Strana zelených oceňuje rychlost, se kterou inspekce ministra vnitra shromáždila a ověřila důkazy, na podkladě kterých podala trestní oznámení na policistu Tomáše Čermáka pro podezření ze spáchání trestního činu zneužití pravomoci veřejného činitele a ublížení na zdraví v souvislosti s brutálním napadením Kateřiny Jacques.

I jen dvanáctileté dívky v Libérii poskytují pravidelně "sexuální služby" humanitárním pracovníkům a vojákům - příslušníkům mírových sborů - za peníze či za potraviny. Umožňují tím přežití pro své ožebračené rodiny.

Zpráva britské charitativní organizace Save the Children "From Camp to Community: Liberia Study on the Exploitation of Children" (Z tábora do komunity: Libérijská studie o vykořisťování dětí) uvádí, že byly provedeny pohovory s 315 lidmi. Z nich bylo 23 procent chlapců a 26 procent dívek. 27 procent bylo mužů a 24 procent žen.

Studie zjistila, že mužům poskytují sexuální služby dívky od 8 do 18 let, avšak dívky od 12 let to dělají pravidelně.

Téměř všechny komunální úřady v Británii vlastní investice do největších světových zbrojovek. Vyplývá to z údajů, zveřejněných v rámci Zákona o přístupu k informacím.

Britské komunální úřady dosud investovaly 723 milionů liber do 15 největších mezinárodních zbrojovek. Je to dvakrát tolik, než kolik místní úřady investují na podporu místního podnikání a vzniku nových podniků v Británii, konstatuje organizace Campaign Against Arms Trade (Kampaň proti obchodu se zbraněmi).

Podrobnosti v angličtině ZDE

Milí přátelé, malá citace z Mladé fronty Dnes. Před rokem 89 by tam jen byla trochu jiná některá slova, míní Milan Kohout:

Zdroj MfD : Plzeň si připomněla osvobození od nacistů ZDE

Z nejnovějšího mezinárodního výzkumu vyplývá znepokojivá souvislost mezi intenzivním kouřením konopí a duševními chorobami. Vede se o tom v poslední době v západní Evropě značně rozsáhlá diskuse.

Fakta jsou tato:

• Existují přesvědčivé důkazy z množství nejrůznějších zdrojů, že kouří-li konopí schizofrenik, zhoršuje to výrazně jeho psychotické příznaky.
• Existují přesvědčivé důkazy z množství nejrůznějších zdrojů, že dlouhodobé i krátkodobé kouření konopí může vyvolat psychotickou epizodu či schizofrenii u lidí, u nichž je velké riziko schizofrenie - například u těch, kteří mají schizofrenii v rodině.
• Začínají přicházet důkazy z omezeného množství zdrojů, že dlouhodobé užívání konopí, zejména, pokud se s ním začne v raném dospívání a pokračuje se do dospělosti, může u lidí, u nichž by nemělo existovat žádné riziko anebo jen minimální riziko, vést k vzniku schizofrenie.

Za těchto okolností by bylo neseriózní a politicky aktivistické tvrdit, že kouření marihuany "je naprosto bezpečné."

Úsměvnými jsou "vědecké studie", "dokazující" souvislost schizofrenie a psychóz s kouřením marihuany, které odcitoval v souvislosti s konáním MMM 2006 Jan Čulík. Nezkoumají totiž chemické působení delta9-tetrahydrocannabinolu jako příčiny komorbidity schizofrenie, ale konstatuje se v nich pouhá konzumace a její statistický výskyt v populaci nemocných. Dokazovat na této úrovni se dá cokoliv. Třeba vztah schizofrenie a vlastnictví televize. Statistická významnost "varovné" studie o THC a schizofrenii, provedené na 232 pacientech ze 1 500 000 obyvatel daného regionu je omezená. To není reprezentativní statistika, ale dílčí poznatek o životním stylu jedné věkové skupiny, který může být vyvrácen jakoukoliv jinou studií na jiném vzorku. Reprezentativnost veškerá žádná, mechanismus působení nepoznán. Zjištěn pouze fakt souběžného výskytu. Tolik limity behaviorálních studií, ze kterých se potom píší PR zprávy, následně přetvořené v bombastické novinářské kachny. Politika dnes potřebuje "vědecké" zdůvodnění, konstatované "autoritami". Publicita takovéto "vědy" je přeci tak jednoduchá a tak lákavá i pro vědce, závislé na popularitě a grantech... Dokonce i publicita pravého opaku se počítá...

Upozornění: Generalizace závěrů dílčích lékařských a lékařsko - statistických studií a jejich zpřístupňování laické veřejnosti bez širšího kontextu zvyšuje riziko šíření poplašných zpráv. Zveřejňování takovýchto zpráv zvyšuje riziko panických reakcí a hysterie odpovědných osob. Hysterie není dobrým rádcem ani v případě zdravotních účinků THC, ani v případě volebních preferencí...

