7. 9. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 9. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 14. - 23. srpna 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Rada ulamá jako nejvyšší duchovní autorita sunnitských muslimů rozhodně odmítla myšlenku rozdělení Iráku a vytvořené regionů podle etnického či náboženského dělení. Ve svém prohlášení prohlásila tyto plány za pokusy využít současné situace k dosažení soukromých cílů, které nemají nic společného se zájmy iráckého lidu jako celku. Právo rozhodnout o federalizaci přísluší jedině veškerému iráckému lidu a může k němu dojít jedině za normálních podmínek, nikoli za přítomnosti okupantů a za naprostého nedostatku bezpečnosti a svobody a zruinované ekonomiky

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Neděle 14. srpna 2005

Američané nemají dost sil na to, aby získali moc nad provincií Anbár

Kapitán Jeffrey Pool, mluvčí americké námořní pěchoty v provincii Anbár, řekl na tiskové konferenci v sídle guvernérského úřadu v Ramádí, používaném nyní jako americký štáb, že velitel amerických sil v provincii žádá americký štáb v Bagdádu o vyslání posil námořní pěchoty a co nejvíce iráckých sil, aby bylo možno získat kontrolu nad provincií vůbec a nad městem Ramádí zvlášť.

Ramádský korespondent Mafkarat al-Islam uvedl, že podle sdělení zástupce iráckých sil na této tiskové konferenci by americká námořní pěchota potřebovala dvojnásobný počet vojáků k tomu, aby mohla získat plnou kontrolu nad městy provincie, zvláště po tom, co ztratila řadu vojáků v nedávných operacích proti Qá'imu a Hadíthě. Kapitán Pool zdůrazňoval nutnost jednání s obyvatelstvem provincie, aby se podařilo získat zájemce o zařazení do irácké armády za slib atraktivních platů a nových zbraní, aby tak bylo možno čelit povstalcům. Dodal však, že nedávný pokus získat místní lidi do loutkové armády nebyl přijat s nadšením, protože obyvatelé měst jsou zcela loajální vůči silám odboje. Přesto doufal, že po příchodu posil se podaří získat kontrolu nad situací v provincii, kde podle jeho vyjádření "padla celá města do rukou povstalců".

Jako doklad neschopnosti okupačních sil došlo během dne v provincii k dalším útokům:

Krátce před polednem vybuchla bomba po americkou hlídkou v centru Fallúdže nedaleko soudní budovy ve čtvrti Džumhúríja. Zničila Humvee, zabila čtyři vojáky a pátého vážně zranila.

V centru Ramádí odpoledne explodovalo auto naložené výbušninou, kolem něhož projížděla hlídka několika amerických Humvee. Podle svědků jedno z nichž zničila a druhé zneškodnila, zabila čtyři a zranila tři vojáky v nich; podle agentury QudsPress byl zabit pouze jeden voják a tři zraněni.

V Saqlawíji vybuchla v 18:00 bomba pod americko-iráckou pěší hlídkou, zabila tři americké a jednoho iráckého vojáka a další dva Američany zranila.

V Bagdádu zatčen neposlušný novinář

Ba základě nařízení tzv. ministra vnitra Báqira Džabra Sulagha (a jednoho z předních vůdců Brigád Badr) o zatýkání novinářů, kteří pracují pro agentury a média odsuzující okupanty a jejich sluhy, vpadli američtí vojáci v doprovodu iráckých kolaborantů v noci do bagdádského příbytku novináře Muhammada Abd al-Karíma al-Džabbúrího, vydavatele listu Dár as-salam al-islamíja, oficiálního orgánu Islámské strany v Iráku. V domě sebrali řadu věcí, Džabbúrího zatkli a odvedli neznámo kam.

Vůdce Islámské strany v Iráku, odnože Muslimského bratrstva (Ichwán al-muslimín) přijal místo v první irácké loutkové vládě instalované v dubnu 2003. Pak jeho strana zaujala k okupantům kritičtější postoj, ale současně dál plnila funkci sunnitské složky ve stranickém systému, který se Američané snažili v zemi vytvořit.

Mluvčí strany sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že Džabbúrí je proti okupaci a jako takový byl zatčen. Plnou odpovědnost za jeho bezpečnost podle něho nesou okupační síly a irácká loutková policie, které strana žádá o Džabbúrího okamžité propuštění.

Unesen ředitel Irácké centrální banky

Tzv. ministerstvo vnitra oznámilo, že neznámí ozbrojení muži unesli časně ráno generálního ředitele Irácké centrální banky Husáma Kázima Džuwajda z jeho domu v bagdádské čtvrti Mustansiríja.

Rada ulamá odmítla požadavky federalismu

Rada ulamá jako nejvyšší duchovní autorita sunnitských muslimů rozhodně odmítla myšlenku rozdělení Iráku a vytvořené regionů podle etnického či náboženského dělení. Ve svém prohlášení prohlásila tyto plány za pokusy využít současné situace k dosažení soukromých cílů, které nemají nic společného se zájmy iráckého lidu jako celku. Právo rozhodnout o federalizaci přísluší jedině veškerému iráckému lidu a může k němu dojít jedině za normálních podmínek, nikoli za přítomnosti okupantů a za naprostého nedostatku bezpečnosti a svobody a zruinované ekonomiky

Kuvajt doplácí na americkou okupaci Iráku

Kuvajtská vláda zaplatila 133 milionů amerických dolarů za pohonné hmoty, které spotřebovala americká armáda v Kuvajtu a Iráku do konce července 2005. Kuvajtská vláda před časem souhlasila s tím, že v zájmu vlastní bezpečnosti uhradí veškeré výdaje za pohonné hmoty spotřebované americkými silami v Kuvajtu. Vývoj okupace Iráku vedl k rozporům mezi kuvajtskými ministerstvy obrany a financí o tom, zda dohoda znamená rovněž uhražení pohonných hmot spotřebovaných při invazi do Iráku. Ty se ještě vystupňovaly poté, co americké ministerstvo obrany rozhodlo, aby kuvajtská vláda uhradila 400 milionů dolarů nákladů na americké letecké operace v Iráku. Rozpory skončily rozhodnutím, že veškeré výdaje uhradí kuvajtské ministerstvo energetiky.

V provincii Musajjib zatčeni dva sunnitští duchovní

Irácká policie zatkla v noci ze soboty na neděli šajcha Ahmada Džifána Chudajra, člena rady ulamá v oblasti středního Eufratu a imáma mešity v Musajjibu a odvedla jej na neznámé místo. V tutéž dobu zatkly loutkové síly také šajcha Chudajra Mutiba al-Furátího, člena téže rady a imáma mešity ar-Rahmán v Adžballáhu.

Rada ulamá prohlásila, že za životy obou duchovních je odpovědné tzv. ministerstvo vnitra a žádala jejich okamžité propuštění.

Brigády Badr zabraly sunnitskou mešitu v Suwajrá

Asi deset členů Brigád Badr a loutkové policie vtrhlo v pátek v noci do sunnitské mešity al-Bucharí v Suwajrá jižně od Bagdádu, zatkli strážce brány a správce mešity a obsadili ji. V sobotu umístili na čelní stranu budovy velký portrét proamerického duchovního Alího as-Sístáního, vyhlásili mešitu za svou svatyni a přejmenovali ji na husajníji Ahl al-bajt al-athar.

Před měsícem zabrali šíité ve městě mešitu Hittín. Na tu o několik dnů později zaútočil odboj, stavbu zničil a usmrtil několik členů Brigád Badr, kteří byli uvnitř.

Korespondent Mafkarat al-Islam pořídil fotografii čelní strany zabrané mešity s podobiznou Sístáního (viz: www.islammemo.cc/news/one_news.asp?IDNews=77004).

V Tal Afáru nalezena těla členů Brigád Badr

V bývalých vojenských kasárnách ve městě našla loutková policie 19 těl členů Brigád Badr, kteří byli zastřeleni jako při popravě. Člen loutkové armády potvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že těchto 19 osob bylo před několika dny uprostřed města uneseno spolu s několika členy loutkové armády, jejichž těla byla nalezena už v sobotu.

Umm Qasr

AFP oznámila, že obdržela videozáznam, na němž dosud neznámá islámská skupina hrozí útokem na kuvajtské vojenské cíle na hranicích mezi Irákem a Kuvajtem. Maskovaní muži na záznamu přečetli prohlášení, vyzývající kuvajtskou stranu, aby se vzpamatovala a obnovila původní hranice, vytýčené před jejich nedávným posunutím.

