JD Vance zamířil do Maďarska, aby zachránil politickou kariéru Viktora Orbána

9. 4. 2026

čas čtení 6 minut

Premiér čelí poprvé za 16 let reálné hrozbě volební porážky a Bílý dům chce zajistit, aby k tomu nedošlo.

Americký viceprezident JD Vance navštívil Maďarsko, aby pomohl premiérovi Viktorovi Orbánovi oživit jeho kampaň v posledních dnech před klíčovými volbami, které se v zemi konají 12. dubna.

Po 16 letech nepřetržitého působení u moci – po kratším působení v úřadu premiéra v letech 1998 až 2002 – čelí Orbán dosud nejvážnější výzvě pro svou vládu v podobě Pétera Magyara, předsedy strany Tisza, která dnes vede ve všech hlavních průzkumech veřejného mínění.

Magyar (45) je bývalým členem Orbánovy vládní strany Fidesz, ale v roce 2024 z ní vystoupil, aby převzal relativně neznámou stranu Tisza, a pomohl z ní učinit nejrychleji rostoucí a nejkonkurenceschopnější stranu v letošních volbách, podotýká Marc Martorell Junyent.

Trumpova administrativa je velkým podporovatelem Orbána a netají se tím, že má podporu Bílého domu. Během nedávné Konzervativní politické akční konference v Budapešti poslal prezident Donald Trump videozprávu, v níž Orbána označil za „fantastického chlapa“ a dodal, že premiér je „silný vůdce, který ukázal celému světu, co je možné, když bráníte své hranice, svou kulturu, své dědictví, svou suverenitu a své hodnoty“.

Vanceova návštěva navazuje na cestu amerického ministra zahraničí Marca Rubia do Maďarska loni v únoru, během níž řekl Orbánovi, že „dokud jste premiérem a vůdcem této země, je v našem národním zájmu, aby Maďarsko bylo úspěšné“.

Administrativa jasně vyjádřila svou podporu konzervativním stranám v celé Evropě i mimo ni. V únoru 2025 se Vance setkal se spolupředsedkyní Alternativy pro Německo (AfD) Alicí Weidelovou před německými parlamentními volbami. O několik měsíců později Washington prodloužil dohodu o měnovém swapu v hodnotě 20 miliard dolarů s Argentinou Javiera Mileie před klíčovými volbami v polovině volebního období.

Může Vanceova návštěva pomoci Orbanovi, který sám čelí politickým těžkostem? Podle Marca Loutaua, přidruženého výzkumného pracovníka Institutu pro pokročilá studia Středoevropské univerzity, je to nepravděpodobné. Návštěva Trumpa by možná něco změnila, ale „Vance rozhodně není žádnou hvězdou volební kampaně,“ řekl Loutau. „Jen málokterý Maďar ví, kdo to je.“

Maďarský novinář Ivan Lászlo Nagy, který v současné době pracuje pro Columbia Journalism Review, s tím souhlasí. Vance „není zrovna známou osobností mezi Orbánovou spíše venkovskou a méně vzdělanou základnou, i když se Orbán snaží tuto návštěvu prezentovat jako velkolepou událost,“ řekl Nagy.

Naopak Joakim Scheffer, píšící pro Hungarian Conservative, poznamenává, že Vance je nejvýznamnějším americkým návštěvníkem Maďarska od června 2006, kdy do Budapešti přijel tehdejší prezident George W. Bush. To něco znamená. Podle Scheffera Vance „reprezentuje proud republikánského intelektuálního myšlení, který vnímá Maďarsko jako alternativu k liberálnímu modelu vládnutí a chválí zemi i Orbána za jejich postoje k masové migraci, suverenitě a rodinné politice, stejně jako za jejich odpor vůči vládnoucím elitám EU“.

Vanceova návštěva však přichází v době, kdy popularita Trumpovy administrativy klesá jak doma, tak v zahraničí. V celé Evropě průzkumy veřejného mínění provedené již po prvním týdnu války s Íránem naznačují, že většina obyvatelstva je proti konfliktu s Íránem.

Orbán zatím využil válku s Íránem k tomu, aby se prezentoval jako osvědčený vůdce v krizových dobách, který udrží Maďarsko mimo mezinárodní války. S argumentem, že válka s Íránem by vedla k aktivizaci teroristických sítí v Evropě, nařídil Orbán obnovení kontrol zahraniční osobní dopravy přicházející do Maďarska a zvýšil bezpečnostní pohotovost země.

I tak se Loutau domnívá, že válka v Íránu nebude hrát významnou roli ve výsledcích dubnových voleb. „Válka v Íránu je v Maďarsku většinou bezpředmětná. Je daleko. Neovlivnila zde ceny energií,“ řekl Nagy. Válka by mohla být spíše použita jako klacek proti Orbánovi, který často označuje Trumpa a sebe za síly míru, argumentoval.

Pro maďarské volby je mnohem důležitější válka na Ukrajině a vztahy země s Evropskou unií (EU). Orbán blokuje půjčku EU ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu a vykresluje Magyara jako podřízeného zájmům Ukrajiny a EU. Zatímco Orbán je preferovaným kandidátem Trumpovy administrativy a evropských politiků z krajní pravice, Magyar má podporu Bruselu a většiny lídrů EU.

Podpora EU pro opozičního lídra však byla mnohem umírněnější, aby Orbánovi neposkytla další munici v jeho kampani.

I kdyby se Magyar stal příštím maďarským premiérem, vztahy mezi Bruselem a Budapeští by se sotva okamžitě změnily. Magyarova strana Tisza hlasovala proti půjčce EU ve výši 90 miliard eur a oznámila svůj nesouhlas s dodávkami zbraní na Ukrajinu nebo s urychlením přistoupení Ukrajiny k EU. Třetina voličů strany Tisza považuje Ukrajinu za hrozbu, což je pozoruhodné procento, i když mnohem nižší než 63 % mezi voliči Orbánovy strany Fidesz.

Méně než týden před volbami a s možností, že Orbánova strana Fidesz získá nejvíce parlamentních křesel, aniž by získala nejvíce hlasů vzhledem ke zvláštnostem maďarských volebních zákonů, není mnoho jistot. Víme však, že volby v této středoevropské zemi s 9,5 miliony obyvatel budou pozorně sledovány v Bruselu i za Atlantikem.

Evropa i USA budou v tomto volebním souboji, jehož dopady přesáhnou hranice Maďarska, podporovat různé strany. Důkazem toho je i mediálně sledovaná Vanceova návštěva uprostřed americké války s Íránem.

 

Celý text v angličtině ZDE

0
Vytisknout
208

Diskuse

Obsah vydání | 9. 4. 2026