Ostatní země Varšavské smlouvy jsou de facto bezvýznamné a jediné, co Varšavská smlouva pro ně znamená, je ochrana, poskytována zejména ze strany SSSR, které jsou asi jediný opravdu vojenský akceschopný stát socialistického světa.

Čili jednoduše - jsem pro vstup vojsk, protože důvěřuji Sovětům, a vycházím přitom ze zkušenosti socialistického tábora z posledních 50 let. Sovětská vojenská přítomnost v Evropě od druhé sv. války až po Maďarsko vždy socialistickému táboru šla k duhu a bez ní by tu dávno vládl někdo jiný než komunistický duch. Naše zájmy a zájmy SSSR jsou totožné.

To vše píší při vědomí, že SSSR nejsou zdaleka dokonalý stát a dopouštějí se mnoha hrozných chyb a zločinů.

Nejsem bez pochybnosti a vím, že svět je složitý. Pokud jde o veřejnost, ať si každý myslí, co chce, ale vláda a armáda mají jasnou odpovědnost a musí mít i znalost situace. Podle mne svět funguje asi tak jako v sovětské satirické komedii "Jen počkej zajíci! ", která teď běží večer na Československé televizi.

Nikdy neexistují dokonalá řešení, ale historie ukazuje, že to, co se vskutku děje, navenek příliš neproniká. Mám kamaráda politologa, s nímž jsem strávil hodiny debatou např. o Afghanistánu (jeho specializace) - dnes se zdá, že kdyby Sověti tehdy nepodlehli kampani proti válce (která vycházela zevnitř KSSS a podle všech hodnot byla ušlechtilá), mohli tu válku vyhrát a nemuseli přistupovat na Gorbačovovu cynickou politiku obchodu s diktátory a imperialisty.

Myslím, že všechno je poněkud jinak, než to vypadá, a historie nám řekne, co Sověti dnes sledují a zda vedení KSČ jednalo v národním zájmu. Velké pochybnosti jsou ještě účinnější než malé, musíte zpochybnit všechno.