Ozbrojené akce odboje a bombové útoky

Kolem 7:00 zaútočila skupina asi osmi mudžáhidů v Mosulu na kolonu obrněných automobilů používaných cizími žoldnéři pracujícími pro bezpečnostní společnosti. Stalo se tak na silnici vedoucí k americké základně Ghazlání. Zničili dva automobily, tři cizince zabili a dva zranili. Sami pak zřejmě beze zrát místo opustili.

V 8:00 explodovalo vedle americké obrněné kolony na hlavní silnici v Tuz Churmátú auto naložené výbušninou. Zničilo jedno obrněné vozidlo, zabilo tři vojáky a dva zranilo.

Na dálnici jižně od Tádží na okraji Bagdádu explodovala v 9:00 bomba pod americko-iráckou hlídkou. Zničila Humvee, zabila dva a zranila rovněž dva Američany.

Kolem 18:30 zasáhl výbuch bomby americkou hlídku pěti Humvee v Salmán Páku (Madá'in) asi 30 km jihovýchodně od Bagdádu. Zapálil jedno Humvee, dva vojáky zabil a tři zranil.

V Miqdádíji podnikla skupina bojovníků útok na hlídkové auto loutkové policie a zničila je. Ve vozidle zemřel důstojník policie a další dva byli zraněni.

Pondělí 15. srpna 2005

Američané připravují operaci proti městu Rawa

V 19:00 zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že před chvílí vyhlásily americké síly zahájení rozsáhlé operace proti městu. Desítky vojenských vozidel doprovázené bojovými vrtulníky a letadly začaly od jihu a východu obkličovat město se 60 000 obyvateli. Vrtulníky začaly na město shazovat letáky žádající vydání povstaleckých bojovníků.

Sebevražedný útok u Qá'imu

V Ubajdí východně od Qá'imu najel sebevražedný útočník ve 14:30 do kolony šesti amerických tanků a čtyř Humvee směřujících do Qá'imu. Zapálil jeden tank, zabil dva a zranil čtyři vojáky.

Pokus o atentát na viceprezidenta se nezdařil

V okrsku Azím na severovýchodě Bagdádu explodovala bomba vedle kolony, v níž cestovala rodina iráckého loutkového viceprezidenta Ádila Abd al-Hádího. TV al-Džazíra oznámila, že Abd al-Hádí v koloně nejel, členové jeho rodiny se jí vraceli z výletu do Kirkúku. Zabiti byli dva strážci doprovázející kolonu, další tři a tři civilisté měli být přitom zraněni.

Američané hrozí v Sámarrá zastřelením každého, kdo pojede na motocyklu

Agentura QudsPress přinesla zprávu, že americké síly zakázaly ve městě Sámarrá jízdu na motocyklech a skútrech poté, co vzrostl počet sebevražedných útoků na těchto vozidlech. Zákaz byl oznámen letáky a rozhlasovým hlášením s hrozbou, že každý, kdo toto nařízení poruší, může být zastřelen. Prodloužen byl také zákaz vycházení, který nyní platí od 19:00 do 6:00 místo dosavadní doby 20:00-5:00.

Ostřelování vojenské základny v Tal Afáru

Před svítáním podnikl odboj minometný útok na základnu amerických a iráckých sil na západním okraji Tal Afáru. Nejprve zasáhlo základnu šest střel ve 2:00, o deset minut později následovaly další čtyři střely. Zničily části základny a způsobily požár.

Ostatní bombové a jiné útoky

Pod americkou obrněnou kolonou explodovala bomba v 7:00 na silnici u kanálu Tharthar, který spojuje jezero Tharthar s Tigridem. Podle sdělení svědků zničila jedno vozidlo, zabila vojáka a čtyři zranila.

V  Chálisu severně od Bagdádu zasáhla v 9:00 exploze bomby na dálnici americkou hlídku, která zapálila jedno ze čtyř Humvee, dva vojáky v něm zabila a dva zranila.

V Latífíji byly americkou palbou na civilní automobil zabity dvě osoby.

V 11:00 došlo k explozi bomby na strategické silnici západně od Hítu, vedoucí do Baghdádí. Z kolony Humvee jedno zasáhla a zničila, jeho pětičlennou posádku zabila nebo zranila.

Před polednem podnikla skupina bojovníků útok na kontrolní stanoviště amerických a loutkových sil v Buhrízu severovýchodně od Bagdádu. Útok způsobil na stanovišti požár, zabit byl jeden americký a tři iráčtí vojáci, další Američan a tři loutkoví vojáci byli zraněni. Zranění utrpěl také jeden z útočníků.

Na silnici spojující americkou základnu Habbáníja a vesnici Fallahát explodovala ve 14:00 bomba pod hlídkou pěti Humvee, jedno zničila a zabila čtyři vojáky v něm.

Ve 14:00 vpadli američtí vojáci do obytného komplexu v Ámiríjat al-Fallúdža. U vstupu do komplexu zřídili kontrolní stanoviště, a když pak uviděli blížícího se civilistu, zastřelili ho. O hodinu později odpověděl odboj na tuto vraždu útokem, dvěma raketami stanoviště zasáhl a zabil nebo zranil 10 amerických vojáků.

Oddíl osmi mudžáhidů zaútočil v 15:00 jižně od Sámarrá na konvoj amerických cisteren, zapálili dvě cisterny, zabili tři vojáky a čtyři zranili.

Americkou pěší hlídku zasáhla na polní cestě jihozápadně od Abú Ghurajb v 16:00 exploze bomby, tři z vojáků zabila a čtyři zranila.

V západním Bagdádu zaútočilo několik bojovníků na auto se dvěma příslušníky loutkové armády, jednoho zabili a druhého zranili.

V bagdádské čtvrti Adl byl spáchán úspěšný atentát na člena tamní správní rady Muhammada Hasana Muhjiho.

Ve 21:00 explodovala bomba pod americko-iráckou hlídkou, projíždějící u mostu Šuhadá ve Fallúdže. Bomba zapálila transportní vozidlo iráckých sil, v němž tři vojáky zabila a pět zranila. Zranění utrpěli také dva američtí vojáci.

Úterý 16. srpna 2005

Američané oznámili smrt vězně v Abú Ghurajb

Americké okupační síly oznámily smrt 20letého vězně v táboře v Abú Ghurajb. Podle jejich prohlášení, které převzala AFP, zemřel mladý muž v pondělí 15. srpna; nebylo uvedeno nic o jeho národnosti či identitě. Údajně byl nalezen svými druhy, kteří se ho snažili dopravit na ošetřovnu, on však zemřel. Prý probíhá vyšetřování tohoto podezřelého úmrtí.

Americký letoun bombardoval bagdádský hotel

Časně ráno svrhl americký vrtulník bombu na oblíbený bagdádský hotel v okrsku Állawí al-Hillá a pak jej ještě ostřeloval. Podle lidí z okolí hotelu byla část hotelu zničena a poškozena auta zaparkovaná v jeho okolí. Hotel byl vyhledáván iráckými dělníky z různých provincií, kteří do Bagdádu přicházeli pracovat jako taxikáři, řidiči autobusů apod. Podle oficiální webové stránky "Ad-dár al-Iráqíja", spravované proamerickou iráckou tiskovou agenturou , ostřelovaly americké vrtulníky hotel třikrát za sebou, přičemž bylo zabito 30 osob. Stránka přinesla později prohlášení tzv. ministerstva vnitra, které ignorovalo mlčením zabití 30 civilistů z řad obyvatelů a zaměstnanců hotelu a uvedlo pouze, že 26civilistů bylo zraněno, když si americké síly spletly skupinu dělníků stojící před hotelem s povstalci. Jeden ze zraněných dělníků, Alí Mahmúd, uvedl, že ráno nešla elektřina a proto jich několik vyšlo před hotel, aby se najedli tam. Makkí Husajn k tomu dodal, že někteří spali z téhož důvodu na střeše.

