Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu se rozhodli nevysílat v rámci předvolební kampaně před volbami do Evropského parlamentu spoty, které budily podezření z podněcování rasové nenávisti. Toto rozhodnutí, morálně nezpochybnitelné, ale procesně možná diskutabilní, vzbudilo značnou pozornost veřejnosti, včetně té právní. Oba ředitelé svým jednáním v dobré víře a v časové tísni suplovali rozhodnutí, které měl učinit někdo zcela jiný. V diskusi o jejich rozhodnutí zůstává neprávem stranou důležitá věc: oba použili nouzového postupu, jímž se snažili nahradit nečinnost správního úřadu, k tomu účelu zřízeného.

Motto:

„Rudlo, už je to tak dávno, že tu musíme pro mlaďochy předsadit informační rámečky. Ten kdo ale ví, tak je může vynechat! Byla to prý totalitní monstrance…“

Bodejť, vždyť silniční cyklistický Závod míru byl založený hlavními komunistickými tiskovými deníky tří středoevropských zemí – zhruba dnes před šedesáti léty. V letech 1948-1986 to byl největší etapový závod cyklistů amatérů na světě. Trasa závodu měřila 2200 km, na území každého státu se jely 4 etapy. Prologem závodu byla časovka. Původní klasická trasa vedla z Prahy do Berlína a do Varšavy.

O současné ekonomické krizi kolují v tisku hotové romány. Bohužel, ve většině z nich se autoři dopouštějí jedné zásadní nepřesnosti: Srovnávají současnou ekonomickou situaci s Velkou hospodářskou krizí z roku 1929.

Možná nejsou jen hodní a zlí, ale bohužel je hodně nechápavých Paní Lea Bradáčová příkladně (a zcela jistě nechtěně) odhalila neduhy našeho vzdělávacího systému: neschopnost absolventů škol pochopit psaný text a negramotnost při práci s moderními informačními službami.

Příspěvek k debatě rozvířené Přemyslem Janýrem (Nenávist), Leo Bradáčovou (Janýrova nenávist), a zejména reakce na článek Jana Čulíka (Tak pozor, tvrdý rasismus v ČR existuje a viníci nejsou Romové).

Přemysl Janýr přesně a věcně popsal dlouhodobý problém rasismu a xenofobie vůči romskému etniku v ČR. Možná trochu zveličil otázku jeho unikátnosti (proces narůstajícího rasového napětí probíhá v Česku od počátku devadesátých let, již dávno se vymkl evropskému kontextu a nezadržitelně směřuje ke katastrofě), což asi nadzvedlo ze židle Leu Bradáčovou, jež si Janýrovu obžalobu majoritní české společnosti vzala zřejmě poněkud osobně, a dle mého názoru trefně nakousla několik míst původního článku. Což, v "dobré tradici Britských listů", obyvatelům ČR, tentokrát nikoliv učitelskou poznámkou v textu, ale samostatným článkem uvedl do "správného kontextu" Jan Čulík. Je to právě jeho reakce, ve značné části odmítající reálné kořeny českého rasismu, která mne přiměla k tématu napsat pár slov.

1. Rasismus znamená generalizaci určitých rysů na základě kolektivní viny: Protože vidím, nebo si myslím, že se určití lidé nějak chovají, připisuji tyto vlastnosti širší skupině obyvatelstva s týmiž fyzickými rysy. Jak na to právem poukazuje Uwe Ladwig, je to lenost v myšlení.

2. Rasismem je označování jedinců v médiích jejich fyzickými rysy a jejich přiřazování do určité etnické skupiny. Proč neřešit obecně případy sociálně deprivovaných lidí?

Extremisté kladou otázky a nedávají odpovědi. Romové otázky nekladou, ale odpovědi dávají. Vůči neonacionalistům a neonacistům, rasistům a xenofobům, ale i homofobům nemůžeme, nesmíme být tolerantní. Pořvávání „Čechy Čechům“ či „Nic než národ“ uráží nejen Čechy, ale všechny národy integrující se Evropy.

Jsme to i my, kteří si musíme klást a klademe otázky, jestli jsem schopní žít s ostatními v míru. S všemi národy a minoritami Evropy, které, byť hovoří jinými jazyky a modlí se k jiným bohům, hlásí se k společným ideálům solidarity a svobody. Romové jsou v Evropě větší minoritou, než Češi. Být minoritou je relativní.

