Vrchlický by nevyčetl nic

Jak deník Právo kolaboruje s vládnoucí mocí

24. 7. 2012 / Marek Řezanka

čas čtení 8 minut

Staré latinské úsloví Audiatur et altera pars nabádá, aby v každém sporu byly vyslyšeny obě strany. Minimálně to by člověk očekával v deníku, který by mohl do jisté míry považovat za levicově orientovaný. Kdo si ale projde rozhovory v deníku Právo v posledních dvou měsících, zjistí, že v sedmi z devíti rozhovorů figurují buď přímo vládní představitelé, či lidé pravicově orientovaní a vládní kroky schvalující. Dokonce hned dvakrát se zde objevují vysocí představitelé katolické církve obhajující církevní restituce.

Rozpoutá-li se aféra, v níž jde o podstatu demokracie, jako je kauza CASA a role ministra Kalouska, jenž zpochybnil policejní postupy i důvěryhodnost osoby policejního prezidenta, hodilo by se uveřejnit nejenom názor pana Kalouska, ale spolu s ním v tom samém vydání i názor pana Lessyho.

Pokud již se v rozhovorech pro deník Právo objevilo téma církevních restitucí, neměli čtenáři možnost slyšet jiné stanovisko než pánů Duky, Graubnera a Kalouska. Proč ne třeba Václava Pavlíčka, Lenky Procházkové či Ilony Švihlíkové?

Proč se k vládním kauzám posledních dvou měsíců vyjadřovali toliko pánové Schwarzenberg, Gazdík, Kalousek -- a aby se neřeklo, tak i R. Šlachta, ale nikdo z opozice? Dočkáme se v brzké době také rozhovoru s levicovým prezidentským kandidátem, když P. Sobotka, K. Schwarzenberg a J. Fischer již svůj prostor dostali? Můžeme se další sobotu dočíst něco o postojích M. Zemana či J. Dienstbiera, nebo se nehodí, aby se na stránkách Práva vyskytlo cokoli nepěkného o církevních restitucích a krocích vlády P. Nečase? Budeme tedy jihnout nad dialogem s V. Dlouhým, který bude již opět přísně v mezích toho, co smí být čtenáři servírováno?

Podívejme se na sobotní rozhovory v Právu v posledních dvou měsících bedlivěji:

D. Duka: Církev musí mít stejný zájem jak o věřící, tak o ateisty (25. 5. 2012)

K. Schwarzenberg: Policie se už nebojí velkých papalášů. Doufám, že dojde i na koalici (2. 6. 2012)

B. Sobotka: Rath dal ČSSD vlastní gól, oranžová tsunami znovu nebude (9. 6. 2012)

P. Gazdík: Pokud by policie byla důsledná, vyšetřovala by stovky ministerských kauz (17. 6. 2012)

J. Graubner: Církev na restitucích nezbohatne, tvrdí arcibiskup Graubner (24. 6. 2012)

J. Fischer: Některým politikům vadím, jsem pro ně jiný živočišný druh (30. 6. 2012)

P. Sobotka: ODS by měla nést náklady na kampaň, protože jsem její kandidát (7. 7. 2012)

R. Šlachta: Pronikáme do systému a jdeme výš a výš, řekl o korupci šéf ÚOOZ Šlachta (14. 7. 2012)

M. Kalousek, Osočení plukovníkem Lessym nemůže být důvod pro mé odvolání (21. 7. 2012)

Jediným levicovým politikem, který měl možnost od konce května do poloviny července na sobotní dvoustránce Práva něco komentovat, byl B. Sobotka, a to ještě nejspíš proto, že se téma týkalo sebemrskačství v kauze D. Ratha. K letounům CASA již názor B. Sobotky čtenáři Práva nepotřebují.

Zato je jim vtloukáno do hlavy, že volit se musejí ti "zodpovědní a ne nějací magoři" (Schwarzenberg), že odpustky ve své podstatě tak špatné nebyly (Graubner), že odpůrci církevních restitucí jsou lůza (Duka), že celá kauza CASA je výmysl policie, které je dobré nevěřit (Kalousek) a že to nejhorší, co nás může potkat, je levicová vláda s podporou komunistů. Masáž je to vcelku slušná. Co již je slušné podstatně méně, že Právo absolutně rezignuje na punc levicového média. Je to velká škoda, protože takové médium v českém tisku chybí. Asi se spoléhá na okolnost, že starší generace tolik nevyužívá internet a nemá k němu takový přístup jako k tištěným novinám. A když již bábu nepřemluví Mádl s Issovou, ujme se toho Právo s grácií mu vlastní.

