Původně jsem neměl v úmyslu se k posledním událostem v souvislosti s radarem vyjadřovat, protože v diskusi bylo řečeno již mnohé. Nicméně článek pana Tomana i názory pana Čulíka mne přesto přiměly podívat se na celou tu záležitost z trochu jiného hlediska, píše Petr Škoda.

Komentáře některých českých politiků a komentáře jsou bezesporu ostudné. Kde ale vidím jádro problému. Dokazuji to na tom, jak jsem sám tuto akci prožil. Minulý týden jsem byl pracovně v cizině a ze zpráv BBC jsem se dozvěděl o prohlášení presidenta Obamy o zrušení protiraketové obrany ve střední Evropě. Druhý den, kdy jsem letěl zpět do Prahy, jsem na letišti sehnal všechny dostupné noviny. Z Financial Times jsem se dozvěděl, že p. Topolánek prohlásil, že odvolání akce radar je tragedie pro celou východní Evropu. Podobně vyznívaly komentáře v Herald Tribune a Süddeutsche Zeitung. Přitom, tuším v Süddeutsche Zeitung, bylo uvedeno stanovisko německé strany a tajemníka NATO, že, stručně řečeno, uvolnění vztahů s Ruskem je pozitivní krok.

Mám rád brazilského novináře Fabiana Golga, proto se na něj nezlobím, že některé věci trochu popletl. Dokonce s ním sdílím i jistou míru romantismu, když se cítil jako někdo, kdo vyvolal tuhle „kavárenskou revoluci“, které se potom říkalo „Děkujeme, odejděte!“ Fabiano i já ale víme, že Giuseppem Garibaldim se můžeme cítit jenom za předpokladu, že svůj vlastní život nahlédneme jako telenovelu. Točit ale reportáž a zároveň chtít být Giuseppem Garibaldim? Fabiano, proč tolik toho kýče? Chtěl bych ale čtenářům Britských listů, pokud dovolí, představit jiný příběh, který dosud neznají... Dlouho jsem se s ním nikde nechlubil.

Senta Bergerová je známá a často dost vyznamenávaná německá herečka. V současnosti před nadcházejícími nedělními volbami podporuje německé sociální demokraty. Když teď byla ve volebním inzerátu SPD citována s tím, že by chtěla změnu kulturní politiky, tak se však od inzerátu distancovala. Říkala přitom, že se jí dobře spolupracovalo s ministrem kultury Berndem Neumannem z CDU, že ale stejně podporuje sociální demokraty...

Tajemstvím úspěchu je upřímnost

Uwe Ladwig se zahleděl do bulvárního časopisu a zaujalo ho, že "celebrity" (ale i někteří exhibicionisté neplacení) k prosazení do médií "používají nápadů, jež nejsou příliš poctivé, ale zato dosti působivé." A doporučuje tento postup "v důležitých amerických a evropských médiích" iniciativě Ne základnám k napodobení.

Situace by nebyla tak úsměvná, kdyby nebyla myšlena vážně a od člověka, který tvrdí, jak mu naslouchali na konferencích o PR.

Byl by článek v západních médiích o tom, že Topolánek svou nekritickou podporou pro Bushův radar v Brdech vlastně podporuje ruské militaristy a ohrožuje spolupráci v EU a v NATO, skutečně podvod? Pokud tomu rozumím, Ladwigovi jde o to, jak informaci učinit médiím zajímavou, nikoliv o to lhát.

ŠOK│ Současnou situaci v ČTK bude řešit 1. října od 14:30 Stálá komise pro sdělovací prostředky Parlamentu na základě stížnosti člena Rady ČTÚ Petra Štěpánka. Ten si stěžuje na neobjektivní zpravodajství ČTK o novém generálním řediteli a zpochybňuje současně schopnost a kompetence Rady ČTK. 1. října 2009 ráno podle informací Britských listů v souladu s výsledky platného výběrového řízení bude přebírat funkci generálního ředitele ČTK Radim Hreha. Rada ČTK ovšem výsledky výběrového řízení retoaktivním a tudíž protiprávním zrušením svého usnesení o jeho zvolení zpochybnila. Britské listy přináší níže text Štěpánkovy stížnosti v plném znění.

Ruský prezident Dimtrij Medveděv řekl po své první schůzce s Barackem Obamou od té doby, co Obama oznámil, že ruší Bushův projekt raketové obrany ve střední Evropě, že "v některých případech jsou sankce nevyhnutelné".

Obama se setkal s Medveděvem při zasedání Valného shromáždění OSN a naléhal na Rusko, aby podpořilo nové sankce, pokud Írán odmítne respektovat mezinárodní znepokojení ohledně svého jaderného programu. Po schůzce Obama řekl, že Medvěděv souhlasil, že o "vážných dodatečných sankcích" se bude muset uvažovat, pokud diplomatické úsilí selže.

