Historie, kolektivní paměť a politika, týkající se paměti tvoří v dnešní České republice nezdravý trojúhelník. Během dlouhé vlády komunismu a v důsledku neexistence svobodné veřejné diskuse a také v důsledku nekvalitního historického výzkumu a nekvalitní výuky historických věd, které následovaly, se stává válka a poválečné období obětí politické instrumentalizace, aniž by na to občanská společnost byla schopna výrazněji reagovat. Tři traumatické události, které ovlivnily Českou republiku v nedávné minulosti, totiž nacistická okupace, deportace sudetských Němců a komunistická represe, a kolektivní vzpomínky na tyto události navzájem vstupují do interakce, ovlivňují se a spolu soutěží - pod dohledem politiků ze všech stran.

An English version of this article is in

Jsem proti stavbě "mešity" dva bloky od místa, kde stávalo Světové obchodní centrum, píše Michael Moore.

Chci, aby byla postavena přímo na tom místě, kde stálo WTC.

Korán přece jenom hořel. Pastor Terry Jones se na poslední chvíli rozhodl korán nespalovat - prý to podle vlastních slov nikdy vážně v úmyslu neměl -, ale namísto něj se rozhodli členové baptistické církve z kansaského Westboro. Shirley Phelps-Roperová, dcera zakladatele pastora Freda Phelpse, o Jonesovi řekla: "Ten chlapík je apologeta. Nikdy by to neudělal." Zato její skupina, tři rozsáhlé rodiny se 60 členy, zatímco zbytek USA vzpomínal 11. září, se shromáždila v sobotu v poledne v kansaském hlavním městě Topeka a obklopeni místními novináři, fotografy a protestujícími, muslimy i nemuslimy, položili do rozloženého koránu americkou vlajku a obojí spálili. (Mimochodem, pálit vlajku je v USA trestný čin.)

ZDARMA!

NAHRADÍME VÁM VAŠE NÁBOŽENSKÉ KNIHY!!!

Navštívím váš domov, vyházím vaše náboženské knihy z okna a nahradím je zadarmo novými, nenáboženskými publikacemi.

Volejte: Milan Kohout...

An English version of this article is in

Prohlášení Asociace českých a moravských nemocnic k záměru snížit platové tarify ve zdravotnictví

Asociace českých a moravských nemocnic s obavami sleduje neklid ve zdravotnictví vyvolaný záměrem snížit platové tarify zdravotnických pracovníků.

K aplikaci opatření ke snížení platů státních zaměstnanců i ve zdravotnictví není žádný rozumný důvod. Zdravotnictví není financováno ze státního rozpočtu. Změny platových tarifů nepřinesou žádné úspory veřejným rozpočtům.

Rozpočtové škrty britské vlády zřejmě vyvolají masové stávky zaměstnanců ve veřejném sektoru a protesty podobné nepokojům, vzniklým po zavedení městských daní r. 1990, varuje čelný britský odborový svaz.

V předvečer první schůze britského odborového kongresu (Trade Union Congress, TUC) od doby, kdy je u moci nová britská konzervativně-liberální vláda, varoval generální tajemník TUC Brendan Barber, že rozpočtové škrty teprve začínají mít svůj dopad.

Když se normalizačním režimem občanství zbavený Ivan Sviták počátkem 70. let usídlil v Kalifornii, mimo jiné účtoval s tím, zač byl ve Filozofickém ústavu Akademie věd režimem po léta placen. Velkou část oficiální marxologie z období tání přitom vyhodnotil jako setrvačné soukání dávno odumřelých myšlenek, které odbíhají od konkrétních - v první řadě ekonomických - analýz k abstraktnímu teoretizování. Mrtvou větev marxistického myšlení ztotožnil především s intelektuálním dědictvím sardinského rodáka Antonia Gramsciho - myslitele, na nějž se právě v té době zčerstva odvolával eurokomunismus, a ještě později dodnes notoricky známá příručka radikálního levičáka od Laclaua a Mouffeové. Uprostřed zmíněné subtradice trčí jak vidle z hnoje pojem hegemonie.

Žijeme v nelítostné době. Muži přestali být gentlemany, politici a novináři zvlášť. Kopnout si veřejně do bezbranné ženy jim působí zvláštní potěšení. Kopou tedy rádi a často v článcích a televizních zprávách, proti nimž se oběť nemůže bránit, neboť její případnou odpověď žádná redakce dobrovolně nezveřejní.

