Vážený pane Janýre! jsem celkem věrnou čtenářkou BL ale za celou dobu, co je čtu, jsem se ještě nikdy neodhodlala reagovat na nějaký článek. Snad proto, že je pohodlnější být pasivním čtenářem, snad že je pohodlnější schovat své názory pod pokličku s výmluvou "stejně o to nikdo nestojí".

Avšak Váš článek "Nenávist" z 25.5. mě donutil vylézt z ulity, za což Vám velmi děkuji. Ano, Váš článek mě donutil reagovat, nikoli ale v pozitivním slova smyslu. Ráda bych vyzdvihla úžasně korespondující titulek s kontextem. Ona nenávist, o které píšete, z celého článku opravdu úplně čiší. Jenže je to Vaše nenávist ke všem Čechům, které s nebývalou lehkostí strkáte do jednoho pytle, píše Lea Bradáčová.

ŠOK│ Ukázka objektivity informací mainstreamových médií: 21. května se v Praze konala schůzka více než padesáti romských předáků z celé republiky, které měla mimo jiné vyjádřit postoj k provokačním akcím Dělnické a Národní strany, jakož i k zákazu vysílání jejich volebních spotů Českou televizí a Českým rozhlasem. Schůzka se konala v Domě národnostních menšin ve Vocelově ulici. Po tomto setkání pořadatel zaslal médiím otevřený dopis s poděkováním ředitelům ČT a ČRo . Ač kopii dopisů zaslal ČTK s průvodním dopisem, dodnes nevyšla v tisku o této události žádná zpráva. Česká tisková kancelář vydala informaci o poděkování Kasíkovi i Janečkovi od místopředsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity a předsedy romského sdružení Dženo Ivana Veselého v druhé verzi zprávy pod názvem "Dělnická strana podala trestní oznámení na šéfa Českého rozhlasu ", což je poněkud zavádějící titulek - řečeno diplomaticky. Je vidět, že trestní oznámení rasistů má pro ČTK větší váhu, než vyjádření obětí. Ale i tato zpráva dostala prioritu 4... Něco jako když je na okresní silnici bouračka. A tak česká zpravodajská média vnořenou informaci ve zprávě ČTK prostě a jednoduše ignorovala. Jediným, kdo o dopise Veselého informoval přetištěním prakticky celé zprávy ČTK, byla romská organizace ROMEA. A jednou větou Respekt...

Britské listy považují oba dopisy za závažné příspěvky k veřejné diskuzi nejen o romské otázce, ale i o předvolební mediální manipulaci. A tak přinášejí jak plné znění informace ČTK, tak i dopisy místopředsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity oběma generálním ředitelům. Názor si čtenáři mohou udělat sami.

Reakce na článek Přemysla Janýra a glosu čtenářky Ley Bradáčové.

Tak, řekněme si to, přátelé, otevřeně. V ČR existuje tvrdý rasismus, a poslední dobou hodně sílí. Antisociálním chováním některých? většiny? Romů se to omluvit a vysvětlit nedá. Underclass, primitivní, nevzdělaní lidé, existují všude v Evropě. Snad nikde není tato "underclass" silnější a početnější než ve Velké Británii. Přesto tam nikdo oficiálně nesegreguje lidi do "lepších" či horších tříd. Výmluvně se nám k tomu vyjádřil čtenář Janko Brožič:

V pondělí vedle mě v letadle do Prahy z Edinburku seděla postarší manželská dvojice pákistánských turistů. Manžel si celou cestu četl v průvodci o Praze. Oba lidé vypadali přesně jako Romové. Říkal jsem si: No potěš pánbů, ty v té Praze zažijí ještě leccos... Netuší, do čeho se vrhli... :(

Hovořil jsem minulý týden v Glasgow s jednou svou tamější českou postgraduantkou, která na část úvazku pracuje ve státním poradenském středisku pro občany, kteří mají problémy.

Vulgární a agresivní, mocí opilý britský vládní "šéf pro komunikace" Malcom Tucker >

Zhlédl jsem náhodou v Glasgow vynikající politický film - vlastně frašku - režiséra Armanda Iannucciho In the loop (V mocenské smyčce), Velká Británie 2008, produkce BBC a National Film Council, která vypovídá o dnešním světě a o tom, jak se mu vládne, bohužel daleko více, než je mu milé. Z kina vyklopýtáte v hrůze.