Vojáci unesli v Bajdží děti mladší 10 let

V 16:50 Mafkarat al-Islam oznámil, že krátce předtím zatkli američtí vojáci v Bajdží pět dětí ve věku do deseti let a odvedli je na svou základnu východně od města. Hlášením z amplionů pak oznámili, že děti budou uvězněny do té doby, než obyvatelé města vydají Američanům děti, které se před několika dny objevily v televizním vysílání s helmami a zbraněmi zabitých amerických vojáků. V hlášení nazvali tyto děti "dětmi teroristů". Podle seržanta loutkové policie Ahmada Chálida je Američané hodlají je vyslechnout, protože by se od nich mohli dozvědět něco, co by jim pomohlo v operacích proti městu. V hlášení hrozili Američané obyvatelstvu tvrdými tresty, odmítne-li hledané děti vydat. Podle rodičů si jejich unesené děti hrály v boční ulici nedaleko domovů, v místech, kde se zřídkakdy objeví nějaké auto.

Událost je dalším znamením zhoršující se morálky a nervového vypětí amerických vojáků, kteří již zcela běžně používají únosů žen, dcer a matek podezřelých členů odboje, aby je přinutili vzdát se.

Britská razie v Basře

V převážně sunnitských čtvrtích města zahájili ráno britští vojáci razii. Spolu s loutkovými vojáky obklíčili předměstí Abú al-Chásib, začali vpadat do domů a obchodů a prohledávat je. Hned na počátku zatkli podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam šest osob.

Sebevražedný útok

Útočník v autě naloženém výbušninou najel v oblasti Rabí'a 90 km severovýchodně od Mosulu nedaleko syrské hranice v 16:00 do kontrolního stanoviště amerických a iráckých sil. Projel první linií zátarasů kolem stanoviště, aniž by iráčtí kolaboranti odhalili výbušninu ukrytou v jeho BMV. Když se dostal ke druhé linii, obsluhované americkými i iráckými vojáky, odpálil se. Výbuch způsobil požár velké části stanoviště, tři americké vojáky zabil a tři zranil. Z irácké části posádky byli dva vojáci zabiti a šest zraněno.

Ozbrojené akce a bombové útoky odboje

V 7:00 explodovala bomba pod konvojem vojenských cisteren dopravujících pohonné hmoty na americkou základnu u Tikrítu. Výbuch zapálil jednu z cisteren a zabil amerického vojáka.

Silná bomba, umístěná v kyslíkové bombě, používané v nemocnicích a ukrytá pod hromadou odpadků, vybuchla v 9:00 pod americkou pěší hlídkou v Dulu'íji severně od Bagdádu. Americká armáda oznámila, že při útoku byli zabiti nebo zraněni čtyři vojáci; obyvatelé okolí však viděli nakládat sedm mrtvol a čtyři zraněné.

Kolem 11:00 explodovala bomba pod americkou hlídkou na dálnici nedaleko bagdádského předměstí Durá, zničila jedno Humvee a zabila nebo zranila celou jeho čtyřčlennou posádku.

V poledne došlo k explozi bomby pod britskou pěší hlídkou v okrsku Alí aš-Šarqí v Ámara na jihu Iráku. Jeden z Britů byl zabit a druhý vážně zraněn.

Po poledni podnikla skupina bojovníků útok na společnou hlídku amerických a iráckých sil u vjezdu do čtvrti Islá az-Zirá'í v Mosulu. Zničili jedno z vozidel irácké armády, tři vojáky v něm zabili a tři zranili. Zabit byl rovněž jeden americký voják a druhý zraněn. Zranění utrpěli dva z bojovníků, podařilo se jim však ustoupit spolu s ostatními druhy.

Krátce po poledni zaútočila skupina bojovníků na hlavní silnici v oblasti Bú Fahd na východě Ramádí na americkou hlídku, zapálili její Humvee, zabili čtyři a zranili dva vojáky. Při útoku byl vážně zraněn jeden z bojovníků.

V Júsufíji na dálnici vedoucí do jižních iráckých provincií zasáhla kolonu čtyř obrněných vozidel a šesti Humvee v 18:00 exploze bomby, která jedno z vozidel zapálila a čtyři Američany v něm zabila nebo zranila. Jakmile kolona zastavila, zaútočila na ni skupina Iráčanů, zničila další obrněné vozidlo, zabila tři a zranila dva vojáky. Pak bojovníci beze škod z místa útoku zmizeli.

Ostřelování základen

Sedm těžkých minometných střel a čtyři rakety Grad zasáhly ráno kolem 7:00 americký štáb v bývalé budově místní správy v centru Fallúdže. Podle informace z řad loutkové armády způsobily střely smrt nebo zranění 22 Američanům. Obyvatelé celého města sledovali mraky kouře, které po zásazích stoupaly z objektu k nebi.

Pět raket C5K zasáhlo v 8:00 americkou základnu v Bajdží, z níž byly slyšet čtyři silné exploze.

Kolem poledne vypálil odboj šest minometných střel na základnu Warrár na západní straně Ramádí, po jejichž dopadu byly rovněž slyšet silné exploze.

Středa 17. srpna 2005

Nové obležení Qá'imu

Američtí vojáci v doprovodu desítek obrněných vozidel, bojových vrtulníků a letadel obklíčili a uzavřeli za svítání znovu město Qá'im u syrské hranice. Kolem 6:00 bylo zcela uzavřeno Ubajdí jižně od města, o čtvrt hodiny později vesnice Rúmmána a Sa'da. Všude byly rozhozeny letáky, vyzývající členy odboje, aby se do dvou hodin vzdali, v opačném případě stihne obyvatele města "tvrdý trest". Odboj na výzvu během dopoledne neodpověděl, město zůstávalo klidné, nedošlo k žádným srážkám.

Trojice bombových útoků v centru Bagdádu

Ráno otřásly centrem Bagdádu tři mohutné exploze, které podle zprávy agentury QudsPress usmrtily desítky lidí, většinou civilistů. Agentura citovala sdělení policie, podle něhož dvě bomby vybuchly nedaleko policejní stanice u vjezdu do garáží Nahda. O několik minut později explodovalo auto naložené výbušninou blízko nemocnice, která leží těsně vedle místa předchozích dvou výbuchů. Podle policie první dva výbuchy nebyl způsobeny auty, jak uvedla některá média, ale bombami položenými u silnice.

Svědkové tvrdili, že šlo o sérií explozí aut naložených výbušninou, z nichž první zasáhla policejní auto a druhá policisty, zaměstnané odnášením obětí prvního výbuchu. Třetí auto podle nich vybuchlo po příjezdu policejní jednotky.

QudsPress s odvoláním na svědky oznámila, že výbuchy zničily řadu policejních aut a zabily nebo zranily řadu policistů, a rovněž civilistů.

Nemocnice Kindí a Nadža uvedly, že trojice explozí zabila nejméně 37 Iráčanů a dalších 50-60 zranila, některé z nich vážně. Zapálila desítky osobních aut v okolí.

Ostřelování základen a dalších cílů

Šest silných raket Grad zasáhlo v noci americkou základnu na kirkúckém mezinárodním letišti. Podle informace člena irácké loutkové armády dopadly do různých částí základny a zabily nebo zranily řadu Američanů.

Odpoledne se terčem ostřelování stala základna amerických sil Ghazlání v Mosulu. Čtyři rakety Kaťuša středního doletu nejprve zasáhly severní část objektu, kam o pět minut později dopadly další čtyři stejné rakety. Ze základny bylo slyšet silné exploze, po nichž se objevily plameny a kouř, nad základnou kroužily vrtulníky.

Večer otřásly silné exploze základnou jihokorejských vojáků v severoiráckém Irbílu. Její okolí pak Jihokorejci spolu s pešmergy obklíčili.

Před polednem Mafkarat al-Islam oznámil, že odboj vypálil čtyři těžké minometné střely na bagdádskou tzv. Zelenou zónu, kde v tu dobu jednalo tzv. národní shromáždění o Američany požadované ústavě. Čtyři exploze byly daleko slyšitelné a nad zónou se pak objevily americké vrtulníky.

Další špionážní letoun sestřelen

Nad oblastí Ajadíja severně od Tal Afáru byl v 9:00 sestřelen americký bezpilotní špionážní letoun, který se o 2 km dále zřítil na zem.

Ostatní akce odboje

V západní oblasti Bagdádu v blízkosti mešity Mully Huwajše vybuchla v poledne bomba pod americkou hlídkou čtyř Humvee. Zničila jedno vozidlo, dva vojáky zabila a dva zranila.

