25. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 5. 2005

Wright v Praze: Moc, nerovnost, vykořisťování a sociální třídy

Prahu navštívil v rámci svého přednáškového turné po Evropě profesor Erik Olin Wright - americký sociolog a zároveň jeden z hlavních reprezentantů tzv. analytického marxismu. Ten vznikl na konci 70. let a u jeho počátku stála kniha oxfordského politického filosofa G. Cohena - "Karl Marx's Theory of History, 1978". Ta změnila do té doby platná měřítka pojmové a logické přesnosti a jasnosti v marxismu. Cohen použil metody analytické filosofie, aby obhájil Marxovu teorii dějin. Začátkem 80 let se začal každoročně scházet okruh podobně orientovaných politických filosofů, ekonomů a sociálních vědců. Wright vystoupil v pondělí 23.5. s přednáškou "Výzva sociálního v sociální demokracii", jejíž překlad do češtiny vám Britské listy přinášejí. Tentýž den předstoupil Wright před studenty Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Modré posluchárně UK s přednáškou nazvanou "The Continuing Relevance of Class".

Text "Výzva sociálního v sociální demokracii" ZDE
    přepis přednášky a následné diskuze ZDE

zvukový záznam přednášky a následné diskuze česky a anglicky MP3 později

Zvukový záznam "The Continuing Relevance of Class" a následné diskuse anglicky MP3 později

Analytický marxismus (dále jen AM) klade primární důraz na propracovanost svých tezí - požaduje jasně definované pojmy a logicky vytvořené argumenty (zde je ovlivněn analytickou filosofií s jejím důrazem na logickou a lingvistickou analýzu).Tento požadavek není v marxistické tradici nijak běžný, snaha o jazykovou jasnost nikdy nebyla marxistickou předností - připomeňme si samotného Marxe s jeho hegelovským slovníkem či althusserovský marxismus nebo Frankfurtskou školu s jejich často mlhavými pojmy a vágními argumenty.

AM v protikladu k tradičnímu marxismu odmítá jako specifickou marxistickou metodu dialektiku, která by měla odlišovat marxismus od ostatních sociálních věd a přebírá metody z moderní ekonomie a sociálních věd např. teorii her - ta studuje strategické interakce, kdy aktér při svém rozhodování bere do úvahy rozhodování a jednání jiných aktérů.

Dále také v protikladu ke klasickému marxismu zastává jako metodologický princip používaný při vysvětlování sociálních jevů tzv. metodologický individualismus - jednají pouze individua a vysvětlení sociálních jevů musí být v principu redukovatelné na vysvětlení chování jednotlivců (to nijak nepopírá roli "struktur" při determinaci chování jedinců). Odmítá tak tzv. holismus, podle kterého se "nad-individuální entity" např. třídy, řídí principy jednání, které se nedají odvodit z jednání jejich částí (jednotlivců).

Ačkoliv tedy AM převzal teorie a modely z mainstreamové ekonomie a sociální vědy, nijak to nezmenšuje jeho kritický potenciál, protože je aplikuje je na jiné problémy a za jiných podmínek John Roemer tak například použil teorii her na vypracování koncepce vykořisťování a Erik Wright při analýze kapitalistického a dělnického kolektivního jednání.

AM vědomě navazuje na marxistickou tradici a snaží se o přesnější vypracování pojmů a teorií z ní pocházejících - jako je např. třídní struktura společnosti, teorie vykořisťování a pravedlnosti, role státu za kapitalismu a otázky ideologie. Ve světle moderních analytických metod se musí některé tyto pojmy a teorie předefinovat či dokonce i zamítnout (např. pracovní teorie hodnoty či klesající míra zisku), avšak koncepty, které "přežijí" tuto kritiku, jsou přesnější a argumentačně silnější. V čem AM plně naplňuje odkaz marxismu, je jeho kritický postoj ke kapitalismu a snaha o formulování alternativních forem politického a ekonomického uspořádání.

K analytickému marxismu patří (mimo jiné) především tito autoři:

Erik Olin Wright - profesor sociologie na University of Wisconsin a ředitel Haven's Center for The Study of Social Structure and Social Change. Zabývá se rolí státu za kapitalismu, jeho vztahu k třídám a problematice ekonomických krizí "Class, Crisis, and the State", 1978; sociální stratifikací - vypracoval teoretický rámec pro analýzu tříd, který poté aplikoval při rozsáhlém empirickém srovnání třídní struktury USA a Švédska "Classes", 1985, "The Debate on Classes", 1990 a "Class Count", 1997; teorií dějin a metodologickými otázkami v sociálních vědách - "Reconstructing Marxism", 1992, a problematikou moci, nerovností a sociálních tříd "Interogating Inequality", 1994. Je editorem ediční řady věnované ekonomickým a politickým alternativám ke kapitalismu - "Real Utopias Project", kam sám přispělv roce 2003 knihou "Deepening Democracy".

