Nebyl jsem pritomen na tom kongresu. Jsem si ale jist, ze americti novinari nemeli na mysli Ceskou republiku. Pan Fistejn se snazi cinit zavery z jejich znepokojeni nad stavem americkych sdelovacich prostredku a prenaset je do Ceske republiky zpusobem, ktery je pravdepodobne nelegitimni. Clanek je jakousi podivnou smesici. Jefim Fistejn pise, ze ceska media nepotrebuji vice "nevybirave a nezaujate kriticnosti," ze se diskuse na americkem kongresu nenesla v tonu, podle nehoz by ceske sdelovaci prostredky potrebovaly "vice objektivniho a neosobniho zpravodajstvi, vice skandalizovani zivota." Nejsem si jist, co to ma znamenat. Mezi objektivnim a neosobnim zpravodajstvim na jedne strane a skandalizovanim a nevybiravosti prece neni zadna souvislost. Jsem presvedcen, ze by sdelovaci prostredky mely byt nezavisle, kriticke a objektivni. Do urcite miry by mely byt i neosobni. To ale prece neznamena, ze museji skandalizovat a psat nevybirave.

Potiz je, ze Jefim Fistejn zrejme smesuje seriozni a bulvarni zurnalistiku," pokracoval Edward Mortimer. "S timto zpusobem argumentace mame ovsem my novinari v Britanii hluboke zkusenosti. Kritikove vyuzivaji vystrelku bulvarniho zurnalismu jako zaminku pro to, aby byla omezena svoboda tisku. My, kteri se radi povazujeme za seriozni novinare, se na tyto snahy divame s velkym podezrenim, i kdyz se nam nelibi vystrelky bulvarniho tisku. Obavame se totiz, ze je velmi obtizne definovat, co je seri ozni zurnalistika a co ne. Pak se stane, ze skutecnosti, ktere je nutno odhalovat ve verejnem zajmu, budou potlaceny jako udajna "skandalizujici novinarska prace".

Takze seriozni zurnalistika nemuze byt podle vaseho nazoru nikdy hrozbou demokracie? "Ve vyjimecnych pripadech snad ano,? pripustil Edward Mortimer, "jenze to by byla velmi chaba demokracie, kdyby nesnesla seriozni investigativni novinarinu. Jsem presvedcen, ze nebezpeci, vznikajici, kdyz nema demokracie seriozni patraci novinare, je pravdepodobne silnejsi. Mam dojem, ze vetsina Americanu, ktere Jefim Fistejn v clanku cituje, by s timto mym argumentem souhlasila. Fistejn Americany vytrhuje z kontextu a snazi se jejich vyroky aplikovat na situaci v Ceske republice, coz oni ale nemeli na mysli." Co ty archetypalni obrazy? "Je to cele prehnane", konstatoval Edward Mortimer. "Britska kralovska rodina si ten archetyp znicila sama, pokud vubec nejaky existoval. Kralovna Alzbeta zacala zvat televizni kamery do Buckinghamskeho palace uz v roce 1969. Nekteri prislusnici kralovske rodiny se chteli verejnosti zalibit a tim hodnotu monarchie devalvovali. Pan Fistejn situaci britske kralovske rodiny nerozumi. Princezna Diana i princ Charles se snazi uz dlouho vyuzivat sdelovacich prostredku ke svym cilum. Casto, kdyz jsou sdelovaci prostredky z neceho obvinovany, vyvolal jejich intenzivni zajem nejak za nejakym ucelem nekdo jiny. Jiste, existuje nevkus a porusovani soukromi, proti tomu se vsak neda zavest zadny zakon, protoze byste vylil s vanickou i dite.

Pozoruhodna je i stiznost pana Fistejna, ze do verejnych veci dnes mluvi kazdy hlupak, i kdyz neni odbornik," pokracoval Edward Mortimer. "Jenze, vite, do politiky museji mit pravo mluvit vsichni. Uz to slovo samo znamena, ze je politika doslova veci vsech. Vsichni mame pravo vyjadrit verejne svuj nazor. Pokud je to nazor nedobre informovany a neobstoji v diskusi, to necht posoudi verejnost. Pokud je pro vas toto neprijatelne, tak neverite v demokracii. Jefim Fistejn zastava velmi paternalis ticky postoj," konstatoval Edward Mortimer z listu Financial Times.

