Právě jsem zhlédl senátní diskusi i hlasování o Lisabonské smlouvě. Myslím, že závažnější agendu český parlament dlouho neměl a dlouho mít nebude. Schválení Lisabonské smlouvy v Senátu jsem proto uvítal s velkou úlevou, i když to ještě není konečné vítězství rozumu nad klausismem, protože prezidentův podpis není rozhodně zajištěn (chystají se další obstrukce smlouvy jako podání k ústavnímu soudu a nikdo neví, co lidová tvořivost klausistů ještě vymyslí).

Europoslanci dnes překvapivě neschválili takzvaný telekomunikační balíček, který měl zásadně reformovat trh s elektronickými komunikacemi. Měli obavy o práva internetových uživatelů, zejména se týkaly podmínek, za nichž mohou být internetoví piráti odpojeni od internetu. Zástupci parlamentu se přitom na telekomunikačním balíčku minulý týden s členskými zeměmi shodli, informovala ČTK.

Zdroj z českého předsednictví, které vyjednávání vedlo, pro ČTK označil za "neuvěřitelné", že poslanci důležité části reformy odmítli, přestože se na něm minulý týden shodly evropské instituce včetně zástupců parlamentu.

Jednou z nejdiskutovanějších částí odmítnutého telekomunikačního balíčku je způsob, jakým přistupovat k internetovým pirátům a jak vůbec v unii definovat právo přístupu na internet. Podle kompromisu vyjednaného minulý týden měli být internetoví piráti "odstřiženi od internetu" bez předchozího soudního rozhodnutí. Měli pak ale mít právo na následné přezkoumání soudem. U europoslanců to ale dnes neprošlo.

Celý článek: ZDE

Možná je opravdu Barack Obama ten nejlepší, míní v deníku Washington Post Dana Milbank.

Zprávy jsou totiž téměř nadpřirozeně dobré.

Hospodářství? Se vzpamatovává.

Trhy? Rostou.

Prasečí chřipka? Slábne.

Sucho? Končí.

Předseda spojených armádních štábů ujistil veřejnost, že jaderné zbraně v Pákistánu jsou bezpečně zajištěny.

Twitter is a free service that lets you keep in touch with people through the exchange of quick, frequent answers to one simple question: What are you doing? Join today to start receiving blisty's updates.

Twitter je služba, která vám umožňuje být ve styku s lidmi prostřednictvím výměny krátkých a častých odpovědí na jednoduchou otázku: Co právě děláte? Připojte se hned dnes, abyste dostávali okamžité aktualizace článků, které vycházejí na Britských listech!

Britské listy jsou od nynějška na Twitteru ZDE

Vyšetřování OSN v úterý obvinilo izraelskou armádu, že se během lednové invaze do Gazy chovala na tomto území nezodpovědně a zanedbala tam plnění svých oficiálních povinností. Analýza argumentuje, že by OSN měla od Izraele vyžadovat reparace za zničení území a za usmrcení nevinných lidí.

Už léta bojuji za spravedlivé důchody pro určitou část našich českých důchodců, kteří měli tu smůlu, že v době rozdělení federace podnik, ve kterém byli zaměstnáni, sídlil na Slovensku.

Tito lidé, ačkoliv si platili sociální a důchodové zabezpečení jako kdokoliv jiný, byli rozdělením federace postiženi několika způsoby.

Tato stať je reakcí na vyhlášení rozvojového programu MŠMT „Na podporu škol realizujících inkluzívní vzdělávání“, který byl představen veřejnosti ve všech hlavních televizních zpravodajských relacích jako „inovativní“ program pro podporu znevýhodněných a postižených dětí. Na ČT byl dokonce doprovázen reportáží o rodině s mentálně postiženou dívkou tak, aby dokumentovala spásotvornost a nezbytnost „koncepčních“ kroků MŠMT, které jsou však velmi nedokonalé.

Tato manipulace veřejným míněním za použití hendikepovaného dítěte, za níž není obsahově naprosto nic nového a systémového, má blíže spíše propagandě než seriozní práci odborníků, kteří mají koncepčně zvládnout jeden z dlouhodobých problémů českého školství.