Po vzoru prezidenta Spojených států, který ve svém projevu tradičně shrnuje stav Unie za poslední rok shrnuji charakteristické kafkovské absurdní příběhy z oblasti českých veřejných služeb, které se mi staly za poslední rok. Odpověď na otázku „Co s tím?“ kterou si kladu, ponechávám též na uvážení i laskavému čtenáři.

Po přečtení české vládní "Strategie proti extremismu" musím konstatovat totéž jako slovenští aktivisté: máváním nedefinovaným pojmem "extremismus" (nemluvě o stavění pravicového extremismu na stejnou úroveň s "levicovým", uvozovky proto, že od levice nezaznívají výzvy k diskriminaci a násilí) se Langer a padlá česká vláda vykrucuje z trvalého neplnění mezinárodněprávních dokumentů jako Úmluvy o odstraňování všech forem rasové diskriminace (CERD) nebo Deklarace a programu akcí (DPA) Světové konference o rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a s nimi spojené intoleranci (Durban 2001).

Hlavním praktickým krokem za Topolánkovy vlády bylo zrušení Výboru pro odstraňování rasové diskriminace Rady vlády pro lidská práva, jehož činnost ovšem bojkotovala četná ministerstva i za vlád předchozích.

V prvé řadě si nejsem stoprocentně jistá, zdali Romové ve Skotsku žijí v útulnějším prostředí než v ČR či na Slovensku. Jednak proto, že nemám zkušenost s tím, jak bydlí na Slovensku či v Čechách, v jakých podmínkách a v jakém stavu se jejich domy či byty doma nacházejí. Byty, ve kterých přebývají zde v Glasgow, jsou různé kvality. Některé z nich jsou útulné a čisté, jiné jsou špinavé, pošlapané, plné brouků, tekoucí vody a nefungujících zařízení. Jsou Romové, kteří si byty řádně platí, a jsou Romové, kteří bydlí třeba i rok v bytě bez toho, aniž by zaplatili jedinou libru za nájem, píše Jitka Peřinová, postgraduální studentka na Glasgow University, která pracuje v oficiální komunální poradně pro Čechy a Slováky ve Skotsku.

V BL se diskutuje o zacházení s romskou částí společnosti, v Polsku jsou někteří lidé popuzování titulkem německého týdeníku Spiegel ohledně evropských spoluviníků na holocaustu. Generalizujícím způsobem se dá lehce zbavit nutnosti důkladného hledání viny a východisek z obtížných situací. O tom něco v téhle poznámce…

Článek "Nenávist" Přemysla Janýra (BL, 25.5.2009) se opravdu nazývá případně. Nevím, zda tento dokonalý hanopis na český národ byl uveřejněn jako přímo školní ukázka toho, jak taková vášnivě živočišná, ve své přímočarosti dokonalá nenávist šíleně se valící z každého Janýrova slova, má vypadat, nebo jako vážně míněný příspěvek diskusi o české identitě. Nebo snad dokonce návod, jak se správně vypořádát z česko-cikánským problémem, k čemuž na samém konci autor hanopisu zvolává, že je-li vůbec nějaké končené řešení této otázky, která je podle něj jen a jen otázkou českou, je snad leda v „odsunu Čechů zpět na Dněpr, odkud kdysi do střední Evropy přitáhli“.

Návrh etnické segregace v základní škole ve Valašském Meziříčí a anketa iDNES vyvolaly vlnu zděšení, bezprostředně následovanou další nad volebním klipem Národní strany o Endlösung der Zigeunerfrage. Trochu opožděné, proces narůstajícího rasového napětí probíhá v Česku od počátku devadesátých let, již dávno se vymkl evropskému kontextu a nezadržitelně směřuje ke katastrofě.

Vážený pane Janýre! jsem celkem věrnou čtenářkou BL ale za celou dobu, co je čtu, jsem se ještě nikdy neodhodlala reagovat na nějaký článek. Snad proto, že je pohodlnější být pasivním čtenářem, snad že je pohodlnější schovat své názory pod pokličku s výmluvou "stejně o to nikdo nestojí".