Za první čtvrtletí roku 2006 výrazně stoupl počet britských občanů, kteří v důsledku příliš vysoké úvěrové zadluženosti udělali osobní finanční úpadek a očekává se, že tyto počty dále porostou. V lednu-březnu 2006 udělalo osobní finanční bankrot 23 351 osob. Je to vzrůst o 13 procent ve srovnání s předchozím čtvrtletím a ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2005 je to vzrůst o 73 procent.

Zároveň přichází zpráva, že počet domů a bytů, z nichž byli lidé vystěhováni, protože už nedokázali splácet splátky na hypotéku, dosáhl rekordu za posledních 13 let. V prvním čtvrtletí roku 2006 bylo z hypotéčních domů a bytů v důsledku neschopnosti majitelů splácet půjčky vystěhováno v Británii 22 997 osob. Je to vzrůst o 17 procent ve srovnání s předchozím obdobím a vzrůst o 57 procent ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2005.

Tony Blair se octl pod pečlivě připraveným veřejným i soukromým tlakem od stoupenců jeho dezignovaného nástupce, současného ministra financí Gordona Browna, aby po čtvrtečních, pro labouristy neúspěšných komunálních volbách zveřejnil časový rozvrh svého odchodu z premiérské funkce.

Které z těchto tří alternativ dávají britští voliči přednost? ptal se v sobotu komentátor listu Times Matthew Parris::

(a) Vládnoucí strana, pošpiněná absurdním sexuálním skandálem, týkajícím se náměstka premiéra, vážně poškozená důsledky obrovské chyby, kterou udělalo ministerstvo vnitra, ohledávající si rány poté, co ministryni zdravotnictví pískotem a křikem vyhnaly z konferenčního sálu zdravotní sestry, unavená po nepopulární válce -- strana, v jejímž čele stojí zánovní premiér, který postává u východu, avšak odmítá odejít (labouristé);

Na Letenské pláni se v sobotu 6. května uskuteční již devátý ročník demonstrace za legalizaci marihuany "Million Marihuana March" (MMM). Akce bude tentokrát věrná svému názvu a začne opravdu pochodem. Účastníci pochodu se sejdou ve 13:00 hodin na Staroměstském náměstí, odkud ve 13:15 vyrazí Pařížskou ulicí na Letenskou pláň. Zde ve 14:00 začne již tradičně hudební produkce.

Podobná shromáždění či průvody se v sobotu 6.5. 2006 budou konat pod jednotným názvem Million Marihuana March ve 156 městech 31 států na pěti kontinentech. Mezi hlavní požadavky, které Občanské Sdružení za Legální Konopí vyjadřuje shromážděním MMM, již tradičně patří ukončení stíhání pro všechny osoby obviněné či vězněné v souvislosti s konopím a marihuanou v České Republice i ve světě. Dlouhodobými požadavky Občanského Sdružení za Legální Konopí je úplná legalizace konopí a jeho zrovnoprávnění s dnes legálními drogami, jako je alkohol, tabák či káva a uvolnění marihuany pro lékařské využití.

Mezi stálicemi MMM jako Gaia Mesiah, Uragan Andrew, Apple Juice či Posmrtné zkušenosti se letos poprvé objeví i Daniel Hůlka. Podle nepotvrzených informací BL by se měl na Letné objevit i ministr spravedlnosti ČR JUDr. Pavel Němec (US-DEU)....

K tomu "Pozor! Intenzivní kouření konopí způsobuje duševní choroby" ZDE

"Kouření konopí vyvolává u některých teenagerů psychotické stavy"ZDE

Fotogalerie Million Marijuana March 2003 IIIIIIIVVVIVII

Marihuana jako TÉMA BL

tisková zpráva

V úterý 9.5. podají právníci Ligy lidských práv stížnost k Ústavnímu soudu pro porušení základního práva tří občanů nebýt podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení.

Podrobnosti viz níže:

Uprostřed hysterie a xenofobie, nyní ke skutečným problémům - Blairova vláda zlikvidovala z politických důvodů naše četné demokratické svobody, varoval ve čtvrtek list Independent:

< "Bonfire of the Liberties" - Táborák svobod - jak deník Independent ve čtvrtek prezentoval toto své téma

Britský premiér Tony Blair provedl po porážce v komunálních volbách dramatickou a brutální restrukturalizace své vlády. Referuje Jan Čulík.

(Psáno pro ČRo 6.)

V pátek, poté, co byly zveřejněny výsledky čtvrtečních komunálních voleb v Anglii, které byly porážkou pro Blairovy labouristy, provedl britský premiér radikální změny ve své vládě. V první řadě odvolal svého ministra vnitra Charlese Clarka, kterého ještě ve středu ve sněmovně podpořil. Jak už jsme referovali, ministr Clarke se stal v Británii ohniskem pokračující kontroverze, když vyšlo najevo, že jeho ministerstvo omylem propustilo do britských ulic více než tisíc zahraničních zločinců.

Represivní režimy plně využívají technických schopností internetu cenzurovat a potlačovat reformy a debatu, konstatuje zpráva organizace Reportéři bez hranic.