Doporučoval bych každému českému politikovi, který by kdy chtěl nějaké mocnosti lézt kamsi, s tím, že se jí snad tím zavděčí, tento film jako povinné školení.

Cituji z popisu filmu na festivalu v Sundance:

Rostoucí humanitární krize v jaderném Pákistánu nabrala apokalyptických obrátek. Podle aktuálních zpráv vyhnaly boje mezi vládními jednotkami a pákistánským Talibanem z domovů kolem dvou milionů lidí. Agentura pro uprchlíky při OSN tvrdí, že „boje vykořeňují obyvatelstvo možná rychleji než jakýkoliv jiný konflikt od genocidy ve Rwandě v roce 1994“. Bylo by však velice pohodlné svést vinu za tuto humanitární pohromu pouze na talibanské bojovníky a obhajovat nemilosrdný postoj pákistánské armády, byť je to pro naší image pohodlnější a ulehčující. Od Obamova nástupu do prezidentské funkce se útoky amerických bezpilotních letounů na Pákistán zdvojnásobily a s nimi vzrostl počet civilních obětí i vysídlených osob. Kritika této vojenské politiky, a to nejen z Pentagonu, se týká koncepce čistě v režii Obamovy administrativy pro válku na pomezí Afghánistánu a Pákistánu - tzv. Af-Pak.

Severní Korea riskovala další mezinárodní izolaci poté, co tvrdila, že úspěšně provedla jadernou zkoušku takové síly, jako byla bomba, která zničila Hirošimu.

Zkouška byla provedena méně než dva měsíce poté, co Severní Korea rozzuřila Spojené státy a jejich spojence zkušebním odpálením dalekonosné rakety, píše Guardian.

Ukradeny byly důvěrné informace o manželské nevěře, užívání drog a používání prostitutek vysokými důstojníky Královského britského letectva. Vyvolává to obavy, že by činitelé britské armády mohli být vydíráni. Krádež postihla až 500 důstojníků. Úřady s nimi provedly pohovory o možných důsledcích krádeže pro ně a pro jejich rodiny.

Potenciálně nebezpečné informace byly uloženy na třech počítačových harddiscích, které byly ukradeny ze základny britského letectva v Innsworthu v hrabstí Gloucestershire loni v září. Soubory na discích nebyly zašifrovány, takže je může otevřít každý. Britské letectvo informovalo, že se harddisky ztratily, čtrnáct dní po jejich zmizení. Uvedlo, že se ztratily bankovní informace a domovské adresy 50 000 vojáků, utajilo však, že na discích byly uloženy i výše zmínění důvěrné informace o vysokých důstojnících britského letectva.

ZDE

Na pozadí činů jedné z momentálně nejpopulárnějších českých političek – primátorky Chomutova – jsme se s přáteli dostali do podivné diskuse o společnosti obecně a především o tom, kdo zneužívá či využívá dávek a produktivních členů společnosti v širším slova smyslu.

Místo termínu „nepřizpůsobiví“ pro začátek použiji termín příjemci sociálních dávek. Vyplácení sociálních dávek má svá přesná pravidla a jsou vypláceny jenom těm, kteří na něj mají zákonný nárok. Pro ilustraci uveďme některé typické případy:

„V tomhle je celej ten váš kumšt,“ říká Martin Kabát pekelníkům v pohádce Hrátky s čertem, když se z něj snaží naháněním hrůzy vymámit člověčí úpisy: „zpitomět lidi, udělat z nich ustrašený, zbabělý zvířata, mučit je tak dlouho, až ztratí rozum a všechny smysly!“

O fyzické násilí – alespoň zatím – v České republice většinou nejde. O strašení čtenářů, posluchačů, diváků, občanů a voličů v jedné osobě však již několik let ano.

◄ Příznivci Dělnické strany v Bílině

Krajně pravicová Dělnická strana uspořádala v Bílině na Teplicku další ze svých mítinků. Na sídliště Na Chlumu dorazila skupinka třiceti neonacistů po obědě. Proti nim se sešikovaly tři stovky Romů, pod vedením svých předáků, mezi které přišla poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Od sebe obě skupiny oddělil kordón policistů. Mluvčí teplické policie Ilona Novotná po skončení akce řekla ČTK, že policisté nezaznamenali žádný incident a nemuseli zasahovat. To ale není pravda. Pravdou je, že POLICISTÉ NECHTĚLI ZAZNAMENAT žádný incident. Výkřiky jedné z místních obyvatelek "Cikáni do plynu" je nechaly klidnými. Stejně jako slova o "národním socialismu". Pravicový extremismus se podle policie profesionalizuje. Policie ovšem ne. Veřejný pořádek pro ně znamená ospalý klid a ne prosazování zákona. Trestní oznámení nejspíš nikdo na v Bílině zevlující a nečinné strážce zákona nepodá.