Avšak Váš článek "Nenávist" z 25.5. mě donutil vylézt z ulity, za což Vám velmi děkuji. Ano, Váš článek mě donutil reagovat, nikoli ale v pozitivním slova smyslu. Ráda bych vyzdvihla úžasně korespondující titulek s kontextem. Ona nenávist, o které píšete, z celého článku opravdu úplně čiší. Jenže je to Vaše nenávist ke všem Čechům, které s nebývalou lehkostí strkáte do jednoho pytle, píše Lea Bradáčová.

Vulgární a agresivní, mocí opilý britský vládní "šéf pro komunikace" Malcom Tucker >

Zhlédl jsem náhodou v Glasgow vynikající politický film - vlastně frašku - režiséra Armanda Iannucciho In the loop (V mocenské smyčce), Velká Británie 2008, produkce BBC a National Film Council, která vypovídá o dnešním světě a o tom, jak se mu vládne, bohužel daleko více, než je mu milé. Z kina vyklopýtáte v hrůze.

Doporučoval bych každému českému politikovi, který by kdy chtěl nějaké mocnosti lézt kamsi, s tím, že se jí snad tím zavděčí, tento film jako povinné školení.

Cituji z popisu filmu na festivalu v Sundance:

Reakce na článek Přemysla Janýra a glosu čtenářky Ley Bradáčové.

Tak, řekněme si to, přátelé, otevřeně. V ČR existuje tvrdý rasismus, a poslední dobou hodně sílí. Antisociálním chováním některých? většiny? Romů se to omluvit a vysvětlit nedá. Underclass, primitivní, nevzdělaní lidé, existují všude v Evropě. Snad nikde není tato "underclass" silnější a početnější než ve Velké Británii. Přesto tam nikdo oficiálně nesegreguje lidi do "lepších" či horších tříd. Výmluvně se nám k tomu vyjádřil čtenář Janko Brožič:

V pondělí vedle mě v letadle do Prahy z Edinburku seděla postarší manželská dvojice pákistánských turistů. Manžel si celou cestu četl v průvodci o Praze. Oba lidé vypadali přesně jako Romové. Říkal jsem si: No potěš pánbů, ty v té Praze zažijí ještě leccos... Netuší, do čeho se vrhli... :(

Hovořil jsem minulý týden v Glasgow s jednou svou tamější českou postgraduantkou, která na část úvazku pracuje ve státním poradenském středisku pro občany, kteří mají problémy.

Greenpeace společně s Ekologickým právním servisem a místními lidmi dnes v Chomutově zahájili společnou kampaň za snížení emisí a zvýšení účinnosti elektrárny Prunéřov. ČEZ v současnosti připravuje komplexní obnovu této elektrárny, které je největším zdrojem znečištění ovzduší v České republice. Nevládní organizace požadují, aby ČEZ buď zvýšil tzv. čistou účinnost elektrárny na zákonem požadovaných 42 %, nebo jí v brzké době úplně odstavil. Občané Chomutova a okolních měst mohou od dnešního dne podepsat petici „Nechceme šrot v Prunéřově!“

Rada Českého rozhlasu na svých posledních zasedáních v dubnu a květnu ustoupila od záměru podat trestní oznámení na posluchačky, které se se svými stížnostmi obrátily na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Co vedlo Radu k tomuto rozhodnutí?

Na svém únorovém zasedání se Rada rozhodla uskutečnit právní kroky vůči dvěma členkám iniciativy Gorily on-line v ohrožení pro údajnou pomluvu a uvádění nepravdivých údajů. Stručně shrnuto, Rada ČRo chtěla žalovat pro pomluvu občanky České republiky, které se obrátily na poslance Parlamentu s domněnkou, že Rada ČRo nepostupuje v souladu se zákonem. „Domníváme se, že Rada se tímto krokem snaží omezit základní občanská práva.“ uvedla zástupkyně iniciativy Gorily on-line v ohrožení Jana Hajduchová.

24. 3. 2009 Rada Českého rozhlasu se vážně chce soudit s koncesionáři...? ZDE

JU│ Podle informací Nezavisimoj gazety by měl být v krátké době odvolán ze své funkce resp. převeden na jinou funkci ruský ministr obrany Serďukov. Jak se uvádí, před týdnem nastoupil ministr neočekávaně na dovolenou a všeobecně se má za to, že se již na ministerstvo nevrátí. Podle zdrojů z Kremlu by měl být Serďukov, který je auditorem a také specialistou v oblasti finančnictví, jmenován šéfem Celní unie mezi Kazachstánem, Ruskem Běloruskem, o jejímž vytvoření bylo rozhodnuto nedávno při návštěvě premiéra Putina v Kazachstánu. Celní unie by měla být spuštěna v příštím roce a dosud nejsou připraveny potřebné dokumenty.