Cenzura se provádí prakticky na všech kontinentech, uvádí zpráva. Vlády si uvědomují, že lidé, které považují za disidenty, píší na internetu. Mnoho vlád světa přijímá opatření k cenzuře blogů a loni byla celá řada angažovaných bloggerů odsouzena do vězení za to, co napsali ve svém internetovém deníku.

Zbyněk Havlíček: Berenika

"Starosti: choroba ducha, jež je kapitalistické epoše vlastní. Duchovní (nikoli materiální) bezvýchodnost v chudobě, tulácích - žebrácích - mnišství. Situace, která je takto bezvýchodná,  musí být provinilá. 'Starosti' jsou známkou tohoto provinilého vědomí  bezvýchodnosti. 'Starosti' vznikají ze společenského strachu, ne z individuální materiální bezvýchodnosti."

Walter Benjamin: Kapitalismus jako náboženství 

Tak nám 1. máj poněkud vyčpěl, konstatuje Pavel Pečínka. Omšelost Svátku práce přitom autor spojuje s rokem 1914 a I. světovou válkou, která přinesla selhání sociální demokracie:

V neděli 7. května 2006 proběhne slavnostní otevření Muzea stavebnice Merkur v Polici nad Metují.

Muzeum bude v celém jednom patře hlavní budovy bývalého učiliště. To byla zpráva, kterou jsem dostal čirou náhodou, a srdce mi poskočilo radostí. Má tam stát i obrovské ocelové město, které podle námětu z Julesa Verna vybudoval z merkuru jeden z největších sběratelů stavebnice, Jiří Mládek z Roudnice nad Labem.

Slavná stavebnice, kterou použil akademik Otto Wichterle pro první poloprovozní model na odstředivé lití kontaktních čoček v roce 1963. V roce, kdy jsem se narodil. Stavebnice, která pro mnoho kluků mé generace i pro mne znamenala dětství a dodnes ji - naprosto nerozbitnou - pietně uschovávám pro svá vnoučata kdesi ve skříni. Stavebnice, která svou polytechničností a univerzální skladebností předběhla LEGO o více než dvacet let. Česká stavebnice.

Merkur je názvem vláčků a kovové stavebnice, která vznikla počátkem minulého století v Polici nad Metují. Počátky jsou datovány k roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Ještě před založením si nechal pan Vancl patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice. V roce 1925 přechází výrobce na nový systém, který se zachoval v téměř nezměněné podobě až dodnes. Kovové části stavebnice s vyraženými otvory jsou spojovány šroubky a matičkami velikosti M3,5. Výroba byla obnovena po válce v roce 1947. METROPOL či ELEKTRUS byly varianty pro speciální užití - budovy a pokusy z elektrotechniky. MERKUR pokračoval až do devadesátých let. Nezměněn. Vyvážel se přes Pragoexport do celé Evropy.

Po sametovém pokusu o bankrot se továrna vzpamatovala, ani konkurence ji nekoupila a tak Merkur dodnes žije. Díky Jaromíru Křížovi, dnešnímu majiteli firmy. A vyvíjí se nové stavebnice ze stále stejně praktických součástek. Jen aby se dostaly do obchodů...

Merkur - stavebnice mého dětství - má od neděle své muzeum a já si uvědomuji, že od neděle budu muset přemýšlet, kolik že mi to vlastně je let...

stránky nadšenců ZDE

◄ parní bagr vyrobený z britské stavebnice Meccano s restaurovaným parním strojem z r. 1929 (2004)

Pozn. red.: Stavebnice Merkur však není českým vynálezem, upozorňuje jeden čtenář. Od r. 1901 se v Británii prodávala stavebnice Meccano (je to skoro přesný ekvivalent stavebnice Merkur) a od roku 1910 americký Erector Set. Takže Merkur byl pravděpodobně inspirován těmito stavebnicemi. Meccano se v Británii vyrábělo v letech 1901 - 1980, nyní se vyrábí - kde jinde - v Číně a ve Francii.

Stavebnice Meccano se pod názvem Mecano prodávala dlouhá léta i ve Španělsku, mnozí na ni dodnes nostalgicky vzpomínají, dodává Darina Martykánová.

Působivou momentkou ze současného Iráku je konfrontace fotografií iráckých studentek z let 1963-1964 a z roku 2006. Na web je umístila irácká svobodná matka, která udává, že jí psaní blogu dává zapomenout na myšlenku opustit okupovaný Irák.

Lahůdky typické pro obyvatele Afghánistánu našinec podle bývalé válečné reportérky Petry Procházkové prý sotva ochutná. Ona si ale postupem času, kdy se tam s manželem usadila, zvykla a zdánlivě nechutné koktejly si vyrábí i v Praze, když tu zrovna tráví čas. Na veletrhu Svět knihy na pražském Výstavišti prozradila návštěvníkům recept Na smrt turisty. "Jde o banánový koktejl, kdy se banány rozmixují s čerstvými vejci. Běloši jej odmítají ochutnat, ale já si ho dávám normálně," připustila 41letá novinářka v reportáži redaktorce ČTK Evy Pagové.

