Ministr zahraničí Tomáš Petříček je liberálními kritiky Babišovy vlády považován za jednoho „z dospělých“ ve Strakově akademii. Petříček totiž navázal na havlovskou lidskoprávní linii, aniž by ji kontaminoval drulákovskými fantasmagoriemi: na Twitteru srdnatě laje postkomunistickým režimům, které jsou na ostří nože se Spojenými státy, a cudně mlží či mlčí o zločinech Bílého domu a jeho spojenců. Ministr Petříček měl jedinečnou příležitost dokázat, že česká diplomacie existuje; že má svůj vlastní názor – a že není nesvéprávným vazalem nejproblematičtější velmoci. Totéž platí i pro premiéra Babiše a prezidenta Zemana, kteří se se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem setkali ve středu.

Ilja Lozovskij, autor a redaktor Organized Crime and Corruption Project, zveřejnil na svém facebookovém profilu popis zatčení a vazby novináře Stase Ivaškeviče ZDE.

Propustili mě včera okolo 19:00. Policajti mě odvezli minibusem pár kilometrů od vězení do ulice Okrestina and nechali mě odejít bez mých osobních věcí, které my byly zkonfiskovány během mého zatčení (pas, telefon, peněženka, karty, hotovost a klíče). Můj právník, který se pokoušel o jejich navrácení, byl nejdříve směrován do různých kanceláří a pak fyzicky vyveden z vězení.

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Otázky vyvolává vývoz zbraní do Běloruska. Podle Českého statistického úřadu tam vloni přišlo 7,5 tun zboží kategorie „Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely apod. ostatní, ne:pro vojenské účely” v hodnotě asi 162 tisíc korun (6 000 €). [12] Ve zprávě MPO se však žádný vývoz do Běloruska neuvádí. Evropská unie přitom vývoz určitého zboží do této země zcela zakazuje. Nesmí se tam vyvážet nejen zbraně uvedené ve Společném vojenském seznamu EU, ale ani  „bomby a granáty”, které na seznamu uvedené nejsou. [13]

„Česká republika by měla vysvětlit, co přesně do Běloruska vyvezla, aby předešla podezření z vyzbrojování Lukašenkova režimu a obcházení pravidel Evropské unie,” vyzývá Peter Tkáč.

„Česká republika opakovaně selhává v kontrole vývozu zbraní, protože před ochranou lidských práv upřednostňuje zisky zbrojařských firem,“ upozorňuje Hana Svačinková z NESEHNUTÍ. Zodpovědnost podle ní leží především na Ministerstvu zahraničních věcí. O udělování licencí na vývoz zbraní z České republiky sice rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu, to ale musí získat kladné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, které v něm musí zohledňovat lidskoprávní aspekt zakázky a také dodržování mezinárodních závazků. Ze zprávy MPO za rok 2014 vyplývá, že je opakovaně porušován Společný postoj rady Evropské unie 2008/944/SZBP. Podle druhého kritéria tohoto dokumentu jsou členské země zavázány „zamítnout vývozní licenci, jestliže existuje zřejmé riziko, že vojenské technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, mohou být použity pro vnitřní represi.” [14]

Celá zpráva Nesehnutí ZDE

Po několikadenních protestech, které vypukly po explozi 2700 tun dusičnanu amonného v bejrútském přístavu, podala libanonská vláda demisi. Libanonský prezident Michel Aoun sice demisi premiéra Hassana Diaba přijal, ale požádal ho, aby ve funkci zůstal jako prozatímní premiér do té doby, než se zformuje nová vláda. V době, kdy Bejrútem otřásl ničivý výbuch, Libanon čelil politické, ekonomické a zdravotnické krizi.

Historik Ziad Abú Rish v pořadu Democracy Now! uvádí, že lidé demonstrující v ulicích Bejrútu sice požadovali demisi Diabovy vlády, nicméně její pád je rovněž výsledkem vnitřních konfliktů mezi různými politickými stranami, které tvoří libanonský politický establishment. Avšak ani pád vlády, ani předčasné parlamentní volby nejsou nezbytně znamením toho, že by v Libanonu probíhala zásadní politická transformace.

