Z údajů Národního institutu pro hospodářský a sociální výzkum vyplývá, že v srpnu v Británii došlo v výraznému zvýšení výroby, o 0,9 procent. V čele oživení stál automobilový průmysl, v důsledku zavedení šrotovného.

Ekonomové proto v úterý prohlásili, že hospodářské recese skončila. Z oficiálních dat vyplývá, že továrny znovu začínají pracovat. Index FTSE 100 nejvýznamnějších britských podniků dosáhl poprvé od kolapsu banky Lehman Brothers před rokem téměř hranice 5000. Z vládních údajů vyplývá, že britští výrobci výrazně posílili letos v srpnu výrobu.

Podle Národního institutu pro hospodářský a sociální výzkum hospodářská recese zřejmě v Británii skončila v květnu a třetí čtvrtletí by mělo zaznamenat silný růst.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KD│ Robert L. Hirsch je hlavním autorem klíčové studie – Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation & Risk Management — zpracované pro Národní laboratoř energetických technologií amerického ministerstva energetiky a vydané počátkem roku 2005. O otázky spojené s problematikou ropného zlomu se nadále aktivně zajímá. Spolupracovník Association for Study of Peak Oil&Gas-USA (ASPO-USA) Steve Andrews mu minulý týden položil několik otázek ohledně této zprávy a současné situace.

Jednotky SS pronásledované na svém vlastním území židovskými komandy? Předloha k filmové fikci amerického režiséra Quentina Tarantina Hanebný pancharti se ve skutečnosti odehrála na konci druhé světové války.

Na Operaci Nakam (Odplata) vzpomínal v rozhovoru pro agenturu AFP jeden z posledních přeživších účastníků Chaim Miller. .. Historik Winfried Garscha z Centra pro dokumentaci rakouského odboje (DÖW) ve Vídni potvrdil AFP, že "pokud shrneme všechny typy soudů, bylo na konci války odsouzeno, ať už v Rakousku, v Německu, nebo v Itálii, maximálně deset až 15 procent pachatelů nacistických zločinů".

ČTK: Židovská komanda pronásledovala členy SS. Jako ve fikci Tarantina ZDE

ŠOK│ Ta tajná operace židovské brigády britské armády pod vedením Chaima Zaskova se plným jménem jmenovala Nakam VeŠilem (Pomsta a odplata) podle citátu z hebrejské paraši Ha'azinu (Dt 32:35 Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno. | Li nakam veshilem le'et tamut raglam ki karov yom eydam vechash atidot lamo  ) Stejnou taktiku pod stejným názvem použili parašutisté izraelské IDF v noci z 11. na 12. 8. 1953 proti Palestincům. Tarantino toto vše musel vědět, neboť paraša Ha'azinu se čte o šabatu před svátkem Sukot (15. - 23. tišri - 3.-11.10.2009, čas naší radosti - památka na přebývání Židů ve stanech na poušti po jejich vyjití z Egypta - Lv 23, 43, na paměť odhodlání vydat se do nejistoty za svobodou). Haftara k této paraše je píseň Davida krále, 2 Samuel 22:1–51. A právě symbolika jejích 51 veršů tvoří dramaturgii a klíč ke čtení a analýze Tarantinova filmu Inglorious Basterds (Hanebný pancharti) .

Firma Raytheon zlepšila gallium-nitridové (GaN) polovodičové čipy, dosáhla jejich spolehlivé funkce a zavádí tuto novou technologii jako standard pro novou generaci radarů. ¹ Nová GaN technologie umožňuje zvýšení výkonnosti (higher long-pulse radio frequency power) a spolehlivosti monolitických integrovaných obvodů (MMIC), snižuje energetické nároky a požadavky na chlazení elektronických komponentů.

Velice pozoruhodné je, že Raytheon úspěšně demonstroval spolehlivý provoz MMIC po dobu delší než 1000 hodin. Pete Franklin – vicepresident for Raytheon Integrated Defense Systems' National & Theater Security Programs uvádí – „tento milník nám umožňuje využít nových schopností GaN technologií pro řadu programů letectva a protiraketové obrany“...

Vážený pán šéfredaktor, s prekvapením som si v týždenníku Respekt č. 36/2009 prečítal článok redaktorky Silvie Lauderovej „Hreha zas a znovu“. Autorka okrem iného hodnotí činnosť môjho predchodcu v pozícii generálneho riaditeľa Slovenskej televízie, Radima Hrehu. Uvedený text obsahuje očividné nepravdivé údaje a súčasne obchádza (alebo zámerne zamlčuje?) dôležité aspekty pôsobenia GR Hrehu v STV. Dovoľte preto uviesť niekoľko faktov.

