Američtí vědci věděli už dávno že likvidace města New Orleans je možná. Před deseti lety určila federální vláda ve Washingtonu, aby bylo vydáno půl miliardy dolarů na modernizaci a posílení hrází v městě New Orleans, aby odolaly případnému přímému zásahu hurikánu. Ale v dalších letech došlo k omezení tohoto financování. Americká armáda nebyla schopna dokončit modernizační práce na hrázích. O finanční krizi v této věci se hovoří i na oficiálních internetových stránkách americké vlády, uvedla televize BBC a pokračovala:

Mnoho těchto projektů bylo zrušeno, když byly po 11. září 2001 prostředky na modernizaci hrází převedeny na boj proti terorismu.

Letos v červnu konstatoval šéf nouzových operací pro jeden okres v Louisianě: "Peníze byly přesunuty do rozpočtu pro bezpečností operace a válku v Iráku. To je prostě cena, kterou jsme museli zaplatit. Nikdo z místních lidí není nadšen, že hráze nebudou dobudovány."

"Neměli jsme do posílení hrází dávno investovat," ptala se ve čtvrtek prezidenta Bushe americká televize. "Bývalo by to přece daleko levnější než nynější nutná sanace celého zatopeného města."

"Budeme se v určitou chvíli rozhodnout, zda je důležitější financovat válku v Iráku, anebo to, co je důležité financovat v USA?" zeptala se jiná americká reportérka ve čtvrtek prezidenta Bushe. Ten odpověděl:

"My jsme schopni zvítězit ve válce proti terorismu a tu válku musíme vyhrát. Jde o bezpečnost tohoto národa. Lidem v New Orleansu, v Mississippi a v Alabamě také pomůžeme."

Ale lidé s přímými zážitky z oblasti s Bushem nesouhlasí. Celá řada místních činitelů si stěžuje, že v důsledku útoků z 11. září byly jejich místní rozpočty radikálně omezeny.

Otázkou nyní je, zda by se měly zmodernizovat všechny hráze v městě New Orleans tak, aby vydržely vodní vlny, vyvolané hurikánem pátého stupně, což by stálo více než 2 miliardy dolarů, anebo aby se podnikla omezenější opatření, která by ochránila pouze komerční a historické části města.

Nakonec jde o boj mezi urbanizací a přírodou, neboť město New Orleans je umístěno v oblasti vysušených bažin řeky Mississippi. Ale vzhledem k tomu, že polovina ropy a plynu, určené pro USA, prochází přístavem v New Orleans, zřejmě bude schválena finanční podpora i pro ten nejambicióznější projekt.

Ve čtvrtek odpoledne postihl město New Orleans velký liják. Lidé byli bez potravin, bez pitné vody, bez elektřiny a bez přístřeší. Nikdo neočekává, že se jejich situace zlepší.

V pátek se má konat mimořádné zasedání Kongresu, který má rychle schválit nouzový zákon o pomoci ve výši 10 miliard dolarů jako první injekci peněz na pomoc zoufale podfinancovanému záchranářskému úsilí v jižních státech USA.

Federální úřad pro zvládání mimořádných situací kritizovaly úřady v New Orleansu, že se mu dosud nepodařilo ustavit pro postiženou oblast centrální řídící středisko.

Reportér pořadu Newsnight hovořil ve čtvrtek večer z města Baton Rouge o problémech prezidenta Bushe v souvislosti s nynější katastrofou:

"Prezident Bush má do oblasti přicestovat v pátek a bude přitom vědět, že jde o rozhodující dny jeho prezidentského úřadu. Politikové v USA totiž nevyhlásili vůči Bushovi příměří. Je obviňován, že na krizi reagoval pozdě. V den, kdy tuto oblast zasáhl hurikán Katrina, Bush pronesl projev o Iráku, a jeho středeční projev charakterizoval ve čtvrtek deník New York Times jako 'nejhorší projev, jaký kdy Bush pronesl'.

Prezident Bush však učinil všechno, co v takové situaci prezident má udělat. Jenže veřejné mínění se během léta v otázce Iráku pomalu obrací proti Bushovi, a teď toto. V Louisianě má být v akci 10 000 příslušníků Národní gardy. Včera jich tu bylo méně než 4000. Mnoho z nich se na místo nedostalo v důsledku chaosu, ale 3000 z nich slouží v Iráku.

Charakteristické záběry z New Orleansu, kde lidé rabují v ulicích, jsou to příslušníci odcizené menšiny, možná jsou to archetypální záběry, které by mohly fatálně poškodit Bushův prezidentský úřad.

Lidé si tady uvědomují, že celá věc je hospodářskou a humanitární katastrofou a nyní se mění v politickou krizi. Lidé, kteří tady sedí v hale hotelu naproti přes ulici, jsou uprchlíci, zahalení do přikrývek. Patří k nejchudším zdejším lidem. Dívají se na to, co říkají politikové v televizi, a vidí rozdíl mezi řečmi politiků a tím, jaké pomoci se jim skutečně dostává.

V důsledku této krize se samozřejmě americká ekonomika nerozloží. Ale jde o ropu. Mexický záliv dodává asi třetinu americké ropy a New Orleans je přesně uprostřed sítě ropovodů, které dodávají ropu na Středozápad a na východ USA. Jde o 2 miliony barelů denně z celkového počtu 20 milionů barelů, které Amerika denně spotřebuje. A tento ropovod je nyní mimo provoz. Začíná docházet k nedostatku benzínu, vidíte fronty u benzínových stanic, galon benzínu stojí víc než 3 dolary."