Dvě lodě vezoucí 11 000 tun pšenice v úterý dorazily do přístavu Sajdá, který se snaží vyplnit vakuum po zničení přístavu v hlavním městě Bejrútu minulý týden.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

První krajské volby proběhly v České republice 12. listopadu roku 2000. Bylo to v době, kdy vládla sociální demokracie, držená u moci opoziční smlouvou. Už tyto první krajské volby byly jakýmsi protivládním tsunami. Ve většině krajů vyhrála ODS. Na Moravě, kromě kraje Moravskoslezského, uspěla Čtyřkoalice (vzpomínáte? tehdy jediná skutečná opozice, totiž opozice proti opoziční smlouvě). V severních Čechách komunisté.

Před volbami v Bělorusku, které proběhnou tento víkend (9. srpna) přinášíme český překlad rozhovoru, který vedl Valentinas Mite, korespondent Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists/CPJ) pro Rusko a Bělorusko na sklonku června s běloruskými novináři Barysem Chareckým a Jurijem Drakachrustem o svobodě tisku v Bělorusku.

Je zarážející jak některé praktiky ekonomického nátlaku na nezávislá média, popisovaná v rozhovoru, můžeme čím dál častěji pozorovat i v dalších zemích Evropy, naposledy například v Maďarsku v případě serveru Index.hu, anebo ještě plíživěji v případě serveru Origo – viz. např. reportáž NY Times The Website That Shows how a Free Press Can Die, ze kterého se stala hlásná trouba orbánovské propagandy.(Albín Sybera)

Barys Charecký je zástupce vedoucího Běloruské asociace novinářů (BAJ), a Jurij Drakachrust je v Praze přebývající korespondent Rádia Svobodná Evropa / Radio Liberty financovaného americkým Kongresem. Drakachrust Bělorusko často navštěvuje a přispívá do běloruských nezávislých médií. Jejich odpovědi byly redigovány pro větší přehlednost.

Jaký je dnes celkový stav médií v Bělorusku?

Svět si v těchto dnech připomíná 75. výročí od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Pokud se někdo domnívá, že jaderná kolize v současnosti nehrozí, šeredně se mýlí. Zatímco sdělovací prostředky zvládají pandemii, ekonomické potíže a jakž takž klimatickou krizi, hrozba nukleárního inferna je očividně nad jejich síly. Za prvé, mělo by se důkladněji hovořit o skutečných důvodech, které vedly k nukleární destrukci dvou japonských měst. Za druhé, diskutujme o nebezpečných tendencích dneška, které se podle některých ukazatelů rovnají nouzovému stavu.   

Časopis Vanity Fair přinesl informace pojednávající o tom, proč Trumpova vláda nebyla schopna přijít s národním testovacím plánem, a to navzdory mnohaměsíčnímu úsilí v režii Trumpova zetě Jareda Kushnera.

Ve výbušném textu s titulkem Jak se Kushnerův tajný testovací plán vypařil investigativní novinářka Katherine Eban píše, že Jared Kushner s pomocí několika bohatých byznysmenů usiloval o vytvoření národního testovacího plánu, než se Bílý dům rozhodl, že to není nutné, protože Covid-19 zasáhl nejvíce modré (demokratické) státy.

Eban píše: „Toto léto ve zničujících detailech odhalilo lidské a ekonomické ztráty – kvůli tomu, že nebyl vytvořen systém národního testování, což většina ostatních vyspělých států udělala,“ informuje web Democracy Now!

V červenci 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 42 719,87 Kč,  výdaje byly 61 731.50  Kč.

Děkujeme mnohokrát čtenářům za vydatnou podporu v červnu 2020. Bohužel, v červenci 2020 jsme se dostali do výrazného deficitu. 

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.