Krátce po poledni zaútočila skupina asi 11 bojovníků na hlavní silnici západně od Tárimíje na americko-iráckou hlídku. V pětiminutové srážce byla zapálena dvě Humvee, zabiti čtyři a zraněni tři Američané. Zabiti byli rovněž dva iráčtí vojáci a další utrpěl vážné zranění. Místo útoku pak obklíčili vojáci za vydatné podpory ze vzduchu a prohledali domy a statky v okolí.

Odpolední exploze bomby pod americkou pěší hlídkou v Mahmúdíji usmrtila dva vojáky a tři zranila.

Vražda sunnitského šajcha

Ozbrojení muži v policejních uniformách zahájili v 7:30 palbu na sunnitského šajcha Alího aš-Šamarího, člena rady ulamá a imáma mešity Džannabí, když vycházel ze svého domu ve městě Chán Bání Sa'd ležícím severovýchodně od Ba'qúby. Šajch byl na místě mrtev.

Rada ulamá jeho vraždu odsoudila a dodala, že jde o další z řady vražedných útoků namířených na členy rady, které mají oslabit její autoritu mezi iráckými sunnity. "Tyto zločiny radu jen utvrdí v zachovávání jejích principů," praví se v prohlášení. Vrahy byli se vší pravděpodobností členové kolaborantských Brigád Badr.

Hlídkové Humvee se utopilo v bažině

Tři američtí vojáci zemřeli, když jejich Humvee zapadlo do bažinaté oblasti u Júsufíje u čističky vody, zřízené za předchozího režimu. Po americké invazi byla čistička zastavena a zpustla a její okolí se změnilo v mokřad plný bahna a poloslané vody. Humvee do ní úplně zapadlo při rutinní kontrole oblasti a bylo tak plné hustého bahna, že se vojáci nemohli dostat ven. Volali na pomoc místní lidi, ale ti na ně házeli kamení. Později přijeli další Američané, kterým se podařilo dva z vojáků vytáhnout a odvézt na nejbližší základnu. Příčinou nehody byla podle nich velká rychlost, jíž řidič projížděl oblastí, která je místem častých útoků odboje.

Čtvrtek 18. srpna 2005

Ostřelování vojenských základen

Ráno zasáhly čtyři rakety Grad středního doletu americký štáb v Hítu ve zdejším bývalém mládežnickém centru. Exploze byly slyšet po celém městě, obloha nad městem se zahalila do kouře. Po útočnících neúspěšně pátraly americké vrtulníky.

Dopoledne vypálil odboj osm minometných střel ráže 60 mm na základnu amerických a iráckých sil v Sajjidíji jihozápadně od Bagdádu.

Různé bombové útoky

Ve Fallúdže vybuchla kolem 9:00 bomba pod americko-iráckou hlídkou na silnici v oblíbené obchodní oblasti v centru města, zničila pickup loutkových sil a poškodila americké Humvee. Zabiti byli tři iráčtí vojáci, další dva a dva Američané byli zraněni. O něco později explodovala další bomba poblíž veřejného parku v centru města, rovněž pod společnou hlídkou amerických a iráckých sil. Tentokrát zničila Humvee a vozidlo pro přepravu iráckých vojáků, zabila jednoho amerického a čtyři irácké vojáky a další čtyři loutkové vojáky zranila.

V okrsku Zajdá v západní části Abú Ghurajb podnikla dopoledne skupina bojovníků rozsáhlý útok na americkou kolonu čtyř obrněných vozidel a tří Humvee. Zahájila jej exploze bomby na polní cestě vedoucí do Ridwáníje, která zasáhla a zničila Humvee, v němž usmrtila tři vojáky a čtvrtého zranila. Jakmile kolona po explozi zastavila, zaútočilo na Američany asi osm bojovníků vybavených lehkými a středními zbraněmi a ručními granáty. Zapálili další Humvee a zneškodnili obrněné vozidlo. Přitom bylo podle údajů obyvatel okolí zabito šest dalších vojáků a šest jiných zraněno; podle zprávy agentury QudsPress, vycházející z amerických údajů, zemřeli celkem jenom dva vojáci a čtyři byli zraněni.

Američané považují mezky a osly za bezpečnější než obrněná vozidla

Obyvatelé západoirácké pouště na horním Eufratu kolem Hásiby, Qá'imu a fosfátových dolů u syrské hranice oznámili, že americká námořní pěchota začala v posledním týdnu používat k dopravě zásob a vybavení pouští mezky a osly. Protože se bojí útoků odboje a bomb, domnívají se okupanti, že čtvernožci představují menší terče. Podle obyvatel Qá'imu je začali používat i na překonání velkých vzdáleností a svá vozidla zanechávají v táborech, které před několika dny k tomuto účelu zřídili na okrajích pouště. Skupina pastevců ovcí řekla korespondentovi Mafkarat al-Islam, že když vojáky poprvé viděli s těmito zvířaty, domnívali se, že jde o nějakou zvláštní operaci či novou bojovou taktiku. Od egyptského tlumočníka se však dozvěděli, že zvířata vytuší včas nebezpečí, mohou vycítit bombu u silnice dříve, než k ní dojdou, a kromě toho jsou pro bojovníky na dálku méně viditelná.

Zdá se, že Američané mají stále větší problémy se svým vozovým parkem a že hledačky min nesplnily očekávání.

Ztráty v řadách koaličních sil

Časně odpoledne vybuchla v centru města Hillá bomba pod hlídkou polských vojáků, kteří mají ve městě základnu. Podle člena irácké armády byla ukryta v plynové bombě, jaké se používají v domácnostech, a položena u silnice. Její výbuch vážně poškodil polské vojenské vozidlo a dva Poláky zabil; třetí voják utrpěl zranění.

Ve městě Ámara najel odpoledne sebevražedný útočník s automobilem do kolony britských vojáků směřující do centra města. Podle sdělení příslušníka sil tzv. ministerstva vnitra bylo britské obrněné vozidlo úplně zničeno, pět Britů zabito a šestý zraněn.

Američané začali v Iráku stavět největší vojenskou nemocnici

Vysoce postavený zdroj z tzv. ministerstva zdravotnictví, který si nepřál být jmenován, sdělil bagdádskému korespondentu Mafkarat al-Islam, že americké síly zabraly tábor Rašíd bývalé irácké loutkové armády, ležící jihozápadně od Bagdádu, a hodlají v něm zřídit obrovskou vojenskou nemocnici. Potvrdil, že zařízení má mít kapacitu 4000 lůžek a velký operační sál, jakož i pokoje intenzivní péče a resuscitační pokoje. K vypracování plánů byli speciálně přivezeni američtí inženýři.

Podle sdělení zdroje leží nyní řada amerických vojáků v jedné z nemocnic v tzv. Zelené zóně. Ta ovšem pojme jen několik desítek pacientů, což už naprosto nedostačuje.

Americký vrtulník zabil devět svatebčanů

Ve čtvrtek ve 20:00 vypálil americký vrtulník létající nad Hítem raketu na skupinu Iráčanů, kteří uprostřed města slavili svatbu jednoho mladého páru. Podle sdělení městské nemocnice zabila raketa devět lidí a tři zranila. Mezi nimi byly dvě ženy a tři děti. V pátek ráno místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že se Američané k události dosud nevyjádřili. Jde o čtvrtý známý případ útoku na svatebčany od jara 2003: stalo se tak už v Qá'imu, ve Fallúdže a v Tal Afáru. Tehdy Američané po každé tvrdili, že mezi svatebními hosty byli členové odboje.

Loutkové ministerstvo obrany přiznalo mučení vězňů

Tzv. ministr obrany Sa'dún ad-Dulajmí řekl ve čtvrtek večer na tiskové konferenci v Bagdádu, že řada sunnitů držených ve vězeních v Júsufíji, Latífíji a Madá'inu následkem mučení během výslechů zemřela: "Stydím se za to, co jsem se dozvěděl o rozsahu morálních excesů, k nimž došlo v řadách irácké armády, proto chceme vše vyšetřit a vytvořili jsme k tomu účelu vyšetřovací komisi." Na dotaz z řad novinářů, jaká opatření budou přijata pro boj s odbojem, odpověděl, že podle připravovaného zákona by bylo možno kohokoli, kdo by ve svém domě ukrýval iráckého nebo jiného arabského "teroristu", odsoudit také jako "teroristu".