Nic proti tomu, aby dříve pročečenská, dnes proafghánská aktivistka propagovala kulturu, kterou si zamilovala. "Válečná reportérka" miluje v současné době Afghánce.... Ovšem výraz "běloši" Petry Procházkové přináší do této drsné reality poněkud koloniální nádech...

Když jsem jako dítě jezdila k babičce a dědovi do Ústí nad Labem, nemohla jsem se dočkat, až bude vlak projíždět Lovosicemi. Z tamější továrny se celý den hrnuly vesele barevné kouře: modrý, zelený, žlutý, ba i červený...nádherná kouřová duha rozjasňovala mé dětské oči, abych použila oblíbeného vánočního novinářského klišé...

"Ženská práva jsou lidská práva", píše Martin Škabraha. Ještě nikdy jsem nečetla ani neslyšela od muže tak vyvážený a pravdivý pohled bez předsudků, mýtů, bez povýšenosti a bez frustrace. Pokud bude takových mužů jako je pan Škabraha přibývat, máme všichni naději, že se jednou zase domluvíme. Diskriminace žen není jediná diskriminace v naší zemi, kde jsou lidská práva běžně porušována. Ale je zase před volbami a opět hovoříme o tom, proč je na kandidátkách tak málo žen. Opět hledáme důvody v nějaké "přirozenosti". Marně. Diskriminace je příliš viditelná a v dnešní době není ničím obhajitelná.

Nikdy jsem nedokázala pochopit obhajovací důvody ženské diskriminace, protože rozpor v důvodech je nepochopitelný. Jeden příklad za všechny :

Vzhledem k uspořádání článku Štěpána Kotrby s mnohaslibným sadomasotitulkem Početí úspěchu politického marketingu Zelených prostřednictvím natvrdlého pendreku je deflorací zdravého rozumu... snad čtenářům Britských listů nebude vadit, když s reakcí začnu od jeho konce.

Dovolil bych si částečně souhlasit s panem Dolejším, co se týče "absence nestrannosti" inspekce MV. Jistě důkaz na stole není, ale pochybnost ano, a to především když budu konfrontovat tento případ s případem CzechTek a chováním vládních politiků, píše Tomáš Poláček:

Štěpán Kotrba na základě výpovědi policistky pro deník Právo předpokládá, že Kateřina Jacques ve věci průběhu svého zadržení na policejní služebně nemluvila pravdu. Zpochybňuje důvěryhodnost její výpovědi celkem třemi způsoby: Odkazy na záležitost se služebním odznakem policisty, angažmá Jacques v někdejší kauze Přibyl, a konečně na příbuzenský vztah poškozené k Monice Pajerové.

Vezměme to popořádku.

Unáhlené závěry - koho vlastně?

Zelení zneužili příležitosti a zveřejnili okamžitě billboard s Kateřinou Jacques-Pajerovou a předsedou Martinem Bursíkem. Lákavá příležitost. Ale špatné načasování. Pro maximalizaci politického efektu zmlácení nevinné matky dvou dětí to chtělo počkat pár dní... Takhle vzniká logická otázka: Kde tak rychle vytiskli Zelení billboardy s Kateřinou Jacques-Pajerovou? Zároveň se výroky aktérů politického mače stylizuje debata v médiích - už nikoliv prostřednictvím faktů, ale prostřednictvím emocí, důvěry ve výpovědi aktérů a prostřednictvím víry v něčí neposkvrněnost. Nevinnost.

Spektakulární ukázku manipulativní reakce předvedl čtenářům Britských listů brněnský aktivista Dolejší. Ke své škodě. Protože polemizovat se musí s tím, co je vykonáno (napsáno), nikoliv s tím, co si autor z napsaného domyslel či co by rád napsané viděl. Co by se mu líbilo. S výkřiky pana Dolejšího je nutno vést polemiku stejně, jako ji vede publicista Ivan Brezina se zelenými aktivisty z Hnutí Duha. Pomalu a trpělivě. Bod po bodu... Popořádku.

Každá začínající hvězdička, která se chce prosadit v showbyznysu ví, že o ní musí být slyšet a musí se o ní psát. Není proto divu, že o své úžasné maličkosti doslova chrlí buď ona sama nebo její agent na příslušné novináře, kteří obhospodařují ten správný žánr, informace nejrozličnějšího druhu. S kým se vyspala, s kým rozešla, kde se opila či s kým se porvala. Zejména to poslední se v současnosti stává dost populárním zviditelňovacím instrumentem .

Premiér Jiří Paroubek na tiskové konferenci řekl, že kvůli případu napadení pracovnice Úřadu vlády Kateřiny Jacques bude pozastaveno povýšení policejního prezidenta Vladislava Husáka na generála. V tomto smyslu už odeslal Václavu Klausovi dopis, aby jej prezident nejmenoval.

Premiér si též myslí, že počet žalob by se mohl rozšířit i na další policisty, kteří mlácení Jacques nezabránili - pro napomáhání trestnému činu nebo pro nedbalost.