Když se stala Daniela Kovářová ministryní spravedlnosti, novináři ji z počátku měli za fackovací panenku. Pravda, občas jim nahrála mediální neobratností, ovšem stejně jejich chování k ní mělo do kavalírství hodně daleko. Časem se ale jejich vztah k ní zklidnil na úroveň běžné kritičnosti vůči politikům.

Identifikuji se s liberalismem a Manifest radikálního liberalismu, napsaný autory Pehem a Šternem a uveřejněný dnes v Britských listech, se mi v zásadě zamlouvá. Nejsem však nadšený dvěma aspekty.

Jak se zhrozil bývalý předseda Soudcovské unie Jirsa v Otázkách VM, Václav Klaus v jednom ze svých tradičních útoků na soudy přišel s myšlenkou, že moc výkonná a soudní vycházejí z moci zákonodárné.

V tom se Klaus zcela rozešel s myšlenkou, že právo je něco více než to, co se vytvoří v Parlamentu jako právní norma, čili že právo potřebuje svůj na zákonodárci zcela nezávislý výklad, procedury a právní kulturu, které naopak zákonodárce musí respektovat, tvoří-li zákony.

An English version of this article is in

Politika ČSSD dlouhodobě odpovídá tomu, že tato strana má rovněž dlouhodobé potíže s vlastní identitou. Jednoduše řečeno-ČSSD neví, čí je, ani, k čemu je. Dnes, s několikaletým zpožděním, zakoušíme hořce především plody jejího vládnutí resp. spoluvládnutí, samozřejmě vyzrálé o péči, kterou těmto plodům poskytly v době zrání vlády Topolánkovy a v době skladování vláda Fischerova.

An English version of this article is in

Dovolte mi, abych vzpomněl třetí výročí úmrtí (6. září 2007) Luciana Pavarottiho tímto pozoruhodným duetem s Celine Dion, který tak krásně vystihuje složitost některých vztahů, jež přesto neupadají do banality a poraženectví: ZDE Moc se mi to líbí.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen konstatoval, že má plnou podporu Spojených států pro navrhovaný protiraketový systém v hodnotě 200 milionů euro. Rasmussen doufá, že jeho výstavba bude schválena v listopadu na summitu v Lisabonu.

Inspektoři z Mezinárodního úřadu pro atomovou energii minulý týden varovali, že Írán "překročil klíčový jaderný práh", který mu údajně za určitou dobu umožní vyzbrojit balistické střely jadernými hlavicemi.

"Západní" svět si bude muset vybrat. Shodou historických politických okolností je většina nerostných zásob a neobnovitelných zdrojů energie v rukou režimů, které se vymykají euroamerickému chápání liberální demokracie. Buď bude "Západ" se všemi těmito systémy bojovat -ať už na poli ekoniky, nebo na poli vojenském, a prohraje svou budoucnost stejně, jako prohrála Římská říše boj s "barbary", nebo se smíří s definitivním koncem jednoduše sdělnéh bipolárního světa "těch dobrých" a "těch zlých" a přijme náboženskou, politickou i ekonomickou multipolaritu.

Naším památníkem nevinným lidem, kteří zahynuli 11. září 2001, je holocaust ohně a krve, píše v deníku Independent Robert Fisk.

Snad jsme z 11. září všichni zešíleli? Jak typické je to podivným, šíleným způsobem, že se apoteózou oné ohnivé bouře před devíti lety nyní stal potrhlý kazatel, který hrozí jinou ohnivou bouří - nacistickým pálením koránu. Anebo plánovaná mešita dva bloky od místa, kde stávalo Světové obchodní středisko - jako by 11. září byl útokem proti křesťanům uctívajícím Krista a nikoliv proti ateistickému Západu...

V poslední době dostávám často dotazy na to, koho jsem na jaře volila a za koho ve svých článcích „kopu“. Na dotazy ohledně své jarní volby neodpovídám, aby moje články nebyly čteny očima ideologického účelu. Nikdo mi za moje články neplatí ani si je u mě neobjednává.

