Na můj e-mail, ve kterém jsem reagoval na složenku pana Kalouska a požadoval na něm recept, jak bez zadlužení získat luxusní byt na Veleslavíně, luxusní dům v Bechyni atd. mi odpověděla paní Lenka Koudelková, asistentka volebního managera TOP 09 zasláním tiskového prohlášení p. Kalouska. Na toto jsem reagoval takto, píše Zdeněk Horák :

Vážená paní Koudelková,

děkuji Vám za rychlou reakci na můj e-mail. Jsem ekonom a bývalý vrcholový manažer, takže vážnost zejména tempa nárůstu státního dluhu (nikoli zatím jeho výše) nepodceňuji - ba naopak. Jsem ale poněkud skeptický pokud se týká těch, kteří tuto situaci chtějí napravovat.

Návrhy řešení finanční krize a prevenci proti krizím dalším, proti sobě postavily na jedné straně kontinentální Evropu, na straně druhé Velkou Británii a USA. Téma finančního dohledu a posílené regulace se objevily prakticky ihned po plném vypuknutí krize a patří k hlavním bodům jednání v rámci G20. Evropská Komise od roku 2008 předložila velké množství návrhů, které by nyní měly být realizovány. Narážejí ale na dvě bariéry: odpor Velké Británie a „jiný pohled“ na regulace v případě USA.

Velká Británie už si vysloužila ostrou kritiku např. od německé kancléřky Merkelové, která patří k nejsilnějším zastáncům regulace nejen hedgeových a private equity fondů, ale i derivátů a ratingových agentur. Představitelé Velké Británie oficiálně argumentovali tím (a výsledky voleb v tomto ohledu situaci mohou jen zhoršit), že regulace z Bruselu by ohrožovala politickou svrchovanost Velké Británie, že je potřeba se spíše soustředit na problém morálního hazardu a podívat se na nepřiměřené odměny bankéřů, než začít důsledně regulovat vybrané části finančního sektoru.

10. května 2010 podepsala Nadace pro výzkum AIDS (amfAR) jako jedna z mnoha organizací otevřený dopis adresovaný americkým činitelů a činitelům z OSN, protestujícím proti tomu, že uzbecká vláda neprávem uvěznila Maxima Popova, aktivistu, který šířil informace o tom, jak předejít nákaze HIV/AIDS. Popov je psycholog a byl ředitelem malé nevládní organizace v Uzbekistánu. Za své úsilí zaměřené proti šíření nemoci AIDS byl Popov odsouzen na sedm let do vězení.

Je tedy opravdu velmi podivné, že organizace amfAR organizuje příští týden vysoce inzerovanou akci "Kinematografie proti AIDS2010", a to ve spolupráci s "Její excelencí velvyslankyní Gulnarou Karimovou" - tedy s dcerou uzbeckého diktátora Islama Karimova, která je v současnosti uzbeckou velvyslankyní ve Španělsku.

Takže bych měl jednu jednoduchou otázku: stojí nadace amfAR na straně aktivisty a pedagoga šířící informace proti šíření AIDS, jehož neprávem uvěznila jeho vláda, anebo se tato nadace raději bratří s jeho vězniteli?

Poslal jsem organizaci amfAR v této věci v minulých dnech tři emaily, ale nedostal jsem žádnou odpověď.

Jestliže amfAR bere vážně zásady ve společném dopise, který tato organizace podepsala, měla by přerušit veškeré styky s představitelkou uzbecké vlády do té doby, než milá dcera velvyslankyně přesvědčí otecka diktátora, aby Popova nechal propustit a dovolil mu, aby pokračoval ve své důležité práci.

Zdroj v angličtině ZDE

Autor se kolem r. 2000 podílel v Praze na neúspěšném pokusu přivést zpravodajství České televize do moderní éry; od doby, co ho poslal někdejší ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal do zpravodajské směny mezi studenty a zbavil ho funkce náměstka ředitele zpravodajství ČT, je Andrew Stroehlein ředitelem pro komunikace v organizaci International Crisis Group; sídlí v Bruselu. Další podrobnosti o rebelii v ČT jsou v knize "V hlavních zprávách: Televize"

Před nějakou dobou jsem viděl na YouTube video s třináctiletým chlapcem Mikolášem. V sobotu byl v Právu článek o studentských volbách po celé republice. Akci organizoval Člověk v tísni, „humanitární“ organizace, jež je známa svými politickými názory.

Třináctiletý Miky mě už tenkrát zaujal, a chtěl jsem o něm napsat. Ale když jsem si to dal dohromady s výsledky studentských voleb, byl jsem ohromen.

