Ozbrojené síly Ruské federace (Вооружённые Си́лы Росси́йской Федера́ции) založené v roce 1991 mají v současné době na 1 037.000 příslušníků a dalších 1 500.000 záložníků. Pod brannou připravenost spadají všichni muži a ženy mezi 15. až 19. rokem, což činí dalších 21 mil. osob, přičemž povinnost vzniká od skončeného 18. roku. Ozbrojené složky jsou členěny na sedm oblastních velitelství a jejich dílčími silami je námořnictvo, pozemní síly a letectvo. Vedle nich působí ještě zvláštní jednotky jako OMON, SOBR a ALFA, jakož i milice, podřízená ministerstvu vnitra a tajné služby (např. FSB). Ty mají více než sto tisíc mužů a těžkou bojovou techniku, mezi nimi pancéřová vozidla a vrtulníky. Ozbrojené síly jsou podřízeny ministerstvu obrany Ruské federace a jejich vrchním velitelem je prezident Dmitrij Medveděv.

Vojenské výdaje činily v minulém roce 35,5 miliardy dolarů a v příštím roce mají být zvýšeny na 66 miliard. Zvýšené prostředky mají být věnovány na sériovou produkci tanků T-90, a modernizaci jednotek námořnictva a letectva. Souběžně pokračuje vyřazování zastaralé techniky a již před čtyřmi roky se tak stalo u všech tanků T-55. Přesto se podle organizace Globalsecurity nachází ve službě více než 20 tisíc bojových pancéřových vozů, z toho 4500 typu T-80 a 7400 typu T-72. Vzhledem ke katastrofální situaci námořních sil v devadesátých letech minulého století se v současnosti čtvrtina výdajů věnuje jejich modernizaci.

Poznámka ŠOK: Vzhledem k absenci kontrolních mechanismů (ze strany NATO neratifikovaná Smlouva o konvenčních silách v Evropě) není jasné, kolik těžké techniky a hlavně v jakém stavu Rusko vlastně má. Poněkud méně paranoidní studenoválečnické zdroje než GlobalSecurity tvrdí, že šrot není zbraň a stejně jako české obrněné transportéry OT-64 měly problém dojet po své ose do Prahy hlídat Svobodnou Evropu, stejně tak mnoho ruské pancéřové techniky je nyní ve stavu k boji nevhodném. Řada druhosledových jednotek má navíc problém s elektronickým i optickým průzkumem, není schopna sledovat bojiště operativně a "online" pomocíé satelitů IMINT, nezvládá ani orientaci na bojišti. Datové mapové podklady aplikací GLONASS pro řadu oblastí jsou beznadějně zastaralé, dodnes nevyvinuté či nedostatečné co se týče podrobností. Většina jednotek není vybavena datovými komunikacemi pro přenos dat z bojiště a na bojiště, a nezvládá ani operace ve tmě a za snížené viditelnosti. Stejně jako nezvládá rozlišení bojové techniky (absence odpovídačů vlastní-cizí u většiny pozemních jednotek, stejně jako u "týlových" vrtulníků, které se najednou ocitnou v bitvě). To byl jeden z důvodů sestřelení několika stíhaček a jednoho bombardéru nad Gruzií. To byl i důvod přátelské palby. Tyto chyby jsou však napravitelné i prostřednictvím civilních technologií . Stojí to ale peníze a Putin s Medvěděvem jsou prvním týmem, pro které armáda není jen banda darmožroutů státního rozpočtu.

Ve stavbě se nacházejí strategické i konvenční ponorky a celá řada bojových plavidel je modernizována. Teprve v roce 2015 se počítá se stavbou letadlových lodí, když v současné době má Rusko jen dvě zastaralého typu ze 60. a 70. let minulého století. Zatím však ruské námořnictvo silně zaostává za stavem ze sovětské éry. Modernizují se i ruské letecké síly. Do roku 2015 má být do služby postaveno na 300 Mi-28, z toho 50 do roku 2010. Současně sloužící Mi-24 mají být nahrazeny Mi-28 a Kamov Ka-50. Hlavní silou vrtulníkových jednotek se má stát útočný Mi-28N a Ka-50. V roce 1959 vzniklé strategické raketové síly mají k dispozici 489 základen s 1788 jadernými hlavicemi, vyzbrojenými 76 SS-18, 123 SS-19, 243 mobilními SS-25 a třemi mobilními odpalovacími základnami pro SS-27 "Topol-M". Kromě toho je vyvíjena raketa RS-24. Rakety obsluhuje 120 tisícový personál, z něhož třetina jsou civilní zaměstnanci.

Do roku 2012 se má počet důstojníků snížit téměř na polovinu, z čeho počet propuštěných generálů má dosáhnout dvou stovek. Redukce se má týkat nejen bojových jednotek, ale též centrálních struktur armády včetně generálního štábu a ministerstva. Igor Rodionov, bývalý ministr obrany je přesvědčen, že rychlý přechod na brigádní systém souvisí s poslední válkou na Kavkaze. Vítězství na omezeném válečném prostoru přesvědčilo vojenské vedení, že to v současné době mohou zajistit pouze moderně vyzbrojené malé pohyblivé jednotky. Rovněž Alexander Pikaje, vedoucí oddělení pro odzbrojení na Institutu pro světovou ekonomii a mezinárodní vztahy je toho názoru, že kavkazský ozbrojený konflikt si vynucuje tyto změny. Musí se však citlivě zavádět, aby jednotky neztratily svou bojovou sílu. Protože jde o osudovou změnu, musí podle expertů obou parlamentních komor s konečnou platností rozhodnout ruská bezpečnostní rada. Vojenský expert Pavel Felgenhauert podle agentury RIA je však přesvědčen o nutnosti provedení těchto změn. Převzaté dědictví ozbrojených sil z dob SSSR rozdělených na oblastní velitelství se ukázalo v současné době absolutně nezpůsobilé a nesmyslné, a proto je nutno je zrušit.