Viděli jste Rio? Pusťte si Olympii od Leni Riefenstahlové

1. 9. 2016 / Kryštof Kozák

1. Černobílí (a nazí) sportovci vypadají často lépe než přebarvení šampioni dneška. Esteticky zachytila Riefenstahlová podstatu sportu opravdu na jedničku - slavná je například scéna se skoky do vody.
   
2. Je dobré si uvědomit, jak se hranice sportu posunuly - strhující finále ve skoku do výšky nůžkami nebo hod koulí bez otočky stojí za to samy o sobě. Někdy je ale až děsivé, o kolik dále dohodí Špotáková oštěp oproti rekordmankám z roku 1936.
   
3. Politická korupce sportu je až příliš snadná - jásající státníci v čele s Tím-jehož-jméno-radši-nevyslovovat působí znepokojivě, stejně jako zástupy mladých mužů, z nichž značná část do dvou let skončí na frontových liniích. Zároveň je myšlenka zastavení válek po čas Olympiády přitažlivá - škoda, že se o její prosazování letos nikdo reálně moc nepokusil a zůstalo alespoň u týmu složeného z uprchlíků. Boj za záchranu planety v úvodním ceremoniálu byl sice pouze součástí spektáklu, ale třeba někdo ty mapy s ubýváním ledu viděl poprvé. Právě u Olympie od Riefenstahlové si dobře uvědomíte, že sport má svou symbolickou funkci a je jen na nás, jakým obsahem ji naplníme. Například se v roce 1936 ještě tolik nedopovalo…
   

Navíc je to zdarma na Youtube.

Kdo nemá tolik času, tak zde alespoň Hitler vs. Jesse Owens.

Pozn. JČ: V učebnicích filmu se poukazuje na to, že právě Leni Riefenstahlová filmem Olympia - o olympijských hrách v nacistickém Německu - vytvořila filmovou a televizní řeč sportovních přenosů. Je to etický a umělecký oříšek: Může umělec, který podporoval a šířil svými díly nacistickou ideologii, tedy zlo, považován za novátora, který světu dal něco původního a přispěl k lidskému poznání?