Medveděvova - vlažná - podpora pro nové sankce je považována komentátory za oplátku za rozhodnutí Washingtonu zrušit plány na protiraketovou obranu v Polsku a v České republice. Jedinou mocností, která se staví proti sankcím vůči Íránu, je teď jen Čína.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KD│ Nový výzkum veřejného mínění provedený společností Public Policy Polling klade jednoduchou otázku: "Stává se v americké politice 21. století extrémismus mainstreamem?" Výzkum ukazuje, že mnoho dosud okrajových názorů je buď obecně přijímáno, nebo pro významnou část příznivců politických stran zůstávají otevřenou otázkou, informoval Eric Kleefeld na serveru Talkingpointsmemo.com.

Brazilský diplomat, který je členem mé rodiny, mi právě sdělil, jak se svržený honduraský prezident Manuel Zelaya a jeho manželka dostali na brazilské velvyslanectví v Tegucigalpě. Bylo téměř 11 hodin dopoledne v pondělí, když někdo na velvyslanectví zatelefonoval, že je ze Středoamerické banky pro hospodářskou integraci (BCIE). Požádal o naléhavou schůzku s diplomatem, který se zabývá na brazilském velvyslanectví hospodářskými záležitostmi, s panem Francisem Catundou. Zdůraznil, že se schůzka musí konat okamžitě, nejlépe za pět minut.

Fabiano Golgo: Exclusive: How deposed president Zelaya got inside the Brazilian Embassy in Honduras

Přečetla jsem si pěkný článek pana Karla Hušnera: Otevřený dopis p. ministru Janotovi. Chtěla bych do toho dopisu doplnit odstaveček, napsala čtenářka Daniela Hrnčířová:

KD│ Pittsburgh tento týden hostí summit skupiny G-20, neboli shromáždění lídrů největších světových ekonomik a Evropské unie. A stejně jako v předchozích případech, i tentokrát protestní skupiny svádějí právní bitvy ohledně možnosti vyjádřit nesouhlas s mezinárodními politickými a korporátními elitami, informuje zvláštní zpravodaj The Nation v Pittsburghu Robert S. Eshelman.

KD│ Brazílie nebude tolerovat jakékoliv nepřátelské akce proti svému velvyslanectví v Hondurasu, kde se nachází prezident této středoamerické republiky svržený červnovým převratem. Vyplývá to z prohlášení brazilského ministerstva zahraničí. Brazílie také požádala o urychlené svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN v souvislosti s vážnými obavami z dalšího vývoje nynější politické krize v Hondurasu, a také s obavami ohledně "bezpečnosti a fyzické integrity provozních budov a personálu velvyslanectví", informovala agentura RIA Novosti.

KD│ Smluvnímu partnerovi ruského Gazpromu, ukrajinskému státnímu monopolu Naftogaz, podle názoru expertů v průběhu tohoto týdne hrozí bankrot. Prognóza je založena na dvou faktech: Minulé úterý ukrajinská vláda rozhodlo, že prodlouží společnosti lhůtu pro ukončení rozhovorů o restrukturalizaci dluhů do 20. října, zatímco termín splacení 500 milionů dolarů v eurobondech vyprší 30. září. Ačkoliv společnost tvrdí, že situace zůstane "normální", experti na toto odvětví prognózují, že vyvolá novou krizi v ukrajinsko-ruských vztazích, informovala v Nězavisimoj gazetě Tatjána Ivženko.

KD│ Zatímco včelstva na francouzském venkově vymírají, dva úly umístěné vloni na jaře na střeše výstavní haly Grand Palais vedle Champs-Elysées výborně prosperují. Experiment s městským včelařením má upozornit francouzskou vládu, ktrá je obviňována, že ignoruje problémy venkovských včel a včelařů, informovala Alexandra Mauviel v deníku The Independent.

Každý z obou úlů umístěných na střeše obrovské prosklené budovy obsahuje zhruba 80 000 buckfastských včel, britského plemene, které experti popisují jako "mírné, plodné a odolné". O čtyři měsíce později bylo z obou úlů vybráno přes 45 kilogramů medu. Ale není to prestižní adresa ani skvělý výhled, co umožňuje včelám být tak produktivní. Vyhovuje jim městské prostředí, dokonce i když je silně znečištěno exhalacemi z aut.

Britská vláda přestane financoval "zbytečný" univerzitní výzkum. Univerzitní výzkumníci budou muset dokazovat, že jejich akademický výzkum má relevanci pro skutečný svět. Oznámí to dnes šéfové britských grantových organizací pro univerzity.