V mnoha směrech trefná glosa o rasismu, ale v zajímavém kontextu. Myslíte, že by takový vtip otiskla seriózní britská média? poznamenává Jan Vedral z Mladé fronty Dnes.. Kritizovaný Marčákův vtip je ZDE

Jan Čulík poznamenává: Co čekáte, pane Vedrale? Jste v Čechách... :) Tady je to zakořeněné hluboko... :)

Klady a zápory spojené s případným odstraněním vepřína na místě lágru Lety shrnula podle autora nejvýstižněji Katarína Klamkova (viz březnová anketa Romano hangos). Za určitých okolností by kauza Lety mohla přinést ještě jeden klad. Totiž sehrát roli klíčové (byť symbolické) otázky, sporu, kolem nějž se zmobilizuje romská scéna. Teoreticky vzato, že by sehrála podobnou roli jako např. některé památníky v Rusku či v Pobaltí za časů SSSR, díky nimž se zformovala tehdejší demokratická a národovecká opozice, elektrárna Zwentendorf, na níž „se udělali“ rakouští zelení atd.

Poprvé jsem se doslechl o prasečáku v Letech, když mi jej v roce 1998 spolu s německým aktivistou Markusem Pappem (členem vedení Výboru pro odškodnění romského holocaustu, konzultantem Sorosova Evropského střediska pro práva Romů ERRC) vnucoval do redakce tehdejší spolupracovník Mlynářovy politické PR agentury Knight & Svoboda Emil Szirmai. Už tehdy si někteří političtí filutové včetně Petra Uhla vytipovali tábor v Letech jako projekt "smíření" k dokazování, že ti Češi byli za 2. světové války vlastně stejně zlí, jako němečtí nacisté. Židovští lobbisté zase uvažovali, že když Češi odmítnou holocaust romský, relativizují tím i ten židovský. Němci se připojili - pro ně byl romský holocaust ryze českou záležitostí... Prostě - hromadná relativizace viny za potlesku sudeťáků. A k tomu si někteří další přihřáli svou soukromou polívčičku... Výsledkem byl guláš.

ŠOK│ Ukázka objektivity informací mainstreamových médií: 21. května se v Praze konala schůzka více než padesáti romských předáků z celé republiky, které měla mimo jiné vyjádřit postoj k provokačním akcím Dělnické a Národní strany, jakož i k zákazu vysílání jejich volebních spotů Českou televizí a Českým rozhlasem. Schůzka se konala v Domě národnostních menšin ve Vocelově ulici. Po tomto setkání pořadatel zaslal médiím otevřený dopis s poděkováním ředitelům ČT a ČRo . Ač kopii dopisů zaslal ČTK s průvodním dopisem, dodnes nevyšla v tisku o této události žádná zpráva. Česká tisková kancelář vydala informaci o poděkování Kasíkovi i Janečkovi od místopředsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity a předsedy romského sdružení Dženo Ivana Veselého v druhé verzi zprávy pod názvem "Dělnická strana podala trestní oznámení na šéfa Českého rozhlasu ", což je poněkud zavádějící titulek - řečeno diplomaticky. Je vidět, že trestní oznámení rasistů má pro ČTK větší váhu, než vyjádření obětí. Ale i tato zpráva dostala prioritu 4... Něco jako když je na okresní silnici bouračka. A tak česká zpravodajská média vnořenou informaci ve zprávě ČTK prostě a jednoduše ignorovala. Jediným, kdo o dopise Veselého informoval přetištěním prakticky celé zprávy ČTK, byla romská organizace ROMEA. A jednou větou Respekt...

Britské listy považují oba dopisy za závažné příspěvky k veřejné diskuzi nejen o romské otázce, ale i o předvolební mediální manipulaci. A tak přinášejí jak plné znění informace ČTK, tak i dopisy místopředsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity oběma generálním ředitelům. Názor si čtenáři mohou udělat sami.