Vážený pán predseda, ako predsedníčka Základnej organizácie odborového zväzu masmédií v Slovenskej televízii, dovoľujem si v mene jej členov vyjadriť údiv nad otvoreným listom, ktorý OS Media adresovalo členom Rady ČTK a ktorý je ostro zameraný proti zvoleniu Ing. Radima Hrehu do funkcie generálneho riaditeľa Českej tlačovej agentúry ČTK. V tomto liste sa okrem iného odvolávate na „manažérské selhání“ Ing. Radima Hrehu v Slovenskej televízii a „výrazné zhoršení finanční situace" v STV pod jeho vedením. Dovoľujeme si Vás upozorniť, že tieto informácie nie sú pravdivé.

Když byl 20. srpna zvolen novým generálním ředitelem České tiskové kanceláře ČTK někdejší generální ředitel Slovenské televize (STV) Radim Hreha, vyvolalo to krátkou bouři ve sklenici vody, která dozněla s překvapující rychlostí. Když se mladičká redaktorka Respektu Silvie Lauder (*1978) pokusila nově zvoleného ředitele ČTK poněkud naivně a amatérsky očernit v článku Hreha zas a znovu, ozval se rychle a razantně Hrehův nástupce, současný generální ředitel STV Štefan Nižňanský. Upozornil, že v článku zmíněnou ztrátu „bezmála 300 milionů korun“ naplánovali statutární zástupci předchozího generálního ředitele Richarda Rybníčka, pánové Ľubor Košút a Branislav Zahradník, a že Hreha naopak dokázal za rok snížit tuto ztrátu bezmála o polovinu. Poukázal na Hrehovu pozitivní roli při digitalizaci STV a na to, ze Hreha podnikl důležité kroky k ochraně Archivu STV. K tomu dodal mimořádně důležitou věc: Hreha jménem STV neuzavřel žádné závazky, které by vzbuzovaly jakékoliv podezření z toho, že by jednal proti zájmům STV. Takovou vizitkou od svého nástupce se může pochlubit jen málokterý ředitel veřejnoprávního média.

Český premiér Jan Fischer zřejmě rád cestuje. Jak jinak si vysvětlit, že premiér úřednické vlády v krátkém čase po skončení předsednického mandátu EU se vydá na další zahraniční cesty? Jaký mají jeho cesty smysl, to snad ví jen on sám. Přesto zprávy v médiích hovoří o tom, že projednává otázky hospodářské spolupráce… Bližšího nic. O čem tak může jednat premiér úřednické vlády? Má vůbec nějaký politický mandát, aby při těchto cestách mohl hovořit o záměrech české ekonomiky? Co když vláda vzešlá z voleb bude mít úplně jiné priority? Logickou odpovědí může být, že českým politikům na obou stranách spektra se vláda úředníků zalíbila a než by po předpokládaném volebním patu riskovali další čistě politickou vládu s fatálními následky jako v případě Topolánka, vezmou zavděk stoicky statistickou mediátorskou rolí předsedy vlády stávající. Čísla ale hovoří jinak, než se nabízí, byť logické, domněnky.

Barevné fotografie Sergeje Michajloviče Prokudina-Gorského, jehož car Mikuláš II. jmenoval svým královským fotografem, zaznamenávají život v Rusku před sto lety. Byly pořízeny v letech 1907 - 1915.

V těchto letech jezdil Prokudin-Gorskij ve svém speciálním železničním voze, v němž měl černou komoru, i po zakázaných oblastech Ruska. Dělal barevné fotografie technologií, která tehdy byla naprosto v počátcích. Používal metodu, kterou sám vynalezl. Snímky dělal třikrát, rychle po sobě. Byly černobílé, ale s třemi různými filtry, červeným, zeleným a modrým. Pak je promítal ze tří projektorů s týmiž filtry na jediné plátno.

Válka proti kouření byla v Británii úspěšně dokončena. Nesmí se kouřit v žádných veřejných místnostech, včetně restaurací a hostinců, což je velmi příjemné. Nyní je na řadě alkohol, píše poněkud kriticky deník Independent. Organizace britských lékařů British Medical Association ve snaze zabránit přehnané konzumaci alkoholu požaduje totální zákaz reklamy a marketingu pro alkoholické nápoje, včetně zákazu sportovního a hudebního sponzorství. BMA také požaduje zákaz tzv. "happy hours", kdy hostince nabízejí dva alkoholické drinky za cenu jednoho, a uvalení minimální ceny na jednotku každého alkoholického nápoje.