Na jedné straně padaly hesla "Čechy Čechům" nebo "Cikáni do práce", z druhé strany se ozývalo "Táhněte odkud jste přišli", "My jsme tady doma" nebo "Černí, bílí, spojme síly". Někteří bílí s černými ty síly spojili. Na demonstraci proti pravicovým extremistům přišel poprvé poslanec Parlamentu. Pardon, poslankyně.

Setkání Romů proti demonstraci Dělnické strany a demonstrace Dělnické strany v Bílině FOTOREPORTÁŽ

Mediálně vděčná přednáška "o nepřizpůsobivosti" organizovaná senátorkou Lianou Janáčkovou (klub ODS) a primátorkou Chomutova Ivanou Řápkovou (ODS) v Senátu za sebou zanechala několik palčivých a s volbami souvisejících otázek. Hlavním pořadatelem veřejného slyšení v Senátu byl jeho výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Předsedou tohoto výboru je břeclavský senátor Ing. Jan Hajda (ČSSD). Je snad kooperace s Ivanou Řápkovou při vymáhání dlužných částek od chomutovských neplatičů oficiální romskou politikou ČSSD? Otázku může položit senátorovi kdokoliv na emailu hajdaj@senat.cz. Nicméně Oranžová kniha, kterou k romské problematice ČSSD docela nedávno vydala, hovoří úplně jinak... Senátor Hajda se nicméně od jednání místopředsedkyně výboru, organizující toto jednání, nedistancoval.

Pořadatel sice pozval ministr pro lidská práva a národnostní otázky Michaela Kocába (za Zelené), předsedu Svazu měst a obcí europoslance Vlasáka (ODS), starosty, zástupce ministerstev, ombudsmana, exekutory a samozřejmě i novináře. Setkání se ovšem neúčastnily osoby s politickou odpovědností za příslušné resorty. Nebyli pozváni či nepřišli bývalí či současní ministři vnitra (dříve Ivan Langer, ODS), spravedlnosti (dříve Jiří Pospíšil, ODS), práce a sociálních věcí (dříve Petr Nečas, ODS), zdravotnictví (dříve Tomáš Julínek, ODS), ministra pro místní rozvoj (dříve Jiří Čunek, KDU-ČSL). Nebyli pozvaní nebo odmítli přijít? Pozváni nebyli ani zástupci Romů, ani terénní pracovníci, kteří znají problematiku v praxi, ani místní obyvatelé. Anebo snad pozváni byli a pozvání odmítli?

Klady a zápory spojené s případným odstraněním vepřína na místě lágru Lety shrnula podle autora nejvýstižněji Katarína Klamkova (viz březnová anketa Romano hangos). Za určitých okolností by kauza Lety mohla přinést ještě jeden klad. Totiž sehrát roli klíčové (byť symbolické) otázky, sporu, kolem nějž se zmobilizuje romská scéna. Teoreticky vzato, že by sehrála podobnou roli jako např. některé památníky v Rusku či v Pobaltí za časů SSSR, díky nimž se zformovala tehdejší demokratická a národovecká opozice, elektrárna Zwentendorf, na níž „se udělali“ rakouští zelení atd.

Jsou u nás bojovníci proti brouku kůrovci, kteří pod heslem "Zachraňme Šumavu" vedou svatou válku proti správě Národního parku Šumava. Je třeba zasáhnout a ne "nezasahovat", volají a dovolávají se toho, že prý se proti kůrovci bojuje i v sousedním Bavorsku.

Tak jsem se podíval na internetovou reprízu pořadu Unkraut (Plevel) z pondělka 18. května, který vysílá pravidelně bavorská veřejnoprávní televize.