Krátkometrážní dokumentární film Iveta o romské rodině ze Slovenska, žijící v Glasgow, který natočila spolupracovnice Britských listů a studentka dokumentaristiky na Edinburgh College of Art Dominika Švecová, byl vybrán do prestižní soutěže Scottish Short Documentary Award (Cena za skotský krátký dokumentární film) na letošním Edinburském mezinárodním filmovém festivalu.

Film se bude promítat pro veřejnost na festivalu dne 20. června 2009 ve 14 hodin. Festival se koná ve Filmhouse, 88 Lothian Road, EH3 9BZ. - Blahopřejeme! (red.)

Při bezděčném poslechu rozhlasových stanic se člověk nezamýšlí, proč slyší to, co mu sdělují, a ne něco jiného, protože tak to na světě chodí, že nejsme režiséři a strůjci svých osudů ani v daleko významnějších věcech. V republikánském prostředí opírajícím se o výdobytky demokratických změn jsme dnes a denně ubezpečováni, že lepší to být nemůže, že „už máme co jsme chtěli“, třebaže podobně nás oblbovali i v dobách totality, a sotva někdo z vás se přizná, že i tehdy pochyboval o všem možném. Jenže skladba rozhlasových pořadů není ve skutečnosti ničím jiným než zbožím nám prodávaným za naše poplatky dle představ většiny členů Rady Českého rozhlasu.

Přečetl jsem si se zájmem článek Horor bus. Je to přesně tak, píše Jan Jungmann. S vlaky je to lepší, ale měl jsem taky pěknou příhodu.

Před 110 lety - 8. května 1899 - se narodil světový ekonom a liberální myslitel Friedrich A. Hayek. Hayek je považován za otce neoliberalismu a jeho myšlenky mají dodnes velký vliv na ekonomickou vědu i na politiku liberálně-konzervativních stran. Už proto stojí za to se k jeho myšlenkám vracet. Hayek věnoval velkou část svého životního díla boji proti socialismu, který podle něj ohrožuje svobodu jednotlivce a civilizaci. Esejisticky psaná kniha "Cesta do otroctví", kde se poprvé věnoval tomuto problému, mu získala světovou proslulost. I čeští liberální politikové a novináři se na ni rádi odkazují a nesmlouvavá kritika socialismu jistě lahodí jejich sluchu.

Dlouho očekávaná novela občanského zákoníku je na světě. Vítaná publicisty, spokojivšími se s několika populárními jednotlivostmi – zvíře není věc, k poslední vůli bude možné připsat i pokyny pro zůstavitele – samozřejmě bez schopnosti analyzovat celek. Sotva to ovšem lze očekávat od veřejnosti a opatrné výhrady odborné veřejnosti jsou publikovány jaksi jen na okraj. Řekněme rovnou: jde hned o několik kroků, o kterých si lze snadno představit, že vedou, ne-li do prázdna, tak jistě do právních zmatků, které potřebujeme ze všeho nejméně.

Kromě nezměrného lidského utrpení, vůči němuž už většina západní veřejnosti dávno otupěla, existuje ještě nejméně jeden další důvod, proč situaci v těžce zkoušené zemi mezi řekami nadále pozorně sledovat - a tím je osud Obamovy administrativy. Obama během kampaně obviňoval George W. Bushe, že promeškal šanci zvítězit ve "správné" válce proti teroristům v Aghánistánu, když vedl zbytečnou válku v Iráku. Obamův plán je nyní plánem "nápravným": Chce angažmá v Iráku omezit na minimum a všechny síly investovat do "správné" války. Slovo "nemožné" ve slovníku amerického prezidenta nenajdeme, takže nemůžeme očekávat přijetí názoru řady analytiků, podle nichž ani celé NATO dohromady nedisponuje dostatečnými počty expedičních jednotek, které by dokázaly Afghánistán pacifikovat. A je to v zásadě otázka kupeckých počtů.

Hutka touží svobodně a nezávisle po obolu z kapes tlupy zbabělců, chamtivců a spratků.

aneb

Když mne nechválí, pochválím se sám.