Nabízíme (např.) pro dva studenty na školní rok 2009-10 ideálně situovaný pronájem studentského bytu na Starém Městě pražském, těsně u stanice metra Staroměstská (naproti knihkupectví Fišer). Velmi výhodné především pro studenty pražské filozofické fakulty, právnické fakulty a UMPRUM (cesta do školy 3 minuty).

Byt má moderní plynové ústřední topení. K dispozici je jeden zařízený dvojlůžkový pokoj, psací stůl, stůl, skříně, dvě postele, klavír, velká moderní koupelna s pračkou, kuchyň s plynovým sporákem a dřezem, lednička. Celková činže 9 500 Kč měsíčně plus poplatky za elektřinu a plyn. Studenti složí zálohu ve výši jedné měsíční činže.

Zájemci, kontaktujte nás na této adrese

Hudebníci i nevládní organizace budou společně demonstrovat proti omezování svobody shromažďování 15. září v pražském Hyde parku.

Nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) a nezávislý hudební label Silver Rocket pořádají v úterý 15. září na Palackého náměstí v Praze veřejnou akci proti omezování shromažďovacího práva v jejímž rámci proběhne koncert Unkilled Worker, Aran Epochal, Bonus a budou distribuovány materiály o snahách exekutivy omezit aktivity občanů ve veřejném prostoru pod záminkou boje s "extremisty". Součástí koncertu je happening v maskách. Jedná se o vědomý akt občanské neposlušnosti proti loňské pokoutně prosazené novele shromažďovacího zákona.

Vladimír Stwora byl odsouzen na dva roky podmíněně podle §261a českého trestního zákona za podporu a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Odůvodněno to bylo podle informace Jana Čulíka tím, že Stwora publikoval v češtině článek "Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta". Tím údajně "zpochybnil nacistické genocidium na židech za druhé světové války." K otázce, proč by popírání holocaustu mělo být trestně stíháno, něco v téhle poznámce.

Je poněkud komické přesvědčení, že budeme-li zavírat do vězení popírače holocaustu nebo osoby, přesvědčené o různých potrhlých či třeba i nechutných bludech, že věznění tyto osoby přesvědčí, že nemají pravdu.

Šéf britských konzervativců David Cameron rozhodl, že sníží platy ministrům a přestane dotovat ceny jídla a pití v parlamentních restauracích. Chce tím snížit náklady na britskou vládu až o 120 milionů liber ročně.

Cameron také konstatoval, že chce snížit počet poslanců z 650 na 585, snížit náklady Volební komise a ušetřit dalších 50 milionů liber snížením provozních nákladů parlamentu o 10 procent.

Dvaasedmdesát bankéřů z londýnské City žaluje banky Dresdner Kleinwort a Commerzbank za to, že jim nebyly vyplaceny prémie ve výši 33 milionů euro. Znamená to, že jsou bankéři rozhodnuti bojova za své prémie navzdory rozhořčení veřejnosti ohledně velikosti jejich platu v průmyslovém odvětví, které se považuje za viníka finanční krize, píše list Financial Times.

Ano, ve sněmovně se již zase žertuje, většina je proti většině a sebeironickým sarkasmem se to jen blýská. Bývalý ministr Kalousek si sype popel na hlavu za to, že zavinil celosvětový hospodářský pokles – nazveme to oficiálněji „krizi“. On jí nezavinil. Skutečností je, že její dosah vůbec nedocenil, takže o jeho schopnosti předvídat na základě této skutečnosti musím mít silné pochybnosti, zvláště je-li ministrem financí v zemi, která silně závisí na exportu svých produktů. Jak pak se tedy mám tvářit na to, že v nové straně TOP 09 hraje důležitou úlohu?! Nenechme se mýlit. Tato strana vznikla jako mix politiků preferovaných stranou Zelených a odpadlíků z KDU ČSL, píše čtenář Michal Horák.

Brazílie slavila 7. září Den nezávislosti, která byl vyhlášen v roce 1822 a Brazílie po letech, kdy byla větší částí Spojeného království Portugalska, Brazilie a Algavres a předtím portugalskou kolonií, se stala dalším císařstvím na americkém kontinentu. Tím se mohla dokonce stát znovu v době zcela nedávné. V roce 1991 však bylo lidové hlasování, kterým bylo rozhodnuto, že Brazílie se nestane opětovně císařstvím, ale zůstane republikou.

Pravicoví komentátoři v USA zuřili, když americký filmový režisér Oliver Stone přišel na promítání na filmovém festivalu v Benátkách po červeném koberci s venezuelským prezidentem Hugo Chavezem. Chavez je hlavním tématem Stonova nejnovějšího celovečerního dokumentárního filmu. Oliver Stone teď plánuje natočit rozhovor s íránským prezidentem Mahmudem Ahmadinežádem.