V souvislosti s případem bude podle premiéra mimo policisty Čermáka vyvozena do úterka či do středy odpovědnost i vůči dalším policejním funkcionářům. Čermák má být podle inspekce ministra vnitra Bublana obviněn ze zneužití pravomoci a ublížení na zdraví. Lékařská zpráva s popisem zranění poškozené se dostala na Inspekci ministra vnitra ve čtvrtek, a ve stejný den byl vyžádán k této věci znalecký posudek. Hrozí mu až tři roky vězení. Na celý případ dohlíží i státní zástupce.

Kde jste byli, političtí příživníci, když policisté mlátili anarchisty? Kde jste byli, mediální kritici vlády a opoziční politici, když policisté pendrekem vyrazili zuby těm, kteří protestovali proti policejnímu násilí na služebně Ocelářská? Když mlátili anarchisty, drželi jste huby. Všichni. Politici, novináři, moralisté. Slušní občané.

Protože to byli anarchisté, kteří nezaručují klid vašich kšeftů, kont a stabilitu systému, který vás tak dobře a pohodlně živí. Nyní je před volbami. Jedni kritizují premiéra za to, když řekne, že policista, který zbil pracovnici úřadu jeho vlády, se musel pomátnout a chce se osobně přesvědčit, že nikdo nezanedbá opět své povinnosti nestranně vyšetřit a obvinit grázla v uniformě státu. Jako před nedávnem... Když ministr vnitra se téže paní omlouvá. Jsou to titíž, kteří kritizovali téhož premiéra a téhož ministra zato, když na několik dnů uvěřil policejním dezinformacím v případě zvůle zdivočelých ochránců zelené nezdupané trávy na CzechTeku 2005.

vyšlo dnes v deníku Metro, str. 8 PDF

Předvolební kampaň zatlačily na čas do pozadí fyzické útoky na politiky.

Měsíc a půl před volbami atmosféru ve společnosti nejvýrazněji poznamenalo to, co je v politice nejméně žádoucí: fyzické násilí. Surové napadení místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše svědčí o tom, že k vysněné představě o demokratické kultuře a občanským ctnostem má Česko daleko.

Policistka, která měla Kateřinu Jacques - Pajerovou "ochránit" před bitím na služebně, tvrdí, že nebyla svědkem žádného bití zadržené na služebně. Tvrdí to v rozhovoru pro deník Právo.

Je to už druhá nesrovnalost ve výpovědi lidskoprávní úřednice Jacquesové, kterou tiskové oddělení Strany zelených rozšířilo. První nesrovnalostí bylo, že Jacques tvrdila, že policista neměl identifikační odznak, aby se vzápětí prokázalo nezvratně fotografiemi reportéra Britských listů Vlka, že to byla právě Jacques, kdo mu odznak v potyčce strhl a odhodil do davu.

Jacques-Pajerová, sestra Moniky Pajerové, předsedkyně odštěpku ze strany Cesta změny s názvem Naděje, na sebe poprvé upozornila, když jako úřednice vlády protestovala proti svému nadřízenému, vedoucímu Úřadu vlády Pavlovi Přibylovi na demonstraci před sídlem vlády. Vadilo jí, že byl Přibyl kdysi v Pohotovostním pluku SNB, který zasahoval při demonstracích. Premiér Gross tlaku po demonstraci před Úřadem, které se zúčastnila i Jacques, ustoupil. Přibyl nakonec z vlády odešel, Jacques zůstala. I policista Čermák, který proti Jacques zasahoval nyní, prošel - stejně jako většina policistů té doby - Pohotovostním plukem. Před rokem 1989 to byla standardní součást výcviku policistů pořádkových jednotek.

V reakci na fyzický atak poslance Dolejše ho jistý čtenář zprávy v diskusi internetového "Seznamu-novinky" nespokojeně porovnává s jím právě shlédnutým dílem TV seriálu "Zdivočelá země". Který jistě není dokumentaristickou rekonstrukcí historie a konkrétní období reflektuje především emotivními románovými prostředky. Tudíž i takovými, které v závislosti na úmyslech tvůrce mohou vést k nenávisti či naopak k usmíření.

Nové vztahy mezi Čínou a Afrikou nelze hodnotit odděleně od mohutně se rozvijející čínské ekonomiky a nástupu Číny jako významného hráče na světové politické scéně. Z africké perspektivy je dvojnásob důležité, že čínské pobídky nepředstavují pouze nenasytného obra bažícího po surovinách a trzích, jak jej charakterizují západní média, ale soběstačný zdroj technologie a know-how, oba specificky rozvinuté v podmínkách modernizace tradičně zemědělského hospodařství a investic.

Tu otázku řeší rozzuření obyvatelé Bagdádu, píše britský deník Times: jak to, že Američané nedokáží zajistit, aby šla elektřina déle než dvě hodiny denně, a přesto se jim daří postavit si v Bagdádu největší velvyslanectví na této planetě?

Na břehu řeky Tigris stavějí Američané obrovský komplex, kterému místní lidí v Bagdádu přezdívají "Palác George W."