G. A. Cohen - jeden z předních soudobých politických filosofů, přednáší na Oxfordu. Věnoval se historickému materialismu (viz. výše zmíněná kniha), definici vykořisťování a rozboru svobody za kapitalismu - viz. kniha "History, Labour and Freedom, 1989". Koncem 80. letech se začal zabývat normativní politickou filosofii (vztahem mezi rovností, spravedlností a svobodou) - nejprve kritikou teorie spravedlnosti pravicového liberála Nozicka a poté kritikou levicového liberála Rawlse - viz. knihy "Self-Ownership, Freedom, and Equality, 1995" a "If You are Egalitarian How Come You are so Rich, 2000". Českým čtenářům vřele doporučuji jeho článek "Svoboda a peníze" - Filosofický časopis 2000/1 a dále knihu Adam Swift: "Politická filosofie" Portál 2005, která výborným způsobem shrnuje základní myšlenky politické filosofie (i Cohena).

Samuel Bowles - ekonom, emeritní profesore na universitě v Massachusetts. Věnuje se roli vzdělávání v USA - "Schooling in Capitalist America", 1976, problematickému vztahu mezi demokracií a kapitalismem - viz. kniha "Democracy and Capitalism", 1986", otázkám moci a panství ve výrobním procesu - článek "Contested Exchange", 1990 a vztahu mezi rovností a ekonomickou efektivností, kdy tvrdí, že tyto dva pojmy se nemusí vylučovat - "Recasting Egalitarianism", 1999.

John Roemer - ekonom, působí na Yale. Zabýval se teorií vykořisťování - viz. knihy: "General Theory of Exploitation and Class", 1982, "Free to Lose", 1988; dále vypracoval teorii tržního socialismu - viz. "A Future for Socialism", 1994 a v současné době se věnuje normativním teoriím spravedlnosti - "Theories of Social Justice", 1997 a otázkám rovnosti příležitostí - "Equality of Oportunity, 1998".

Robert Brenner - historik, přednáší na University of California v Los Angeles. Je také aktivní v dělnickém hnutí v Los Angeles a editorem socialistického časopisu Against Current. Zabýval se problematikou přechodu z feudalismu ke kapitalismu - viz. např. články "The Origins of Capitalist Development: A Critique of Neo-Smithian Marxism", 1977, "Social Basis of Economics Development", 1986 a kniha "Merchants and Revolution". Nyní se věnuje globálním ekonomickým problémům - viz. knihy "Turbulence in the World Economy", 1997 a "The Boom and The Booble: The USA in The World Economy", 1992.

další texty profesora Wrighta - v češtině ZDE

                 
Obsah vydání       25. 5. 2005
25. 5. 2005 V současné společnosti nejsou nové myšlenky
25. 5. 2005 Nechceme u Slavkova radar NATO!
25. 5. 2005 Slavkov: Pro pana náčelníka generálního štábu
25. 5. 2005 Můj otec je tedy prase Luděk  Staněk
25. 5. 2005 Naděje umřela později Bohumil  Kartous
25. 5. 2005 Útěk dopředu Tomáš  Krček
25. 5. 2005 Hráč Schröder Josef  Provazník
25. 5. 2005 Lafontaine na protest vystoupil z SPD Milan  Neubert
25. 5. 2005 Památníky Alex  Koenigsmark
25. 5. 2005 Obyčejní lidé nevědí, že někdo odsoudil urážku od Kočičkové
25. 5. 2005 Není omluva jako omluva Boris  Cvek
25. 5. 2005 1989: Omluva KSČ občanům
25. 5. 2005 Petici proti slučování škol podepsaly stovky rodičů
25. 5. 2005 Promění žena mužský svět agresivní tržní společnosti, anebo tomu bude naopak? Petr  Sak
25. 5. 2005 Proč jsem liberál? Boris  Cvek
25. 5. 2005 Inspirativní liberál Karel Marx Michael  Kroh
25. 5. 2005 Naděje, jistoty, antiliberálové Pavel  Urban
25. 5. 2005 Oslavujte kapitalismus!
25. 5. 2005 Cílem socialismu je posílení moci společnosti nad ekonomikou Erik Olin Wright
25. 5. 2005 Wright v Praze: Moc, nerovnost, vykořisťování a sociální třídy Martin  Brabec
25. 5. 2005 Výzva "sociálního" v sociální demokracii Erik Olin Wright
24. 5. 2005 Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu Jiří  Jírovec
24. 5. 2005 O patlamentě Alex  Koenigsmark
24. 5. 2005 Tichý převrat Miloš  Kužvart st.
23. 5. 2005 Humor, inteligence a svoboda Ondřej  Hausenblas
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005