Přes policejní akci s vrtulníkem a policejními vozy na výjezdech z ježnického lesa, kterou přislíbilo Prezidium PČR a která se skutečně 21. srpna v sobotu odehrála (aniž by Policie ČR zveřejnila tiskovou zprávu o výsledcích této akce, což mne moc mrzí), dnes jsem vyfotil v lese čtyřkolkáře (bez helmy a s viditelnou tváří) s malým dítětem. Nejprve mával, potom ale zastavil a obrátil se a začal řvát na les "Vylez, ty debile s foťákem!", což po něm opakovalo pak i to dítě. Znovu apeluji na běžné občany, procházející se v lese, aby takovéto porušování zákonů fotili a posílali policii i místním politikům.

Poté, co na začátku září vyplynula na veřejnost aféra dalšího podezřelého nákupu zbrojní techniky na ministerstvu obrany, tentokráte se jednalo o nákup minometů, sliboval veřejnosti ministr obrany Alexandr Vondra doslova: „Je třeba useknout chapadla chobotnici, která se dostala do poměrně vysokých pater politiky.“ Ano, o své místo sice přišel náměstek Kopřiva, který je jedním z hlavních aktérů celé kauzy, avšak od té doby jakoby se po slibovaných sekancích do pomyslné armádní korupční chobotnice zaprášilo. Místo toho se sám ministr Vondra stal součástí problému, neboť byl obviněn jak staronovým vládním kolegou, tak bývalým premiérem vlády, jejímž byl členem, ze spoluúčasti na systému, který sám kritizuje.

Bohumil Kartous se ve své podnětné úvaze 'Systém především' dotýká zásadního problému, kterému čelí celý sektor vzdělávání. Konkurenceschopnost je jedním z klíčových ideologických imperativů naší doby a ve stále větší míře proniká do politiky především vyššího vzdělávání. Stává se z něj neoddělitelná součást diskurzu 'znalostní ekonomiky' či 'společnosti vědění', který je z velké časti generován a produkován transnárodními/mezivládními organizacemi typu OECD, Světová Banka či WTO (více např. Robertson 2009), následně reprodukován jak na úrovni regionální (v případě Evropy je to především Boloňský proces a Lisabonská agenda), tak i na úrovni národních států (v případě ČR je to např. Reforma vývoje, výzkumu a inovací z roku 2008 či Bílá kniha).

Čeští poslanci prý už vědí, jak správně provést návštěvu nevěstince, aby to odpovídalo bontonu a protokolu, a aby řádně reprezentovali své voliče. "Nu, co dodat," poznamenává k tomu Jakub Rolčík. Snad přece něco: Samozřejmě pouze "vidláci" čtoucí beznadějně zastaralé spisky Gutha-Jarkovského, kteří se sami dobrovolně řadí mezi dolních deset milionů, se domnívají, že do nevěstince se prostě "slušně" chodit vůbec nedá. Naproti tomu naše nebeská elita a s ní se bezmezně identifikující "předbohatí" spoluobčané mají díky příručce Vladimíra Smejkala a Hany Bachrachové naprosto jasno: Do bordelu se prostě slušně chodí tak, abyste v žádném případě nevypadali jako "vidlák". Sláma na holínkách do nevěstince nepatří, hlásá titulek "největších seriózních novin" v ČR. A o to přece dnes jde vždy a všude: Nezáleží na tom, co vlastně děláte, ale jaký u toho vzbudíte dojem.

Nevěřím v ekonomickou krizi: Kdyby byla, nevyhazoval by stát miliony korun podporou kultury, jejíž kvalita je více než sporná. Už jednou jsem navrhoval rozpustit ministerstvo kultury, protože strejdové radní a zastupitelé měst nejlépe vědí, co kultura je. Česká republika má možná nejvíc odborníků na všechno, pomazaných specialistů a mudrlantů, kteří mají ten jediný zaručeně správný názor. Kdyby byla krize, všichni by byli nuceni šetřit. Město Ostrava vložilo do reklamy na přihlouplou PR akci Evropské město kultury 70 milionů; proč ne, když mají na rozdávání, vždyť je to jedno z našich nejčistších měst. Utřeli nos, status Evropské město kultury vyhrála pro rok 2015 Plzeň, a na náměstí se má čím pochlubit.

