Jsem svedkem zajimaveho experimentu. Od 1. rijna 1995 pripravuji s kolegou denne nekolik materialu z Velke Britanie pro prazskou Ceskou tiskovou agenturu, soukromeho konkurenta Ceske tiskove kancelare. Byli jsme pozadani, abychom pro CTA predevsim psali zpravy, ktere se vztahuji - treba i jen obdobou - k problemum v Ceske republice. Zejmena jsme privitali moznost delat zpravodajstvi o tom, jak se v Britanii neustale usilovne vzdelava demokraticky proces, jak je verejnost trvale ve strehu, nen arusuje-li vlada svobodu projevu sdelovacich prostredku, jak se intenzivne debatuje o aktualnich spolecenskych problemech a jak na politiky vykonava tlak nezavisla obcanska spolecnost.
Od 1. rijna do poloviny listopadu vydala CTA z Britanie celkem vice nez 200 zprav zmineneho charakteru.
Jak sleduji tento dramaticky a poucny politicky vyvoj ceske sdelovaci prostredky? Jake zpravy otiskly ceske deniky v poslednich tydnech z Britanie? Sledovali jsme Lidove noviny, Mladou frontu dnes, Pravo a Hospodarske noviny. Velmi, jak se zda, zaujala redaktory zahranicnich rubrik informace o tom, ze britske tucnaky zmatl letosni teply rijen a zacali se proti vsem predpokladum na podzim rozmnozovat. Zpravu prinesly 24.10. Pravo i Mlada fronta dnes. Tato zprava je vsak hloupost nejen tematem, ale i obsahem. Tucnaci totiz prirozene v Britanii neziji a nikdy nezili. Vyskytuji se jen v Antarktide a na jihoamerickych ostrovech pobliz jizniho polarniho kruhu. Ze by nejaky zpravodaj spatne z anglictiny do cestiny prelozil nejake jine zvire? Jina dulezita zprava pro ceske listy byla: "Britska kralovna letela na Novy Zeland linkou."
Mezi dalsi informace, ktere prineslo Pravo, patrily clanky s titulky: "Charles a Camilla se nadale stykaji." "Siamska dvojcata zemrela na infekci." "Britove nesnaseji zebraky" (zkresleny material, zpracovany zrejme podle francouzskeho tisku). "Dirigent Belohlavek ztratil v Londyne zapisnik." "Unik toxickeho plynu z moderni sochy." Mlada fronta dnes napriklad informovala: "Potravinarska chemie snizuje potenci." "Britsky kutil chce vstoupit do zavodu v letech do kosmu." "Zacal souboj o Frankensteinovu potravu." V Lidovych novinach, ktere maji nyni velmi spatne zahranicni zpravodajstvi, jsme nasli jen malo zprav z Britanie.
Snad nejvice sokujicim prikladem, kde cesky tisk, jak se zda, selhal na cele care, byla nedavna smrt mezinarodne znameho filozofa a sociologa ceskeho puvodu Ernesta (Arnosta) Gellnera. Tento vynikajici myslitel, ktery leta pusobil na London School of Economics, pak na Cambridzske univerzite a po odchodu na odpocinek na prazske Stredoevropske univerzite, nahle zemrel o prvnim listopadovem vikendu na prazskem letisti v Ruzyni na infarkt. Vsech pet serioznich britskych listu prineslo rozsahle Ge llnerovy nekrology, casto vice nez na polovinu tiskove strany velkeho formatu hned zacatkem pristiho tydne. Okamzite jsme o tom prostrednictvim CTA podali ceskym novinarum informace. Podrobny prehled informaci o umrti Ernesta Gellnera, jednoho z nevyznamnejsich ceskych myslitelu posledni doby svetoveho vyznamu, meli cesti novinari k dispozici v servisu Ceske tiskove agentury uz v pondeli 6. listopadu. Ernest Gellner se velmi zaslouzil v anglosaskem svete o popularizaci problemu stredovychodni Evropy. Byl mimo jine i vyznamnym kritikem marxismu. Zadny cesky novinar CTA rychle zpristupneny zahranicni material nepouzil, podle jednoho prazskeho pozorovatele pry proto, ze "Gellnera v Cechach nikdo nezna." Lidove noviny se zmohly na strucny clanek o umrti Arnosta Gellnera teprve az v patek 10. listopadu. Delsi nekrolog od Jiriho Musila vysel v sobotnich Lidovych novinach az 25. listopadu. Neni toto neuveritelne zpozdeni pozoruhodnym dukazem o tom, jak cesti novinari neplni rychle a efektivne svuj ukol informovat ceskou verejnost o podnetnych myslenkach a o tom, co se deje, casto i na jejich vlastnim prahu?
