Zároveň je vyžadována další kooperace při předávání nasnímaných dat. Tedy systém je založen na poctivosti jeho uživatelů a k té je možné přinutit pouze sankcí. Vypnuté zařízení by musel nějakým vhodný systém kontrolovat, průběžný systém založený např. na pozemní nezávislé síti např. mobilních telefonů nebude mít účinnost 100% neboť pokud ruším jedno zařízení mohu rušit i druhé, případně třetí -- jakousi černou skříňku, která by mohla také systém monitorovat.

Druhý systém kontroly je založen na namátkových kontrolách jako v případě tzv. tachografů (záznamových koleček o průběhu jízdy). To se děje, jak již by lo řečeno, namátkově policí, na hranicích, pokud ještě existují. Tedy zdaleka nezkontroluji všechny kamiony a tedy nevím, kdo podvádí a kdo nikoliv. Má-li být taková kontrola efektivní, musí být velmi častá, případně stálá, což si nejsem jist, zda-li je již technologicky zvládnuto. Efektivnost náhodné kontroly systému si dovedeme představit, když použijeme paralelu s taxametry např. v taxicích nejmenovaného hlavního města.

Systém založený na mýtných bránách funguje nezávisle na kamionu, jedinou podmínkou je, aby vozidlo mělo poznávací značku a ta byla nalezena v databázi. Pokud není nalezena, může být automaticky alarmovaná moc výkonná, která může proti takovému kamionu zakročit. Tedy je v zájmu majitelů kamionů, aby měli svoje identifikační znaky na automobilu v pořádku. Výkon takového systému, tam kde brány stojí, se blíží 100 %, tedy všechna auta, která podjedou budou platit, toto se ani zdaleka nedá říci o výše popsaném systému. Z tohoto pohledu se již systém mýtných bran nemusí jevit tak drahý a obrovsky zastaralý. Neboť náklady na provoz takového systému budou pravděpodobně levnější a především jeho efektivita bude velmi vysoká. Velká nevýhoda systému je, že zpoplatnění další cesty vyžaduje samozřejmě výstavbu dalších bran.