Rusko varuje, že je připraveno na přímý konflikt, pokud chce Západ bojovat za Ukrajinu na bojišti. Švédský premiér říká, že je otevřen umístění jaderných zbraní "ve válečné situaci"

17. 5. 2024

"Je to jejich právo - pokud chtějí, aby to bylo na bojišti, bude to na bojišti," řekl Sergej Lavrov v komentáři, který přinesla ruská agentura RIA Novosti.

Jeho prohlášení přichází několik měsíců poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl vyloučit možnost, že by jednoho dne mohla být na Ukrajinu vyslána západní vojska, a před týdny řekl, že by mohl poslat vojáky, pokud ruské síly prorazí frontové linie.

Vladimir Putin na začátku roku varoval, že rozmístění vojsk NATO na Ukrajině by mohlo vést ke 3. světové válce.

Kreml také uvedl, že jakékoli západní vybavení, které Kyjev použije k útoku přes hranice, bude považováno za legitimní cíl, i když bude umístěno ve třetí zemi – což dále zvyšuje obavy z přímého střetu mezi NATO a Ruskem.

Lavrov učinil toto varování, když švédský premiér řekl, že by byl ochoten hostit západní jaderné zbraně, pokud by vypukla válka.

Uniklé německé dokumenty také naznačují, že Berlín možná plánuje zavést povinnou vojenskou službu pro muže a ženy ve věku 18 let.

Slovní válka mezi Moskvou a Západem se vyostřila, když ruské jednotky minulý týden bombardovaly 30 měst v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny poté, co zahájily překvapivou pozemní ofenzívu přes hranici.

Ruské zisky však byly nákladné, protože Ukrajina tvrdí, že v neděli bylo v bojích zabito nebo zraněno 1 740 Putinových vojáků, což je rekordní denní ztráta ve válce.

Lavrov, který slouží dvě desetiletí jako ministr zahraničí, řekl, že národ bude připraven setkat se se západními jednotkami na bojišti, během slyšení o jeho opětovné nominaci na post v Putinově nové vládě.

RIA také citovala, že mírové rozhovory o Ukrajině, které se mají konat příští měsíc ve Švýcarsku bez účasti Ruska, se rovnají ultimátu Moskvě.

Situaci přirovnal k "důtce pro školáka", o jehož osudu rozhodují učitelé, zatímco on není v místnosti.

"S nikým takovým se nedá mluvit, zvlášť ne s námi," řekl Lavrov. "Konference... se scvrkává na opětovné vyhlášení ultimáta Rusku."

Napětí mezi Ruskem a Západem nadále narůstá, když švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že je otevřen povolení jaderných zbraní na švédské půdě v době války - i když kritici volají po zákazu jejich rozmístění.

Nejnovější člen NATO senzačně opustil dvě století vojenské neangažovanosti a připojil se k bezpečnostnímu bloku letos v březnu poté, co ruská invaze na Ukrajinu vyvolala dramatický obrat v zahraniční a obranné politice.

Nyní má švédský parlament v červnu rozhodnout o dohodě o obranné spolupráci (DCA) se Spojenými státy, která umožní USA přístup k vojenským základnám ve Švédsku a umožní skladování vojenského vybavení a zbraní v této skandinávské zemi.

Švédská mírová a arbitrážní asociace, mimo jiné, vede kampaň za to, aby vláda v dohodě DCA písemně uvedla, že Švédsko nedovolí americké jaderné zbraně na svém území.

Kristerssonova vláda na oplátku prohlásila, že to není nutné, protože parlament již rozhodl o zákazu jaderných zbraní ve Švédsku v době míru.

Premiér však řekl, že umístění jaderných zbraní v době války je "jiný příběh".

"Ve válečné situaci je to úplně jiná věc, záleželo by to zcela na tom, co by se stalo," řekl veřejnoprávní televizi.

"V absolutně nejhorším možném scénáři musí být demokratické země v naší části světa nakonec schopny bránit se zemím, které by nás mohly ohrozit jadernými zbraněmi."

Trval na tom, že jakékoli takové rozhodnutí o umístění jaderných zbraní ve Švédsku by bylo přijato Švédskem, nikoli Spojenými státy.

"Švédsko rozhoduje o švédském území," řekl.

Zdůraznil však, že "smyslem našeho členství v NATO a naší obrany je zajistit, aby tato situace nenastala".

Kdyby byla Ukrajina členem NATO, "nebyla by napadena Ruskem," řekl.

Další známkou toho, že se evropské národy připravují na možnost monumentálního střetu, je to, že Německo by mohlo vrátit brannou povinnost pro všechny osmnáctileté, podle uniklých vojenských plánů, které byly odhaleny minulý víkend.

Vojenští plánovači diskutují o třech možných přístupech k přípravě budoucích generací na rozsáhlý konflikt, z nichž dva zahrnují povinný vojenský rok pro všechny muže, jakmile dosáhnou 18 let.

Předpokládá se, že úředníci jsou v závěrečné fázi diskusí s německým ministrem obrany Borisem Pistoriem a očekává se, že příští měsíc zveřejní oficiální plány, informoval The Sunday Telegraph.

Mezitím sám Pistorius během své cesty do Washingtonu řekl, že je "přesvědčen", že Německo "potřebuje formu vojenské branné povinnosti".

Rozhodnutí země pozastavit povinnou vojenskou službu v roce 2011 označil za "chybu".

Podle jednoho z návrhů, které zvažují vojenští plánovači v Berlíně, by všichni muži a ženy podléhali branné povinnosti, jakmile dosáhnou 18 let.