Spojené americké a irácké síly zatkly ve čtvrtek při razii v Iskandaríji 65letého muže, který nedlouho nato zemřel. Americká strana v pátek přiznala, že k úmrtí došlo během výslechu.

Pátek 19. srpna 2005

Odboj popírá účast na středečních bombových útocích v Bagdádu

Různé odbojové skupiny vydaly ráno společné komuniké, prohlašující, že se nepodílely na středečních bombových útocích u bagdádských garáží., při nichž bylo zabito nejméně 52 Iráčanů, mezi nimi ženy a děti. Prohlášení podepsané organizacemi Základna džihádu, První armáda Muhammadova, Ansar as-Sunna, Armáda mudžáhidů, Brigády vítěze Saláh ad-dína a dalšími, tvrdí, že žádná z těchto organizací útok neprovedla a že jde naopak o další pokus je diskreditovat. Ze spáchání útoků obviňuje "agenty sionistické rozvědky a křižácké síly": "Potvrzujeme, že jsme se na těchto akcích žádným způsobem nepodíleli. Pokračujeme v našem džihádu proti okupantům, kdekoli je to možné na každé pídi irácké země a země muslimů."

Některé agentury obvinily z útoků odbojové síly s tvrzením, že k nim došlo na stanovišti taxi, kde se pohybují především dělníci z šíitských jižních provincií, zatímco stanoviště taxíků směřujících do severních sunnitských oblastí zůstalo nedotčeno. Tzv. premiér Džafarí a vůdce strany SCIRI Abd al-Azíz al-Hákim toho využili k obvinění, že se odboj snaží vyprovokovat občanskou válku.

Fallúdža

Silná bomba položená 200 metrů od mešity Abú al-Chajl v západní Fallúdže explodovala ve 14:15 pod americkým transportním vozidlem. To bylo jako každý pátek postaveno u mešity, aby mohli vojáci sledovat průběh modliteb a kázání, zda náhodou imám neb o někdo jiný nepronáší řeči proti okupantům. K explozi došlo ve chvíli, kdy věřící opouštěli mešitu. Vozidlo bylo úplně zničeno a sedm vojáků v něm zabito. Příslušník tzv. irácké armády jejich smrt potvrdil a dodal, že čtyři osoby podezřelé z instalace bomby byly okamžitě zatčeny. Věřící naopak tvrdili, že zatčení byli spolu s nimi v mešitě po celou dobu bohoslužeb a nemohli tedy bombu položit.

Ramádí

V 19:00 zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že před chvílí američtí vojáci doprovázení obrněnými vozidly vpadli do komplexu univerzity al-Anbár v západní části města, rozbíjejí dveře a prohledávají jeden po druhém prostory kolejí. Přitom zatkli všechny strážce objektů, aniž sdělili, proč k náhlému vpádu došlo.

Demonstrace proti plánům na federalizaci země

Po poledních pátečních modlitbách proběhly masové demonstrace stovek stoupenců šíitského duchovního Sadra společně se sunnity vedenými radou ulamá proti plánům na sektářské dělení Iráku. Demonstranti zaplnili řadu bagdádských ulic, skandovali: "Ne! Ne dělení! Ne, ne roztržení!" a odsuzovali pokusy o roztrhání země, podporované proamerickým šíitským ájatolláhem Sístáním a šíitskou kolaborantskou stranou SCIRI.

Další demonstranti nesli hesla: "Od Fallúdže po Kúfu, to je naše vlast a my se jí nevzdáme" a "Bratři sunnité a šíité, toto je naše vlast a neprodáme ji!"

Ostřelování amerických cílů a další akce odboje

Za svítání kolem 4:00 propukl v Tikrítu boj mezi povstalci a policejními silami. V boji bylo zabito sedm policistů a pět zraněno. K útoku se přihlásila Salafíjská skupina Saláh ad-dína al-Ajjúbího, jejíž bojovníkům se po srážce podařilo z místa beze ztrát zmizet. K útoku došlo několik dní poté, co tzv. ministr vnitra Báqir Džabr Sulagh prohlásil, že s tikrítským odbojem se režim vypořádá sám a nepotřebuje k tomu americkou pomoc.

Čtyři rakety Grad dopadly v 6:00 na americkou základnu v okrsku Charnabát u Ba'qúby.

V 7:00 vybuchla bomba pod americkou kolonou projíždějící mosulskou čtvrtí Islá az-Zirá'í, zneškodnila Humvee, jednoho vojáka zabila a čtyři zranila.

Ráno odboj ostřeloval čtyřmi raketami země-země severní části vězeňského tábora Bucca u Basry, kde Američané drží přes 7 000 iráckých vězňů. V severní části tábora jsou soustředěny americké síly a vězeňské stráže.

Sobota 20. srpna 2005

Série útoků na okupační síly ve Fallúdže

Během noci podnikl odboj v průběhu tří hodin sérii raketových útoků na americké tábory v severní a východní části města.

Během rána pak došlo ke třem samostatným útokům na okupační síly ve centru a v západní části města, při nichž bylo podle očitých svědků zabito nebo zraněno 19 amerických vojáků.

Ruční granát vržený bojovníkem zasáhl americkou hlídku v Humvee blízko restaurace al-Abbásí, dva vojáky zabil a tři zranil. Útočník pak zmizel v úzkých uličkách v okolí a vojáci nebyli schopni ho pronásledovat. Neuspěli ani při rozsáhlé razii, při níž celé okolí na dvě hodiny zcela uzavřeli.

V 8:30 zasáhla bomba americkou hlídku ve čtvrti Mu'allimín a zničila Humvee, v němž zabila čtyři vojáky.

V 10:00 zaútočil sebevražedný bojovník na shromážděné americké vojáky u mlýna v západní části města. Podle sdělení tamních dělníků bylo šest vojáků zabito a tři zraněni.

Demonstrace proti plánům na rozdělení Iráku

Před polednem ramádský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že ve městě probíhá za účasti duchovních vůdců, univerzitních profesorů a dalších představitelů veřejného života mohutná demonstrace tisíců lidí na protest proti pokusům o rozdělení Iráku. Demonstranti skandovali hesla žádající jednotu Iráku a jednotu iráckého lidu, sunnitů a šíitů. Spálili americkou a "izraelskou" vlajku a požadovali přidržování se Koránu jako ústavy místo "ústavy" tvořené kolaboranty pod dohledem Spojených států. Demonstrace se po krátký čas zúčastnili i povstalečtí bojovníci se svými zbraněmi.

Americké cvičení ve vězeňském táboře v Abú Ghurajb

Desítky okupačních vojáků se spolu s řadou obrněných vozidel a nízko létajících bojových vrtulníků zúčastnily za svítání cvičení ve věznici a jejím okolí. Předmětem cvičení bylo vysazování vojáků ve věznici a na okolním území. Po dvě hodiny, během nichž cvičení probíhalo, bylo město zcela uzavřeno. Jak sdělil pod podmínkou anonymity člen irácké armády, mělo být cvičení přípravou na případné útoky odboje, při nichž se podařilo osvobodit už řadu vězňů a od počátku letošního roku při nich bylo zabito na 70 amerických vojáků.

Údajné prohlášení odboje vyzývající sunnity k podpoře "ústavy" a "referenda" je falešné

V několika iráckých městech rozšířil odboj odpoledne prohlášení varující sunnity, aby nevěřili žádné deklaraci, vydané údajně odbojem na podporu voleb nebo ústavy. Prohlášení, podepsané sedmi organizacemi -- Ansar as-Sunna, Armádou Muhammadovou, Brigádami Revoluce 1920, Armádou mudžáhidů, Armádou vítěze Saláh ad-dína, Ansar al-Gharíba a Salafíjskými eskadrami al-Qa'qa' - uvádí: "Našemu lidu v provincii Anbár, Tikrítu, Mosulu, provincii Dijála, Kirkúku, Bagdádu a všemu sunnitskému lidu Iráku: v poslední době se objevila řada prohlášení, vylepených na zdech a rozšiřovaných v mešitách a na ulicích a podepsaných různými veliteli skupin iráckého odboje, která mluví o tzv. volbách a tzv. referendu o ústavě. Tato prohlášení si navzájem odporují, takže byla dokonce v jediném dni zjištěna dvě prohlášení téže odbojové organizace, která se navzájem rozcházejí. Některá z nich tvrdí, že my v odboji souhlasíme s tím, aby se sunnité účastnili tvorby ústavy a voleb. Jiná hrozí tresty a varují před účastí na nich.

