Jak vyplývá z textu, který získala agentura Prensa Latina, americká mise předložila v Komisi pro lidská práva dokument v rozsahu čtyř odstavců, v němž na Komisi naléhá, aby předložila zprávu o Kubě na svém současném zasedání a pokračovala v monitorování ostrova v příštím roce, jak vyplývá z textu. Washington musel přijít s protikubánským návrhem sám, neboť nenalezl vlády, ochotné předložit ho opakovaně jeho jménem. Pro administrativu prezidenta George W. Bushe, která v tomto směru vyvinula všemožný nátlak, znamená současná situace diplomatický neúspěch.

V jiných letech státní department dosáhl touto cestou, aby vlády jako Česká republika, Kostarika, Peru a některé další sehrály roli předkladatelů a spolupředkladetelů tohoto plánu. Nyní se text omezuje na odvolání na rezoluce přijaté v předešlých letech, s výjimkou roku 1998, kdy byl americký návrh poražen 19 hlasy proti 16. V roce 2004 prosadil Bílý dům svůj návrh minimálním rozdílem poté, co USA využily k lobbingu váhu své vojenské a ekonomické síly. Na základě této rezoluce má osobní zástupkyně vysoké komisařky, Francouzka Christine Chanet předložit 23. března 2005 Komisi pro lidská práva zprávu nazvanou Stav lidských práv na Kubě. Havana mandát Chanetové neuznává, neboť podle ní vznikl ze zpolitizované rezoluce, kterou Kuba odmítá. Státní department tvrdí, že kubánské úřady odmítají s Komisí pro lidská práva spolupracovat, třebaže Kuba byla v roce 1994 jednou z prvních zemí, která přijala vysokého komisaře OSN pro lidská práva. V roce 1999 navštívili ostrov dva tematičtí zpravodajové této organizace.

Kdyby se letošní americký plán ujal, předkládala by Chanetová na příštím, 62.zasedání další zprávu k tomuto tématu. Podle názoru kubánského zástupce Juana Antonia Fernándeze, zveřejněnému v Castrově kubánském deníku Granma, "se tak Bushova administrativa pokouší ospravedlnit blokádu, která je každoročně rozhodným způsobem odsuzována Valným shromážděním OSN".

Poslanci regionální organizace Středoamerický parlament (Central American Parliament - PARLACEN) zaslali prezidentům Vicentu Foxovi (Mexiko), Oscaru Bergerovi (Guatemala), Abelu Pachecovi (Kostarika), Ricardu Madurovi (Honduras) a Leonelu Fernandezovi (Dominikánská republika) dopis, v němž je žádají, aby protikubánskou deklaraci nepodpořili.

Před několika dny kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez Roque poukázal vyjádřil názor, že "toto fórum oplývá lží, dvojím měřítkem a prázdnými projevy" a obvinil Washington, že z Komise učinil útočnou platformu své politiky nadvlády.

Po víkendové přestávce zahájí Komise v pondělí diskusi k tématu šest svého programu, týkajícímu se rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a všech forem diskriminace.

Další podrobnosti ZDE