Sladke plody televizniho lobbyingu

Prestoze Vladimir Zelezny zacinal u projektu soukrome televizni stanice NOVA pouze jako odbornik na jazykovou upravu, v soucasnosti je jejim reditelem a v brzku mozna take vetsinovym vlastnikem. Na ceste za ovladnutim superuspesne televizni stanice si Zelezny nedela hlavu s dodrzovanim podminek licence, udelene pred ctyrmi lety. Statni urednici vsak priznavaji, ze proti televizi, kterou sleduji dve tretiny populace, si netroufaji zakrocit.

Vladimir Zelezny si pred pul rokem vypujcil temer pet milionu dolaru.
Za penize od americke firmy Central European Media Enterprises (CME) hodla ziskat sedesatiprocentni podil ve spolecnosti CET 21, ktera vlastni licenci pro vysilani TV NOVA. Pokud se mu tento krok podari, prevede obchodni podil na Americany a za to od nich dostane sto tisic dolaru. Ve smlouve o pujcce se totiz zavazal, ze bude jednat v souladu s jejich zajmy.

Informace o nekolikamilionove pujcce se objevila koncem roku a pochazi z archivu americkeho kapitaloveho dohledu. S akciemi spolecnosti CME se totiz obchoduje na americke burze a podle tamnich uradu musi byt hospodareni firmy zcela pruhledne.

Ze smlouvy podepsane loni 1. srpna vyplyva, ze Vladimir Zelezny si pujcil 4,7 milionu dolaru, aby odkoupil podily spolumajitelu spolecnosti CET 21, s. r. o. Jiz o mesic drive uzavrel Zelezny individualni smlouvy se vsemi spolecniky (krome jednoho), kteri hodlaji obchodni podil odprodat. Pokud prodejci smlouvy dodrzi, ziska Zelezny v CET 21 sedesatiprocentni podil.

Situace vsak neni tak jednoducha, jak se na prvni pohled zda. Soucasti licence k televiznimu vysilani bylo pri jejim vydani take 31 podminek, ktere musi provozovatel dodrzet. Mezi nimi i podminka cislo 17, ktera stanovi, ze vsechny planovane zmeny ve spolecnosti CET 21 podlehaji schvaleni Rady pro televizni a rozhlasove vysilani.

Kdyz Zelezny nejprve v cervenci uzaviral smlouvy o nakupu obchodniho podilu a v srpnu si vzal od CME pujcku na uskutecneni planu, mel dat rade sve zamery ke schvaleni. Neucinil tak, cimz CET 21 porusila podminky licence.

Sila politicke podpory

Podminka cislo 17 byla navic nedavno zrusena. Stalo se tak v puli lonskeho prosince, temer rok a pul po schvaleni novely zakona o rozhlasovem a televiznim vysilani. Podle novely platne od pocatku minuleho roku mohla spolecnost CET 21 zazadat mimo jine o zruseni podminky cislo 17. Hned 2. ledna 1996 tak ucinila, Rada ji vsak vyhovela az pred tremi tydny.

Za okamzite zruseni podminky 17 se po jednani se Zeleznym postavil dopisem Rade take mistopredseda dolni komory parlamentu Jan Kasal (KDU-CSL). Pripadne nevyhoveni zadosti oznacil Kasal za „kroky, ktere by mohly v soucasne dobe neprimerenym zpusobem rozkolisat stabilitu medialniho usporadani v Ceske republice". Dopis byl napsan 15. cervence, dva tydny po uzavreni utajenych predkupnich smluv mezi Zeleznym a spolecniky CET 21 a dva tydny pred uzavrenim take nezverejnene dohody o pujcce se spolecnosti CME.

Clenka medialni komise dolni komory parlamentu Jana Petrova (ODS) priznava, ze CET 21 mela smlouvy o chystanem prevodu obchodnich podilu zverejnit, stejne jako smlouvu o pujcce mezi Zeleznym a CME. Neni si vsak jista, zda slo skutecne o poruseni licencnich podminek, ackoli tehdy jeste platily vsechny. „Rekla bych, ze soudni spor by Zelezny vyhral," domniva se Petrova.

Nedotknutelna
popularita

Clenove Rady pro rozhlasove a televizni vysilani nejsou pripadnym sankcim prilis nakloneni. „Kdyz uvazujeme o sankcich, vetsinou skoncime u trestu nejvyssiho, kterym je odebrani licence. Muzete si myslet, co chcete, ale v existujici rade neni vule sebrat televizi sedmdesati procentum populace," tvrdi mistopredsedkyne rady Zdenka Hulova.

