ČR: Vláda pravicové hegemonie na dalších deset let

8. 2. 2015 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Prezident Zeman přesvědčivě vyhrál v druhém kole prezidentské volby nejspíše i proto, že se stylizoval do role levicového prezidenta proti tehdejší krajně nepopulární Nečasově vládě, jejímž významným členem byl jeho protikandidát.

V té době měla také levice nakročeno k vítězství ve sněmovních volbách, které se ovšem odehrály až za levicovým prezidentem prosazené levicové vlády s výraznou účastí levicové prezidentské strany SPOZ. Reálný volební zisk takto mistrným tahem pana prezidenta posílené a sjednocené levice byl 83 křesel, což spustilo v ČSSD bratrovražedný boj o to, kdo bude moci uzavřít koalici s miliardářem Babišem a KDU-ČSL a stát se premiérem nelevicové vlády. Tato nová vláda, byť je stabilnější a více sociální než vlády předchozí, nedokázala po roce svého vládnutí přeměnit náš brutální systém exekucí v něco, co by připomínalo běžné západní poměry, naopak uzavřela národní frontu s ODS a TOP09 na podobě zákona o státní službě, která podle odborů a protikorupčních organizací znemožňuje účinnou ochranu veřejných peněz před politiky.

Nejsem levičák, ale po Topolánkových vládách a vládě Nečasově bych přece jen vskutku levicovou vládu, vlastně poprvé v dějinách České republiky vůbec, uvítal, i kdyby to měla být vláda se současnými komunisty. Demokracie je ostatně o střídání u moci a o skutečné politické soutěži, nikoli o vyčerpávání voličů marnými nadějemi, které vždy skončí v té samé bezvýchodnosti od opoziční smlouvy po novou národní frontu. Od dob čilé spolupráce Paroubkových socialistů s komunisty na pastelkovném apod., což bylo asi největší vzepětí české levicové politiky, tu žádnou reálnou levicovou většinu ve Sněmovně nemáme.

Levice nevychází z této vlády posílena, a to ani ta vládní, ani ta opoziční (komunistická). Komunisté nedělají prakticky nic, aby tvrdou kritikou vlády zleva posílili pozici socialistů a zahnali Babiše do kouta. Premiér nemůže poukázat na to, že veřejnost ukazuje v průzkumech veřejného mínění výraznou podporu levici, a tak tlačit Babiše do levicových řešení. Naopak: veřejnost jasně preferuje Babiše a je velmi malá naděje, že by levice mohla výrazně uspět v nějakých sněmovních volbách ve střednědobém horizontu.

Musíme se tedy připravit na návrat české pravice, která své tradiční recepty na vyvolání chudoby obohacuje způsoby, jak kanalizovat zlobu společnosti nenávistí k islámu a Norsku. A levicový prezident, zřejmě díky své minulosti profesionálního prognostika, nelení upozornit občany, kteří si snad myslí, že nelevicová vláda má v dnešní Sněmovně stabilní většinu, na to, že zde existuje i většina jiná, možná jaksi homogennější, totiž většina pravicová, jejímž přirozeným lídrem je samozřejmě Andrej Babiš. Pravice možná nevychází z úžasu, ale levicový prezident je připraven novou Babišovu vládu s TOP09 a ODS jmenovat, i když ta by představovala naprosté popření předvolebních slibů všech zmíněných stran. Na druhou stranu Andrej Babiš jako premiér by představoval završení dlouhodobé snahy české pravice podřídit věci veřejné „samovolnému trhu“ a nikoli regulovat trh ve smyslu veřejného zájmu.

A levice? Tu už nikdo nepotřebuje. Pokud by se snad chtěla vrátit na scénu, musela by vyvolat tvrdý střet se svým největším nepřítelem, totiž Andrejem Babišem, a ne s ním pokojně sedět u koryt a čekat, až dojde na zabíjačku. V Česku je na obzoru skutečně jasná a dost možná už nevratná pravicová hegemonie.

Zeman: Pokud by padla vláda a Babiš získal většinu, jmenoval bych ho premiérem ZDE

0
Vytisknout
11417

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2015