13. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Alexandr Pícha
13. 10. 2004

O DIGITALIZACI RÁDIÍ NEJEN NA PRIX BOHEMIA RADIO

Alexandr Pícha: Rádio má stále budoucnost

rozhovor s ředitelem ČRo1 o digitalizaci rozhlasu pro server Česká média
I.R.: Doba se vizualizuje. Mediální analytici a reklamní odborníci tvrdí, že osmdesát procent informací o světě, které si pamatujeme dlouhodobě, přijímáme "očima". Tomu logicky odpovídá i stoupající sledovanost televize, oněch pohyblivých obrázků, které vítězí nad zvukem rádií. Zvláště, když mladá generace zvolila za optimální šíření hudby internet, CD, MP3 a jiné vymoženosti digitální doby. Jak bude reagovat rozhlas? Vydá se cestou individualizace nabídky -- personalizace, a nebo dokáže nabídnout něco jiného? Co tedy?
A.P.: Ve vyspělých zemích už růst sledovanosti televize narazil na strop a nová média naopak pozvolna ukusují z televizních koláčů sledovanosti. Rádio má stále budoucnost. Nikdy nemůže ztratit své základní přednosti; třeba to že ho můžete poslouchat při všech možných činnostech, což vám televize ani internet nikdy neumožní.
Rozhlasových programů je éteru mnohem víc než televizních kanálů, takže formáty rádií musely ve své specializaci postoupit o dost dále už dřív než televize. V živém vysílání se rádia budou i nadále ještě více specializovat. S možností personalizace nebo chcete-li "rádia on demand" začínáme zatím na webových stránkách ČRo, tam už si můžete částečně na počítač sestavit a poslouchat vlastní program -- třeba Radiožurnál složený ze zpráv a publicistiky bez hudby.
I.R.: Může mít médium veřejné služby ambici aktivně formovat vztah jednotlivých generací k prožívání kultury a utváření názoru, a nebo by mělo zůstat v pasivní poloze toho, kdo vysílá pouze to, "co chtějí posluchači slyšet"?
A.P.: Jedním ze základních úkolů médií veřejné služby je samozřejmě aktivní formování vztahu ke všem pozitivním hodnotám. Vyžaduje to však velkou pokoru a zodpovědnost. Aktivně ovlivňovat veřejnost je v podstatě sociálním inženýrstvím. Proto se třeba snažíme ve zpravodajství o maximální objektivizaci. Sám tomu říkám, že musíme ve zpravodajství přinášet pouze obraz světa, jaký je. Ještě složitější je to v publicistice, kultuře apod. Proto je Český rozhlas v neustálé "celospolečenské" diskusi. Proto diskutujeme s odborníky, pořádáme semináře, jako byl třeba tento týden v Poděbradech, proto věnujeme hodně prostředků na hodnotové výzkumy atd.
I.R.: Tvrdíte, že rozšíření kmitočtového spektra znásobí programové možnosti rádií, prohloubí také pluralitu a svobodu elektronických médií. Jakou pluralitu a svobodu máte na  mysli? Český rozhlas přece nemá  absolutní svobodu, ale zákonem určenou roli veřejné služby.
A.P.: Zopakuji příměr, který jsem uvedl v Poděbradech. Když chcete vydávat noviny, stačí vám zjednodušeně řečeno najmout lidi a zaplatit tiskárnu. Když chcete vysílat rádio, musíte vypracovat koncepci a jít žádat stát o kmitočet. A o vaší žádosti rozhodují zaměstnanci státu, kteří byli zvoleni zástupci politických stran v Poslanecké sněmovně parlamentu. Stát reguluje kmitočty, protože je jich omezené množství. Čím více jich bude, tím menší význam bude mít regulace.
