Můj soudce byl v KSČ

10. 1. 2011 / Miloslav Štěrba

Zveřejněním seznamů soudců a státních zástupců -- členů KSČ -- nás ministr justice ubezpečil, že je člověkem na svém místě. Neboť jako důvod zveřejnění uvedl, že se "občané dotazují".

Dovedu si představit, jak musí být neskutečně složité pro hlavního právního guru, když od něho chce obviněný, vyšetřovaný či dokonce obžalovaný slyšet, zda jeho soudce nebyl náhodou v KSČ? Co je proti jeho přestupku či zločinu hrůzná skutečnost, že jeho arbitr byl v minulosti členem zločinné organizace? S vědomím příšerné nespravedlnosti ( pro něho je budoucnost v cele, zatímco soudce odjede na oběd s místním továrníkem), se tedy oprávněně táže ministra justice, kam směřuje spravedlnost v této zemi?

Je tudíž normální, že se i další konzumenti práva v České republice začnou postupně ptát, zda jejich pekař náhodou nebyl v minulosti komunistou, neboť by mohli posléze zjistit, že špatně upečený chleba v nich po léta prohluboval zhoubnou chorobu, zda učitel matematiky, rovněž bývalý komunista, není náhodnou odpovědný za jejich finanční tupost, jestliže jsou dnes zadlužení a neví kam by skočili atd., případně zda farář nebyl příznivec hnutí Pacem in terris, pod komunistickou kuratelou, a tudíž i za jeho dnešní ateistický světový názor je odpovědný každý komunista, a tím by se zločiny komunismu posunuly i do sféry posmrtného života. A jak odškodnit logický záporný verdikt u brány nebeské?

Rozhodnutí ministra justice možná vyvolá potřebu zveřejnění členství soudců a státních zástupců i v jiných politických stranách. Umím si představit, jak souzený neplatič alimentů bude požadovat výměnu soudce-člena strany křesťanské, neboť od liberála určitě může očekávat větší míru soucitu. V žádném případě, pane ministře, nezveřejňujte další specifické charakteristiky svých podřízených, například fandění státních zástupců a soudců fotbalovým a hokejovým klubům. Je u nás neodpustitelným zločinem patřit do jiného tábora. Vždyť zarytého sparťana daleko víc uvede do stavu nepříčetnosti soudce-slávista, než fakt, že pan soudce byl za minulého režimu člověkem spravedlivým, dokázal se postavit tehdejší vrchnosti lpěním na literách zákona a tím riskoval služební postup, odměny, kariéru.

V každém případě je obdivuhodné, jak pozornost veřejnosti byla kanalizována tím skutečně správným směrem. Vždyť dost bylo proklatých amerických donašečů na hříchy našeho válečného náměstka! Proč se věnovat tak typicky české schopnosti vyžít i s málem, jestliže zřejmě už jarní vody nedopraví do pokladny ODS nějakých pětset miliónů? Copak se může vládní eskadra nechat rozptylovat protivenstvími občanské veřejnosti, jestliže musí všechny síly věnovat budoucím privátním reparacím z veřejných zdrojů do zdravotnictví, důchodových fondů, platbám ve školství? K tomu přece vždy a patřičně napomůže nalezení viníka -- nepravého soudce či státního zástupce.

(Omlouvám se za poznámku: Nikdy jsem nebyl v KSČ)

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 10.1. 2011