KD│Tady je něco, co budeme v důsledku úspěchu British National Party (BNP) v evropských volbách patrně slýchat častěji - názor Nicka Griffina na změnu klimatu. Během včerejší tour po rozhlasových studiích se objevil v pořadu BBC Radio 5 Živá snídaně a hovořil s Nicky Campbellem. Po pár minutách jemného oťukávání Griffin Campbella přerušil, když se pokoušel přečíst další posluchačský dotaz, upozorňuje redaktor Guardianu Leo Hickman:

Stačí, když některý z význačných představitelů kavárenského disentu minulého století vyjádří přízeň některé současné politické straně. Stalo se to Václavu Havlovi, Václavu Klausovi, Miloši Zemanovi, Jiřině Šiklové a dalším. Nicméně ani jeden si nepřiznal, že jejich vliv na českou politiku skončil.

Svého času zlikvidoval malé strany na politické scéně Miloš Zeman. Nalákal je do partnerství se sociální demokracií pod lákavým názvem Realistický blok, jejim voličům ukázal, že mohou volit své kandidáty na kandidátce ČSSD a šéfy těchto stran potom politicky zlikvidoval. Dnes už to velkým stranám nestojí za to. Politiku směrem k lidem redukovaly na parlamentní politiku a tu redukovaly na kuloární jednání. Občanská společnost se stala hladovým sirotkem. Malé strany se v této situaci zákonitě likvidují samy. Stačí je vychytrale podpořit... Stalo se a Havlovi zbyla už jen Dáša. Klaus zůstal proti Lisabonu sám.

Štěpán Kotrba se škodolibostí sobě vlastní vyložil, proč že podle něj v ČR nemá cenu dělat nic jiného než volit buď Hitlera, nebo Stalina - pardon, buď Losnu, nebo Mažňáka. Česká politická aritmetika se totiž s programovou krizí obou největších stran stále více posouvá k pouhému přetahování o moc, a tato neuspokojivost a bezvýchodnost je Kotrbou vydávána za vůbec poslední argument.

KD│Proč teď? Není to přece poprvé, co byli britští představitelé lapeni in flagranti. Dějiny vlád všech zemí jsou dějinami skandálů, neboť ti kdo se proderou až na vrchol jsou obecně ti nejambicióznější, nejkrutější, jsou to lidé s nejmenšími zábranami, jaké politika dokáže zplodit. Když prosazují vlastní zájem až po samu mez, věčně balancují na hraně hanby, pokud ovšem nesklouznou za ni. Tak proč nynější povyk hrozí zničit nejen vládu, ale také náš předpotopní politický systém?, táže se v Guardianu George Monbiot.

Posledních patnáct let přineslo rámus kolem skandálu "cash-for-questions" (lobbyista Ian Greer v 90. letech uplácel dva konzervativní poslance, aby v parlamentu propírali záležitosti egyptského podnikatele Al-Fayeda - dva tisíce liber za otázku), aféry Hinduja (v roce 2001 rezignoval ministr Mandelson, když vyšlo najevo, že intervenoval ve prospěch udělení britského pasu indickému miliardáři sponzorujícímu magaprojekt Millenium Dome) a Ecclestone (utajený dar ve výši milionu liber pro Labour Party; během jednání o druhém milionu vláda navrhla zrušit zákaz tabákové reklamy pro závody F-1, jimž Ecclestone šéfuje), lži a fabrikace, jež vedly k invazi do Iráku, vynucený konec vyšetřování korupčního skandálu zbrojovky BAE, kotrmelce kolem prodeje křesel ve Sněmovně lordů a skandál cash-for-amendments (lordi Truscott a Taylor z Blackburnu byli v květnu zbaveni členství ve sněmovně, když se prokázalo, že nabízeli za úplatu měnit návrhy zákonů). Ve srovnání s naprostým rozvrácením funkcí vlády v některých ze zmíněných kauz jde nyní o drobnost. Každý z těchto skandálů měl spustit radikální politické reformy, o nichž se teď debatuje. Ale nestalo se tak.