Česká televize vysílá v době před každými volbami předvolební spot. Čímž plní zákon o volbách. Volební spot totiž je útvar, do něhož ze zákona ČT nesmí sáhnout, může jen zkontrolovat, že je technicky v pořádku a víc se neptat. Nevztahuje se na něj ani velký vysílací zákon, ani ,,malý televizní".

Jenže .... Co když spot obsahuje třeba rasistické výkřiky? Nu, tumáš čerte kropáč. Na to prakticky nikdo nepomyslel.

◄ Příznivci Dělnické strany v Bílině

Krajně pravicová Dělnická strana uspořádala v Bílině na Teplicku další ze svých mítinků. Na sídliště Na Chlumu dorazila skupinka třiceti neonacistů po obědě. Proti nim se sešikovaly tři stovky Romů, pod vedením svých předáků, mezi které přišla poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Od sebe obě skupiny oddělil kordón policistů. Mluvčí teplické policie Ilona Novotná po skončení akce řekla ČTK, že policisté nezaznamenali žádný incident a nemuseli zasahovat. To ale není pravda. Pravdou je, že POLICISTÉ NECHTĚLI ZAZNAMENAT žádný incident. Výkřiky jedné z místních obyvatelek "Cikáni do plynu" je nechaly klidnými. Stejně jako slova o "národním socialismu". Pravicový extremismus se podle policie profesionalizuje. Policie ovšem ne. Veřejný pořádek pro ně znamená ospalý klid a ne prosazování zákona. Trestní oznámení nejspíš nikdo na v Bílině zevlující a nečinné strážce zákona nepodá.

Na jedné straně padaly hesla "Čechy Čechům" nebo "Cikáni do práce", z druhé strany se ozývalo "Táhněte odkud jste přišli", "My jsme tady doma" nebo "Černí, bílí, spojme síly". Někteří bílí s černými ty síly spojili. Na demonstraci proti pravicovým extremistům přišel poprvé poslanec Parlamentu. Pardon, poslankyně.

Setkání Romů proti demonstraci Dělnické strany a demonstrace Dělnické strany v Bílině FOTOREPORTÁŽ

Severní Korea riskovala další mezinárodní izolaci poté, co tvrdila, že úspěšně provedla jadernou zkoušku takové síly, jako byla bomba, která zničila Hirošimu.

Zkouška byla provedena méně než dva měsíce poté, co Severní Korea rozzuřila Spojené státy a jejich spojence zkušebním odpálením dalekonosné rakety, píše Guardian.

„V tomhle je celej ten váš kumšt,“ říká Martin Kabát pekelníkům v pohádce Hrátky s čertem, když se z něj snaží naháněním hrůzy vymámit člověčí úpisy: „zpitomět lidi, udělat z nich ustrašený, zbabělý zvířata, mučit je tak dlouho, až ztratí rozum a všechny smysly!“

O fyzické násilí – alespoň zatím – v České republice většinou nejde. O strašení čtenářů, posluchačů, diváků, občanů a voličů v jedné osobě však již několik let ano.

Na pozadí činů jedné z momentálně nejpopulárnějších českých političek – primátorky Chomutova – jsme se s přáteli dostali do podivné diskuse o společnosti obecně a především o tom, kdo zneužívá či využívá dávek a produktivních členů společnosti v širším slova smyslu.

Místo termínu „nepřizpůsobiví“ pro začátek použiji termín příjemci sociálních dávek. Vyplácení sociálních dávek má svá přesná pravidla a jsou vypláceny jenom těm, kteří na něj mají zákonný nárok. Pro ilustraci uveďme některé typické případy:

Dlouhý článek pod názvem "The Kundera Conundrum: Kundera, Respekt and Contempt" (Kunderovská hádanka: Kundera, Respekt a pohrdání) o kauze Kundera publikovala v americkém intelektuálním časopise The Nation Jana Přikrylová, členka redakce tohoto periodika.

Přikrylová se v úvodu zmiňuje o letošním českém předsednictví Evropské unie i o varování od francouzských činitelů, že to "Češi zvorají", o kontroverzi týkající se Entropy Davida Černého i o tom, že Černý původně nechtěl vracet honorář, který údajně měl být vyplacen neexistujícím šestadvaceti evropským umělcům, kteří se na "Entropě" měli podílet.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V dubnu 2009 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 935.43 Kč. Příjem z reklamy byl 4 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 4. 2009 částku 27 264.36 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1,845.54 .

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.