Marxiste zrejme ovladli Evropu i Ameriku

Media: Majetkove presuny v TV Nova a omezeni licenci v demokratickych statech

Petr Stepanek - Lidove noviny 30.1.1997

Trochu nechtene jsem se stal jednim z akteru kauzy, ktera rozvlnila ceskou medialni hladinu. Shrnme si fakta. Spolecnost CET 21 je drzitelem licence k vysilani TV Nova. Ve skutecnosti je to vsak spise prazdna skorapka, nebot temer vsechny aktivity i toky penez souvisejicich s televizi Nova jdou pres Ceskou nezavislou televizni spolecnost (CNTS). V ni mela donedavna ame ricka - presneji bermudska - firma CME podil 66 %. Dalsich 20 % pred casem odkoupila od Ceske sporitelny, jiz tak zustala 2 %. Zbyvajicich 12 % vlastni CET 21, tedy drzitel licence. Jak vyplyva z nedavno uzavrene smlouvy mezi Vladimirem Zeleznym a CME, rozhodli se Bermudane ovladnout i CET 21. Zapujcili za tim ucelem V. Zeleznemu temer 5 milionu dolaru, aby vykoupil podily od dalsich spolecniku CET 21 a ovladl tak 60 % teto spolecnosti. Vec ma ale hacek. Vladimir Zelezny se zaroven Bermudanum upsal, ze na valnych hromadach bude hlasovat dle jejich pokynu. Lze se proto opravnene domnivat, ze skutecnou kontrolu i nad CET 21 prebiraji Bermudane. Zakon rika, ze licence je neprevoditelna. A nyni pocitejte se mnou: 66 plus 20 plus vic nez polovina z 12 jsou ona 93 %, o kterych jsem hovoril na tiskove konferenci rady pro vysilani. A take jsem rikal, ze pozemnimi vysilaci sirena privatni televize, ve ktere zahranicni podilnik kontroluje vice nez 90 %, nema v Evrope obdoby. Vyslouzil jsem si za to nechutne utoky od Ladislava Jakla (LN 18. 1., Marxista v ODS) a zahy i od Vladimira Zelezneho (TV Nova 18. a 25. 1., Volejte rediteli).

Podivejme se, jak je tomu jinde ve svete. V zapadoevropskych zemich se povoleny limit zahranicni ucasti pohybuje okolo 25 %, v sousednim Polsku maji 33 %. V USA muze vysilaci licenci ziskat pouze americky obcan. Australsky medialni magnat Murdoch si proto kvuli siti FOX obtizne obstaraval americke obcanstvi. Udelenim licence k vysilaniziskava dana firma obrovskou podnikatelskou vyhodu, protoze se ji dostava privilegia uzivat ve svuj prospech neceho (rozumej kmitoctove site), co je vice nez nedostatkove zbozi. I v Ceske republice mame skutecne celoplosnou televizni sit urcenou k privatnimu vysilani de facto jenom jednu. Slusne delana televize je tovarnickou na penize. A prave proto si rozumne staty prostrednictvim limitu zahranicni ucasti hlidaji, kam a v jake mire z teto tovarnicky zahy penize potecou, zda do kapes cizich, ci domacich firem. Pozadovany jsou take jiste kvalitativni a programove standardy a zaruky poskytovani objektivnich a vyvazenych informaci.

V USA musi broadcasteri investovat 20 % zisku do vychovnych a vyukovych programu. Na vetsinu vyse zminenych veci nasi quasiliberalove rezignovali. Jan Culik, cesky novinar zijici v Glasgowe, k tomuto tematu napsal: Preneste si situaci Novy pro nazornost do nejake jine zeme. Predstavte si napriklad, ze by v celych Spojenych statech mela na televiznim trhu sedmdesatiprocentni sledovanost jedina komercni stanice. 93 % jejich akcii by vlastnil rekneme nemecky nebo japonsky podnik registrovany na Bermudach a jeji reditel by na obrazovce systematicky nadaval konkurencnim televiznim stanicim, jako je CNN, ABC ci American public TV, a hadal by se na obrazovce s kongresovym vyborem pro sdelovaci prostredky. Myslite, ze by se to americkemu Kongresu libilo? Rada pro vysilani nerika nic viceale take nic mene, nez ze bychom meli mit pravni normy a ctit zvyklosti, jez jsou zcela bezne v civilizovanych demokratickych zemich. Jestlize mne tedy Jakl a Zelezny v souvislosti s posledni kauzou majetkovych presunu v Nove nazyvaji marxistou, pak z logiky veci vyplyva, ze moci v cele Evrope i Americe se zrejme jiz davno chopili marxiste.