KD│V Indii, Číně a Subsaharské Africe chybí miliony žen. Neztratily se, ale jsou mrtvé: Staly se oběťmi násilí, diskriminace a nedbalosti. Ekonomka z University of British Columbia patří mezi ty, kdo se je pokoušejí najít - tedy nikoliv ženy samotné, jež jsou dávno pryč, ale zjistit jejich počty a věk, což poskytne smutný a překvapivý obraz genderové diskriminace v rozvojovém světě, napsala Nicole Baute pro list Toronto Star.

Termín "ztracené ženy" vznikl v roce 1990, když se indický ekonom Amartya Sen dopočítal k šokujícímu údaji. V části Asie a Afriky, napsal tehdy v New York Review of Books, chybí sto milionů žen, jež by sice měly být naživu, avšak nejsou, neboť neexistuje rovný přístup k lékařské péči, potravinám a sociálním službám. Tak dochází k nadbytečným úmrtím: Ženy "ztracené" nad rámec přirozené úmrtnosti, respektive v porovnání s mužskými protějšky.

Ženy, které jsou mrtvé, neboť jejich životy byly nedoceněny.

Praktická identifikace, vedoucí k postihnutí výnosů z trestné činnosti, naráží na mnohá úskalí, spojená nejen s reformou Policie ČR a nadcházející rekodifikací trestního zákoníku. Tento článek představuje příspěvek k diskusi o tom, co jsou a jak se projevují špinavé peníze, když upozorňuje na široký prostor, v němž výnosy z trestné činnosti státu takříkajíc "proklouzávají mezi prsty".

Reklama není navoněná zdechlina, jak napsal Oliviero Toscani ve stejnojmenné knížce (i když, taky), ale především prokletí našich století. Stvořili jsme ji, aby nám sloužila a ona se nás zmocnila a učinila z nás svoje slouhy.

Kdysi jsem s úžasem zíral na nějakou reklamu na prací prostředky a nahlas přemítal o tom, že je tak příšerně blbá, že musí diváky od toho prášku odpuzovat a nikoliv je přesvědčovat, aby si ho koupili. Kolega, který pro jednu reklamní společnost nějaký čas pracoval, se na mne útrpně zahleděl a pravil:

Bez vzdělání, bez prostředků, bez nadšení, bez empatie a s cílem neustále zvyšovat zisk. Takovým způsobem je tvořen mediální informační materiál a takovým způsobem je následně utvářen mediální diskurz. Vlastníci médií spektakulárně zasahují do jejich redakční činnosti a novináři – příslušníci vyšší sociální vrstvy – jsou jen jejich námezdní silou, která svou práci na tom, jak vnímáme realitu, přizpůsobuje drastickým nárokům mediálních managerů na úsporu nákladů. Prostor pro svobodné vytváření informací, které nejsou jen přefiltrovaným produktem státního nebo soukromého public relations, se nebezpečně snižuje. Tak Robert W. McChesney, americký akademik zabývající se problematikou médií, doporučuje čtenářům své aktuální práce nazvané Problém médií, aby o médiích uvažovali. I když autor vychází z mediálního prostředí USA a právě k němu vztahuje svou kritiku, český čtenář objeví v této analytické a přitom velmi záživné knize překvapivě mnoho paralel s českým mediálním prostředím.

Problém médií: jak uvažovat o dnešních médiích (The Political Economy of Media), Robert W. McChesney, překlad Barbora Holubová, Všeň: Grimmus, 2009, 144 str.

V závěru svéhokomentáře v dubnovém Parlamentním zpravodaji píše Jiří Pehe, že „Bursíkův koncept zelených coby pragmatického výtahu k moci pro malou skupinku lidí zcela selhal. Otázkou je, zda zřícení tohoto výtahu přežije strana.“

Minulý rok odmítl primátor Jihlavy pochod neonacistů k hrobu vojáků wehrmachtu rozpustit, neb byl řádně nahlášen. Ač se mezitím primátor nezměnil, letos trvalo rozpuštění téhož řádně nahlášeného pochodu, který svolal Národní odpor Vysočina, pár minut. Tajemník jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal v sobotu 6. 6. 2009 odpoledne akci extremistů rozpustil . Podle něj radikálové porušili zákon.