V případě Českého rozhlasu jde o něco jiného. Má mnoho závažných úkolů a musí sloužit starším občanům, lidem v produktivním věku, ale stejně tak mladým a menšinám. A v době specializovaných rozhlasových formátů na to má jen dvě úplné a jednu těžko poskládanou neúplnou VKV celoplošnou síť.
I.R.: V čem je podle vás digitální vysílání je ekonomicky a ekologicky výhodnější?
A.P.: Bude výhodnější po počátečních investicích a až se nebude vysílat souběžně analogově. Vychází to z technologie. Třeba DAB ve třetím televizním pásmu má fyzikálně velice podobné potřeby a charakteristiky jako kmitočtově blízké pásmo VKV (FM). Na jednom kmitočtu ovšem můžete vysílat ne jednu, ale šest až osm stanic a to při menším výkonu a s menším počtem vysílačů.
I.R.: Při své prezentaci na "digitálním" semináři provázejícím poslední den Prix Bohemia Radio jste zmínil několik programů ČRo čistě digitálních. Předpokládáte, že zůstane pouze u nich či počítáte s bohatší maticí věkové, profesní, regionální  a zájmové segmentace posluchačů?
A.P.: Mluvil jsem o možnostech. Hodně bude záležet na tom, kde a jaký kmitočtový příděl dostaneme k dispozici, na momentálních finančních podmínkách a také na odezvě posluchačů. Hlavní je teď dostat vůbec možnost se tím vším prokousávat. Zatím projektujeme hlavně alternativní program pro mladou generace a celozpravodajské rádio.
I.R.: Kolik multimediálních "rozhlasových" programů veřejné služby považujete za optimální počet v době, kdy bude digitalizace vysílání "běžnou záležitostí"?
A.P.: Na to si netroufám stručně odpovědět. Hodně záleží na odezvě posluchačů a na tom, jak se bude vyvíjet souběh poslechu na analogových sítích. Rozhodně bych chtěl, abychom do digitálního vysílání vstoupili společně s komerčními rádii. Nechci, aby veřejnoprávní sektor soutěžil se soukromým o to, kdo bude "v digitálu" dříve a více. Chci, abychom začali vysílat společně v proporcích duálního systému. A samozřejmě máme i v digitálním prostředí zájem o posluchače soukromých rádií, kteří přelaďují i k nám.
I.R.: Co říkáte myšlence bývalého ředitele ČRo Vlastimila Ježka a člena Rady ČRo Štěpána Kotrby o potřebě postupného prolínání a slučování jednotlivých médií veřejné služby -- tedy ČRo, ČT, ČTK -- tak, aby tyto instituce vytvořily jednu komplexní, multimediální veřejnou službu?
A.P.: Digitální vysílání je ideálním příležitostí pro sbližování Českého rozhlasu a České televize. Mým snem je, aby obě instituce přinejmenším vytvořily jeden tým pro internet a doprovodné služby našeho digitálního vysílání. ČTK by však měla být spravována nezávisle. Samozřejmě mi vadí, že se veřejnoprávní ČTK chová vůči médiím veřejné služby hodně komerčně. Ale úloha agenturního servisu ve společnosti je jiná, než úloha jakkoliv multimediálních elektronických médií veřejné služby. ČTK musí být neutrální a musí vyvažovat případné snahy o informační monopol, ať už ze strany vydavatelských firem, skupin tisku nebo jiného média. Jsem přesvědčen, že ČTK proto musí zůstat veřejnoprávní, ale že má být spravována samostatně.
I.R.: Připravujete rádio pro mladé. Výzkum důvodů, pro které lidé poslouchají rádio, ukázal, že hlavním důvodem zájmu o jednotlivé stanice je hudba. Myslíte si , že lze uspokojit mladou generaci jako celek jedním rádiem? Mladou generaci přitom hudba více rozděluje, než spojuje. Ti, kteří poslouchají ska, se pohrdlivě vyjadřují o těch, kteří poslouchají pop a naopak. Stejná intolerance panuje u příznivců house, techna, rocku, punku, folku či dokonce klasiky. Jak vyřešíte tento rozpor?
