Německý náměstek ministra zahraničních věcí Ludger Vollmer konstatoval: "My Evropané varujeme proti tomu [tj. agresivnější americké politice vůči třem jmenovaným států,]. Neexistují žádné důkazy, že se Irák podílí na takovém terorismu, o němž hovoříme po dobu posledních několika měsíců. Tohoto argumentu o terorismu nemůže být využíváno k ospravedlňování starých nepřátelství. "

Němečtí vedoucí představitelé v minulých měsících opakovaně konstatují, že jsou v opozici vůči plánům rozšířit válku proti terorismu na jiné země. "Irák je špatný stát, to je pravda. Vidíme tam málo pozitivního," konstatoval Vollmer, "ale řešení nemůže být vojenský útok."

Stejně jako to zdůraznil britský ministr zahraničí Jack Straw, i zdroje v Evropské unii se vyjádřily, že je důležité pdoporovat umírněné křídlo v Íránu proti ortodoxním a náboženským skupinám, včetně těch, které pravděpodobně vyslaly zásilku zbraní Palestinské správě.

Na dotaz, aby se vyjádřil k Bushově přístupu k "ose zla", mluvčí Evropské komise Gunnar Weigand zdůraznil, že čelní představitelé EU "s takovou politikou nesouhlasí".

Javier Solana, odpovědný za zahraniční politiku EU, naléhal na Spojené státy, aby jednaly multilaterálně a nikoliv jako "globální unilateralista".

Soukromě diplomaté v Evropské unii považují Bushovy výroky za nedůležité a poukazují na to, že byly určeny jen domácímu americkému publiku a že na ně pohlížejí se znepokojením ministr zahraničí Colin Powell a další "holubice" v americkém kabinetě.

Bushova vláda reagovala zuřivě na páteční výroky britského ministra zahraničních věcí Jacka Strawa, který řekl, že Bushův projev o "ose zla" byl daleko více taktikou pro získání voličských hlasů v nadcházejících amerických volbách než vojenskou strategií. Condoleezza Ricová, prezidentův poradce pro národní bezpečnost, zdůraznila: "[Ten projev] se netýkal domácí americké politiky a předpokládám, že když britská vláda hovoří o zahraniční politice, netýká se to ani domácí britské politiky."

Ministři zahraničních věcí Evropské unie budou o této kontroverzi jednat o víkendu ve španělském městě Caceres, kde budou muset zvážit žádost Iráku o rozhovory se Španělskem, které nyní dočasně předsedá Evropské unii. Vedoucí evropští představitelé mají pochybnosti o amerických tvrzeních, že Írán vyváží terorismus anebo že má kontakty s organizací al Qaeda.

Ruský ministr obrany Sergej Ivanov uvedl v neděli, že prý nejsou důkazy, že má Írán styky s teroristickými organizacemi. Dodal, že Rusko má vlastní seznam "teroristických států" a že je na něm Saúdská Arábie, spojenec USA, která pomáhá financovat čečenské separatisty.

Celá kontroverze vznikla poté, co Bushův kabinet požádal Kongres, aby zdvojnásobil v roce 2003 americkou hospodářskou pomoc Jordánsku na 448 milionů dolarů, aby se tak připravila půda k budoucímu útoku na Irák, který sousedí s Jordánskem. Americká vláda chce poskytnout Jordánsku zbraně v hodnotě 198 milionů dolarů jako součást této pomoci.