"Váš pochod je rozpuštěn - rozejděte se," vyslechli si jeho účastníci, a tak se rozešli. V trochu ostřejším tempu, než si asi úředník magistrátu představoval, konflikt s antifašisty čekajícími u hřbitova však policie nedopustila. K případnému zákroku bylo připraveno několik set policistů včetně zásahové jednotky, prostor ze vzduchu sledoval policejní vrtulník. Hra na kočku a na myš trvala dvě hodiny, než myš uznala, že to nemá cenu a kapitulovala. Kromě dvou zadržených se mohli všichni rozjet domů a na Jihlavu začaly padat první kapky deště.

FOTOGALERIE

Dne 21. května ve večerních TN na ČT 1 se vyjádřil předseda ODS pan Topolánek o platech více jak ¾ občanů ČR, že jejich platy jsou nízké, protože se jim nechce dělat!

Hluboce tak urazil poctivé pracující občany této země, lékaře, pedagogy, vědce, techniky, zdravotní personál, pracovníky v průmyslu a samozřejmě také ty občany, kteří díky špatným manažerům mnoha podniků přišli o práci. Mimo ně byli také uraženi důchodci, kteří mají nízké důchody za desetiletí poctivé práce.

Víkendové volby (stejně jako krajské a senátní na podzim) opět prokázaly, již neoddiskutovatelný fakt, že česká societa má trvale nízkou schopnost efektivně spolurozhodovat o sobě samé prostřednictvím demokratického procesu. K volbám chodí stále stejní lidé (a stále stejní nechodí). Ti, co chodí, vhazují do urny svůj hlas pro jednu a tutéž stranu každé volby, a to bez ohledu na vnější společenské podmínky, případně "měnící se" politický diskurz.

Češi se v Evropě neztratí, žádný strach. Jen odhalí své ledví. Poslední půlrok je toho důkazem. Co vše v krátkosti dokázali: vyslovili nedůvěru vládě předsedající EU, vyhlásili předčasné sněmovní volby, za hádek o jeho přízvisko ustavili dočasný neboli překlenovací kabinet, konali eurovolební kampaň, při níž metali vejci, odvolili a ještě než vyhlásili oficiální výsledky, provizorní exekutivu poctili ve sněmovně důvěrou. Odhlasování Fischerovy vlády nechali proběhnout v atmosféře vzájemné nedůvěry rozběhnuté volební kampaně.

V dubnu 2009 poklesl německý export ve srovnání s rokem 2008 o 28,7%. To je největší pokles od druhé světové války.

Za dvanáct let, co žiju v České republice, jsem zažil v české "novinářské" práci množství špatné propagandy. Avšak když už jsem myslel, že mě nic nemůže překvapit, nalezl jsem na ihned.cz tuto perlu:

Delegace národních parlamentů států EU vedená předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslavem Vlčkem v rámci předsednictví České republiky v Evropské unii po včerejší návštěvě Egypta dnes překročila hraniční přechod Rafáh do pásma Gazy. Delegaci doprovázela a program jí zajišťovala UNRWA.

Nedávno jsem se opět zamýšlel nad obsahem zajímavého dokumentárního filmu "Zeitgeist", který vznikl v roce 2007 a pronikl do povědomí českého internetu začátkem roku 2008. Již v loňském roce se na Britských listech objevila upoutávka Jana Zemana, který poskytl odkaz na tento film s českými titulky . Zajímavé, že počet zobrazení této stránky není zrovna závratné číslo (3432 zhlédnutí). Že by skutečně nezaujal? ptá se čtenář Alois Popelka.

Od října 2008 pak byla možnost zhlédnout další díl, kdy nadšenci přidali české titulky k pokračování 2. dílu dokumentu, s názvem "Zeitgeist Addendum".

Fenomén Harry Potter je dnes poměrně často diskutovaným tématem, dokonce se o něm kromě publicistických článku v denním tisku píšou vážné rozpravy v odborných literárněvědných časopisech (včetně těch, které jsou zaměřeny na reflexi literatury pro děti a mládež), referuje se o něm na mezinárodních literárněvědných konferencích. Romány o Potterovi zaujímají přední místa na světových listech bestsellerů, jednotlivé díly se vždy dočkají také filmové verze. (Podle mne lze již dnes prohlásit tento sedmidílný románový cyklus za kouzelnickou ságu a zároveň román výchovy, německy Bildungsroman.) To vše je provázeno mediálním humbukem, prezentace knih jsou provázeny propagováním různých okultistických a magických předmětů, vznikl společenský jev, jenž se nazývá potterománií.