Rada je volena parlamentem a na jeji cinnost dohlizi prave parlamentni vybor pro media. Ani tam neni citit snaha ukazat Zeleznemu jasne hranice. „Zpochybnovat televizi NOVA neni vec, ktera by byla schudna," vysvetluje Jana Petrova.

Prave na pude dolni
komory vznikla v prvni polovine roku 1995 novela zakona o rozhlasovem a televiznim vysilani, ktera spolecnosti CET 21 umoznila, aby zazadala mimo jine o zruseni licencni podminky cislo 17. Jejimi autory byli poslanci Priban, Marvanova, Zemina (vsichni ODS) a Jan Kasal.

„Puvodne mela novela resit pouze budoucnost kanalu
CT 2, nabalily se vsak na ni dalsi veci, vcetne moznosti zazadat o zruseni nekterych licencnich podminek," rika Zdenka Hulova z Rady pro rozhlasove a televizni vysilani.

Prestoze Rada prijeti pasaze tykajici se licencnich podminek v roce 1995 nedoporucila, parlament ji nakonec schvalil.

„Kdyz nemuzeme mluvit do majetkovych prevodu ve firme, ktere byla licence pridelena, je vubec otazkou, proc mame existovat," pta se Hulova a jeji kolega Petr Stepanek dodava: „Pokud se uplne zmeni vlastnici televize, nemuze byt zaruceno, ze bude dodrzen projekt, kteremu jsme licenci udelili."

Jednoduchy obchod

Vse zatim nasvedcuje tomu, ze se nakonec Vladimiru Zeleznemu podari nakoupit obchodni podily ve spolecnosti CET 21. Podle smlouvy uzavrene se spolecnosti CME je Zelezneho ukolem prevest podily na Americany. Tim obchod skonci a za odvedenou praci ziska Zelezny sto tisic dolaru. Zrusenim podminky cislo 17 je zaruceno, ze vse probehne v souladu se zakonem.

Chystana transakce se vsak nelibi Peteru Krsakovi, jedinemu podilnikovi, ktery odmita se Zeleznym spolupracovat. „To jsme klidne mohli televizi prodat ukrajinske mafii," rozciluje se nad jednanim svych ctyr spolecniku. „Uspesnost televizni stanice se podle meho nazoru neda merit tim, kolik lidi ji sleduje." Soucasna tvar TV NOVA, dodava, nema s puvodnim projektem temer nic spolecneho.

Krsak take nekolikrat deklaroval zajem odkoupit podily od svych spolecniku, protoze na ne ma predkupni pravo. Koncem lonskeho cervence sve partnery dokonce zazaloval, protoze mu podily v rozporu se spolecenskou smlouvou k odkoupeni nenabidli. Krsakovi partneri toto obvineni odmitaji.

Tovarna na penize

Podle Fedora Gala, ktery se rozhodl prodat cely svuj podil v CET 21, chteji Americane prostrednictvim Zelezneho firmu ovladnout, aby meli prehled o financnich tocich v TV NOVA. V zadnem pripade jim pry nejde o to, aby mohli zasahovat do vysilani. „Na to muzu prisahat kazdy den," rika Gal.

Spolecnosti CME jde opravdu predevsim o penize. Televize NOVA je jejim nejvetsim uspechem. Jen za prvnich devet mesicu lonskeho roku vydelala pred zdanenim 70 milionu dolaru a jeji provoz stal necelych sest milionu. Americane si ceni predevsim toho, ze NOVA zatim ukrajuje dvoutretinovy podil ze vsech penez vydanych v Ceske republice kazdy rok na reklamu. A toto cislo se kazdym rokem zvysuje. Zatimco v roce 1993 inzerenti v ceskych zemich utratili 67 milionu dolaru, v roce 1995 to bylo jiz dvakrat tolik. Na dividendach tak spolecnost CME ziskala od TV NOVA za celou dobu jeji existence celkem 13,5 milionu dolaru. Podle jeji bilancni zpravy, ktera je k dispozici na Internetu, se tak CME vratily penize, ktere pred tremi roky do TV NOVA investovala.

Prave uspech TV NOVA se zda byt zastupcum Rady pro rozhlasove a televizni vysilani duvodem, proc by celou spolecnost nemela ovladnout firma CME. Mistopredseda Rady a clen ODS Petr Stepanek se pta jasne: „Proc ma fungujici tovarnu na penize vlastnit zahranicni firma?"

Jaroslav Plesl *