Souhrnný přehled pro ty, kdo nemají jasno:

Co se týče Hutky a Kryla, zdá se mi, že je tu jeden charakteristický rozdíl: u Kryla je jeden každý verš esence poezie, a to opravdové autorské poezie. Pan Hutka se naproti tomu léta zabýval ohlasy lidového folkloru a v poslední době mi připadá spíš jako ideologický novinář, který se minul formou.

V tom ale myslím tkví rozdíl mezi naším pohledem na umění: já si nemyslím, že umění je tu k tomu, aby plnilo nějaké sociologické a státoprávní funkce.

Když si srovnám ty dva úryvky: Hutka "objektivně" bojuje, Kryl si básnicky subjektivně stěžuje, Hutka má slovník politického publicisty (svoboda, strach, bolševik, práce, odvaha), Kryl básníka (moře, loďka, proutí, carská vlajka, koš s bílou kostrou).

To mi ovšem nebrání pozvat (inspirován dnešními Blisty) pana Hutku k nám na Srbeč, aby si tu zahrál. Merta a Lewitová tu byli minulou středu, v pondělí 25.5 přijede Nos a v 8. června Jiří Dědeček (t.č. předseda českého PEN klubu).

Za heslo Národní odpor na brněnské demonstraci v roce 2007 padaly později tresty, včetně nepodmíněných. Letos se neonacisté svému nenáviděnému systému, který umí na politickou objednávku zajít na hranu zákona či za ni, ale v případě pouličního násilí, kdy se dopředu hrozí pogromem, je naprosto bezzubý, vysmáli do očí. Čerstvě zaregistrovaná stranická tiskovina Dělnické mládeže s názvem Národní odpor má registrační číslo ISSN 18918.

O „kultuře cestování“ českými vlaky jsem psala nedávno. Dálkové autobusové spoje jsou však ještě silnější káva. Dne 1.5.09 jsem takhle jela autobusem z Prahy směr Mělník, Dubá, Česká Lípa, Nový Bor, Varnsdorf, Rumburk. Pokud předpokládáte navýšení spojů kvůli třem dnem volna, jste na omylu. První přímý autobus končící v České Lípě jede v 11.30 hodin. Bus v 9 hodin prý nejel. Na zastávce stojí více než stovka lidí, někteří údajně od ranních hodin. Přesto se polovina lidí do autobusu nedostane. Někteří to vzdají a odchází. Jiní se domlouvají zda volit cestu stopem nebo vlakem, který ale jede několik hodin s přestupy, které na sebe mnohdy časově nenavazují.

KD│Konflikt mezi Talibánem a armádou v severním Pákistánu se přiostřuje. V údolí Swat při překvapivém útoku na armádní konvoj byl jeden voják zabit a dva další zraněni. Došlo také ke zničení policejní stanice. Mluvčí hnutí Talibán Súfí Mohammad vládu varoval před eskalací násilí, pokud neukončí vojenskou operaci v distriktu Buner sousedící v údolím Swat, informoval server Die Zeit.

Dne 5. května 2009 je na programu jednání Evropského parlamentu druhé čtení takzvaného "telekomunikačního balíčku". Dalšího dne - 6. května se o tomto balíčku bude hlasovat. Je důležité si uvědomit, že se od výsledku vašeho hlasování může odrazit další vývoj definice lidských práv a svobody informací v Evropě i ve světě. Existuje totiž veliká snaha dostat prostřednictvím tohoto zákona pod kontrolu svobodu výměny a toku informací a svobodu volného používání internetu. Co je tím myšleno: Během francouzského předsednictví se podařilo prezidentu Sarkozymu vpašovat do telekomunikačního balíčku francouzský model chystané internetové regulace známé jako stupňovaná odezva, neboli „3-strikes“.

K tomu: "České předsednictví zprostředkovalo kompromis i ohledně odpojování od internetu"

"EU: Sdělení týkající se budoucích sítí a internetu"

"Václav Žák: Anonymní Internet během několika let zmizí"

Jiří Kinkor je editor českých stránek filosofky Ayn Randové a blogger v iHNed. Jeho názory mě mile osvěžují. Svedly mě k napsání tohoto článku.