Univerzity budou muset prokazovat, že jejich výzkum ovlivňuje ekonomiku, politiku státu nebo společnost, pokud majá získat největší výzkumné granty, uvedl vládní výbor pro financování vysokých škol.

Tyto plány jsou součástí návrhů pro nový systém rozdělování vládních financí v každoroční výši 1,76 miliard liber na vědecký výzkum. Univerzitní učitelé varovali, že toto rozhodnutí omezí akademickou svobodu, protože zabrání "čistému výzkumu".

Ceny za firemní a individuální filantropii VIA Bona pro rok 2009 Nadace VIA, jedna z největších a nejaktivnějších nadací v České republice, vyhlásila vítěze 12. ročníku prestižního ocenění za firemní a individuální filantropii – Cen VIA Bona. Ceny pro letošní rok si v šesti kategoriích mezi sebou rozdělili zástupci z řad velkých a malých firem i individuální dárci. Slavnostní předání cen proběhlo v rezidenci velvyslance USA za přítomnosti vzácných hostů domácího i zahraničního politického a kulturního prostředí.

Právě sedím na letišti Heathrow v Londýně a čekám na letadlo, které se mnou odletí do Vídně. Měl jsem možnost strávit teď pár dní v Bostonu (vědecká konference Nature Chemical Biology – Drug Discovery) a těšil jsem se, že si přečtu Boston Globe, ale podcenil jsem poptávku. Odlétal jsem do Londýna až v pondělí v noci bostonského času, tak jsem na letišti stihl už jen prázdnou přihrádku s nápisem Boston Globe. Koupil jsem si na čtení tedy to, co zbylo: The Wall Street Journal (WSJ) a The New Yorker (NY). Zde shrnuji některé věci, které mne zaujaly z WSJ. V dalším článku bych se chtěl věnovat článkům z NY.

V pondělí jsem, během večerní služby, zhlédl část dalšího dílu seriálu "Vyprávěj", protože se jeden klient našeho stacionáře zrovna díval na televizi. Že jsou historické reálie v seriálu zobrazovány nepřesně, na to reagovali už další přispěvatelé Britských listů. Nyní uvedený díl se z velké části zabýval rokem 1968; hlavní zápletka byla v tom, že rodina, která se považovala za antikomunistickou (ačkoli se její otec hlásil do strany), vyjela do Prahy na legendární prvomájový průvod, na kterém s velkým úspěchem poprvé řečnil nový první tajemník Alexander Dubček. (Autoři to vyřešili tak, že hrané barevné záběry davu a hrdinů prostříhali s černobílými archivními záběry, nejspíš je nenapadlo, že by bylo estetičtější „zčernobílet“ i hrané pasáže).

V 60. letech 20. století vydal představitel Frankfurtské školy Herbert Marcuse knihu Jednorozměrný člověk, která velmi zásadním způsobem ovlivnila protestní hnutí mládeže své doby i způsob marxistické reflexe světa.

Marcuse potřeboval kromě jiného odpovědět na otázky jako: Čím to, že kapitalismus je tak úspěšný ve vědomí lidí? Jak to, že je tak žádaný i těmi, na úkor jejichž zájmů se realizuje? Proč se lidé smiřují s odcizením, proč ho přijímají, proč ztratilo charakter útlaku? Neboli řečeno s Frommem: jak to, že "všichni jednají podle týchž příkazů, ale přitom jsou přesvědčeni, že sledují jen své vlastní touhy"?

Lze o pravdivosti Emersonova tvrzení pochybovat ? Kdo by si nevšiml onoho záhadného úkazu v každém lidském společenství, charakterizovaného závratně rychlým a rozsáhlým vzájemným napodobováním a přizpůsobováním jedinců tohoto společenství. Schopnost se rychle adaptovat novému prostředí a novým podmínkám je údajně projev nejvyšší inteligence.

(poznámky ke geopolitice Štěpána Kotrby, ZDE ZDE)

Nedávno se na stránkách BL střetl Štěpán Kotrba s Janem Čulíkem a dalšími ve sporu geopolitika versus morálka. Geopolitika je užitečná věda. Její nedostatečné zvládnutí může někdy vést ke katastrofě. Naposledy se o tom přesvědčila Gruzie, jejíž prezident patrně neměl k dispozici globus. Podobně, jako někteří dnešní čeští geopolitici neznají aktuální politickou mapu Evropy. Takže například nepostřehli, že ruské tanky už na českých hranicích nemáme.

České sdělovací prostředky jsou zcela neschopné (čti: servilní) pokud jde o analýzu americké zahraniční politiky. Nelze z toho mít radost, i když to potvrzuje pravdivost výroku, že BL jsou "deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví".