Ostatky vojáků wehrmachtu uložené na nevhodném místě v Ústí nad Labem a jejich putování na cestě k rodné hroudě jsou pro redaktora z Haló novin pouhým povykem pro nic -- titulek "Mnoho povyku pro nic".

Otrlost redaktorova hraničí s obyčejnou genialitou negramota duchovního, a mrzkého pokračovatele ryzího souručenství neblahých dinosauřích časů. Čest práci mágům chápajících se minulosti a rozdělující nebožtíky na vhodné a nevhodné!

S pozdravem: ať ti to píše, panáčku, J.G.

V posledních dnech se v Britských listech objevilo několik příspěvků týkajících se vlivu záření na lidský organismus v souvislosti s následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu a použitím ochuzeného uranu ve válce v Iráku. Nejsem sice expertem v této oblasti, ale se zářením pracuji a základní fakta z této problematiky znám. Proto bych se některá z nich pokusil předložit , aby se čtenáři Britských listů mohli lépe orientovat. Předem se omlouvám, že v mém příspěvku bude hodně čísel a bude poměrně dlouhý.

Čtenáře, kteří čísla a fakta nemají v oblibě, předem varuji.

Tak se jmenuje poměrně rozsáhlý anglicky psaný článek, který vyšel na serveru Mackinac.com. Zde Vám předkládám krátký extrakt z něj, abych Vás přesvědčil, že stojí za přečtení a za zamyšlení, píše Marian Kechlibar:

Ne se všemi myšlenkami článku se ztotožňuji, ale věřím, že i lidé postavení na zcela opačné straně politického spektra -- pokud nejsou nepřáteli kritického myšlení -- ocení snahu Lawrence Reeda o vysvětlení základních principů "politiky malého státu".

Policejní prezident Husák se domnívá, že nepřípustné matení vyšetřování trestné činnosti policistů a nebránění trestné činnosti policistů druhými policisty je součástí firemní kultury jím řízené policie. Kolegialita. Solidarita.

Bohužel, má pravdu. Britské listy mají množství poznatků z minulosti i přítomnosti o rozsáhlé kriminální činnosti uniformovaných i tajných policistů a vyšetřovatelů, ale i státních zástupců a soudců. Uniformovaní i tajní policisté porušují zákon o policii i další zákony, včetně trestního, na většině demonstrací v Praze v posledních pěti letech.

Na zásahy přicházejí bez čitelného identifikačního označení nebo s označením zakrytým různými součástmi výstroje a jejich velitelé jim to tolerují, souhlasí s tím, bagatelizují to a omlouvají to. Upozornění na tyto nezákonosti přehlížejí a ignorují, přestože hovoří do záznamu, který je později zveřejněn. Beztrestnost je nakažlivá. Bezdůvodně perlustrují pod falešnými záminkami demonstranty a pokusili se několikrát i o perlustraci novinářů (v mém případě bez úspěchu).

Neuniformovaní i uniformovaní policisté se dopouštějí bezdůvodného fyzického násilí vůči demonstrantům. Policisté svou agresivitou a výhrůžkami šikanují demonstranty, zvláště ty mladší a nezkušenější. Zastrašují před zásahy i při nich i novináře (v mém případě bez úspěchu) pod záminkou "varování". Někteří se "varovat" dají... Pak čteme v novinách články, k nimž většinu komentáře dodala "exkluzivně" policejní mluvčí. Já těmto novinářům říkám policajtoreportéři. Někdy policajti, jindy reportéři.

Policisté neseznamují zadržené s jejich zákonnými právy, pokud by si tím ztížili vyšetřování. Využívají právní nezkušenosti občanů. Policisté se vědomě dopouštějí křivých a účelových obvinění zadržených. Policisté vědomě křivě svědčí před soudci. Trestní oznámení na policisty státní zástupci odkládají jako nedůvodná.

Policisté se pokoušejí znevěrohodňovat svědky proti sobě či obviněné nepřípustnými a nelegálně získanými důkazy. Pokud pořizují záznamy událostí, pak účelovým způsobem tak, aby svědčily v jejich prospěch. Ty záznamy a důkazy, které svědčí v neprospěch obžaloby, nenávratně mizí - někdy i ze spisů, uložených u soudu. Někdy zase nejsou soudci ani připuštěny. Policisté jsou v kontaktu s podsvětím, které využívají vydíráním či zastrašováním k provokacím a získávání informací a svědectví. Ty pak tvoří páteř obžaloby.

Policejní mluvčí i velitelé zásahů vědomě lžou, jindy podávají neúplné nebo zkreslené informace a klamou média a tím i veřejnost.

Státní zástupci a soudci nevěnují pozornost důkazům, působícím ve prospěch obhajoby osob, proti kterým svědčí policisté. Státní zástupci přehlížejí podvržené a policií zfalšované důkazy a vydávají je za věrohodné. Státní zástupci trvají na obviněních, i když se prokáže, že skutek, který žalují, se nikdy nestal. Soudci proto někdy soudí nikoliv v souladu se zákony, Stížnosti takto postižených se automaticky "odkládají" - hážou do koše. U soudů se zamítají.