Předvolební období je pro člověka mediálního „čirá radost“, jak říkával kdysi jeden můj kolega. V ulicích se začínají zjevovat plakáty a billboardy, ze kterých lze jasně vyčíst, co si politici (strany) myslí o sobě (jsme krááásnííí) a co chtějí, aby si o nich myslel lid, jehož hlas potřebují (jsme dokonalííí). Někdy se dokonce dozvíme, co si politici myslí o svých soupeřích (řešení místo strašení). Ach ano, jsme krásní a hlavně – myslíme jen na vás – aspoň do chvíle, kdy nám odevzdáte svůj hlas.

Fantazie píárových agentur ovšem zná mezí. Většinou dost předvídatelných.

The New York Times uveřejnily 20. května zajímavou zprávičku o jednom nezveřejněném memorandu Pentagonu. To memorandum nebylo zveřejněno, neboť si to Bílý dům nepřeje. Ano, Bílý dům Baracka Obamy. Ano, Barack Obama nechce, aby se Američané - a celý svět – dověděli celou pravdu o Guantánamu. Jakou pravdu? Tu, že z těch 534 doposud propuštěných vězňů - z těch 534 islamistických teroristů a radikálů propuštěných z Guantánama – se celá jedna sedmina, tj. 14%, tj. celkem to 74 kousků - po propuštění vesele vrátilo ke své původní profesi, zábavě a živnosti, totiž k terorismu a militantním islamismu.

(K tomu:

Zdroj:ZDE)

KD│V Chabarovsku se včera během summitu Rusko-EU Dmitriji Medveděvovi podařilo dosáhnout úspěchu, informují v Kommersantu Irina Granik a Michail Zygar. Pro začátek podle vlastního vyjádření ukázal lídrům EU velikost Ruska. Kromě toho dal najevo, že Rusko nemůže Evropě garantovat, že během příští zimy nedojde opět k výpadkům dodávek plynu, a to zejména kvůli hrozící platební neschopnosti Ukrajiny. Lídři EU, kteří do Chabarovska letěli jedenáct hodin, se s Medveděvem nepřestali přít o smluvní úpravu energetických dodávek, podpořili však ruský návrh v oblasti zajištění mezinárodní bezpečnosti v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Český prezident Václav Klaus, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Javier Solana ještě během neformálního setkání s Medveděvem diskutovali o vzdálenosti Chabarovska od Bruselu. Solana byl zmaten natolik, že mu Medveděv věnoval velkou mapu Dálného Východu a na začátek jednání upřesnil, že se město nachází na východní hranici šířeji chápané Evropy. Návštěva poté hostitele ujistila, že tak daleko od Evropy nečekala "zcela evropské" město, jako je Chabarovsk.

Program jednání obsahoval následující body: Překonání světové hospodářské krize, spolupráce v energetice, nová evropská bezpečnostní architektura. Jednotlivá témata byla probírána již v předvečer jednání během neformální večeře.

Dlouhý článek pod názvem "The Kundera Conundrum: Kundera, Respekt and Contempt" (Kunderovská hádanka: Kundera, Respekt a pohrdání) o kauze Kundera publikovala v americkém intelektuálním časopise The Nation Jana Přikrylová, členka redakce tohoto periodika.

Přikrylová se v úvodu zmiňuje o letošním českém předsednictví Evropské unie i o varování od francouzských činitelů, že to "Češi zvorají", o kontroverzi týkající se Entropy Davida Černého i o tom, že Černý původně nechtěl vracet honorář, který údajně měl být vyplacen neexistujícím šestadvaceti evropským umělcům, kteří se na "Entropě" měli podílet.

KD│Americké protiletadlové a protiraketové střely Patriot, které mají být podle smlouvy podepsané vloni v srpnu umístěny v Polsku, budou zřejmě neozbrojené, informují pro Gazetu Wyborczu Marcin Bosacki a Bartosz Węglarczyk na základě svých zdrojů ve Washingtonu. A vypadá to, že nejde o jediný polský problém v jednáních s USA.

Smlouva o posílení polské protivzdušné a protiraketové obrany baterií systému Patriot byla původně součástí balíku smluv souvisejících s plánovanou americkou protiraketovou základnou v Evropě, jejíž osud je však po nástupu Baracka Obamy dosti nejasný. Nová americká administrativa původní projekt základny hodlala použít jako prostředek v politickém obchodu s Ruskem zaměřeném na zastavení íránského jaderného programu, Moskva to však odmítá. Obamova administrativa nicméně již dodávku Patriotů Polsku neváže na osud původně plánované protiraketové základny.