Andrew Marr z deniku Independent, letosni nositel britske novinarske ceny Nejlepsi komentator roku, take poukazal na to, ze Jefim Fistejn dost dobre nechape problematiku britske kralovske rodiny. Zaprve, britska monarchie neni podle Marra jen symbolem dobra a tradicnich hodnot. Je take svornikem sloziteho kastovniho systemu trid, ktereho by se mnoho Britu uz chtelo zbavit. Proto neni uplne vsechna kritika britske monarchie neopravnena. Dulezitejsi ale je, ze britska kralovska rodina uzavrela se sdelovacimi prostredky od sedesatych let faustovskou dohodu, snazi se jim uz dlouho prodavat jako dynastie pro sdelovaci prostredky. Nejmladsi generace, synove kralovny Alzbety, krome toho bezostysne zneuzivali sdelovacich prostredku k reseni svych konfliktu v manzelstvi.

"Argument, ze sdelovaci prostredky sazeji stale vice na skandalizovani a na povrchnost a ze podstupuji vuci ctenarum v zajmu zavaznych veci mene rizika, je platny," zduraznil Andrew Marr. Je pravda, ze sdelovaci prostredky ne vzdy analyzuji dostatecne hluboce a nezavisle politiku vladnich predstavitelu. Je to dusledkem intenzivni trzni valky v oblasti medii.

"Domnivam se, ze britsky seriozni tisk, navzdory vsem svym chybam, je stale velmi dobry, kdyz ctete vsechny seriozni denni listy," uvedl Andrew Marr. Vynikajici je i BBC a dobre jsou casto i obe celoplosne britske komercni televizni stanice. Vsechny tyto sdelovaci prostredky zverejnuji velmi profesionalni, rigorozni nezavislou analyzu aktualnich problemu. Jsou primou soucasti britskeho politickeho systemu. Jsou roztokem, v nemz se politikove museji naucit plavat.

Z hlediska britskych sdelovacich prostredku zaujima Jefim Fistejn velmi povrchni, naivni stanovisko," konstatoval Andrew Marr. "Dobre znam i americke sdelovaci prostredky. Vetsina deniku vychazejicich v americkych mestech tiskne kvalitni, seriozni a prisne analyzy. Nelze tvrdit, ze New York Times, Washington Post, Chicago Tribune, Los Angeles Times ci San Francisko Chronicle nejsou velmi seriozni listy. Jiste, americka televize - to jsou dlouhe hodiny chat shows, nezavaznych besed. Jenze Amerika je velmi slozita, mnohonarodnostni spolecnost. A americke chat shows umoznuji napriklad obcanum hispanskeho puvodu, aby hovorili s jinymi Hispanci, cernochum, aby hovorili s jinymi cernochy, a tak dale. Hraje to dulezitou spolecenskou roli, stejne jako treba rozhovory mezi lidmi v hospode. Sdelovaci prostredky uz dnes totiz lidem jen seshora neprednaseji, jsou primou soucasti rozhovoru obycejnych lidi.

Jsem presvedcen, ze zivotne dulezitou soucasti prace sdelovacich prostredku, maji-li vykonavat svou funkci radne, je byt obcas hluboce nepopularni v mocenskych kruzich, at v zemi uz vladne kdokoliv. Sdelovaci prostredky museji snest ostrou kritiku od vladnoucich politiku, nesmeji se ji poddat a nesmeji pritom podlehnout panice," rekl zaverem Andrew Marr.

Celny predstavitel britskeho Narodniho svazu novinaru Jacob Eccleston mi telefonoval : "Pane Culiku, ten clanek je podivna smesice vyroku, s nimiz naprosto souhlasim, a tvrzeni, ktera jsou proste - primitivni, jinak se to neda rict. Podle Jefima Fistejna nepotrebuji ceske sdelovaci prostredky "vice nevybirave a nezaujate kriticnosti", takovy nazor je pry sebejisty a domyslivy. Ja se nepovazuju ani za sebejisteho, ani za domysliveho," rekl Jacob Eccleston, "ale podle toho, co mi rekli v listopadu lide v Praze a muj byvaly kolega z deniku Times, ktery prave prestal pracovat jako sefredaktor listu Prague Post, ceske sdelovaci prostredky by sice nemely byt nevybirave nezavisle, ale v kazdem pripade potrebuji byt vic nezavisle a vice kriticke nez nyni. Jako Fistejn i ja prirozene odmitam nazor, ze skandalizovani zivota ho udajne zpruhlednuje.