Taková je realita činnosti policie a spravedlnosti, které jsem poznal za několik let novinářské a fotoreportérské práce v Britských listech. Bylo jedno, kdo řídil resort vnitra a spravedlnosti, zda to byla KDU-ČSL, ODS, US-DEU, či ČSSD. Nyní nechtěné přiznání policejního prezidenta jen dotvrzuje stav, který Vladislav Husák v pořadu Události, komentáře ČT 1 nazval firemní kulturou. Policejní prezident má pravdu: je to otázka výchovy. Začněme proto policisty, vyšetřovatele, státní zástupce i soudce vychovávat. Je na čase.

doslovný přepis pořadu Události, komentáře ČT 1 ZDE

Vzhledem k tomu, že policie trpí důkazní nouzí o okolnostech těsně předcházejících násilnému zadržení Kateřiny Jacques policistou Čermákem, jak vyplývá z článku na serveru Novinky, je ochotna redakce Britských listů pomoci objektivnímu, hysterie prostému zhodnocení okolností zásahu, stejně jako chování policistů při pochodu neonacistů. Vyzývá proto svědky, aby kontaktovali redakci, pokud disponují dalšími fotografiemi či videozáznamy těsně před inkriminovaným atakem, během něj a těsně po něm, kdy byl zadržen fotoreportér Britských listů Vlk. Zajímají nás i další záznamy z pochodu neonacistů Prahou, prokazující porušení zákona účastníky "povolené a poklidné demonstrace".

Redakce Britských listů ovšem nepředá dokumenty řediteli policejního obvodu pro Prahu 2 Janu Navrátilovi , který Právu sdělil v článku Při útoku na Jacques pochybil i velitel policistů, že by rád našel svědky incidentu, ale předá jejich kopie přímo inspekci ministra vnitra - zároveň s jejich zveřejněním na stránkách Britských listů.

Redakce zaručuje majitelům záznamů a fotografům anonymitu, pokud na ní budou trvat, nepřijme ale manipulované fotografie či fotografie s rozostřenými obličeji účastníků. Kontaktujte nás e-mailem.

OTÁZKA (G)

dobrý den, je jasné, že mediálně je zajímavější zbitá žena než nějaké úspěchy policie. Ale řekněte, čeho si v poslední době u policie vážíte, jakého zásahu, co se povedlo? Díky

ODPOVĚĎ ředitele Správy Policie ČR hlavního města Prahy plk. Ing. Zdeňka Bezoušky ( 04.05.2006 13:54 )

Z pohledu základních úkolů policie bylo primární zachování veřejného pořádku, ochrana života, zdraví a majetku občanů při oznámených shromážděních právě 1. května na Palackého nám. Kde policii bylo známo, že obě skupiny by se mohly navzájem napadnout pro své rozdílné názory. A to se myslím podařilo.

přečetl šok, zdroj online rozhovor idnes ZDE

Premiér Paroubek by se měl zamyslet, proč policista číslo 232 036 v pondělí proti Kateřině Jacques takto zasáhl. Odpovědnost za rezort Ministerstva vnitra nese ČSSD už 8 let a na jeho vytváření se podílel i předchůdce současného premiéra Stanislav Gross, který již opět v ČSSD odborně s plným nasazením pomáhá.

Podle policie Kateřina Jacques "narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů".

◄ policista č. 232 098 a Kateřina Jacques

Policie fyzicky napadla Vrchní ředitelku Sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády ČR a vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva Kateřinu Jacques. Ta nesla spolu s dalšími deseti kolegy z Palackého náměstí na Moráň transparent s protineonacistickým heslem.

Fotograf Britských listů Michal "Wolf" Vlk byl přítomen na místě incidentu a pořídil unikátní fotoreportáž z nepřiměřeného zásahu policie. K dispozici máme také jeho videoreportáž. Poté byl policií zadržen, odvezen na služebnu a vyslýchán "pro nedovolené fotografování". Redakce Britských listů si bude na policisty stěžovat inspekci ministra vnitra a hodlá informovat o jejich naprosto neuvěřitelném chování mezinárodní instituce.

Neschopnost policie rozlišit skutečné zločince od pokojných občanů, protestujících proti akcím neonacistů či od novinářů, kteří dělají svou práci vypovídá o stavu, v jakém se celý resort vnitra nachází.

Ministr vnitra František Bublan se přiznal redaktorovi Britských listů ve 20:50, že nemá stále ještě přesné informace a bude je mít až za dvě hodiny.

zpráva HN o zásahu policie ZDE

Michal "Wolf" Vlk: incident na Palackého náměstí FOTOGALERIE

Policejní násilí na Prvního máje TÉMA BL

Přepis policejního zásahu proti Kateřině Jacques - Moráň, Praha, 1. 5. 2006

Kateřina Jacques: Co si to dovolujete?