Vladimír Stwora, vydavatel kontroverzního webzinu Zvědavec, byl v České republice trestním příkazem odsouzen na deset měsíců podmíněně s odkladem na dva roky. Skutková podstata trestného činu "podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka" podle §261a trestního zákona byla prý naplněna tím, že publikoval v češtině článek "Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta". Tím "zpochybnil nacistické genocidium na židech za druhé světové války."

Stworův Zvědavec občas publikuje velmi sporné, zavádějící, matoucí a zaujaté materiály, které je nutno kritizovat a poukazovat na jejich předsudky a nedostatky. Odsuzovat lidi za jakkoliv pochybené vyjádření názoru, nikoliv tedy za výzvu k násilí či za vyvolávání nenávisti, ochromuje svobodu slova a demokracii.

V demokracii musí mít občan právo šířit i protidemokratické názory. Jinak to není demokracie.

Vladimír Stwora proti rozsudku "podal odpor".

Stworův komentář k jeho odsouzení ZDE

A version of this article in English has been published in

"Co myslíte, že je ten ideální kabalistický osel, jehož nám předkládají posvátné spisy?"

Julius Evola: Jezdit na tygru. Základní orientace v epoše rozkladu. Triton, Praha 2009. 307 stran. ISBN 978-80-7387-259-5 Překlad Naděžda Bonaventurová

Triton právě vydal knihu někdejšího dadaistického básníka a malíře, později horolezce, esoterika a filosofa kritizujícího italský fašismus zprava, která obsahuje návod, jak "diferencovaný člověk" - výjimečný typ schopný zaujmout aktivní postoj ke všemu, co je v něm pudové - může ve vnitřní emigraci na konci rozkladné epochy využít destruktivních tendencí doby ku vlastnímu prospěchu. Kniha autora, jehož nečetné, o to však vlivnější ruské překlady v současnosti tvoří páteř esoterní doktríny eurasianismu Rusa Alexandra Dugina, vyšla u nás s předmluvou psychologa Milana Nakonečného, který nedávno vydal monografii o českém fašismu. "Jezdit na tygru" představuje dílo vzniklé v Itálii přelomu 40. a 50. let, tedy prakticky ve stejné době, kdy jiný klasik západní ultrapravice a neonacismu, Francis Parker Yockey, v irském Brittas Bay sepsal své "Impérium".

Chudák Melčák, celý národ je na něj naštvaný, protože chce svých třicet stříbrných. Ale je opravdu tento užitečný idiot ten, kdo ve skutečnosti torpédoval konání parlamentních voleb na začátku října? Melčák je podle mého názoru jen ten, kdo je předhozen veřejnému mínění, aby jej rozsápalo, aby bylo o čem v hospodách mluvit, aby se vlk nažral a koza…. zůstala pěkně v skrytu. Vždyť závist umí zaslepit každého.

Podle mého názoru nejde vůbec o nějakých pár stovek tisíc, které by mohl Melčák ještě do konce volebního období dostat. Hlavní věcí, o kterou se hraje od té doby, co Paroubek shodil vládu, je čas. A ten si nikdo napískat neumí.

Zdá se, že debata politiků i právníků kolem současné situace ohledně předčasných voleb, kterou můžeme klidně nazývat ústavní krizí, ústí, mimo jiné, do nalezení odpovědi na zásadní otázku: může Ústavní soud posuzovat zákony přijaté kvalifikovanou většinou Parlamentu, a tudíž nazývané „ústavními“? Ale ať již na takovou otázku odpovíme jakkoliv, nebude tím problém zdaleka vyřešen.

Proč vůbec vznikly ústavní soudy? Protože se zejména v prvé polovině minulého století ukázalo, že i demokraticky zvolený parlament nemusí být překážkou nástupu diktatury, že ani takovýto zákonodárný sbor nemusí být překážkou změn směřujících k totalitním uspořádání poměrů ve státě.

Kdyby se politikovi povedl tak husarský kousek jako poslanci Melčákovi, to je zachránit materiální jádro ústavy Česka, hřál by se v záři médií, nechal by se snímat ze všech stran a dával by rozhovory na všechny strany. Vytloukal by politický kapitál. Melčák se ale někam schoval, zdejchl se z parády jako smrad, který rozbil okno. To svědčí o smyslu jeho skutku. Z neznámých důvodů pocítil nutkání vstrčit svou hnátu do politického soukolí jako slepý mládenec do orloje.