Kdyz Fistejn pise, ze "media v USA se uz neridi zadnou obecne sdilenou filozofii", nevim co tim ma autor na mysli. A dal uz je Fistejnova argumentace uplne pochybena. Britska kralovska rodina je pry symbolem moralni ctnosti. Britska monarchie je mozna symbolem mnoheho, nikdy vsak nebyla prece symbolem moralni ctnosti. Byli to barbari, vrazi, praktikovali incest, byli hloupi, obcas sileni. A dnesni prislusnici kralovske rodiny - ti jsou nijaci. Pred ctrnacti dny vysilala britska televize velmi vyznamny a dobre podlozeny dokumentarni film, ze kral Edward VIII., ktery v tricatych letech musel abdikovat, protoze si vzal rozvedenou Americanku, se za to chtel Britanii pomstit a byl v podstate nacista - pracoval za druhe svetove valky pro Hitlera. Britska kralovska rodina to sedesat let tajila. To je moralni ctnost?

Ze by kralovska rodina byla nositelem "samotne kultury jakozto civilizace" Kultury? Windsorska dynastie nema nic spolecneho s kulturou. Chova psy a jezdi na dostihy. Jeji prislusnici nemaji radne vzdelani, nejsou vedci, nejsou maliri, nejsou spisovateli - nebo jak definujete kulturu?" "Nas soucasnik se dovida veci, ktere podkopavaji jeho viru v pohadky," pise Jefim Fistejn. "Rekl bych, ze to je velmi dobre," konstatoval Jacob Eccleston. "Pohadky jsou pro deti, rozvijeji jim fantazii. Neni rozumne, aby v pohadky verili dospeli a svepravni obcane."

"Kral, kralovna, princ, princezna - tot obrazy archetypalni," napsal pan Fistejn. "To je primitivni. Slovo primitivni tady pouzivam ve velmi vaznem smyslu. Je pozoruhodne, ze nekdo dokaze v nasi dobe nekde na svete v serioznim casopise takto argumentovat. A pak tam mame vetu: "Postmoderna se utkala s archaickym." Co je to prosim vas za noviny, ktere tisknou takoveto pseudovyroky?? Vysvetlil jsem, ze Literarni noviny jsou v ceskem kontextu neco jako London Review of Books.

"Ale London Review of Books by nikdy neotiskly neco tak absurdne povrchniho jako tuto vetu," argumentoval dale Jacob Eccleston. "Ctu je uz asi deset let. Nikdy jsem tam nevidel nic takhle trivialniho."

"Videokamera a videotelefon ohrozuji existenci tisiciletych instituci." - "Neduveruji lidem, kteri hovori o tisiciletych institucich. Naposledy se tohoto adjektiva uzivalo ve spojeni Hitlerova tisicileta treti rise. Ktera instituce existuje tisic let a ohrozuje ji videotelefon? Jestlize se prislusnici kralovske rodiny chovaji nemoralne, navstevuji prostitutky, berou drogy, pachaji cizolozstvi, mame rict, to je v poradku, je to kralovska rodina, soucast "nerozstepitelnych praprvku psychickeho zivota naroda?" Jestlize se nekdo chova nemoralne, chcete rici, ze bychom to meli tajit?

Pak pan Fistejn kritizuje knezi, ze promlouvaji o antikoncepci. To by snad nemeli delat? Argument, ze by se na verejnosti meli vyjadrovat jen odbornici, kteri problemu rozumeji, je neobycejne nebezpecny. Predstava, ze pokud nejste odbornik, nemate pravo verejne mluvit, je zhoubna. Vznikly z ni totalitni systemy dvacateho stoleti.

Souhlasim, ze nam sdelovaci prostredky serviruji vetsinou blabol. Kdyz si ovsem velmi peclive vybirate, dokazete byt prece jen i dnes v Britanii dobre informovan. Ovsem cilem sdelovacich prostredku neni lidi informovat, jejich cilem je jen vydelavat penize," zduraznil Jacob Eccleston.

"Kriticky zurnalismus je jen jine oznaceni pro beznazorovou vzteklou destruktivnost a kverulantstvi?. "Cesti novinari by si meli zachovat svou statopravni obezretnost, mini Jefim Fistejn. Z rozhovoru s ceskymi, ruskymi a polskymi novinari ve stredovychodni Evrope jsem nabyl dojmu," rekl mi Jacob Eccleston, "ze se tam deje jedna zajimava vec. Stari aparatcici, stara nomenklatura, odhodili vyraz "komunisticky":, prestehovali se pres ulici a zasedli za stejne velke pracovni stoly ve stejne eleg antnich oblecich, pouzivaji stejnych kulturne politickych a moralnich hodnot a vedou ty zeme dal. Neni to ovsem prilis prekvapive, protoze nikdo jiny tam neumi byt ve vedoucim postaveni. Predstava, ze se zreformovali, je falesna. To jsou lide, kteri prosazuji predevsim sve vlastni zajmy. A vuci nim by se nemel uplatnovat kriticky zurnalismus, ktereho je zapotrebi v kazde demokracii"?

(Vyslo Literarnich novinach c.4/1996)