Před dvěma lety byla rozšířena Evropská unie o středoevropské země. Nesmyslné byrokratické překážky, které kladly imigrační orgány západních zemí, a především Velké Británie a Irska, při vstupu do země občanům ze střední Evropy, zmizely. Od května 2004 smějí občané nových členských zemí EU v Británii a v Irsku normálně pracovat, i když v prvních dvou letech za neférových podmínek (platí sice sociální pojištění, ale po dobu prvních dvou let nemají právo na sociální podporu -- divíme se, že nikdo ze Středoevropanů britskou vládu za toto neférové opatření, vynucené a na poslední chvíli, nepohnal, k soudu -- je to tak protizákonné, že by bezpochyby žalobce vyhrál v prvním stání). Významné také je, že Středoevropané smějí nyní v zemí, jako je Velká Británie, většinou zadarmo studovat (pokud vaši rodiče nevydělávají více než cca 800 000 Kč ročně).

Koncem dubna byla v Británii zveřejněna ekonomická studie, podle níž byl příliv zaměstnanců ze středovýchodní Evropy do Británie velkým hospodářským přínosem. Studie především kvituje, že zájemci o práci ze střední Evropy nezůstali v Londýně, ale rychle se rozmístili přesně tam, kde je v Británii nedostatek pracovních sil.

Britský deník Guardian se v těchto dnech zabýval tím, jak se Středoevropanům v Británii dnes pracovně vede. Vybral si osud Poláků -- jichž je v důsledku vysoké nezaměstnanosti v Polsku v Británii rekordně nejvíc. (JČ)

Katolická církev se zřejmě připravuje na zásadní změnu svého postoje vůči kondomům, jejichž používání dosud odsuzovala. Znamenalo by to, že přinese naději milionům lidí v Africe a v jiných částech rozvojového světa, postižených chorobou AIDS.

"Provádíme hloubokou vědeckou, technickou a morální studii, konstatoval předseda vatikánské rady pro pastorální péči. Předpokládá se, že katolické církev poskytne opatrné a předběžné požehnání pro používání kondomů u manželských dvojic, kdy jeden z partnerů je nakažen nemocí AIDS.

Přečetl jsem si na Britských listech články týkající se státní maturity, především Parodie na maturitu, píše Jiří Fogl.

Podnikám v oboru informačních technologií (konkrétně online služby a vývoj online informačních systémů), takže mě zajímala část Informačně technický základ. Ke zveřejnění Vám nabízím svůj komentář.

Vycházím z předpokladu, že účelem tohoto testu je ověřit, zda maturant ovládá práci s výpočetní technikou na uživatelské úrovni, tedy zda dokáže počítač použít jako nástroj pro usnadnění své práce, a neztratit se tak ve světě, kde se počítače používají téměř všude.

Z tohoto hlediska považuji test vědomostí za naprosto nevhodně zaměřený na příliš odborné problémy, se kterými se běžný uživatel v praxi nikdy nesetká.

Titulek s webovou adresou je stručnou - snad až příliš stručnou - ilustrací rozsáhlé pozornosti, kterou Český rozhlas věnuje 60. výročí ukončení II. světové války v celém vysílání stanice Radiožurnál, ale i stanice Praha či Vltava. Je ale zároveň ukázkou odstupu, který od heroismu a vlastenectví dob minulých má současná generace. Je potřeba poděkovat všem posluchačům, kteří zaslali svou vlastní vzpomínku a přispěli tak k uchování paměti národa na 5. květen 1945. Webové stránky, které vznikaly celý rok pečlivostí a fandovským snažením historika - učitele a znalce vojenské historie, ředitele Radiožurnálu Alexandra Píchy a kolektivu autorů jsou převážně původním obsahem - příspěvkem k plastickému, pravdivému a nezkreslenému poznání minulosti. Jsou zároveň způsobem, jak dokumentovat bohatství historických pramenů a zpřístupnit je co nejkomlexněji veřejnosti - jako paměť národa. Jsou způsobem, jak přispět k výuce historie ve školách, jsou způsobem, jak zachovat poselství o odhodlání Čechů žít svobodně - i přes současnou kosmopolitní a ahistorickou, postmoderní dobu.

Vysílání Československého rozhlasu v roce 1945 se šířilo na vlně 415 m. Slavná slova hlasatele Mančala "Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko na pomoc Českému rozhlasu!" se zachovala a můžete si dnes poslechnout jejich autentickou podobu, jak zazněla z vysílání 5. května 1945 ve 12:37hod. Bylo prvním veřejným povelem k masovému vystoupení čeckých občanů proti německým okupantům.

Kombinace výkladu s orální historií - zaznamenanými vzpomínkami a zachráněnými deníky pamětníků a veteránů, historický přehled, odkazy na různé prameny a podrobnosti o vojenské technice armád jsou obsahem didakticky multimediálních webových stránek o konci II. světové války.

Český rozhlas nezapomíná, že byl vždy součástí klíčových situací v historii Československa, nezapomíná, že je institucí veřejné služby. Nezapomíná, že jeho posláním je informovat, vzdělávat i bavit..

Autor je členem Rady ČRo

V dubnu přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 25 812.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.