V nejnovějším filmu Inglourious Basterds (Hanebný pancharti) Quentin Tarantino oslavuje - konečně, po půl století - hrdiny. Ne ony čítankově moralizující, sebeobětující se kapitány Nálepky, ale ony neviditelné, kruté až sadistické, nebo naopak bázlivé ale přitom až bláznivě odhodlané a odvážné hrdiny světové války proti nacismu. Muže a ženy, jejichž psychiku navždy změnila válka. Okupovaná Francie s vichistickou kolaborantskou vládou, dvojitými agenty, udavači a poklidným životem maloměšťáků se stává bojištěm, na kterém se utkává jednotka ke všemu odhodlaných zabijáků. Žádné slitování, žádný humanismus, ale samoúčelné zabíjení. Pro radost ze smrti nepřátel a pro pomstu a smrt blízkých. Nebrat zajatce je krédem číslo jedna. Šířit mezi nacisty děs svou krutostí je krédem číslo dvě.

To ostatní je tarantinovsky silný, fetišisticky pojatý příběh, tušený pod několika útržkovitými kapitolami. Silný poselstvím bezskrupulózní odplaty i fantaskností jejího provedení. Ano, je to oslava krutosti, oslava násilí. Ale je to zároveň komiksové poselství o tom, že kdo seje násilí, sklidí potok vlastní krve.

K tomu:

Obscénnost: Tarantino proměnil utrpení v "legraci" ZDE

Ve své recenzi Tarantinova kontroverzního filmu a podle mnohých nepříliš povedeného filmu Inglorious Basterds argumentuje Štěpán Kotrba, v kontrastu s recenzí Johanna Hariho z deníku Independent, že Tarantinovu orgii násilí máme brát vážně, protože je zamýšlena jako "spravedlivá odplata" - židovskou krutostí a zvěrstvy proti nacistické krutosti.

Tarantinův film jsem neviděl a netoužím ho zhlédnout, takže se k němu samotnému nehodlám vyjadřovat. Musím se ale vyjádřit k filozofii Štěpána Kotrby, která podkresluje jeho recenzi.

Odlidštit kohokoliv, bez ohledu na to, jaká zvěrstva mohl páchat, aby se pak mohl jako "zvíře" umučit k smrti, je eticky naprosto nepřijatelné. Nemluvě o uplatňování principu kolektivní viny: jen barbaři honili po válce "po lesích" "Němce" a vraždili je bez soudu. (Viz Kachyňův film Kočár do Vídně.) To nelze za žádných okolností připustit. Nikdy nesmíme dopustit, aby zvěrstva páchaná lidmi, s nimiž nesouhlasíme, proměnila v monstra i nás.

V posledních šedesáti letech jsme prožili tři období, v nichž každé bylo více či méně poznamenáno inkvizitorskými praktikami a v nichž se nastoloval systém literárních hodnot ve svém konečném výsledku vždy deformovaný ideovými, dogmatickými či voluntaristickými pohledy. V podstatě jsme tak třikrát zažili zásadní selhání intelektuálů. Zatímco jedni řádili v katovně, druzí se schovávali do svého mlčení a jen pár jedinců mělo odvahu překážet svými pravdami. Pokusím se jen v náznaku objasnit podstatné proměny hodnotových kritérií v jednotlivých obdobích a její dopady na celkový obraz české literatury.

Jakkoli by k tomu mohl název textu svádět, nechci se vyjadřovat k tomu, do jaké míry se Václav Bělohradský (a před ním Ondřej Slačálek) svým posledním vystoupením přesně trefil do neoliberální hegemonii nastolujícího či přinejmenším nevyváženého diskurzu velkých českých deníků typu MF Dnes či Lidové noviny (o bulvárních plátcích typu Reflex ani nemluvě).

Nedávno v deníku E15 ekonom Matěj Šuster z Liberálního institutu velice odvážně zhodnotil na základě názvů několika (mých) studií relevanci celé oblasti literární teorie. Odvaha, s níž si velmi rázně a apodikticky podrobil teritorium, k jehož hodnocení mu myslím podle všeho chybí kvalifikace, je záviděníhodná a svou velikostí nepřímo úměrná argumentační nasycenosti jeho textu. Tuto odvahu se mu zde pokusím kolegiálně oplatit několika impresemi ze širších souvislostí současné kauzy likvidace Akademie věd, které se mi zdají nápadné. Dopustím se tedy – stejně jako on – několika čistě laických dojmů z problematiky, v níž má kvalifikace neleží, konkrétně dojmů z toho, co vnímám jako velmi zvláštní (či pro českou „kulturu“ příznačný) paradox ekonomických vztahů veřejného a privátního sektoru.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a € 511.25.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.