Nyní však Gazeta Wyborcza zjistila, že jednání ohledně Patriotů údajně vypadají "dost špatně". Smlouva o statutu amerických vojsk v Polsku totiž měla být hotova do devíti měsíců od podepsání původní deklarace, tj. fakticky do 20. května, což se nestalo. A navíc přetrvávají vážné rozdíly ve výkladu loňské deklarace, dozvěděl se polský list z diplomatických zdrojů v americkém hlavním městě.

Nebyl jsem u Goethova úmrtního lože. Takže netuším, zda básník v poslední hodince vůbec chtěl či stihl něco říci, nebo jen tiše skonal a my jsme ve skutečnosti obětí legendy. Ke sporu o obsah jeho údajné poslední věty se nemohu vyjádřit, neb mi k tomu chybějí insiderské informace; myslím však, že zavřít jednu stranu sporu o výrok, o němž vlastně nevíme, zda vůbec zazněl, do ústavu, by nepředstavovalo úplně nejpřiměřenější reakci.

Jeden ze starých přátel mi právě přeposlal dopis bývalého šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky adresovaný Lubomíru Zaorálkovi a doprovázený úpěnlivou žádostí o jeho šíření. Patočka v něm předkládá svou verzi událostí v redakci poté, co list na krátkou dobu koupila ČSSD, aby jej vzápětí prodala bývalému majiteli Hospodářských novin Miroslavu Pavlovi. Text dopisu se odvolává na insiderské informace, které ani já, ani nikdo jiný z jeho čtenářů nedokáže ověřit - pokud chce zaujmout jednoznačné stanovisko, může pouze věřit, a to buď Jakubu Patočkovi, nebo Zbyňku Fialovi; buď v Losnu, nebo v Mažňáka. V podobných situacích rozhoduje osobní charisma a náklonnost - a proto v nich Patočka v minulosti mezi svými příznivci zpravidla slavil úspěchy.

Čína zahájila ofenzívu. Dlouho v mezinárodních hospodářských otázkách jen pasivně přihlížela, avšak v minulých týdnech oznámil Peking celou řadu iniciativ, jejichž cílem je restrukturalizovat globální finanční systém. Cílem je - zlikvidovat dolar jako mezinárodní rezervní měnu.

Tak nějak zní jedna z možných negací státem popularizovaného sloganu „Nemyslíš, zaplatíš“, za který jsme všichni díky tomu, že někdo opravdu myslel na sebe, společně zaplatili asi sto miliónů korun. Dá se to samozřejmě interpretovat i tak, že proto, že jsme u voleb moc nemysleli, tak teď platíme jako mourovatí. S těmi volbami jeto ovšem jen takový povzdech, protože platí zcela jasně myšlenka sloganu nasprejovaného na zeď nedaleko Hlavního nádraží v Praze, který říká, že kdyby mohly volby něco změnit, tak už by je dávno zakázali.

Írán úspěšně otestoval dvojstupňovou raketu s udávaným doletem okolo 2 000 kilometrů používající tuhé pohonné hmoty; podle dostupných informací se jedná o prakticky stejný typ rakety, který už od roku 2007 země dvakrát zkoušela. Co vlastně poslední test mění na dosavadním hodnocení možností íránského raketového programu?

Dolet rakety - která má za sebou druhý úspěšný start, a jak už konstatoval americký ministr obrany Robert Gates, o přesnosti a úspěšnosti jejího navedení nelze nic bližšího říci - nepředstavuje žádnou novou zprávu. Sadžil-1 úspěšně odpálený 11. prosince 2008 (viz snímek) měl odhadovaný dolet jen asi o 80 kilometrů nižší než nynější verze Sadžil-2. Dolet raket Šaháb-3, které má už Írán ve výzbroji léta, není menší než u tohoto typu, jak zprávu ospinovaly izraelské vládní zdroje, ale činí také 2 000 kilometrů. Zdroje z Jeruzaléma nyní tvrdí, že pro Izrael se nic nemění, jde však o špatnou zprávu pro Evropu.

Velmi mne oslovil článek prof. Dokulila o romském etniku, který se vyznačuje nejen hlubokou znalostí problematiky, ale i notnou dávkou skepse. Mezitím proběhla kausa Valašské Meziříčí (snaha o vytvoření speciální romské třídy na místní ZŠ) a velmi poučné diskuse o českém rasismu na stránkách BL. Ráda bych přidala jednu zkušenost, která sice potvrzuje převládající skepsi, ale zároveň upozorňuje na některé kruté nedostatky ve stávajících aktivitách, které romskou otázku řeší (nebo to aspoň předstírají).

