Licenci k vysilani komercni televize ziskala v roce 1993 spolecnost s rucenim omezenym CET 21. Tehdy mela pet spolecniku: Petera Krsaka, Petera Huncika, Fedora Gala, Josefa Alana a Vlastimila Venclika. „Projekt byl podobny televizi, pro kterou jsme s Huncikem v roce 1992 dostali licenci na Slovensku," rika Peter Krsak. Zkratka CET 21 znamena anglicky nazev prelozeny jako Stredoevropska televize pro 21. stoleti.
Sam Krsak se oznacuje za cloveka, ktery do projektu privedl Fedora Gala. „Prave se prestehoval do Prahy a bydlel pres ulici od meho domu. Chtel jsem, aby neco delal," rika Krsak.
Fedor Gal si vsak celou zalezitost pamatuje jinak: „Krsak a Huncik se spolu poprve videli v mem prazskem byte. Huncik prave prijel ze Slovenska a vypravel o Americanovi, ktery chce ve vychodni Evrope investovat do televizniho vysilani. Tehdy nas poprve napadlo uchazet se v Ceske republice o televizni licenci," rika. Zminenym Americanem byl Mark Palmer, nekdejsi diplomat a spolecnik firmy CEDC, pozdeji prejmenovane na CME. Teprve pozdeji pripravili podle Gala Huncik a Krsak projekt televizniho vysilani pro Slovensko.
Zelezny na scene
Gal se pak obratil na sveho kolegu sociologa Josefa Alana a pozadal ho o ucast na priprave nove televizni stanice. „Do CET 21 jsme pribrali jeste rezisera Venclika, protoze se nam zdalo, ze je to ten spravny tvurci clovek," vzpomina dale Krsak, „jenze na priprave projektu se pozdeji vubec nepodilel."
Fedor Gal tvrdi, ze televizi pripravovali vsichni spolecnici. „Kazdy z nas vypracoval navrhy, o kterych jsme pak diskutovali," rika. Konecnou verzi projektu pripravil
jediny clovek, muz, ktereho privedl Peter Krsak. Nebyl to nikdo jiny nez Vladimir
Zelezny.
„Drive mi Zelezny pomahal s pripravou scenaru, a tak jsem chtel, aby se postaral o jazykovou stranku projektu," vysvetluje Krsak, ktery se do Prahy pristehoval pred dvaceti lety ze Slovenska.
„Zelezny dostal vsechny nase podklady a projekt vypracoval. Vedel z nas o komercni televizi nejvic," doplnuje Gal.
Pracovity reditel
Mezi spolecniky CET 21 si Zelezny rychle ziskal duveru pro svou pracovitost. Verili mu natolik, ze ho dokonce poverili obhajobou sveho projektu pred Radou pro televizni a rozhlasove vysilani, ktera licenci udelovala.
Zelezny si vsak delal pratele take na strane americkeho investora projektu, kterym byla spolecnost CME. „Mozna je to tim, ze umi vyborne anglicky, ale take je treba dodat, ze Zelezny ma kultivovany projev pri jednani a dokaze si rychle ziskat duveru," rika reziser Krsak.
Pri rozhodovani o rediteli nove televize uz nebyly zadne pochybnosti: Vladimir Zelezny. V te dobe take Zelezny ziskal sestinovy podil v CET 21. „Souhlasili jsme s jeho pribranim do projektu, pokud bude dodrzovat gentlemanskou dohodu, ze vsechna rozhodnuti o budoucnosti televize budou prijimana kolektivni dohodou. Nechteli jsme se dostat do situace, kdy si budou spolecnici navzajem podrazet nohy," vzpomina Krsak a dodava: „V pripade Zelezneho jsme vsak udelali chybu."
Nejen pro intelektualy
Kdyz se stal Zelezny spolecnikem CET 21, zacal usilovat o kontrolu nad televizi, ktera se rychle stala nejuspesnejsi komercni stanici v postkomunisticke Evrope. Projekt se vsak na hony vzdalil puvodnim predstavam. Jeste v unoru 1993 tvrdil Peter Krsak v rozhovoru pro Telegraf, ze CET 21 se chce „spoluucastnit snah evropskych producentu o zastaveni expanze americkych komplexu casto nevalne urovne". Nyni priznava, ze NOVA siri presne ty porady, proti kterym se mela postavit. A tady vznika zasadni rozpor mezi Krsakem a Zeleznym.
Zatimco zbyli spolecnici chteji sve podily bud zcela, nebo alespon zcasti odprodat Vladimiru Zeleznemu, Krsak tak ucinit nehodla. Podle svych slov chce, aby televize NOVA vysilala to, k cemu se v projektu zavazala.
Fedor Gal naproti tomu prodava cely podil v CET 21. „Pred ctyrmi roky bylo zakladani televize dobrodruzstvim. Jako mensinovy podilnik uspesne komercni televize uz zadne dobrodruzstvi nezazivam," vysvetluje svuj postoj. Ziskane desitky milionu korun hodla pouzit ve svem novem nakladatelstvi.
Televizi NOVA povazuje Gal v porovnani se svetovym prumerem za „velmi slusnou komercni stanici", ktera nevysila a ani nemuze vysilat jen pro intelektualy. -(jap)- *