Naposledy si mohl čtenář Práva vychutnat několik Kalouskových perel:

" Jestliže mě pan plukovník osočil nepravdivým tvrzením, a to zřejmě proto, aby opozice mohla vytvořit tlak, je to rozhodnutí pana plukovníka. Ale nemůže to být důvod k personálním změnám ve vládě. Souhlasím s prezidentem republiky, že politici nemohou ovlivňovat práci policie, ale stejně nemohou policejní důstojníci ovlivňovat politickou scénu. To jsou strany téže mince a my řešíme tu druhou." To je jedno nepodložené nařčení za druhým.

Petr Nečas má bandu plukovníků, M. Kalousek má zlého Lessyho a svou pravdu. K Husovi se ale nehlásí, má raději Jiřího z Poděbrad. Nejenom chemické pokusy, nejenom pokusy se státní kasou -- M. Kalousek fušuje již také do historie.

Úplně, jak je jeho dobrým zvykem, bojkotuje aspekt, že řada odpůrců církevních restitucí v současné vládní podobě nevolá po tom, aby církev nedostala ani korunu, ale aby nedostala korunu, která se v době nástupu komunistů k moci neválela v její kapse. A aby ta koruna byla podložena nějakým srozumitelným soupisem. Pan Kalousek by si měl doplnit dějiny první republiky, roli církve za druhé světové války, pozemkové reformy do roku 1948 a roli církve po roce 1948. Zatím však pan ministr zabrousil do doby husitských válek a do doby polipanské. Učitel by to byl vskutku pozoruhodný. Jak by pan Kalousek vykládal dobu (po)husitskou?

"Chápu, že je velmi těžké to vysvětlovat v zemi, kde si spousta lidí myslí, že u Lipan jsme prohráli. My, kteří se věnujeme historii, víme, že u Lipan jsme to vyhráli. Můj pohled na svět bude vždy fandit Jiříkovi z Poděbrad, který jako patnáctiletý v té bitvě byl na straně panské jednoty, než aby fandil těm, kteří museli být poraženi, protože byli v té chvíli zemskými škůdci." Historici pracují s fakty, proto by pan Kalousek měl dodat, že se Jiří z Poděbrad té bitvy účastnil pravděpodobně, jisté to není. Panskou jednotu tvořili představitelé vysoké šlechty a vedli otevřený boj proti králi. To že by se panu Kalouskovi zamlouvalo? Již jaksi nedodal, že nebýt tohoto odporu a nebýt především husitského hnutí, žádný kališnický král by v českých zemích nevládl. Jenže historie nezná "by" a husitství a Jiří z Poděbrad jsou propojené nádoby. A nebude tomu asi pan Kalousek věřit, ale papež s Jiřím z Poděbrad se opravdu rádi neměli, třebaže král Jiří v diplomacii vynikal a usiloval o co nejlepší vztahy s katolickou šlechtou a papežem zvlášť. Peníze pro církve prý (podle pana historika Kalouska) "budou použity na sociální, charitativní a na školskou činnost" a nemusíme se bát, že by je "někdo zakopal pod švestku". Ejhle, jak si ministr financí představuje "levný stát", který před volbami v roce 2010 na billboardech sliboval. Ve školách nebude asi Darwin tím nejvítanějším vědcem (jakkoli se jeho teorie mohou rozcházet s některými kosterními nálezy, vše je lepší než nesmlouvavé církevní dogma). Stát se vzdá své role, která by od něj byla očekávána a katolická církev nesmírně posílí svou moc. To je tedy to, oč tu běží. Básník J. Vrchlický jednoho večera u svého podivně tvarovaného těžítka složil báseň na věc, kterou mu tento předmět připomínal -- na lidský exkrement. Mimo jiné v ní píše: "Škoda že ni kousek novin vedle hovna neležel/ znal bych aspoň politiku, k níž jeho pán náležel". Neznal. Doba se mění. I kdyby vedle nevonícího lidského produktu ležely noviny celé, poeta by z nich nevyčetl naprosto nic.

0
Vytisknout
14633

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2012