Je to možná poprvé, ale s článkem pana Víta v zásadě souhlasím, píše Boris Cvek.

Je to celé paradoxní situace: mladí lidé jsou pravicoví hujeři a starší lidé představují zapšklou levici. Myslím, že určité pochopení pro "pravicovost" by logicky mělo vyplývat ze stárnutí a pochopení, že svět je krutý a nelze ho mít tak spravedlivý a dokonalý, jak ho chce (nebo by mělo chtít) mládí.

K napsání tohoto článku mě inspiroval inspiroval článek na serveru Novinky.cz a přečtení mnoha nenávistných komentářů pod ním. Článek informuje o jednání v Lékařském odborovém klubu, kde se plánuje masové podávání výpovědí státních lékařů z pracovního poměru, pokud nedojde k výraznému zlepšení jejich platových podmínek.

Můj tchán, kterému je 89 let, a moje tchýně, které je 85 let, rovněž dostali do schránky složenky na cca 121 000.-, které komusi dluží, tedy správně řečeno 242 000.- , píše Michal Horák.

Jistě. Je to formální věc, ale oni pracovali v době, kdy se o Kalouskovi nic nevědělo, a do důchodu rovněž odešli před rokem 1989. Není v tomto případě Kalouskův reklamní experiment trochu připitomělý? Tito lidé, nejen že nemohou se podílet na vytváření ekonomického potenciálu na splacení tohoto dluhu, ale dokonce, a to je to podstatné se ani nepodíleli na jeho vytvoření.

Zdá se mi docela neuvěřitelné, že pan Kalousek posílá lidem jakési složenky na uhrazení státního dluhu (kolikpak asi rozeslání těch složenek stálo a kdo to platí?), když sám od roku 2003 až do nynějška každý rok hlasuje pro schválení státního rozpočtu. Neměl by si tedy pan Kalousek poslat ty složenky spíše sám?

A druhým pokrytectvím jsou billboardy Karla Schwarzenberga, který na nich vytváří dojem, jako by jeho strana TOP09 nabízela v české politice něco úplně nového. Vždyť to není pravda, většinou jde o staré známé firmy a sám Schwarzenberg je v české politice už celou řadu let. Oni si lidi nepatují, že ještě nedávno byl Schwarzenberg ministrem?

Takže ti lidé mají přímou odpovědnost za chaos v politice, který nyní kritizují...

Jednou z důležitých činností Parlamentu je kontrola vlády (výkonné moci). V souvislosti s upozorněním TOP 09 na výši veřejného dluhu není bez zajímavosti se podívat, jak lidé, kandidující za tuto stranu, dříve kontrolovali vládu z pozice poslanců. Zde je přehled od rozpočtu na rok 1996 po loňský. Čísla je třeba brát trochu s rezervou, je známo, že některé vlády schovávaly dluhy, ale pro základní představu by to mělo stačit. Čísla jsou v Kč na člověka (při zjednodušeném počtu 10 000 000 lidí v ČR), obdobně jako upozornění TOP 09. (A=hlasoval/a pro rozpočet, N a Z je de facto proti, 0 je půl pro, půl proti)

Proč se v roce 2009, 59 let po ukončení druhé světové války, natáčí v České republice další film o nacistické okupaci? V první řadě pravděpodobně proto, že jeho tvůrci usoudili, že z dnešní, netotalitní doby nenajdou nikdy tak dramatický příběh, jaký jim může poskytnout situace, kdy je člověk pod tlakem totalitní mašinérie. Mám ale zároveň pocit, že se tvůrci stále vracejí do totalitních dob, protože se pořád ještě potřebují vypořádat se zkušeností ničení člověka totalitním tlakem.

Konec konců to přiznává i režisér Marek Najbrt, například v rozhovoru na blogu newyorského Židovského muzea:

"Dali jsme hlavní důraz na zápletku a na její obecný význam. Obdobná dilemata, jimž čelí naši hrdinové, zažívají lidé v každé době a v každém režimu, liší se jen, jak vážné bývají důsledky."

David Cameron, šéf nové britské konzervativně-liberálnědemokratické vládní koalice, jmenoval labouristického poslance Franka Fielda do funkce specialisty na boj proti chudobě.

Režisér známých amerických intelektuálních filmových komedií Woody Allen (74) přiznal na filmovém festivalu v Cannes, že je mu odporná představa, že stárne. Tento odpor je tématem jeho nejnovějšího filmu Potkáš vysokého, tmavého neznámého.

"Můj vztah se smrtí zůstává stejný - jsem proti" - řekl režisér na tiskové konferenci v Cannes, kde jeho výroky často vyvolávaly u novinářů smích.