A.P.: Veřejnoprávní rakouský rozhlas proto zřídil dvě stanice pro mladé -- Ö3 Hit Radio a FM 4 pro posluchače se zájmem o alternativní hudbu. Český rozhlas tolik prostředků mít nebude, a proto chceme začít zatím u celoplošného rádia s alternativní hudbou. Nechceme však kultovní rádio jedné skupiny, ale budeme se snažit o průřezový formát, který bude zahrnovat více hudebních směrů. Klasika pro mladé zůstane významným prvkem programu stávající ČR 3 -- Vltavy.
I.R.: Kolik doufáte, že je procent "mladých lidí s potenciálním zájmem o poznání, diskuse, hodnotnější zábavu a "alternativní" hudbu"? Dvacet let trvající výzkumy sociologa Saka o mládeži, jejich hodnotách a jejich vnímání kultury jsou poměrně zdrcující. Celá jedna generace mládeže je formována individualismem, ekonomickým liberalismem, komerčními "hodnotami" kultury. Divadla jsou poloprázdná, společenský život mládeže se odehrává v megastorech a multiplexech kin, namísto aktivního spoluprožívání reality převažuje konzum. Kde vidíte ještě prostor pro veřejnou službu?
A.P.: Vím, že je takové vymezení skupiny mladých dost vágní. Český rozhlas samozřejmě nezmění celou generaci, ale to, co do něj společnost investuje, musí použít i pro mladé a dát jim příležitost. Jestli si u nás mladý "konzumní zatracenec" po návratu z megastoru poslechne hiphopovou novinku a pak debatu o tom, co je dobré udělat pro to, aby mohl rok studovat v zahraničí, tak budu spokojený. Ale vážně. Samozřejmě že bude těžké začínat od nuly na novém médiu, pro jehož příjem nemá nikdo přijímač. Stanice pro mladé by měla začít na VKV a mít úspěch srovnatelný třeba s pražským Rádiem 1. Ale tuhle šanci ČRo nedostal od roku 1994, kdy jsem poprvé vystoupil s návrhem na ČRo 4.
I.R.: Je podle vás správný "proudový" přístup k hudbě i na Radiožurnálu? Rada vás za to kritizovala v letošní výroční zprávě, a s touto kritikou se ztotožnila i Sněmovna. Je přípustné, aby selektor a zacyklené zájmy komerčních producentů populární hudby nahrazovaly hudebního dramaturga veřejné služby?
A.P.: Formát ČRo 1 - Radiožurnálu funguje ve stávající situaci relativně dobře. Stanice je většinově zaměřena a její zpravodajství a publicistiku proto poslouchá kolem miliónu lidí. Podobné formáty uplatňují i veřejnoprávní rádia v Německu. Plně zpravodajský program ČRo bude mít pro události a analýzy víc prostoru, ale bude ho poslouchat daleko méně lidí. A my chceme, aby naše hodnotné zpravodajství a publicistiku poslouchali i ti lidé, kterým současný formát Radiožurnálu vyhovuje.
Selector a jeho obdoby jsou počítačové software pro to, aby se tituly jednoduše a logicky zařazovaly do vysílání. Používá je každé veřejnoprávní rádio od Bratislavy po Londýn. Hudbu vybíráme podle preferencí posluchačů a hodně se při tom opíráme o kvalifikované neutrální výzkumy. Nikdy se neřídíme pokyny nějakého vydavatelství. Kdybych se cokoliv takového dozvěděl, postaral bych se okamžitě o to, aby takový hudební dramaturg na ČRo 1 - Radiožurnálu nepracoval.
I.R.: Ministr informatiky  Mlynář se vyjádřil o "úpornosti", s jakou se Český rozhlas snaží proniknout do digitálního vysílání DVB-T. Proč nepočkáte na nástup systému T-DAB či DRM?