Samozřejmě že už ta výchozí otázka v titulku je sugestivní. Podtitulek je přitom zavádějící. Ptáme-li se, proč se s nějakým společensky zjevným fenoménem setkáváme, není z toho automaticky jasné, zda otázkou chceme vyjádřit obavy, naděje, anebo jen jisté překvapení. Také odpověď na tu výchozí otázku nebude automaticky jednoznačná. Protože vždy záleží na tom, co sami od takové odpovědi očekáváme za vysvětlení. S tou podotázkou je tomu obdobně. Navíc s rizikem možná ne dost přiměřených představ o tom, co asi je – anebo dokonce co má být – ta „demokracie“.

Přísedící okresních a krajských soudů jsou voleni obecními zastupitelstvy podle zákona o soudech a soudcích. Počátkem tohoto roku, ale již i v minulém roce se u některých soudů v ČR projevil nedostatek přísedících, což se týkalo nejvíce soudů pražských. Protože tuto funkci není možné vykonávat bez souhlasu zaměstnavatele, kteří jen ve výjimečných případech souhlasí s tím, aby jejich se zaměstnanci zdržovali v pracovním dni u jednání soudu, převážně tuto funkci vykonávají důchodci. Pokud jsou přísedící v pracovním poměru, je jim refundována jejich mzda a současně je jim sražena daň. V ostatních případech je přísedícím-důchodcům vyplácena takzvaná paušální náhrada za výkon funkce přísedícího ve výši 150,- Kč hrubého. Z této částky 150,- Kč se sráží daň ve výši 22,- Kč a po roce 2007 dále 7,- Kč na zdravotní a sociální pojištění. Pokud jednání u hlavního líčení trvá déle než 5 hodin, má přísedící nárok na stravné ve výši 58,- Kč, což se stává zřídka.

Náhodou jsem si pustila televizní kanál Noe. Skoro vždy ho ihned vypínám, když tam někdo čte hysterickým roztřeseným hlasem jakési litanie či žalmy. Ale tentokrát mne zaujal sympatický mladý muž, jehož jméno jsem zapomněla, který v rozhovoru s Otakárem Schmidtem mluvil o svém objevu víry. Pokud jsem dobře poslouchala, zasáhl ho zážitek přírody na severním nebo jižním pólu. Patrně stanul jako vnímavý jedinec před ohromujícím zážitkem věčnosti a nekonečna. On vyvodil z tohoto zážitku existenci Boha, já (a mnozí jiní) by tuto nádheru možná vnímali spíše jako umění. Nebo jako předpoklad umění. I víry. Zdá se, že záměna je možná. Nakonec mne dorazilo, že dotyčný mladý muž uzavřel svou zkušenost tvrzením, že ateismus je luxusem (nebo něco podobného) levicových intelektuálů.

Jako bývalý ministr financí - mnozí se domnívají, že úspěšný - ví toho Binjamin Netanyahu, současný izraelský ministerský předesda, jistě dost o ekonomice. Jestliže tedy dnes tvrdí, že je ochoten poskytnout Palestincům nikoliv politicko, zato ale ekonomickou nezávislost, nemohlo by to znamenat, že jeho vláda chápe, že prospívající Palestina by byla významným prvním krokem ke stabilizaci Blízkého východu?

Vezmeme-li však do rukou zprávu Světové banky z poloviny letošního dubna, musíme o tom zapochybovat. Zpráva je nejnovější z řady zpráv o tom, jak izraelská vláda systematicky zanraňuje vývoji životaschopné palestinské ekonomiky. Dokument o 154 stranách má titul Zhodnocení omezení rozvoje palestinského vodohospodářského sektoru (Assessment of Restrictions on Palestinian Water Sector Development). Poskytuje podrobný přehled o tom, jak Izrael zbavuje Západní břeh Jordánu a Gazu základního předpokladu přežití - tento deficit spotřebovává stále větší podíl palestinského hrubého domácího produktu.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V dubnu 2009 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 935.43 Kč. Příjem z reklamy byl 4 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 4. 2009 částku 27 264.36 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1,845.54 .

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.