V pondeli 13. listopadu otiskl list Guardian delsi informaci o tom, ze se na pocitacove siti Internet vyskytuji inzeraty prodejnych zen z Asie a z vychodni Evropy. Zprava mela dulezity podtext: materialy o pornografii na Internetu shromazduje jedna britska univerzitni profesorka jako podklady pro zmenu mezinarodnich zakonu o o mezinarodnim vykoristovani zen, ktere jsou v dusledku bourliveho elektronickeho pokroku nyni naprosto zastarale. Je symptomaticke, jak se zpravou nalozily Lidove noviny. "Obcansky aktivni" kontext redaktori Lidovych novin z informace odstranili a otiskli jen bulvarne drazdive vety o inzeratech na prodejne zeny na Internetu.
Nejkvalitnejsim ceskym listem jsou dnes zcela zrejme Hospodarske noviny, ktere prinaseji podrobnejsi analyzy problemu a obsahlejsi informace - nikoliv nesystematicky prezentovane povrchni vykriky dne, jake na zpravodajskych strankach v listech Pravo ci Mlada fronta dnes mohou ctenare jen mast. Hospodarske noviny tisknou obcas zasluzne i nazory zahranicnich odborniku. Bohuzel vsak vetsina analyz, ktere se objevuji na strankach Hospodarskych novin, je jen z pera domacich ceskych vladnich specialistu. To nestaci. V anglosaskem tisku pochazi vetsina informacnich podnetu prave od nezavislych analytickych organizaci. Pokud je nezavislych odborniku v Cechach malo, meli by novinari vyhledavat casteji prave zahranicni nazory na aktualni ceske problemy a srovnavat, jak se problemy podobne ceskym resi v jinych zemich.
Vsechny ceske deniky prirozene obcas otisknou strucnou zpravu z Britanie, dojde-li tam k nejakemu vyznamnemu politickemu vyvoji. Celkove je vsak mezinarodni zpravodajstvi povrchni. Ceskemu tisku unikaji obecnejsi, hlubinne souvislosti, zajimave myslenky, zalezitosti, o nichz se ve svete mluvi. Ceska media nevnimaji, jak dulezita je v zapadnich zemich aktivita obcanske spolecnosti a jak prinosne by bylo o ni systematicky v Cechach informovat.
Ze zahranici se obecne tiskou informace, ktere maji konkretni vztah k Ceske republice, ale pokud mozno ne kriticky. Pak se otiskuji kuriozity, popripade - velmi utrzkovite - informace o nejnovejsim technologickem vyvoji.
V zahranici probiha intenzivni diskuse o cele rade aktualnich politickych, obcanskych, filozofickych a technologickych problemu. Ty jako by novinari v Cechach nevideli. Tyto otazky se uz nyni primo tykaji Ceske republiky, anebo se ji velmi brzo zacnou tykat. Nelze je ignorovat jen proto, ze dosud nejsou v zahranici davany do prime souvislosti s Ceskou republikou. Cesi se tak na vlastni nebezpeci vyclenuji z dulezite mezinarodni debaty.
Zajimave je, ze se ceskym ctenarum v rade listu dostava neustale clanku od premiera Vaclava Klause. V mezinarodnim kontextu je nezvykle, aby mel predstavitel vladnouci strany tak obrovsky prostor ve sdelovacich prostredcich bez kriticke oponentury. Nakonec to konstatovala i nedavna analyza ceskych sdelovacich prostredku v anglickem casopise Transitions, vychazejicim ve stredni Evrope. Take jeji shrnuti vydala CTA, ale celne deniky, ktere sledujeme, to neotiskly.
(Jan Culik vyucuje bohemistice na Glasgow University. V letech 1989-95 byl komentatorem a reporterem Svobodne Evropy, na podzim 1995 s nim reditel RSE Pavel Pechacek rozvazal spolupraci z "financnich duvodu" po delsim sporu s nekterymi cleny redakce, kteri potlacovali v ceskem vysilani RSE kritictejsi hodnoceni otazek ceske skutecnosti zahranicnimi novinari a dalsi materialy.)
Vyslo v casopise Nova Pritomnost c 1/1996.
Tel: 26 62 16, fax: 26 68 25, adresa> Narodni 11, 110 00 Praha 1