A.P.: DRM není systém vhodný pro jiné než mezinárodní vysílání. Vysílaný datový tok stačí na vysílání jednoho programu v kvalitě horší než VKV a přijímače stále stojí přes 600 Euro. Pro T-DAB je ve třetím televizním pásmu koordinován pro Česko zatím jediný multiplex, který umožní vysílat asi šest stanic. Blokují ho ale analogové televizní vysílače. Navíc v Česku pochopitelně žádné DAB přijímače nejsou. Pro příjem rádia v DVB-T si posluchači nebudou muset přijímač kupovat, respektive jim stačí nová televize nebo set-top-box pro příjem digitálního vysílání jak televizních tak rozhlasových programů na starou, analogovou televizi. Zkušenosti z Británie navíc ukazují, že poslech rádia v DVB-T později motivuje lidi i k nákupu DAB přijímačů.
I.R.: Jak hodnotíte názor ministra Mlynáře, který je i názorem Českého Telecomu -  přesvědčení, že digitalizace v České republice musí začít iniciativou komerčních subjektů, které se přitom do digitalizace nehrnou?
A.P.: Média veřejné služby nemohou vstupovat do licenčních řízení o kmitočty. To je dobře, ale jen v případě, že jim zákon a regulační orgány dají odpovídající kmitočty a o další část pak v licenčních řízeních a ekonomicky soutěží komerční média. Není ale možné začít tím, že se vše rozdá komerčním médiím a veřejnoprávní média nedostanou možnost rozvoje v digitálnímu prostředí. Jsem pro britský přístup. BBC plní veřejnou službu i tím, že rozjela digitalizaci v době, kdy nebyla pro komerční subjekty atraktivní. A Británie je dnes v digitalizaci nejdále.
I.R.: Řekl jste, že provozní náklady na vysílání rozhlasové stanice budou nižší než v analogovém vysílání -- 3,5 miliónu korun na jeden program. Leoš Pohl z CDG vás opravil, že je to 14 miliónů. Kdo má tedy pravdu?
A.P.: Vycházel jsem z nezávazných debat s kolegy v České televize. Zatím je to vše hypotéza, protože se DVB-T vysílání neprodává. Je logické, když Leoš Pohl vidí možné platby za vysílání nejvyšší, zatím já bych chtěl, aby byly nejnižší. Ale vážně, média veřejné služby rozhodně musejí mít možnost vybrat si vysílatele v hospodářské soutěži podle zákona o veřejných zakázkách.
I.R.: Řekl jste, že v internetových a dalších projektech pracuje Český rozhlas na možnostech doprovodných služeb pro digitální vysílání. Ale divize internetu podle zveřejněného rozpočtu dostala desetinu prostředků, které dostává jedna celoplošná stanice ČRo. Změní se tento poměr ve chvíli, kdy se internet stane páteří doprovodných služeb pro digitální vysílání a bude integrovat do jednoho rozhraní jednotlivé, do této chvíle izolované informační kanály?
A.P.: Internetová divize ČRo pracuje na internetovém redakčním systému a na významných projektech celého ČRo. Další část prostředků však jde přímo z rozpočtů stanic, a to na projekty spojené s jejich vysíláním. ČRo 1 -- Radiožurnál samozřejmě financuje ze svého rozpočtu veškerý obsah úspěšného zpravodajského webu ČRo 1 -- iŽurnál. Radiožurnál se ale podílí i na webech ČRo Digital, Zelená vlna atd. Toto finanční prolínání logicky kopíruje multimedializaci Českého rozhlasu.
I.R.: V čem konkrétně probíhá nyní spolupráce s Českou televizí a v čem bude pokračovat do budoucna?
A.P.: Jsme přirozenými partnery v řadě oblastí, ale masivní spolupráce to zatím bohužel není. Významná by měla být spolupráce ČRo a ČT v multiplexu DVB-T, nejlépe v multiplexu veřejné služby.
