Protesty skupinky anarchistů, nebo národa proti "izolované" vládě 18 milionářů?

12. 11. 2010

Hlavním principem je marketizace celé společnosti. Je to snaha od základů změnit étos britských univerzit. Představa vzdělání jako hodnoty prospěšné celé společnosti má být zrušena a nahrazena tím, že dobré je jen to, co je dobré pro podnikání.

London Review of Books nedávno citovala z Brownovy analýzy o "reformě" univerzit: "Vysoké školy jsou důležité, protože podporují inovace a hospodářskou transformaci. Vysoké školství pomáhá vytvářet hospodářský růst a to přispívá k národní prosperitě." Brownova zpráva projevuje naprostý nezájem o univerzity jako místa vzdělávání. Univerzity jsou prostě považovány za motory hospodářské prosperity a za instituce, které umožní budoucím zaměstnancům dostávat vysoké platy.

Aaron Porter (25) předseda britského Národního svazu studentstva, mluví, obléká se a vystupuje tak, že je zjevné, že chce v britském politickém establishmentu dělat velkou kariéru. Je členem Labouristické strany a jeho strategie není nerealistická: dosavadní vysocí činitelé Labouristické strany zahájili svou kariéru jako funkcionáři ve svazu studentstva, píše v deníku Guardian John Harris.

A při středečních protestech se to prokázalo. "Chci říct úplně jasně," řekl Aaron Porter do televizní kamery, "že absolutně odsuzuji činy malé menšiny, která použila násilí a unesla tento protest." V podstatě Aaron Porter řekl totéž, co pak druhý den opakoval pravicový bulvární deník Daily Mail "ANARCHISTÉ SE ZMOCNILI STŘEDOSTAVOVSKÉHO PROTESTU".

Avšak v živém vysílání BBC z místa demonstrace došlo v jednu chvíli k pozoruhodnému okamžiku. Když Porter zase jednou hovořil o tom, jak demonstraci "unesla menšina", režie přepojila na záběry obrovských davů před sídlem Konzervativní strany a reportér BBC Porterovi namítl, že to na nějakou extremistickou menšinu zrovna nevypadá - a Aaron Porter najednou nevěděl, co na to říci.

Stačilo se podívat na dav a bylo zřejmé, že drtivá většina z nich nebyli anarchisté, ale úplně normální mladí lidé kolem dvaceti. Důkazem toho je, že když se někdo na střeše rozhodl hodit dolů hasicí přístroj, lidé dole začali skandovat "Neházejte nic, idioti!"

Reportéři, kteří strávili při demonstraci celý den, svědčí, že řeči o "cynických extremistických provokatérech" jsou nesmysl. Dav demonstrantů se skládal z "obyčejných studentů, kteří byli nesmírně rozhořčeni", zárveň si ale dávali pozor na to, aby nedělali nic neuváženého či pitomého. Když jeden mladík vytrhl z dlažby dlažební kostku a chtěl ji hodit na policii, okamžitě mu druzí řekli, aby se přestal chovat jako idiot.

Okupace ústředí Konzervativní strany začala náhodou, když prostě vstoupila skupina demonstrantů do foyeru a nevěřila svým očím, že je tam pustili, tak se tam rozhodla zůstat. Tisková tvrzení o tom, že demonstrovali rozmazlení univerzitní zbohatlíci jsou také nesmysl: velké množství demonstrantů bylo ze severoanglických měst, často to byli studenti na školách dalšího vzdělávání, rozzuření tím, že vláda zrušila jejich sociální stipendium - které dosud umožňovalo tolika mladým lidem získat po odchodu ze základní školy další vzdělání.

Středeční demonstrace v Londýně nebyla demonstrací profesionálních aktivistů, ani demonstrací rozmazlených bohatců. Byl to autentický výkřik hněvu od lidí, kteří jsou silně znepokojeni drastickými plány současné britské vlády.

Stále jsme ještě v období, kdy škrty nezačaly společnost skutečně bolet. Hlavním principem je marketizace celé společnosti. Je to snaha od základů změnit etos britských univerzit. Představa vzdělání jako hodnoty prospěšné celé společnosti má být zrušena a nahrazena tím, že dobré je jen to, co je dobré pro podnikání.

London Review of Books nedávno citovala z Brownovy analýzy o "reformě" univerzit: "Vysoké školy jsou důležité, protože podporují inovace a hospodářskou transformaci. Vysoké školství pomáhá vytvářet hospodářský růst a to přispívá k národní prosperitě." Brownova zpráva projevuje naprostý nezájem o univerzity jako místa pro vzdělávání. Univerzity jsou prostě považovány za motory hospodářské prosperity a za instituce, které umožní budoucím zaměstnancům dostávat vysoké platy.

Cameronova vláda tvrdila, že omezí prémie bankéřů. 9. listopadu oznámila Barclays Bank, že právě vyplatí svým bankéřům prémie ve výši 1,6 miliardy liber - to je asi třetina částky, jíž britská vláda dosud vydávala na výuku na britských vysokých školách. Cameronova vláda, v niž je 18 milionářů, je izolována od normálních názorů ve společnosti - a tak se nedivte, že se pravděpodobně protesty, jakého jsme byli svědky v Millbanku, společností rozšíří velmi rychle.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.11. 2010