Prohlašujeme, že všechna tato prohlášení jsou falešná a že náš postoj vůči hře sionistů a nevěřících křižáků je jednotný. Máme vůči této frašce jediné a neměnné stanovisko, a to, že od nás nedostanou nic než smrt.

Každé prohlášení, které skutečně vydáme, potvrdíme třikrát naším zvláštním způsobem, tak abyste to poznali. Okupanti a Džafarího kacířská šíitská vláda začala tisknout prohlášení a posílat je do mešit, aby podvedla náš lid, věřící v Jediného Boha, a aby ho přiměla dělat to, co ona chce a co odpovídá jejím přáním. Zajali jsme několik členů Brigád Badr, kteří to potvrdili."

Akce odboje v Mundhiríji

Tento útok na americké vojáky, k němuž došlo nedaleko íránské hranice, byl označen za nejrozsáhlejší v této oblasti za poslední dva měsíce.

Podle sdělení kapitána pohraniční stráže Sa'da Džaralláha najeli tři sebevražední útočníci současně ve 13:00 ze tří stran do americké kolony 11 vojenských vozidel, zničili čtyři obrněná vozidla, zabili 15 amerických vojáků a 12 zranili.

Svízelná situace okupačních a loutkových sil v Mosulu

Mluvčí irácké loutkové armády, plukovník Sirwán Ahmad Kaka (původem Kurd), ráno na tiskové konferenci v Mosulu přiznal, že během posledních 48 hodin bylo ve městě ostřelovači zastřeleno devět amerických vojáků. Akce loutkové armády se proto v budoucnu zaměří v prvé řadě na to, aby bojovníkům znemožnila rozmisťovat se po střechách vysokých mosulských budov. Jedná se o to, aby okupační armáda měla právo zatknout majitele každého domu, z něhož bude zastřelen americký nebo irácký voják -- což je v současné době denním jevem. Dodal, že někteří majitelé takových domů podporují odboj, i když připustil, že ne možná všichni. Jeden takový střelec byl vypátrán a zabit, načež se podle plukovníka zjistilo, že šlo o občana Saúdské Arábie, který předtím zastřelil čtyři irácké vojáky na kontrolním stanovišti na mosulské obchodní třídě. Dalším vojákům se ho pak podařilo zasáhnout.

Zabit ukrajinský okupační voják

V noci zastřelil ostřelovač ve městě Suwajrá ukrajinského vojáka ze společné irácko-ukrajinské hlídky. Korespondenta Mafkarat al-Islam o tom informoval zdroj z místní policie s dodatkem, že ostřelovači jsou v posledních dnech ve městě velmi aktivní.

V severním Iráku se otevírá nová americká věznice pro 13 tisíc vězňů

Zdroj z vysokých kruhů kurdských pešmergů sdělil korespondentu Mafkarat al-Islam, že americké síly otevřely minulý týden v severním Iráku na území obývaném Kurdy mezi Irbílem a Sulajmáníjí svou novou věznici. Toto zařízení údajně patří mezi největší v zemi, protože má kapacitu 13 000 vězňů. Do roku 1990 byl tento objekt používán iráckou armádou. Nová věznice má být náhradou za věznici v Abú Ghurajb, na kterou opakovaně útočí odboj a z níž se už řadě vězňů podařilo uniknout.

Neděle 21. srpna 2005

Protesty proti oznámení, že americké jednotky zůstanou v Iráku další čtyři roky

Čínská agentura Xinhuanet přinesla zprávu, že v některých částech Iráku dochází po oznámení, že američtí vojáci v Iráku zůstanou, k ostrým protestům. Člen výkonného výboru odborové rady Abd al-Karím Sada obvinil iráckou vládu z kolaborace s cizími silami: "Strany a politické síly, které jsou nyní u moci, si přejí pokračování okupace. To však není rozhodnutí iráckého lidu, je to rozhodnutí sil, které se okupací dostaly k moci."

Irácký občan Janár Muhammad prohlásil, že pouhá přítomnost americké armády v Iráku je ponížením: "Pokračování okupace je něco, co Iráčané zcela odmítají. Denně jsme ponižováni vojáky a tanky na ulicích. Každý den vás mohou zabít, ponižují vás tím, jak se pohybují po ulicích."

Město Rawa je už 37 dní obklíčeno

Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že za posledních 24 hodin došlo ve městě k několika útokům na americké a irácké vojáky. Odboj podle jeho zprávy neustále pokračuje v útocích navzdory tomu, že je město už asi 37 dní odříznuto od světa.

Skupina asi osmi bojovníků zaútočila o půlnoci na tábor amerických a iráckých vojáků u západního vjezdu do města. Vzniklý požár část tábora zničil.

V 7:00 ostřeloval odboj podobný tábor na jižním okraji města pěti minometnými střelami ráže 82 mm, které rovněž způsobily požár.

Kolem 14:00 zasáhl a usmrtil ostřelovač v jižní části města na břehu Eufratu amerického vojáka z pěší hlídky.

Sebevražedný útok u Hadíthy

Nedaleko mostu vedoucího do Haqláníje východně od Hadíthy najel sebevražedný útočník v 9:00 do skupiny amerických vojáků. Ti na blížící se auto sice stříleli, ale jemu se podařilo dojet až k nim a tam se odpálit. Exploze zničila dvě Humvee a třetí poškodila, zabila šest Američanů a pět dalších zranila.

Ostřelování vojenských štábů a základen

Dopoledne zasáhly čtyři minometné střely společnou americko-iráckou základnu blízko Táribílu u jordánské hranice. Stely zasáhly přímo společný štáb a jednu z budov zapálily. Zabiti byli dva američtí a jeden irácký voják, další Američan byl zraněn.

Kolem poledne ostřeloval odboj americký štáb v budově guvernérského sídla v Ramádí. Na budovu dopadly čtyři minometné střely právě v době, kdy uvnitř jednal americký velitel s guvernérem Ma'múnem al-Alwáním a doprovázela jej řada strážců a vojáků. Útok způsobil vážné škody na budově a zabil nebo zranil sedm Američanů, mezi nimi dva ostřelovače, kteří byli na střeše.

Ve večerních hodinách vypálil odboj tři minometné střely na japonskou základnu ve městě Ámara, nad níž se pak objevil hustý černý kouř v místech, kde sídlí společný japonsko-irácký štáb.

Útoky na vojenské kolony a hlídky

Pod americkou kolonou tří obrněných vozidel a dvou Humvee projíždějící městem Isháqí severně od Bagdádu vybuchla v 8:00 bomba. Zničila obrněné vozidlo, zabila jednoho a zranila čtyři vojáky.

Dopoledne podnikla skupina bojovníků na silnici k bagdádskému mezinárodnímu letišti útok na konvoj amerických cisteren, zapálili tři cisterny, čtyři americké vojáky přitom zabili a tři zranili.

Na silnici vedoucí k americké základně v oblasti Siníja západně od Bajdží vybuchla ve 13:00 bomba pod kolonou tří obrněných transportních vozidel a tří Humvee. Výbuch poškodil transportní vozidlo, jednoho vojáka zabil a tři zranil. Kolona byla nucena zastavit, a toho využila skupina bojovníků k přímému útoku, který trval asi 10 minut. Během útoku bylo zničeno další transportní vozidlo a Humvee, zabiti byli další čtyři vojáci a pět jich bylo zraněno. V boji padl jeden z bojovníků a tři jeho druhové byli zraněni.

V centru Latífíje explodovala v 16:00 bomba pod americko-iráckou hlídkou, procházející středem tržiště. Zničila Humvee, zabila dva americké vojáky a dva zranila. Hlídka zastavila, vojáci uzavřeli okolí a část jich vytahovala mrtvé a zraněné z vozidla. V té chvíli explodovala další bomba, ukrytá pod hromadou odpadků, zabila další dva Američany a jednoho iráckého vojáka.

O něco později zaútočila skupina asi pěti bojovníků v Iskandaríji na kolonu šesti pancéřovaných automobilů používaných zahraničními žoldnéři. Podařilo se jim automobily vážně poškodit, usmrtili jednoho cizince a tři zranili.