Kdekdo jak u nás, tak po celém světě, odsuzuje nebo schvaluje třeba kroky francouzského prezidenta vůči ilegálním přistěhovalcům s vinětkou „nepřizpůsobiví“. Kdekdo mezi námi aspoň odvozeně buďto schvaluje nebo kritizuje reakci K. Schwarzenberga na počínání prezidenta Sarkozyho, pokud jde o tyto „menšiny“. Tentýž problém nečekaně už léta mají Spojené státy, i když tradičně USA „vždycky“ byly tím známým „kotlem“, v němž se během jedné generace stali z přistěhovalců Američané, a dnes už zřejmě ne, stačí všimnout si jen toho, kolik je teď španělštiny v USA. (Kdysi se v prvorepublikové ČSR připomínalo, že v Chicagu nejenže byl roku 1931 zvolen starostou Anton Cermak – českého původu, Antonín Čermák), ale navíc s tamním víc jak stotisícem původních Čechoslováků.) Ten problém „integrace menšin“ má třeba také dnešní ČR nebo SR (nemluvě o státech na Balkáně, anebo často spíše „přechodových“ státech, jakým bývá třeba Řecko nebo Itálie).

Vážený pane Škromachu,

Píši Vám tento otevřený dopis. Metoda násilného snižování počtu evidovaných nezaměstnaných občanů, kterou deklaruje pan Nečas jako předvolební tah, opravdu není nová, jak sám uznáváte. Je to metoda, která se používala i za doby vlády ČSSD, pouze v jiném rozsahu.

Nové na této metodě je pouze postup praktického provedení. Od politické opozice, jíž v současné době ČSSD je, bych očekávala profesionální rozbor a veřejný požadavek zodpovězení otázek na praktické provedení násilného snižování nezaměstnanosti a přesný popis důsledků. Váš příspěvek na stránkách BL 8.9.2010 pouze dokazuje nekoncepčnost politiky ČSSD v oblasti práce a sociálních věcí.

Pohoršení Josefa Víta v jeho příspěvku k doporučení a příručce ministerstva školství k sexuální výchově mě utvrdilo v představě, že sexuální výchova na školách měla být zavedena už dávno, a pokud lze něco ministerstvu vytknout, tak jedině že se snahou o její celistvější koncepci přichází až tak pozdě, píše Petr Zimmerman.

Na veřejně a adresně sdělené výtky Věry Říhové stínový ministr práce a sociálních věcí dodnes neodpověděl, přestože ČSSD, stejně jako ostatní politické strany, Britské listy monitoruje. Škromach neodpověděl přesto, že ode mne dostal odkaz na článek i na svou facebookovou stránku, kterou hojně navštěvuje každý den, s žádostí o reakci. "Paní Říhová má právo na svůj názor, byť nemusí mít pravdu. Dokonce by to bylo možné vnímat jako pochvalu. Dosud jsme byli líčeni jako podporovatelé lidí, kteří se práci vyhýbají. Normální je pracovat, pokud je člověku nabídnuta vhodná práce," reagoval na výtky Říhové, podnícen až mou výzvou na Facebooku, Zdeněk Śkromach. Po chvíli dodal: "Paní pravdu nemá. Ale právo na svůj názor má. Vzhledem k účelovosti se nenechám vtáhnout do této polemiky. " Proč považuje kritiku za "účelovou", ovšem nenapsal. A na potvrzení svého vlastního "názoru" o tom, kdo má a nemá pravdu, a proč ovšem Škromach nedal Britským listům prozatím jediný VĚCNÝ argument. Zřejmě nejsme předvolební billboard, kam se dá beztrestně napsat cokoliv.

Škromach totiž ve stejnou dobu rozeslal vůči vládě velmi kritickou a faktograficky poměrně plnou tiskovou zprávu...

Návrh státního rozpočtu na rok 2011, nedávno zveřejněný, je opravdu zajímavé čtení. Ukazuje totiž, kdo v této zemi skutečně vládne či chce vládnout. Podívejme se jeden paragraf připravovaného usnesení vlády k návrhu státního rozpočtu.

Podle tohoto usnesení má být ministr financí zmocněn k tomu „upravovat v průběhu roku 2011 v  odůvodněných případech objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a počty zaměstnanců schválené vládou v tabulkách regulace zaměstnanosti č. 10 až 15 v části F rozpočtové dokumentace“.

V červenci 2010 přispělo finančně na Britské listy 234 osob celkovou částkou 57307.45 Kč. Příjem z reklamy byl 4000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.7. 2010 částku 324 934.53 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 2041,81 euro. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že na nedávno zveřejněnou prosbu o finanční podporu reagovali během několika týdnů darováním celkové částky více než půl milionu korun. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.