Před časem jsem slíbil, že napíši do BL jakýsi souhrn toho, jak se obráží evoluční teorii v časopisech Nature a Science. Je toho stále více a u příležitosti dvoustého výročí Darwinova narození stále přibývají nové komentáře o nových aspektech evoluce. Např. Nature z 12. února věnuje celou sekci "Nature Insight" současnému stavu evoluční teorie. V tomtéž čísle jsem ale včera ve vlaku četl v rubrice "News Feature" článek "The other strand" (str. 776-779), který mi přišel mimořádně zajímavý, a tak ho v následujícím textu svými vlastními slovy shrnuji.

Komise jmenovaná irskou vládou v roce 2000 potřebovala neuvěřitelných devět let, aby ověřila zprávy o zneužívání dětí v tamních katolických domovech a školách a informovala letos konečně veřejnost o vlastně už nepřekvapivé, ale otřesné události. O tomto neuvěřitelném skandálu na pokračování něco v mé dnešní poznámce...

Pamatuji si, že jsem byl nejen těžce šokován, ale ze všeho nejvíce morálně pohoršen, když jsem kdysi viděl skotský a irský film "The Magdalene Sisters" režiséra Petra Mullana z roku 2002. Vzpomněl jsem si na něj znovu, když jsem se teď ve Spiegel Online dočetl, že irská vláda, patrně inspirována filmem Mary Raftery "States of Fear" z roku 1999, v roce 2000 zřídila komisi expertů, která měla za úkol ověřit, jestli pedofilní bratři a nemilosrdné sestry opravdu zneužívali děti v tamějších katolických domovech a školách.

Pirátská strana, švédská organizace, jejímž programem je povzbuzovat pirátství na internetu, zřejmě vyhraje v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu několik křesel. Tato strana, která prosazuje sdílení intelektuálního majetku mezi uživateli internetu zadarmo, je podle právě provedeného průzkumu veřejného mínění třetí nejpopulárnější stranou ve Švédsku.

Kontroverzní britský konzervativní poslanec ve čtvrtek uvedl svou stranu do značně nezáviděníhodné situace, když, jak píše deník Independent, vyjádřil názor, který soukromě zastává celá řada britských poslanců, když se energicky postavil na obranu dosavadního systému pro uhrazování poslaneckých výdajů v britském parlamentu.

Anthony Steen argumentoval, že motorem skandálu ohledně uhrazovaných "výdajů" britských poslanců je "závist" veřejnosti. Dodal, že daňoví poplatníci nemají právo mít přístup k podrobnostem jednotlivých uhrazených položek.

Americký president B. Obama dostal po svém zvolení spousty blahopřejných dopisů, které pochopitelně v hojném počtu přicházely ze všech světových stran.

Po oficiálním ohlášení termínu jeho příjezdu do Prahy přišla do Bílého domu další dopisová vlna, pošta z České republiky se žádostmi jednotlivců i skupin českých občanů o přehodnocení stanoviska a záměrů dřívější Bushovy administrativy k umístění americké radarové základny u nás.

Britská konzervativní poslankyně Nadine Dorries napsala ve čtvrtek ve svém blogu, že se poslanci britského parlamentu obávají, že některý z nich spáchá sebevraždu, vzhledem k tomu, že mnozí z nich jsou "na hranici svých sil".

Prezident Obama obhajoval své rozhodnutí uzavřít tábor v zálivu Guantánamo a zveřejnit podrobnosti o drsných vyšetřovacích technikách. Zdůraznil, že se Amerika ze Bushovy vlády odchýlila od svého kursu.

Rušení přechodů tam, kde křižují tramvajové koleje, je široce diskutováno a rovněž Britské listy tomu věnovaly velký a zasloužený prostor. Rád bych jen upozornil na to, že za tento stav je určitě někdo konkrétní odpovědný. Zmíněnou vyhlášku někdo připravil, projednal a nakonec schválil. Asi někde na ministerstvu dopravy.

Chci se připojit k diskusi o evoluci.Něco na toto téma jsem již psal .

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V dubnu 2009 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 935.43 Kč. Příjem z reklamy byl 4 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 4. 2009 částku 27 264.36 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1,845.54 .

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.