"Jedinou věc, kterou můžu dělat, je čekat na ni."

Podle zpráv médií skončil 31. ledna 2010 neúspěšně test antirakety v oblasti Pacifiku, provedený USA. Antiraketa měla zničit střelu dlouhého doletu. K zásahu ale nedošlo, protože radar kategorie XBR, umístěný na plovoucí základně vytvořené z ropné plošiny, nebyl schopen antiraketu GBI navést na cíl ^[1]. Jednalo se o velmi výkonný radar SBX s anténním systémem o průměru 18 m ^[9], na kterém je umístěno minimálně 45 000 ks vysílacích/přijímacích modulů ^[2]. Podle dostupných informací byl příčinou nezdaru nízký výkon radaru.

Nejpronikavější veřejnou emocí je v dnešním světě strach. Není iracionální, ale nevede nutně k rozumným způsobům, jak se vypořádat s předpokládanými hrozbami. Jak tento strach působí, nám jasně ukazují dvě nedávné pozoruhodné události. První z nich byl dramatický propad na newyorské burze cenných papírů 6. května – který všechny ohromil a trval pouhých několik minut. Druhou byly nepokoje v Athénách, při nichž už přišli o život tři lidé a které pořád pokračují.

Boris Johnson, konzervativní primátor Londýna, který je známý jako náruživý cyklista, zveřejnil projekt, v jehož rámci chce proměnit Londýn v "nejlepší město na světě". Nechává vytvořit v Londýně "dvanáct cyklistických superdálnic", které poskytnou cyklistům "bezpečné, přímé, nepřerušované, dobře značené a lehce použitelné cyklostezky podél známých dopravních koridorů". Do projektu londýnských cyklostezek bude investováno 116 milionů liber.

Probíhající volební kampaň je charakterizována neobvyklou ostrostí a konfrontačním nábojem, kterému udávají tón dvě největší politické strany – ČSSD a ODS. Ostatní subjekty se v této předvolební mele zdánlivě ztrácejí, ale ve skutečnosti alespoň některé z nich na urputném klání tradičních rivalů významně profitují. Výsledkem je nástup „malých“ stran, v jehož důsledku se do sněmovny dostane minimálně šest, možná až osm stran. Právě tato situace mne vede k naprosto opačnému závěru, než například přivedlo Petra Kužvarta k rozhodnutí zvednout v den voleb po dlouhé době svůj plus mínus metrák živé váhy z pohodlí domácího křesla a dostavit se do volební místnosti. Podle svého vyznání notorický nevolič Kužvart se rozhodl tentokrát odevzdat svůj hlas některé z levicových stran (pravděpodobně ČSSD), aby pomohl zabránit hrozící privatizaci veřejných služeb a sociálního pojištění.

Maďarský parlament se chystá novelizovat zákon, podle kterého by Maďarům žijícím v zahraničí bylo umožněno dvojí občanství. Zákon vyhlíží nevinně, a pokud by jej někdo kritizoval, dá se mu oponovat tím, že podobné zákony již existují v jiných zemích, a že nejde o nic špatného. Jistě, záleží ovšem na tom, jak se to vezme. Proč by například Maďar žijící na Slovensku nemohl mít vedle slovenského také maďarský pas? Když se to pojme takto izolovaně, tak každá námitka vypadá ihned zlovolně.

Začátek posledního dubnového týdne letošního roku se nesl ve znamení diskuse o klipu režiséra Petra Zelenky a mladých herců M. Issové a J. Mádla Přemluv bábu. Rozebíraly se různé aspekty této prezentace. Na jeden se zatím nedostalo. V klipu se kromě ústředního motivu, proč volit pravici, objevuje ještě jeden, impulz k volbě nových stran. V tomto smyslu jde o iniciativu "staronovou", kterou odstartovala akce "Děkujeme odejděte". Společný pro obě časově vzdálené aktivity je rys postmoderní doby, který ze strany sociologů bývá označovaný jako touha po odstranění starých výměnou za nové …. výrobky, vztahy a dnes i strany.

Budeme jednou cílené opakování stereotypů o mladé generaci považovat za „zdařilý umělecký projekt“, který „specifickou formou“ a „s nadsázkou“ oslovuje voliče?

Jak uvedla vládní agentura Census Bureau, v meziročním srovnání březnové importy vzrostly o 24%, zatímco vývozy o 20%. Obchodníci se tedy vzpamatovávají z kolapsu obchodování na přelomu let 2008-2009, avšak současně s tím se dále prohlubují nerovnováhy, které představují dlouhodobě neudržitelný trend.

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.