Literární kritika, která se zabývá Potterem, považuje za přínosné to, že se Rowlingová nevyhýbá tématům, která bývají v dětské literatuře tabuizována (například všudypřítomná smrt). Autorka údajně nepředstírá dětskému čtenáři, že svět je jen místem radosti a nevědomé blaženosti, ale ukazuje mu, že je to také místo plné temnoty děsu. Důležité však je, že dobro vždy vítězí. Jak je tomu s oním „záslužným“ překonáváním tabu a otevřeností vůči dětskému vnímateli?

V souvislosti s dnešní akci Greenpeace v Prunéřově se objevila informace, že aktivisté vnikli do areálu elektrárny tak, že prostřihli plot. Tuto informaci médiím zprostředkovala policie a mluvčí elektrárny Prunéřov Oto Schnepp s tím, že údajná díra v plotě byla objevena v blízkosti komína.

Greenpeace odmítá, že by poničilo plot a použilo k přístupu zmíněnou díru v plotě. Plot jsme přelezli a to bez jakéhokoli poškození. Videozáznam, kde je překonání plotu zachyceno, naleznete ZDE

KD│Aliance nevládních organizací zveřejnila "ideální" návrh nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu nahrazující Kjótský protokol. Návrh smlouvy zpracovaný padesáti klimatickými experty pro nevládní organizace (NGO) jako Greenpeace nebo WWF International vyzývá všech 192 zemí - ale zejména bohaté ekonomiky - aby při snižování emisí CO2 přijaly mnohem ambicióznější cíle. Požaduje například, aby bohaté země snížily uhlíkové emise do roku 2020 o více než 40% a do roku 2050 o 95%. Skutečná smlouva má být vyjednána a dokončena v hlavním městě Dánska v prosinci letošního roku, informuje server Grist.

Marka Podlahu vystřídal před časem ve funkci ředitele Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách Martin Šimáček. Vystudoval žurnalistiku na Karlově univerzitě, osm let působil v organizaci Člověk v tísni.

Vyhrál jste konkurs, čím jste chtěl zaujmout výběrovou komisí?

Představil jsem vizi praktické spolupráce na městské úrovni, kterou jsem v uplynulých třech letech uplatňoval v Kladně, Libčicích nad Vltavou a Neratovicích. Opírá se o základní předpoklad, že bez spolupráce všech skupin, které ovlivňují integraci sociálně vyloučených lidí, je tento proces nemožný. Se školami, úřady práce, orgány sociálně právní ochrany dětí, policií, neziskovkami a s vedením měst jsme uskutečňovali projekty zaměřené na rozvoj vyloučených lokalit, vzdělávání, sociálních služeb, kariérového poradenství, návratu na trh práce, na prevenci kriminality a další. Stejný přístup musíme uplatňovat také v rámci agentury.

Nabízel jsem však také intenzivní spolupráci s resorty, které mají klíčový dopad na systémy sociálních služeb, péče o dítě, vzdělávání a bezpečnosti. Udělám všechno pro to, aby agentura byla respektovaným orgánem pro spolupráci v postupu proti sociálnímu vyloučení i na úrovni odborníků z dotčených ministerstev.

Jsem četla na volebním billboardu u portrétu šéfů našich největších stran a usmála se. K volbám nás přišlo 28 %, na normálních zasedáních a jednáních by to byl neusnášení schopný, nebo usnášení neschopný počet. Jako třeba na schůzi společenství vlastníků obyvatel domu, kterého jsem se zúčastnila pár dní před volbami. Čekalo se na každou dušičku, až jsme se dočkali kýženého počtu a jednání mohlo začít.