I.R.: Pokud se bude nástup digitálního vysílání zdržovat, nehrozí rozhlasu finanční ztráty? Mám tím na mysli Vaše vyjádření, že ČRo je vnitřně digitalizovaný - veškerá editace, odbavování programu a distribuce vysílání
Českého rozhlasu až na vysílače jsou plně digitalizovány -- čili pouze  jeho signál  nejde digitálně k posluchačům. Český rozhlas je  - dle vás - plně připraven k digitálnímu vysílání, ale nemáte obavy z toho, že by mohly zastarat stávající technologie a tedy by po zahájení digitálního vysílání musely být zakoupeny nové? Přece jen se životní cyklus technologií drasticky zkracuje.
A.P.: V tomto směru finanční ztráty nehrozí. Stejné digitální technologie se rádiím vyplatí, ať už je koncový vysílač analogový nebo digitální. Pro digitálním vysílání je potřeba ještě zařízení multiplexer pro operace s datovými toky, ale do něj bude ČRo investovat až po kmitočtovém přídělu pro digitální vysílání.
I.R.: Nedávno otevřené studio A v pražském Karlíně je také plně digitální a nebo je zde použito hi-fi analogových technologií?
A.P.: Je plně digitální.
I.R.: Nedílnou součástí digitálního vysílání musí být i vysílání archivních pořadů. Kdo by měl platit digitalizaci archivu za situace, kdy jsou to milióny hodin záznamů na magnetofonových pásech, jimž končí životnost?  Nehrozí ztráta tohoto kulturního pokladu?
A.P.: Je to dokumentární a kulturní poklad spravovaný logicky Českým rozhlasem. Měl by jím být spravován i nadále a k potřebným prostředkům by legislativci měli přihlížet při stanovení výše a způsobu výběru rozhlasových poplatků. Je to náročné, ale kolegové dělají vše pro to, aby se toho stihlo digitalizovat co nejvíce. Digitalizují se cenná díla minulosti, ale několik let už je digitalizováno i zvukové zpravodajství ČRo 1 -- Radiožurnálu.
I.R.: To je ovšem digitalizováno "online", nikoliv z archivů.
Prohlásil jste, že pokud má v Česku fungovat duální systém, musejí být jeho zásady uplatněny také pro novou legislativu o digitálním vysílání. Jak si představujete věcný záměr ideální legislativy -- ideální pro média veřejné služby?
A.P.: Český rozhlas navrhuje zákonem stanovený datový tok pro vysílání minimálně šesti stereoprogramů v multiplexu DVB-T pro celoplošné, regionálně odpojované a regionální programy ČRo. Dále odpovídající počet pozic v DAB atd. ČRo a ČT také musejí mít možnost vybrat si operátora (provozovatele vysílačů) v hospodářské soutěži podle zákona o veřejných zakázkách.

Alexandr Pícha (nar.1961) je od počátku roku 2003 ředitelem ČRo 1 - Radiožurnálu.  V současné době je odpovědný  za přípravu projektu digitaliazce ČRo. Pícha vystudoval filosofickou fakultu UK - obor historie a český jazyk. V rádiu pracuje od roku 1985. V roce 1991 nastoupil do domácího zpravodajství Československého rozhlasu, kde působil hlavně jako parlamentní zpravodaj. Po rozdělení Československa se stal zahraničním zpravodajem České televize na Slovensku. Od konce roku 1993 byl šéfredaktorem ČRo 1 - Radiožurnálu a od roku 1996 je zástupcem programového ředitele ČRo .