Předchozí německá politika povinné vojenské služby se vztahovala pouze na muže.

Zahrnutí žen do branné povinnosti by podle novin vyžadovalo změnu ústavy, ale zasvěcenci z ministerstva se údajně domnívají, že tato změna by "s největší pravděpodobností získala společenský souhlas".

Další návrh, který je ministerstvem obrany vnímán jako "silný signál" jak spojencům, tak rivalům, by se vztahoval pouze na osmnáctileté muže, ale nevybral by všechny, odhalily uniklé zprávy.

Mladí muži by museli vyplnit on-line formulář a později by mohli být vybráni do služby.

Poslední možností by bylo, kdyby se obranní plánovači rozhodli nezavést vojenskou službu a místo toho se zaměřili na "optimalizaci" současného vojenského systému prostřednictvím aktivnějších náborových kampaní.

To by však bylo v rozporu s postojem ministra obrany k této otázce.

Komentáře ze Švédska a Německa přišly necelé dva týdny poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je připraven vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud Putinovy síly prorazí frontové linie.

V rozhovoru zveřejněném 2. května Macron uvedl, že otázka vyslání vojáků by "legitimně" vyvstala, pokud by Kyjev a prezident Volodymyr Zelenskyj takovou žádost vznesli.

"Nic nevylučuji, protože čelíme někomu, kdo nic nevylučuje," řekl Macron, když byl dotázán, zda si stojí za svými výroky z počátku tohoto roku, které nevylučují vyslání západních jednotek, které vyslaly šokové vlny po celé Evropě.

Rostou obavy, že by Rusko mohlo brzy dosáhnout významných zisků na Ukrajině, protože pokračuje v ofenzivě v severovýchodní Charkovské oblasti.

Ruská vojska útočí na město Vovčansk ze tří směrů a nutí tisíce civilistů opustit své domovy.

Operace, která byla zahájena jen několik dní po Putinově inauguraci na páté prezidentské období, zahrnuje ruské dělostřelectvo a nálety bombardující města a vesnice v Charkovské oblasti, než ruské jednotky znovu překročily hranice.

Vzhledem k tomu, že zdroje Kyjeva jsou napjaté, protože unavení vojáci čekají na zoufale potřebné západní zbraně, Putinovy jednotky jednoduše "vešly dovnitř", protože "neexistovala žádná první obranná linie", podle jednoho ukrajinského velitele, který hovořil s BBC.

Šokující záběry z dronu, které kolují na sociálních sítích, ukazují ruské vojáky pochodující poli severně od Vovčansku, o nichž velitel Denys Jaroslavskij naříkal, že nebyla zaminována ani bráněna.

Nyní se ruské jednotky údajně zmocnily čtyř měst za hranicí a razí si cestu k městu zhruba o tři míle dále do Charkova.

Vovčansk, jehož předválečná populace čítala 17 000 lidí, se zmenšil na pouhých 2 500, než Rusko obnovilo pozemní útok, se stal ohniskem pozornosti v době, kdy Charkovskou a Doněckou oblast zachvátily otevřené boje.

Ukrajinští místní představitelé uvedli, že se obávají, že osud Vovčansku by mohl odrážet osud Bachmutu a Avdijivky, ukrajinských měst, kde tvrdé boje a taktika spálené země donutily Ukrajince stáhnout se po měsících těžkých ztrát na obou stranách.

Mezitím ve Velké Británii premiér Rishi Sunak také uznal rýsující se hrozbu širší války a prohlásil: "Putinova bezohlednost nás přivedla blíže k nebezpečné jaderné eskalaci než kdykoli od kubánské raketové krize."

Sunak se však také podíval za válku na Ukrajině a varoval, že Británie čelí stále nebezpečnější budoucnosti kvůli hrozbám ze strany "osy autoritářských států", která zahrnuje Rusko, Čínu, Írán a Severní Koreu.

"Jsem přesvědčen, že příštích několik let bude jedním z nejnebezpečnějších, ale zároveň nejvíce transformačních období, jaké kdy naše země zažila," řekl Sunak.

Dnešní projev přichází několik týdnů poté, co britský premiér oznámil obnovené zaměření na bezpečnost a zavázal se zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP do roku 2030.

Řekl také, že svět je "nejnestabilnější" za poslední roky a britský obranný průmysl musí přejít na "válečný základ", v prohlášeních učiněných během společného vystoupení s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem na vojenské základně v polském hlavním městě minulý měsíc.

Sunakova snaha o převedení britského obranného průmyslu do válečného stavu přišla poté, co generál Sir Richard Barrons varoval, že národ je na konflikt s Ruskem velmi nepřipraven, a vyzval vládu, aby investovala značné prostředky do reorganizace ozbrojených sil, aby se s touto výzvou vypořádala.

"Rusko je zjevně naštvané a vyzbrojuje se, takže jejich schopnosti budou obnoveny, a až střelba na Ukrajině skončí, Rusko z toho obviní nás," řekl na začátku tohoto roku pro MailOnline.

"Už jsme v konfrontaci s Ruskem. Právě teď jsme se rozhodli, že s tím uděláme jen velmi málo."

"Během studené války byla armáda vždy připravena k boji ve čtyřech hodinách. Když skončila studená válka a neexistoval žádný pocit existenčního rizika pro Velkou Británii, bylo to všechno odstraněno."

"Nyní bychom potřebovali vědět o ruském překvapivém útoku pět až deset let předem, abychom se s ním dokázali vypořádat. Je to hluboké zklamání."

Zdroj v angličtině: ZDE