KD│Nejnápadnějším rysem těchto voleb není hrozba ze strany krajní pravice, i když je zde jasný posun do prava a středopravicové vlády pravděpodobně poskytnou krajní pravici více ústupků. To oč ve skutečnosti jde je krize levice, odpověděl historik Eric Hobsbawm v anketě Guardianu věnované zvolení dvou zástupců krajně pravicové Britské národní strany (BNP) do Evropského parlamentu.

Už se to kdysi stalo ve 30. letech, kdy výsledným efektem Velké deprese bylo posílení pravice a zrušení levice - parlamentní klub Labouristické strany se v roce 1931 ztenčil na 50 členů. Levice se pak zase vzpamatovala, ale tentokrát nejsem optimistou. Sociálně demokratické strany v celé Evropě upadají. Tento úpadek není tak dramatický jako u komunistů o generaci dříve, ale stejně je výrazný. Evropská levice závisela na dělnické třídě, která ve své staré formě již neexistuje, a aby se vzpamatovala, potřebovala by novou voličskou základnu. A to může být těžké.

Levice je všude v problémech: Labouristická strana v Británii, francouzští socialisté, italští demokraté. Španělští socialisté, jedna z mála levicových stran, která v nedávných letech sílila, také zaznamenala skluz. SPD v Německu nedopadla tak zle jak se čekalo, ale ztratila kolem 20% a ztráty nejsou vyváženy hlasy pro novou stranu Die Linke. Byli jsme svědky demoralizace francouzské levice a určité desintegrace levice v Německu. Sociální demokraté budou potřebovat novou vizi, stejně jako nové voliče.

Celý článek v angličtině: ZDE

Projekt, v daném případě je to také plnění smlouvy, hotov nebyl a není. Chybí všechny dozory, což je (ale pozor), také projektování. Je to závěrečná část projektu, je to aktivní část, při které se upravují či doplňují některé části projektu. Je to asi něco jako střih u filmu. Představuje nejméně 2 roky práce a finanční plnění ve výši 1.190.000,- Kč. Projekt prostě hotov není. Smlouva splněna není. Protože všechny normativy považují nepochybně autorský dozor za součást projektu. Rozsudek je platný okamžikem vyhlášení. Kdo chce být poslušen práva, ten podle něj jedná. Hra na právní moc je jen oddalování a chytračení. Ještě v den vyhlášení rozsudku poskytl předseda senátu rozhovor televizi, což ještě téhož dne věděli všichni, jež to zajímalo. Vedle toho byli všichni, kterých se to týkalo, informováni druhý den písemně. Prováděcí část projektu byla v tu chvíli sotva rozpracována.

Mohu předložit smlouvu, podmínky soutěže i předávací protokoly.

Článek je obsáhlý a propracovaný a nemám prostor (ani chuť) jej systematicky vyvracet. Žabomyší spory se vlekou již řadu let a my žijeme dalšími zakázkami - na rozdíl od pana Sapáka, kterého živí Komora architektů jako člena představenstva a má nekonečně času. Ale výběrovým způsobem jej vyvrátím rád a snad tím dostatečně zpochybním tuto osobu jako důvěryhodnou, napsal spoluautor kritizovaného projektu sdružení Omnia Ing. Marek Tichý.

Volby do Evropského parlamentu ukázaly stále velmi solidní kondici strany tunelářů z 90. let. Ta informace, úplně stejně jako v době před nějakými deseti, patnácti lety, kdy strana modrých ptáků se nacházela na svém zenitu, se podobá mrazivému šípu, který zasahuje iluze o českém voličstvu na nejcitlivějším místě.

Protože: Jak je možné změnit zkorumpovanou politickou třídu České republiky, když český volič, podoben kačátku cupitajícímu za svou mámou-kačenou, spořádaně pochoduje za těmi vůbec nejzkorumpovanějšími?

Stále se snižující účast občanů na volbách do Evropského parlamentu spolu se systémem poměrného zastoupení zřejmě zajistí postupnou proměnu eurosněmovny v komoru výstředníků, zhrzenců a extremistů. Při minimální účasti na volbách se totiž do Evropského parlamentu dostane kdekdo. A čím podivnější bude jeho složení, tím menší bude jeho autorita a tím méně bude hlasovat občanů ve volbách do Evropského parlamentu - je to začarovaný kruh. Možná, že tak dojde za čas suchou cestou k likvidaci Evropské unie.