                 
Obsah vydání       13. 10. 2004
13. 10. 2004 V Iráku se ztratila celá jaderná továrna
13. 10. 2004 James Baker usiluje zároveň o odpuštění i o vyplacení iráckých dluhů
13. 10. 2004 Od Saddáma Husajna nehrozil útok ZHN do 45 minut
13. 10. 2004 Blair znovu obhajoval v parlamentě svou kontroverzní politiku vůči Iráku
13. 10. 2004 Američané neokupovali Afghánistán, aby hájili práva žen
13. 10. 2004 Násilí a běsnění Václav  Dušek
13. 10. 2004 Mé jednání s Aidanem Whitem a zpráva Mezinárodního svazu novinářů, kterou nikdo nechtěl Irena  Válová
13. 10. 2004 České televize se v prosinci 2000 nezmocnili žádní vzbouřenci Ivo  Mathé
12. 10. 2004 Bezpečnost není absolutní, je to proces
13. 10. 2004 Zaměstnanecká participace a sociální stát v EU Zdeněk  Hába
13. 10. 2004 Michael  Marčák
13. 10. 2004 Utajený společný osud
13. 10. 2004 Soubor lístků, poslaných přes propast času
13. 10. 2004 František Bílek: Každý ve svém povolání dílo - život lámej a svým dávej
13. 10. 2004 Druhý vstup do téže řeky Petr  Fiala
13. 10. 2004 Alexandr Pícha: Rádio má stále budoucnost Irena  Ryšánková
12. 10. 2004 Krajská státní zástupkyně: Zahájení trestního stíhání Dalíka a Večerka bylo nezákonné
11. 10. 2004 Zemřel Christopher Reeve, herec, který představoval Supermana
12. 10. 2004 Michael  Marčák
12. 10. 2004 Máte vysokou spotřebu elektřiny, tedy vás odpojíme Miloš  Kaláb
12. 10. 2004 Pražská Národní knihovna bude omezovat volný přístup k internetu
12. 10. 2004 Poslání Národní knihovny je jiné než zpřístupňovat internet Hanuš  Hemola
12. 10. 2004 Podpora zájmů Českého telecomu, internetových kaváren, cenzury?
11. 10. 2004 O přístupu k internetu v knihovnách v Británii Jan  Čulík
11. 10. 2004 "Povstalci mají právo nás zabíjet"
12. 10. 2004 Proč se nemluví o dopravní obslužnosti Miloš  Dokulil
12. 10. 2004 Lidé v ČR jsou bohatí, protože se v Delvitě prodává drahá zmrzlina Bohumil  Kartous
12. 10. 2004 Nebezpečný věk Václav  Dušek
11. 10. 2004 Pijavice a básníci Václav  Dušek
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
13. 10. 2004 Alexandr Pícha: Rádio má stále budoucnost Irena  Ryšánková
13. 10. 2004 Mé jednání s Aidanem Whitem a zpráva Mezinárodního svazu novinářů, kterou nikdo nechtěl Irena  Válová
13. 10. 2004 České televize se v prosinci 2000 nezmocnili žádní vzbouřenci Ivo  Mathé
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
8. 10. 2004 Budoucnost zpravodajství ve vysílání rádií a digitalizace s otazníkem   
7. 10. 2004 Sdělovací prostředky, internet a digitalizace Jan  Čulík
7. 10. 2004 Poděbrady: Vladimír Mlynář v dohledné době nepodpoří digitální vysílání Českého rozhlasu Jan  Čulík
4. 10. 2004 Členka Rady BBC bude mít zisky z privátních vojenských kontraktů v Iráku   
29. 9. 2004 Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl Petr  Sak
7. 9. 2004 Naše typicky české priority Miloš  Dokulil
30. 8. 2004 Janu Švankmajerovi bude sedmdesát   
29. 8. 2004 Bývalý šéf BBC obvinil Tonyho Blaira ze lhaní a ze zastrašování BBC   
28. 8. 2004 Andrew Gilligan kritizoval vládu a Radu BBC   
24. 8. 2004 ČRo: "Internetový teroristi a antivirový odborníci"   
18. 8. 2004 O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk Bohumil  Kartous