Diskuse o tom, zda organizovanÝ odpor proti brdskému radaru měl nejaký dopad na rozhodnutí americké vlády je v podstatě směšná hra předpokládající, že žijeme v demokracii, v níž hlas lidu něco platí.

Pokud bychom chtěli v takové hře pokračovat, měli bychom se ptát, zda a jak brala česká vláda ohled na to, že v ČR bylo a je proti radaru 60-70% obyvatel. Odpověd je jednoduchá: těmto politikům to bylo šumafuk stejně tak jako Blairovi nebo Bushovi dosti masový odpor proti válce v Iráku.

Britští vojáci zavraždili Iráčana Bahu Musu, protože je jeho otec přistihl, jak kradou peníze z hotelového sejfu, konstatovali svědci ve středu v Británii při veřejném vyšetřování.

Otec Bahy Musy, Daud, uvedl, že vojáci si jeho syna vybrali po jeho zatčení pro zvlášť tvrdé zacházení, protože si stěžoval na jejich krádež britskému důstojníku. Od důstojníka si nechal písemně potvrdit, že přijal jeho svědectví. Důstojník pak prohledal jednoho z obviněných vojáků a našel u něho ukradené peníze. Britští vojáci způsobili Iráčanovi 93 zranění, na nž zemřel.

Petr Robejšek byl ještě upřímnější, když ve svém vyjádření nalezl určitou podobnost, "dějinnou analogii", mezi M. S. Gorbačovem a prezidentem B. Obamou - prý "americký Gorbačov". Můžeme z toho snad odvozovat, že názory některých politických analytiků o možném rozpadu USA jsou svým způsobem relevantní? Neposunuje Petr Robejšek tyto představy jaksi implicitně do oblasti reálného politického uvažování? A vnucuje se mi otázka a obava zároveň, zda by případné radikální změny v USA při následné ztrátě jejich světové hegemonie nebyly pro celý svět, a potažmo tedy i pro nás, daleko rizikovější, než tehdejší rozpad SSSR.

Vážený pane ministře,

dovoluji si Vám napsat kritické zhodnocení Vámi navržených "protikrizových opatření".

Osobně Vás neznám, a nemohu tedy seriozně hodnotit Vaši odbornou úroveň, ale protože je z Vás většina politiků unešena (což při jejich "erudici" nemusí být odborně seriozní hodnocení), vycházím z toho, že tomu tak je a že jste tedy schopen komplexního myšlení, píše inženýr ekonom Karel Hušner.

Hnutí Ne základnám ve svém poslání neselhává. Nelze mu vytýkat, že nezviditelnilo v cizině odpor většiny obyvatel ČR ke stavbě radaru. Působení hnutí musí směřovat dovnitř, k českým občanům a jejich politické reprezentaci.

Představte si tuto situaci: jste akvizičním šéfem společnosti, která staví obří průmyslový komplex, chrlící výrobky do světa a zaměstnávající desetitisíce lidí. Fabrika je skoro hotová, když zjistíte, že plánovaný hi-tech hajzlík musíte postavit na pozemku, který vám dosud nepatří (neboť jej nikde v baráku nechtějí).

Debatu o "viditelnosti" českého protiradarového odporu v zahraničí podle mého názoru zatěžuje jedno opomenutí - totiž velice abstraktní zacházení s tím, co vlastně v politice znamená "informace". Jedna věc je existence nějakého informačního toku z ČR do USA - řekněme, Philip Coyle informující okolí Hillary Clintonové, kam má přístup, o postoji české veřejnosti k radaru - a věc úplně jiná význam, jaký se této informaci nakonec připisuje. Je zřejmě pravda, jak píše Jan Čulík, že lze poměrně jednoduchými způsoby poněkud zvýšit povědomí západní veřejnosti a novinářů o postoji české veřejnosti k radaru; když však Petr Pokorný upozorňuje na fakt, že informace o odmítání radaru v ČR na Západ v poměrně velkém rozsahu již pronikaly, nelze to popřít. Potíž je zde v tom, že naprostá většina Čechů sice s radarem nesouhlasila, ale vůbec nic proti němu nepodnikala, v důsledku čehož v zahraničí význam tohoto nesouhlasu nakonec klesl takřka k nule. Co je to také proboha za nesouhlas, když se nijak neprojevuje? Zatímco i na Jamajce díky Bobu Marleymu praktikují zásadu "Get up, stand up: stand up for your rights! / Get up, stand up: dont give up the fight!", na náměstích zvonící Češi se domnívají, že buď musí být jejich cinkání a bekání, provozované často absolutně bez důrazu, kdesi "automaticky" slyšeno, nebo "nemá cenu se o nic snažit" a jde se na pivo. Ale za tuhle mentalitu Ne základnám rozhodně nemůže.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a € 511.25.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.