Samozřejmě, že se stydím za své pražské spoluobčany a sousedy, kteří tak houfně volili stranu politické korupce a vydírání, stranu tunelářů a prosazovatelů darebáckých, protilidových neoliberálních reforem! Ale pokud se nad tím pestrým rejem zamyslíme, tak vlastně o nic podstatného nejde. Volí se 22 postav z víc jak sedmisetčlenného zastupitelského sboru, který je jednak daleko, jednak v evropské integraci hraje daleko nejspíš roli takového hodně nákladného politického křoví. Reálnou moc a skutečné rozhodování má v rukou byrokracie seskupená kolem Rady a především kolem Komise ES.

This essay is written within the tradition of French structuralism. It has been inspired by the work of Roland Barthes, who more than fifty years began the semiotic analysis of modern myths.

I am going to discuss a mythology which is almost exactly like those that Barthes analysed. I think this is perhaps the only framework for the “scandal”, which has been created around Milan Kundera by the Czech newsmagazine Respekt. Roland Barthes (Mythologies , 2004) shows convincingly how persuasive is the labelling which turns the natural into something artificial and which gives the artificial an irresistible polish of “being natural”, “self-evident” and hence “inevitable”.

This basic characteristic can be applied equally to the denunciatory texts in which their authors construct a narrative on the basis of a single ambiguous clue of doubtful authenticity as to the way in which the material is laid out in the Respekt newsmagazine. The cover features a frowning caricature of the author, over which a headline is superimposed “Milan Kundera's denunciation”.

The Czech original of this article is HERE.

Petr Třešňák, Adam Hradilek, "Milan Kundera's denunciation", Respekt magazine HERE

KD│ Dokončení rozhovoru s prognostikem Gerardem Celentem

Freeman: Myslíte si, že by v důsledku finančních problémů středomořských zemí a nových členských zemí na východě mohly padnout Evropská unie a euro?

Celente: Ano, to si myslíme. Předpověděli jsme to ještě předtím, než bylo euro zavedeno. Všechno, co k tomu potřebujete, je nacionalistický populista v jedné členské zemi, který si myslí, že krizi dokáže zvládnout pouze vystoupením z EU - a potom se Unie rozpadne. Vždyť Berlusconi už něco takového naznačoval, hrozil odstoupením od Schengenské smlouvy kvůli počtům přistěhovalců.

Masová migrace je velikým problémem. Západní země jsou zaplavovány lidmi, kteří touží po lepším životě nebo chtějí utéci před bídou. Zde nám nepomůže žádný altruismus, kdo to má všechno platit? Kde vzít pro cizince ubytování, potraviny a práci, když sa sotva dokážeme postarat o vlastní obyvatele?

Před časem vyšla kniha Tabu ve společenských vědách, ve které se její autor Petr Bakalář snaží mimo jiné ukázat, že vědecké myšlení v naší společnosti je „ohroženo“ tabuizací témat z důvodu jakési posttotalitní loajality vědecké komunity, omezující svobodu projevu. Vlastní téma knihy (a podobně dalších téhož autora, především již názvem příznačné Psychologie Romů) je však jiné. Jednou z hlavních myšlenkových linií je zde existence rozdílů mezi rasami a vzhledem k profesní orientaci se týká zvláště inteligence. Autor mne přesvědčil, že je svými názory biologickým deterministou i přes své humanitně zaměřené vzdělání. Navíc bych si dovolil ho kvalifikovat jako velmi ortodoxního biologického deterministu. Nalepování etiket ale není vůbec podstatné.

Speciální stanice Českého rozhlasu pro vzdělání a vědu ČRo Leonardo dnes ve velkém sále pražského kina Světozor představil první rozhlasovou reportáž v prostorovém zvuku Dolby Digital 5.1 Surround. Jde o dokument, zachycující průběh unikátní požární zkoušky, kterou dne 18. září 2008 v Mokrsku na Příbramsku organizovala Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Stavební fakulty ČVUT v Praze.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V dubnu 2009 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 935.43 Kč. Příjem z reklamy byl 4 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 4. 2009 částku 27 264.36 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1,845.54 .

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.