V Chálisu ležícím asi 55 km severně od Bagdádu vybuchlo kolem 18:00 vedle americké kolony zaparkované auto, zničilo Humvee a zneškodnilo obrněné vozidlo. Přitom bylo zabito nebo zraněno šest Američanů.

V 19:00 došlo v Júsufíji na dálnici vedoucí do jižních provincií k explozi bomby pod kolonou šesti obrněných vozidel a dvou Humvee. Zničeno bylo jedno Humvee a pět členů jeho posádky bylo zabito nebo zraněno.

V téže době se terčem bomby stala americká hlídka v Chán Bání Sa'd severovýchodně od Bagdádu. Tady bylo zneškodněno Humvee, jeden americký voják zabit a dva zraněni.

O čtvrt hodiny později zasáhla exploze bomby na dálnici ve východním Bagdádu americko-iráckou hlídku, zničila Humvee, zabila jednoho a zranila dva Američany.

Kolem 20:00 podnikla skupina bojovníků v severoiráckém městě Šarqat ležícím jižně od Mosulu útok na kolonu kamionů naložených betonovými zátarasy, které Američané používají na ochranu svých vojenských táborů a kontrolních stanovišť. Zapálili dva kamiony, v nichž zabili tři řidiče.

Režim oznámil, že drží ve věznicích 281 cizinců

Proamerický irácký režim oficiálně oznámil, že ve věznicích drží 281 občanů jiných arabských a nearabských zemí, kteří jsou obviněni z činnosti v řadách iráckého odboje. Podle zprávy kuvajtské agentury KUNA to na tiskové konferenci prohlásil mluvčí loutkové vlády Lajth Kubba s tím, že je mezi nimi 80 Egypťanů, 64 Syřanů, 41 Súdánců, 22 občanů Saúdské Arábie, 17 Jordánců, 10 Palestinců, 7 Libyjců a 6 Tunisanů. Další 4 pocházejí z Turecka, 12 z Íránu a 1 z Velké Británie.

Ačkoli přesný počet všech vězňů nebyl uveden, odhaduje se, že v amerických a vládních vězeních je celkem zadržováno 12 000 osob.

Pondělí 22. srpna 2005

U Qá'imu přišli Američané o další vrtulník

Poblíž fosfátových dolů u Qá'imu sestřelili povstalci odpoledne vrtulník, který se v plamenech zřítil na zem. Dělníci dolů potvrdili pád stroje, jehož vrak vojáci nalezli; nevěděli však nic o tom, co se stalo s posádkou vrtulníku.

Bombové útoky v okolí Fallúdže

V Ámiríjat al-Fallúdža explodovaly odpoledne dvě bomby. První z nich zasáhla v 15:30 americkou hlídku a zničila obrněné vozidlo, které asi 15 minut hořelo, aniž by se někomu z posádky podařilo dostat ven. Když pak na místo dorazilo asi deset vojáků a Humvee, explodovala druhá bomba, která vozidlo zničila a všech deset vojáků buď zabila nebo zranila.

V Karmě východně od Fallúdže zasáhl v 19:00 výbuch bomby na polní cestě vedoucí do města americko-iráckou hlídku. Výbuch zničil pickup loutkové policie a usmrtil tři policisty.

Sebevražedný útok u Hítu

Dopoledne najel v oblasti Muhammadí východně od Hítu sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do skupiny amerických a iráckých loutkových vojáků s Humvee a pickupy. Výbuch zničil dvě Humvee a pickup, zabil pět amerických a dva irácké vojáky, další čtyři Američany a jednoho loutkového vojáka zranil. Američtí vojáci pak střelbou po okolí zabili jednoho civilistu a dva zranili.

Útoky na vojenské základny

Ve 4:00 zasáhly čtyři rakety Grad středního doletu americkou základnu Saqr v Habbáníji. Po čtyřech silných explozích následovaly další, pocházející ze zasažené munice.

V 9:00 vypálil odboj šest silných minometných střel na společnou americko-iráckou základnu v Sajjidíji v jihozápadním Bagdádu, nad níž se objevily sloupy kouře.

Skupina asi 35 bojovníků vybavených lehkými a středními zbraněmi zaútočila v poledne na americkou základnu Warrár na západě Ramádí. Jejich útok se zaměřil na betonové zátarasy obklopující základnu, které se snažili zničit. Současně na základnu dopadlo postupně více než 25 minometných střel různé ráže. Další oddíl bojovníků se utkal s americkými vojáky, kteří se snažili zadržet jejich postup. Americké letectvo nemohlo nic podniknout, protože by ohrozilo vlastní vojáky. Pozorovatelny kolem základny byly zásahy střel vyřazeny z provozu.

V 18:30 zasáhly čtyři silné minometné střely americko-iráckou základnu v Latífíji, jejíž část podle svědků zničily.

Další ozbrojené a bombové útoky

V 11:00 zasáhl výbuch bomby americkou kolonu projíždějící po mezinárodní dálnici východně od Abú Ghurajb. Exploze zneškodnila obrněné vozidlo, jednoho Američana zabila a dva zranila.

Dopoledne vybuchly na silnici v Hawídži nedaleko Kirkúku dvě bomby pod americkou hlídkou několika Humvee, jedno zničila, tři vojáky zabila a čtvrtého zranila. Po explozi první bomby vojáci okolí uzavřeli a znemožnili přístup obyvatelům i novinářům. V té chvíli explodovala druhá bomba, zapálila Humvee, zabila dalšího Američana a druhého zranila.

Ve 13:00 podnikla skupina asi osmi bojovníků útok na hlídku amerických a iráckých vojáků v mosulské čtvrti Wahda. Zapálili americké Humvee, Landcruiser loutkových sil, zabili jednoho amerického a čtyři irácké vojáky, další tři Američany a dva loutkové vojáky zranili. Dva z útočníků byli při útoku zraněni, ale podařilo se jim po boji spolu s ostatními bojiště opustit.

V 16:00 vybuchla bomba pod americkou kolonou projíždějící Tárimíjí. Zničila jedno z Humvee, dva vojáky v něm zabila a dva zranila.

Kolem 18:00 zasáhla exploze další bomby v Baládu konvoj 11 amerických cisteren a 3 Humvee. Výbuch zničil jednu cisternu a zabil jejího řidiče.

V 17:00 vybuchla ve městě Džurf as-Sachr jihozápadně od Bagdádu bomba pod americkou hlídkou pěti Humvee, jedno z nich zcela zničila a čtyřčlennou posádku usmrtila.

Večer podnikl odboj dvojitý úspěšný útok na silnici mezi Tikrítem a Bajdží na kolonu dvou obrněných vozidel, čtyř transportních vozidel a dvou Humvee. Skupina bojovníků kolonu asi 10 minut ostřelovala, zapálila obrněné vozidlo a zničila Humvee a zabila či zranila osm vojáků. Pak se bojovníci stáhli a američtí vojáci místo obklíčili. Vzápětí nato na ně bojovníci začali odpalovat minometné střely a zapálili další vozidlo.

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že britské vojenské vozidlo mělo v Basře nehodu, při níž byl lehce zraněn jeden britský voják. Podle sdělení místního policisty šlo o explozi bomby.

Úterý 23. srpna 2005

Další protesty proti návrhům na federalizaci země

Ve městě Dawr v provincii Saláh ad-dín severozápadně od Bagdádu vyšlo do ulic na dva tisíce lidí, aby protestovali proti návrhu tzv. ústavy. Procházeli městem za provolávání hesel: "Pryč s ústavou sepsanou rukama sionistů!". V jejich řadách pochodovali i členové policie, národní gardy a zaměstnanci guvernérské správy v čele s guvernérem okrsku Dawra Uthmánem Abd al-Karímem. Žádali ukončení jednání o plánech na dělení země a vyjadřovali své rozhodnutí postavit se takovým plánům na dělení země a národa.

Bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam obdržel návrh Američany zpracované "ústavy", proti níž se vyslovují sunnité a stoupenci Muqtady as-Sadra, jejich názor je však zcela přehlížen. Korespondent upozornil, že přívrženci duchovního Sadra tvoří více než 60 procent všech iráckých šíitů, kromě toho k odpůrcům ústavy patří sekulární bloky z tábora sponzorovaného Spojenými státy včetně bloku Ijjáda Álawího a stoupenců proamerické komunistické strany, kteří vesměs odmítají federalismus a parcelaci Iráku. Další rozpory panují v názoru na úlohu náboženství v zemi.

Asi 50 mrtvých Američanů při sérii sebevražedných útoků v Ramádí

Za poledne najel sebevražedný útočník poblíž úřadu guvernérské správy z boční ulice do americké kolony, zničil Humvee a usmrtil jeho pětičlennou posádku.

Jen o chvíli později najel další útočník v průmyslové části města do domu, užívaného Američany jako místní vojenský štáb. S velkým autem prorazil betonový zátaras kolem domu a ve dvoře se odpálil. Extrémní výbuch zničil celý dům a tři Humvee. Zabito bylo přes 20 vojáků, kteří v budově byli, mezi nimi pět ostřelovačů. Silou výbuchu byly poškozeny i okolní domy v okruhu 400 metrů.

Třetí útočník se s velkou cisternou odpálil vzápětí nato mezi skupinou amerických vojáků, kteří odváželi mrtvé a raněné z místa předcházejícího útoku. Zničil dvě Humvee a usmrtil asi 25 vojáků.

Nedlouho nato následoval čtvrtý výbuch, když sebevražedný útočník narazil u mešity al-Haqq na východní straně města do americké kolony směřující na místo předchozích dvou výbuchů. Zničil dvě Humvee, zabil pět a zranil tři vojáky.

V 18:30 došlo k pátému sebevražednému útoku, když útočník najel s autem do vojenské kolony v západní části města. Zničil transportní americké vozidlo a zabil celou jeho posádku.

Mluvčí irácké armády sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že podle jeho názoru počet mrtvých příslušníků námořní pěchoty, odhadovaný na 50, ještě vzroste, protože řada ze zraněných byla ve vážném stavu. Americké velení vyhlásilo pohotovost svých sil ve městě.

Podobné útoky v Bagdádu a Ba'qúbě

V okrsku Šurta al-Chamísa na jihozápadně Bagdádu najel sebevražedný útočník s autem Opel do kolony amerických okupačních vojáků a odpálil se. Exploze zničila dvě Humvee a třetí zneškodnila, zabila šest a zranila tři vojáky.

V Ba'qúbě na sobě odpálil sebevražedný útočník vestu s výbušninou v budově policejního oddělení v centru města. Přes bezpečnostní zátarasy a kontrolní stanoviště kolem budovy se mu podařilo proniknout dovnitř, kde bylo kromě policistů přes 20 amerických vojáků a několik Humvee. Exploze zabila tři americké vojáky a sedm policistů, dva Američany a tři policisty zranila. Kromě toho zničila část budovy. Počet mrtvých a zraněných policistů vzrostl, když na místo dorazily americké posily a začaly střílet na muže, kteří se snažili vytahovat těla z trosek. Tato "přátelská střelba" měla na svědomí další tři mrtvé a čtyři zraněné policisty. K útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Útoky na vojenské základny a tábory

Kolem 9:00 vypálil odboj šest minometných střel ráže 62 mm na tábor amerických a iráckých vojáků v Sab al-Búr severně od Bagdádu a část tábora zničil.

Dopoledne zaútočil odboj na jižní bránu americké základny Hadba v Habbáníji dvěma raketami Kaťuša, které bránu zničily a zabily nebo zranily přes deset amerických vojáků. Pro své umístění na vyvýšeném území brána dosud sloužila jako opevnění před útoky.

Další bombové a jiné útoky proti okupačním silám

V Hawídži jihozápadně od Kirkúku vybuchla dopoledne bomba pod hlídkou několika Humvee, jedno zapálila, dva vojáky zabila a dva zranila.

Na americkou hlídku v mosulské čtvrti Islá az-Zirá'í zaútočila dopoledne skupina bojovníků, jednoho vojáka zabili a čtyři zranili, z toho jednoho vážně.

V Ámiríjat al-Fallúdža před polednem zasáhla exploze bomby americkou hlídku, vážně poškodila Humvee, jednoho vojáka zabila a tři zranila.

Kolem 13:00 vybuchla bomba v západní části Hadíthy, zapálila jedno z kolony Humvee, dva vojáky zabila a třetího zranila.

V sámarrské čtvrti Mu'tasim explodovala ve 14:00 bomba pod projíždějící hlídkou čtyř Humvee, jedno z nich zničila, dva vojáky zabila a tři zranila.

Kolem 15:00 došlo k explozi bomby pod americkou obrněnou kolonou na východním okraji Tal Afáru. Zneškodnila obrněné vozidlo, zabila jednoho vojáka a tři zranila.

Nalezena těla příslušníků tzv. Vlčí brigády

U Baládu asi 70 km severně od Bagdádu nalezla loutková irácká armáda těla deseti popravených členů tzv. Vlčí brigády. Muži byli uneseni před několika dny, když vyjeli ve třech Nissanech na hlídku a zmizeli i s vozy. Devět z nich bylo zastřeleno ranou do hlavy, desátý měl podříznuté hrdlo. Tři z nich byli důstojníci. K únosu a popravě se přihlásila Salafíjská organizace Abú Ubajdá al-Džarrá.

Útěk vězňů z věznice Bucca

V Basře bylo ráno možno pozorovat neobvyklý pohyb amerických a britských vojáků, kteří část města uzavřeli a zahájili zatýkání. Od příslušníka loutkových sil se korespondent Mafkarat al-Islam dozvěděl, že v noci uteklo z věznice Bucca v Umm Qasru pět vězňů. K útěku jim dopomohli popeláři, kteří je vyvezli ve svém voze ve chvíli, kdy mudžáhidové věznici ostřelovali a rozptýlil tak pozornost stráže, která jinak pravidelně každé vozidlo v bráně prohledává. Razie byla nyní namířena na dům popelářů, kteří vězňům pomohli, ti však doma nebyli, proto pátrání pokračovalo.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       7. 9. 2005
7. 9. 2005 Foglar, homosexualita, skejťácké paradigma a ideál jáství Jan  Stern
7. 9. 2005 Nařízena povinná evakuace
7. 9. 2005 Američané: Bush nemůže za chaos v New Orleansu, ale jeho reakce byla "strašná"
7. 9. 2005 Prezident Bush bude vyšetřovat sám sebe
7. 9. 2005 Proč jet do Británie pracovat? Jiří  Paukrt
7. 9. 2005 Nájem bytu v novém občanském zákoníku Stanislav  Křeček
31. 10. 2005
7. 9. 2005 * * * Naděžda  Plíšková
7. 9. 2005 Guvernér Fazio dostal od Berlusconiho polibek smrti Josef  Brož
7. 9. 2005 Britské listy: 110 000 individuálních čtenářů v srpnu 2005
6. 9. 2005 New Orleans: Daleko více ozbrojenců než lékařů
7. 9. 2005 Tunel umění Alex  Koenigsmark
27. 9. 2005
7. 9. 2005 Bionafta -- řešení? Michal  Mašín
7. 9. 2005 Některé skvrny na rudé košili jsou patrně neodstranitelné Karel  Dolejší
7. 9. 2005 Konzumní strategie masírují společnost tak, aby samostatně uvažovala co nejméně David  Formánek
7. 9. 2005 Good-bye, rakouský státní sektore Richard  Seemann
7. 9. 2005 O Boží spravedlnosti a biblické hermeneutice Karel  Sýkora
7. 9. 2005 O jízdence do budoucnosti Michal  Vimmer
7. 9. 2005 Poslanci obdrželi petici pro registrované partnerství
7. 9. 2005 Zelení: Používejte bionaftu
7. 9. 2005 Kontaminace GM řepkou vyhrocuje v Austrálii konflikt o pěstování GMO Miroslav  Šuta
7. 9. 2005 Život sice začíná po čtyřicítce, ale vlastně až v devětapadesáti František  Schilla
5. 9. 2005 Osm rozvojových cílů tisíciletí
7. 9. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 14. - 23. srpna 2005
7. 9. 2005 Tragédie šíitských poutníků na bagdádském mostě ve zpravodajství iráckého odboje
6. 9. 2005 Dnešním časopisům pro děti něco chybí... Štefan  Švec, Jan  Čulík
6. 9. 2005 Welcome to the Desert of America Martin  Škabraha
6. 9. 2005 Romové v Británii - jako ryby ve vodě Blanka  Rambousková
22. 11. 2003 Adresy redakce
3. 9. 2005 Hospodaření OSBL za srpen 2005